Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Za sebe musím říct, že pediatr nepoznal vůbec nic, ani opožděný vývoj, ani náznaky PAS, ani pak už typické projevy PAS.
A dle mého názoru dobrý psycholog pozná PAS už i v 18-ti měsících, na pediatra bych se rozhodně nespoléhala.
Ale nemyslím si, že zakladatelčin syn má PAS.
@janpes píše:
My jsme museli mít k psychologovi i neurologovi žádanku od pediatra. Kvůli pojišťovně. Bez žádanky by se asi muselo vyšetření platit…nevím.
Nás pediatr nám zadanku na mou žádost k psychologovi napsal, ale od 10ti měsících je syn sledován na žádost pediatra na neurologii
@Bábrdl píše:
A uklidní tě alespoň, když ti řeknu, že pokud má tvůj prcek nějakou PAS (což si nemyslím), rozhodně není těžké symptomatiky?
A proc si to nemyslíš? Nemá zájem komunikovat, fascinuji ho světla, nemazlí se, je hyperaktivní, neřekne si o jídlo, pití, neukazuje na okolní předměty - jen na světla. Zvířata nepozná, i když ho to učím už od 7 měsíce.
sám se nenají - nemá ani snahu vzít lžičku do ruky. Pije jen z jedné láhve - kojenecké avent. Nočník nechápe. V televizi ho zaujme jen reklama nebo soutěžní porad.
@Anonymní píše:
A proc si to nemyslíš? Nemá zájem komunikovat, fascinuji ho světla, nemazlí se, je hyperaktivní, neřekne si o jídlo, pití, neukazuje na okolní předměty - jen na světla. Zvířata nepozná, i když ho to učím už od 7 měsíce.sám se nenají - nemá ani snahu vzít lžičku do ruky. Pije jen z jedné láhve - kojenecké avent. Nočník nechápe. V televizi ho zaujme jen reklama nebo soutěžní porad.
Autisté s těžkou symptomatikou rozhodně neumí v roce a půl ukázat jak jsou velicí, paci paci, prosím nebo kde je medvídek pů.
I tohle je forma komunikace.
Těžcí autíci prostě nereagují vůbec. Neuměli by se něco takového naučit. Někteří se to nenaučí za celý život a ti, kteří budou středněfunkční, se to učí většinou mezi třetím a pátým, výjimečně po druhém, roce.
Proto si myslím, že i kdyby nějakou PAS měl, nebude to těžká forma.
@Anonymní píše:
Iriass: a jak se třeba projevoval vás syn v 18 měsících? Mě nejvíc asi zaráží to, že někdy vůbec nereaguje. Na zavolání se otočí až na 10 pokus, někdy reaguje normalne, ale někdy jak kdyby byl smyslu zbaveny. Proste jako kdyby mu vypnul mozek. A kam jste s nim šli jako první? Pediatr si všiml, že není vše jak má byt? Zakl.
No oběhla bych si kolečko, neurolog, foniatr, jestli dobře slyší a není tam nějaká mechanická závada. Pak už zbývá jen ten psycholog. Ale chce fakt dobrýho klinickýho psychologa, který umí vyšetřit takhle malý dítě. Bohužel jich v republice je málo, nejvíc v Praze. Klidně se někam objednej, čekačky jsou dlouhý ca půl roku. Za půl roku může být dítě úplně někde jinde a nebude vyšetření potřeba.
@janpes píše:
Za sebe musím říct, že pediatr nepoznal vůbec nic, ani opožděný vývoj, ani náznaky PAS, ani pak už typické projevy PAS.
A dle mého názoru dobrý psycholog pozná PAS už i v 18-ti měsících, na pediatra bych se rozhodně nespoléhala.
Ale nemyslím si, že zakladatelčin syn má PAS.
Tak naše doktorka nás hnala na vyšetření ve třech letech. Ela skoro nemluvila, nerozumněla, mimozemšťan hadr. Takže je to doktor od doktora. Některý řeší a některýmu je to fuk.
Pokud je to hodně výrazná forma autismu, tak se to dá poznat už v tom roce a půl. Ale ti hraniční autíci se dost často diagnostikují až třeba v předškolním věku.
Zakladatelko, já tě uklidnim.. U nás je to asi takhle.. Máme skoro 17 měsíců. A neděláme a neumíme absolutně nic! Baba, táta, pacipaci, mama apod. To vůbec. Pak nechodime, nemluvime. Sami nejime zkratka nic na co pomyslíte. A doktoři? Nic.. Prý máme cadu dost:-( Ještě si myslíš ze jste na tom tak špatně?
Omlouvám se za pravopis, ale tukam do mobilu..
@Raspusha píše:
Zakladatelko, já tě uklidnim.. U nás je to asi takhle.. Máme skoro 17 měsíců. A neděláme a neumíme absolutně nic! Baba, táta, pacipaci, mama apod. To vůbec. Pak nechodime, nemluvime. Sami nejime zkratka nic na co pomyslíte. A doktoři? Nic.. Prý máme cadu dost:-( Ještě si myslíš ze jste na tom tak špatně?Omlouvám se za pravopis, ale tukam do mobilu..
