Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Asistence otce u porodu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
24.7.11 15:43
Asistence otce u porodu
Ahojte maminy, chcu se zeptat, jestli jste u porodu měly i partnera, a zda je to lepší, když tam s váma byl, bo ne? Žena bude každým dnem rodit, a já nevím, jestli mám jít k porodu, nebo ne, aby to třeba aji se mnou nešlehlo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Hanahcotton
24.7.11 15:46
A co na to říká tvoje žena? To je asi taky důležité 
Za mě se přimlouvám, aby otec u porodu byl…ale na to může mít každý jiný názor… 
A pokud to s tebou šlehne, tak nebudeš ani první, ani poslední Určitě to je zážitek, na který se nezapomíná 
- Citovat
- Upravit
Hanahcotton
24.7.11 15:58
asi zalezi jaky ten porod je, ja tam manzu nechtela - z vic duvodu a ani on o to nijak asi nestal.. je docela cita na tohle
kazdopadne od prijezdu doporodky jsem mela za hodinu odrozeno, byl to fofr ze jsem ani nemela cas si vsimat kdo tam je a netusim k cemu by mi tam byl on
na druhou stranu kdyz nekdo rodi treba 10, 15 hodin a ma tam byt zenska sama tak chapu ze to je pro ni dlouhy a je tezky tam byt sama… 
hlavne ale pokud ty nechces tak to nedelej jen pro ni, tohle musi clovek citit sam v sobe.. aby to vic neublizilo nez pomohlo
Příspěvek upraven 24.07.11 v 15:59
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.11 15:59
Muž byl, já jsem byla ráda, fungoval hlavně jako psychická opora a rychlá spojka. On říkal, že nic hroznějšího v životě neviděl a že už to nechce nikdy zažít, ale přežil a v noci se hrůzou nebudí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.11 15:59
Tak se s ní domluv, že tam budeš třeba jen na první dobu porodní a pak odejdeš na chodbu. Nebo kdykoli můžeš odejít a zas přijít
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.11 16:00
Manžel byl u obou porodů. Byl pro mne velkou oporou, ale hlavně to jsou naše nejkrásnější společné zážitky. Neříkám, že bych to bez něj nezvládla, ale jsem ráda, že tam byl. Moc ho za to miluji a vážím si ho. Byl skvělý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.11 16:02
Muj muž byl- dohodli jsme se na tom ještě před těhotestvím a jsem moc ráda, že tam byl. Podával mi sice akorát pití a pak jsem se o něj v posledních chvílích opírala, jinak spíš asi jen chudák koukal. Ale mě strašně pomohlo, že jsem tam nebyla sama a že jsme si syna mohli hned užít spolu! I při šití jsem byla ráda, že mám rozptýlení 
Za mě určitě ano.
Následky to na něm nezanechalo, spíš byl dojatej a aspoň mi pak mohl porod několikrát převyprávět 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.11 16:03
Jen běž, oni tě kdyžtak proplesknou a probereš se Né sranda, manžel byl u obou porodů, nic nedělal, jen jako psychická podpora. Pokaždé se porodní asistentka ptala, jestli není omdlévací typ. Aby byli připravení, že se jim to čas od času stává 
. Známé manžel je omdlévací typ, takže tam s manželkou byl, ale na samotný porod raději odešel za dveře. Třeba byste se tak mohli domluvit i vy, že pokud si nebudeš jistý, tak na tu tlačící část porodu raději odejdeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.11 16:04
Můj přítel taky byl - u prvního a u druhého to nestihl. To šlo tak rychle, že přijel akorát když byla holčička na světě. Já byla ráda, že u toho prvního byl, měla jsem aspoň s kým pokecat, podával mi pití a tak, personál tam není většinou celou dobu, jen po hodině chodí nakukovat, tak u prvního by mi vážně chyběl. U druhý porod trval 40 minut se vším všudy, tam i kdyby byl přítomný orangután, tak je mi to jedno
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.11 16:04
Taky jsem měla manžela u porodu. Ze začátku těhotenství nechtěl se mnou jít a já ho nenutila, pak jsme se domluvili, že v případě, že se mu něco nebude zdát, prostě odejde. Neměla jsem jednoduchý porod, ale nakonec manžel zůstal až do konce, stříhal i pupeční šňůru (a to důvod proč nechtěl jít, bylo že by sebou seknul při pohledu na krev ) a je to pro nás úžasná vzpomínka. Opravdu jsem za něj byla vděčná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.11 16:09
Můj muž se u prvního zdráhal. Že nemůže vidět krev a že tam nechce… Domluvili jsme se, že tam půjde na první dobu porodní a pak na tlačení odejde. Člověk míní…
Do porodnice jsme dojeli, já jednu kontrakci za druhou, voda odteklá, úplně mimo, na sál jsem jela na vozíku, protože byla jistá šance, že pěšky bych tam už 2v1 nedošla a porodila na chodbě A muž zkrátka povlával za mnou, někdo musel vzít tašku, nikoho ani nenapadlo, že by tam nešel, on zařizoval dání tašky do skříňky, já se mezitím dootevřela a šlo se rovnou tlačit. Ne že by bylo moc času na přemýšlení, ale když mi muž od nohy hlásil, že vidí hlavičku, lehce mě to zarazilo 
Protože v porodce ignorovali moje přání dát syna na břicho a nechat dotepat pupečník, byla jsem ráda, že alespoň za ním šel hned muž na ošetření a měl ho pak v náručí on, než mě zašili.
U druhého to tak nějak bylo jasné, že tam bude 
Ale vzbudila jsem ho vlastně až zase na tu nejhorší část. Chtěl se nechat úkolovat, ale na to nebyl moc prostor, taky chtěl dělat srandu, ale v tom stavu těsně před tlačením jsem nějaké vtípky fakt neocenila. Zase se koukal, jak jde hlavička, ani na podruhé to s ním nešlehlo, ani šití.
U porodnicového porodu mě mrzí, že to bylo furt jo a pak zase ne a já jsem ho nemohla vyzbrojit instrukcemi, aby se bral za moje přání, takže doktorce i sestrám vše odkýval, kdybych věděla, že k porodu půjde, tak bych po něm od začátku chtěla, aby si prošel moje porodní přání a bránil mě, když já jsem nebyla schopná. Takže odmítnutý nástřih byl proveden, syn odnesen… Škoda. Ale tak jako já jsem byla vyjukaná prvorodička, tak on byl nezkušený prvorodič.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
