Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Jé, ona je to zas jakási metoda?
Toto všecko mi radil můj instinkt a proto jsem to dělala. BKM teda ne, v tom jsem se jaksi nenašla ![]()
Snad to nebude považováno za nevyžádanou radu… Upřímně? Trošku uber
Pokud tedy základem metody není zlomit dítě, aby se mu sakra začalo líbit, to co já jsem vybrala, že se mu líbit bude. Píšou v té metodě taky to, že je každé dítě jiné? Dítě není produktem nějaké sériové výroby, aby se dalo říct „toto zmáčkněte, tady zatřeste a stane se to a to“
(a že by to někdy bylo super
) Některé děti prostě nejsou nosící (netvrdím, že tvůj syn není), stejně jako některá miminka jsou bázlivá, jiná plačtivá, jiná jsou pohodová a veselá.
Nevydařil se porod? No, to se stává, já jsem si to taky představovala jinak. Třeba, že to bude míň bolet. Bohužel to tak je. Jsem ráda, že ať byl jakýkoli, jeho produktem je můj syn, který fakt nemůže za to, že se nenarodil podle příručky. Mít kvůli tomu k němu horší vztah, protože v příručce psali, že když mi ho nedají na břicho a nepřisaje se hned na sále, tak to tak bude… Tak to fakt necítím ![]()
Nechce být v šátku? Zkus jiné úvazy, Manducu, Ergo… Když to nepomůže, tak se na to vyprdni a zkus to za měsíc. Nejsi horší mamka jenom proto, že dítě nenosíš, když se mu to nelíbí. Horší bys byla, kdybys ho nosila navzdory tomu, protože TY to tak prostě chceš, ať si klidně řve, protože tys rozhodla, že je to pro něho dobré, tak se mu to musí líbit a basta.
Nedaří se BKM? Po pěti týdnech troch brzo házet flintu do žita. Chce to vychytat. Tak to dělejte nejdřív na půl. Ať má plenky a pozoruj. Měl by čurat v zásadě po probuzení a po jídle - začni tím a v těchto situacích ho rozbal, ať se vyčurá. Časem zjistíš, že je v tom nějaká pravidelnost, poznáš to na něm, že bude čurat nebo kakat. Nebo taky ne. Nebudeš horší mamka jenom proto, že má tvoje dítě plenky. Ani jemu tak nezpůsobíš žádnou zásadní újmu a nebude kvůli tomu mezi vámi horší vztah.
Prostě trochu naslouchej svému dítěti, dělej to, co vyhovuje jemu, ne to, co sis přečetla, že je správné nebo vyhovuje tobě. Nauč se brát svoje dítě takové, jaké je. Bude se ti to později velice hodit
Pak budeš určitě i víc v pohodě, budeš mít z něho větší radost, i mazlení jistě půjde líp. Není nic horšího, než se frustrovat myšlenkou, že tvoje dítě nezapadá do nějaké (jakékoli) tabulky nebo toho, co někde psali. Není to dobré ani pro tebe, protože jsi z toho akorát ve stresu a ani pro dítě, protože to vycítí a je ve stresu taky. Nemluvě o pocitu (později), že mamince nemůže vyhovět, protože ona si představuje, že bude dělat a mít rádo to a ono a ono to ještě neumí nebo se mu to nelíbí.
Omlouvám se za román a spoustu nevyžádaných rad, radím vyprdni se na příručky a to „jak je to správně“ a dělej si to podle sebe ![]()
Pomeranco a Cappy,
nikdy jsem o BKM nějak moc nepřemýšlela, ale ani nevěděla. Po přečtení diskuze mi to nedá a musím napsat. Mám tři děti 13, 10 let a 11 měsíců. Našla jsem si ten článek od nevidomé paní a koukala jak čerstvě vyoraná myš. Smekám klobou ![]()
Pomeranco, hlavně buď v klidu a pohodě. To je pro vás nejdůležitější. Problémy při porodu si nevyčítej, za to třece nemůžeš.
Určitě všechno zvládnete.
Přeju hodně úspěchů.
Já myslím,že všeho s mírou a tak nějak rozumně..Tzv. připoutání mě osobně připadá jako samozřejmost,ale je pravdou,že některé maminy to tak asi nemají.Ale nemyslím,že je potřeba to tak hrotit.
Jinak šátkování.Já malého nosila nejprve v kolíbce a pak v kapse vepředu,úplně nakonec i na zádech.Ale musela jsem s ním chodit teda.Nebo když jsem seděla ,tak pohupovat.Nandání do šátku jednu dobu byl boj,ale pak pohoda.Nosila jsem do roka,pak už byl malej na mě moc těžkej…V posteli s náma malej spal do dvou let.Prakticky v postýlce moc nebyl…K bezplenkové metodě moc optimistickej přístup nemám.Nechci tady psát nějaké bludy,ale vzniklo to v zemích,kde se to je jakoby normální a jsou pro to podmínky
Nemyslím,že je třeba bezhlavě aplikovat vše do našich podmínek..Osobně jsem malého hodně často nechávala bez plínky aby větral,od roka a půl tady běhal nahatej po bytě a seznamoval se pomalu s nočníkem,občas prostě učůrnul jinam,ale plínky jinak měl a myslím, že zrovna biologické potřeby jsou dost citlivá záležitost..Druhé dítě to bude mít všechno třeba jinak a pokud nebudu kojit rok a půl jako poprvé a nebude chtít být v šátku,nebudu to hrotit.Sama jsem zjistila,že nejvíc stejně záleží na psychice matky,protože to se odráží na chování miminka.Takže hlavně být v klidu…
zakladatelko,jistě to myslíš dobře a jsem ráda,že je víc takovývh matek, ale nesnaž se vše lámat přes koleno.Zkoušej vše potupně.Jak to šátkování ,tak třeba i to bezplenkování…Mě se malej po narození nechtěl zase přisát.Taky jsem z toho byla špatná,ale vytrvala jsem a za 14 dní už jsem jenom kojila..A k porodu.mysli spíš na to,že je mimčo v pořádku.Kolik bylo případů,že nutili maminy rodit miminka s omotanou pupeční šňůrou a pak měly zdravotní problémy,jak miminka,tak maminky..Držím palce,abys měla co nejdřív z mateřství radost.Chce se na to koukat maličko s nadhledem