A ty z toho máš jaky pocit? Já si myslím, že hodně záleží na vnitřním hlasu matky, mně třeba intuice rika, že je něco spatne.
@Anonymní píše:
A proc si to nemyslíš? Nemá zájem komunikovat, fascinuji ho světla, nemazlí se, je hyperaktivní, neřekne si o jídlo, pití, neukazuje na okolní předměty - jen na světla. Zvířata nepozná, i když ho to učím už od 7 měsíce.sám se nenají - nemá ani snahu vzít lžičku do ruky. Pije jen z jedné láhve - kojenecké avent. Nočník nechápe. V televizi ho zaujme jen reklama nebo soutěžní porad.
Na tu komunikaci zkus to znakování, u nás to pomohlo, protože pochopil, k čemu to je. Plus při tom, když mu něco říkáš, tak do podřepu a mluvit jasně, krátce, používat mimiku a gesta, být názorná - jdeme jíst a ukážu lžičku.
S tím jídlem a pitím to je jak u nás. I když u nás teď změna k lepšímu - v jídle. Pije pořád jedině z kojenecké lahvičky. Ale s jídlem jsme na tom byli tak, že držel jídlo v ruce a řval, protože nechápal, že si ho má dát do pusy. Trvalo 5 měsíců každodenního ukazování, než to pochopil. Teď občas zkouší i lžičku, ale to jsem trénovala tak, že jsem si s ním sedla a jedli jsme spolu fiktivní jídlo z mističek a hrnků, tak 2 měsíce jedl na prázdno a pak to přišlo samo.
@Raspusha otočí se na zavolání? Ukazuje? Jací doktoři? Pediatr nebo ještě někdo? Jak to vnímáš ty? Je dítě pohodlné nebo se něco děje?
Anonym2
@Anonymní píše:
A ty z toho máš jaky pocit? Já si myslím, že hodně záleží na vnitřním hlasu matky, mně třeba intuice rika, že je něco spatne.
Ze je něco špatně? No to je slabý slovo. Třeba už jen to ze do 12 měsíců se u nás leželo na jen zádech. To mi normální nepřijde.. Nepozname žádné zvíře. Neumíme žádné zvuky zvířat neb nás to ani nezajímá vlastně nás nezajímá nic. A můžeš motivovat, učit, nabízet a je ti to k prdu.. A prý furt máme na všechno casu..
@Raspusha a je sledovaný třeba na neurologii? Pokud ne, tak bych na 18 měsíční požádala o poslání.
Kdy ho naposled doktorka viděla?
@Raspusha píše:
Ze je něco špatně? No to je slabý slovo. Třeba už jen to ze do 12 měsíců se u nás leželo na jen zádech. To mi normální nepřijde.. Nepozname žádné zvíře. Neumíme žádné zvuky zvířat neb nás to ani nezajímá vlastně nás nezajímá nic. A můžeš motivovat, učit, nabízet a je ti to k prdu.. A prý furt máme na všechno casu..
Tak to je jiná. Vydupej si alespoň tu neurologii.
@Anonymní píše:
Na tu komunikaci zkus to znakování, u nás to pomohlo, protože pochopil, k čemu to je. Plus při tom, když mu něco říkáš, tak do podřepu a mluvit jasně, krátce, používat mimiku a gesta, být názorná - jdeme jíst a ukážu lžičku.
S tím jídlem a pitím to je jak u nás. I když u nás teď změna k lepšímu - v jídle. Pije pořád jedině z kojenecké lahvičky. Ale s jídlem jsme na tom byli tak, že držel jídlo v ruce a řval, protože nechápal, že si ho má dát do pusy. Trvalo 5 měsíců každodenního ukazování, než to pochopil. Teď občas zkouší i lžičku, ale to jsem trénovala tak, že jsem si s ním sedla a jedli jsme spolu fiktivní jídlo z mističek a hrnků, tak 2 měsíce jedl na prázdno a pak to přišlo samo.@Raspusha otočí se na zavolání? Ukazuje? Jací doktoři? Pediatr nebo ještě někdo? Jak to vnímáš ty? Je dítě pohodlné nebo se něco děje?
Anonym2
Otoci se jen na me zavolání. A to ne vždy. Na manžela reaguje jak kdy. Neukazuje na nic. Jen když slyší svou oblíbenou pohádku projeví nadšení a radost.. Jinak vydává zvuky kterým nikdo nerozumí. Chvilema divne zvatlani.. Pokud ja nepodam pití tak si o něj nijak za celý den neřekne.. Jídlo když ji podam tak na to kouká a neví co s tím.. Žiju v zahraničí. Tady je na všechno dost času. K pediatrovi se dostaneme opet za par mesicu..Prý má dost casu.. A co nadelas nic. Můžeš se jen rozčilovat..
Takže když pak čtu.. Je nam 8 měsíců a neumíme pacipaci a nerikame ani vetu.. Tak si tukam na čelo, neb takové starosti bych chtěla mít.. Sorry ale je to tak..