Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ano, chodím s dcerou do restaurace, ale ona je na to zvyklá cca od roku. Také to patří k výchově, ví, jak se má chovat. Samozřejmě ale je to dítě, takze se může stát, že nám svůj den, v tom případě dostane mobil a dětská sluchátka. Nikdy jsem ji nenechala pobíhat po restauraci apod.
@Mediula píše: Více
V tomhle ohledu se výchovou dá ovlivnit jen opravdu malá část, je to o temperamentu. Sebelíp vychované akční dítě ti v batolecím věku nebude spořádaně 3 hodiny sedět u stolu a konverzovat s babičkou
A i kdyby, bude ho to stát šílené přemáhání a bude to pro něj trápení.
Ty jo, asi bych začala tu buzeraci zrcadllit, ale já jsem držka držkatá. Takto by nás zkusil někdo komandovat jednou ![]()
Ano, toho osmiměsíčního běžně, do restaurace dojedu autem. Buď je vzhůru a tak v autosedačce na podvozku kočáru vše zkoumá, dostane křupky, nakrmím kapsičkou, dám napít, najdu něco co může ochutnat, dám mu osmnáctou věc na prozkoumání… Ale ano, beru
no a nebo v té sedačce usne (na převoz do restaurace mám pod ním buď fusak autosedačky, nebo je zachumlaný v dece) a pochrní si. Zatím je v restauracích od narození a nemíním na tom nic měnit. Beru to tak, jak to je. Naháže bordel pod sebe, takže při odchodu „kleknu“ posbírám, setřu a uklidím. Hluk nedělá
@unuděná
Dcera je hodně živá a temperamentní, ale tohle zvládá. Ale jak píšu, když to nejde, vyndám mobil. Není dokonalá ![]()
@Mediula píše: Více
Kdyby byla živá a temperamentní, věř mi, že by to nezvládala, ať bys jí vychovávala sebelíp
To prostě to dítě potom aspoň kope nožkama pod stolem, vrtí se jak motorová myš nebo si třeba brouká. Nevíš, co to je mít hodně živé dítě, fakt. Pro takové je i hodina klidného sezení při aktivitě, co ho nebaví, utrpení ![]()
Na akci kteoru popisuješ mi přijde za trest to dítě brát… jak pro dítě tak pro sešlost
@Mediula píše: Více
Myslím si žče si dost fandíš v tom, že jsi ji takto vychovala má takovou povahu to je celé
kdyby byla šmrnclá hyperaktivitou, tak ji v klidu neudržíš. A to říkám jako člověk dítěte které naprosto v klidu s námi chodí i do lepších restaurací a nebyl s ní nikdy problém. Sedí celou dobu na židli a už dávno nepotřebuje dětský koutek.
Příspěvek upraven 24.02.25 v 13:23
@unuděná píše: Více
Tak 5letý předškolák má do batolete daleko ![]()
@johanka.1987 píše: Více
Já ale reagovala na to „od roka to zvládá“ ![]()
Ano, bereme. Ale kvůli jídlu, ne si posedět a popovídat. Pokud mohu, beru s sebou malování nebo knížky, v nouzi pomůže mobil (jedno dítě je schopné jíst o půl hodiny déle než všichni ostatní). Běžné jídlo (hotovka) už děti (4 a 7) většinou dávají bez problémů.
Na rodinné oslavy se domlouvá restaurace s dětským koutkem nebo ideálně hřištěm.
Vůbec, lepší dotaz by byl - berete děti na dlouhé a nudné rodinné sešlosti:D Protože vzít dítě se najíst a vzít dítě někde, kde budou dospelaci X hodin vysedavat a konverzovat a pro děti tam nebude nic, je úplně jiná disciplina
@Alojska Nečetla jsem diskuzi, ale docela dost cestujeme, chodíváme na výlety i v úplně běžné dny. Takže do restaurací a kaváren moje děti chodí od miminek a možná proto jsou celkem zvyklé. U mladší v tomto hodně zapůsobila i školka. Děti jsou děti a uznávám, že mám spíše volnější výchovu, ale v pěti letech už jsem ani u jednoho neměla nejmenší problémy.
Jinak používala jsem nosítko, takže ve věku tvého miminka se běžně dítě vyspalo někde na zádech a neřešila jsem. Zároveň by ale moji rodinu nenapadlo udělat oslavu bez ohledu na děti. Vždy se pořádaly někde, kde byl dětský koutek apod. V našem okolí jsou tedy všude. Ale to se dá suplovat opravdu těma hračkama z domu, nějakým kreslením.
Mám dvojčata - oba dost živí a ne do „lepších“ restaurací, kde je vyžadováno sedět v klidu jsme nechodili. Vybírali jsme restaurace s dětským koutkem, nebo alespoň venkovním sezením.
Nedbo takhle.. rychlý oběd by v 5 letech v klidu zvládli, ale delší dobu tam sedět a ještě kávičku, dezertík a povídat si? Ani náhodou ![]()
@KKK85 píše: Více
Mně to přijde taky dost smutné, že tchánovci vymyslí rodinný oběd při příležitosti narozenin, mají jediná vnoučata a ani snaha po tom, aby prostor nějakým způsobem byl uzpůsoben dětem. Chápu, kdyby chtěli jít na večeři, že ty restaurace pro děti už třeba nejsou. Ale oběd se dá v pohodě udělat v podniku, který alespoň něco pro děti má. Nebo jde rozdělit oběd někde a kávu se zákusky v nějaké cukrárně s koutkem nebo hřištěm.
@unuděná
Myslím, že vím lépe, než ty, jakou má moje dítě povahu.