Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, mám trochu strach z pavouků a bojím se, nebo se spíš štítím hmyzu, jako vosy, včely, velký komáři, můry atd, dřív jsem to tak neměla, ale nějak se to časem zvrtlo kvůli pár špatným zážitkům. Problém je, že jsem to asi přenesla na malýho (2r), aniž bych si to uvědomila. Dnes přišel šílenej z pokoje, že je tam moucha, nebo venku taky na ně kouká z nedůvěrou. Snažím se mu vysvětlit, že jsou v pohodě:) nic nedělaj, ale moc se mu to nezdá. Doufám, že až budem na vesnici u babičky, tak tam z toho nebude mít trauma
Co vaše děti, bojí se hmyzu, přešlo je to?
A co mu tak pustit třeba animovaný film „Mravenčí polepšovna“? Tam by viděl, že hmyz je vcelku neškodný… Nebo co takhle „Včelka Mája“?
dvd Mrňouskové je taky takový motivační:-)můj syn je miluje,myslím tím ty příběhy a je fakt,že já vždycky o hmyzu mluvila jen kladně..zvrat nastane až ho třeba štípne vosa ![]()
Já si myslím, že tohle ani moc přenést nejde… Mouchy mi nějak extra nevadí, z pavouků nemám radost, ale jsem schopná ho majznout a nestát a jen ječet ![]()
Nejstarší dcerka (8let) má z hmyzu hrůzu od malička - jakmile v létě vidí ďubíček na stropě (podle ní hmyzák), spát prostě nepůjde
Venku stačí říct „Pozor, včela.“ a mám ji skoro na zádech
![]()
Zato kluci si vezmou plácačku a jdou na mouchu, pavouka atd. úplně bez problémů
Nikdy se hmyzu nějak extra nebáli. Sice říkají, že se jim pavouci nelíbí, ale fakt na něj srdnatě jdou s plácačkou (věk 6,5 - 5 a 4 roky).
netuším jestli se dá něco takového přenést na jinou osobu
nicméně můj syn (13 let) trpí od malička . asi má alergii na přírodu
kdyby bylo po jeho ideální stav by bylo celý svět vybetonovat a zbavit se veškeráho zvířectva od hmyzu počínaje a konče velrybou
už jsem si zvykla. šílí když kolem něj proletí moucha či jiná havěť o tom že by se přiblížil k jinému zvířeti ani nemluvím (máme doma králíčka Lilinku -syn říká hlodavec a vyhýbá se mu obloukem )
No jéjé. Malá když poprvé viděla mravenc věděli o tom všichni v okruhu jednoho kilometru. Nic si na svého syna ale nepřenesla, teprve se s hmyzem seznamuje. U nás funguje zastavování se nad každým broukem, ukazování každého mravence, včelky, berušky s vysvětlováním, že nic nedělají a je to o moc lepší. Né, že by se už přestala bát. Ale dokáže je z uctivé vzdálenosti zaujatě sledovat.
tak to je pravda, že vidí hmyz i ve fleku na stěně, musim mu ukázat, že to fakt není moucha. Mrňousky i včelku máju jsem zkoušela - nebavilo ho to
Zejtra jdem slavnostně koupit plácačku, tak ho to třeba bude bavit…
U nás to začalo letos - hodně si o tom povídáme, vysvětlujem, s babičkou šahají na ploštice, zpíváme písničky z včelích medvídků… No, malinko se to zlepšuje, už není tak ve vředě, jak na začátku jara ![]()
Jéé musela jsem se smát ,protože jsme dneska se ségrou probíraly to stejný.Prvně jsem se lekla,že to píše ona,když jsem četla ten nadpis ![]()
Její dvouletý klučina má starch,ze všech tvorů.Třeba dneska se nechtěl se svést na skluzavce ,protože tam byl mini brouček,proletěla vosa a půl hodiny jsem ho nemohly dostat ven z baráku a to mi ještě říkala,že včera šel spát odpo a ,že najednou šílený řev myslela,že malý vypadl z postýlky
a přiletěla do ložnice a malý ukazuje na muchu a kříčí mua mua.
Náš tří a půl letej se bojí pavouků a pavučin a to jsem ho taky naučila já. Loni to byla šílenost nešel si ani pro míč do tůjí (já tam taky nechtěla byly tam ty pavučiny tak jsem ho tam nechaly než přišel tatínek
)
nechtěl ani přejít most,když viděl pavučinu.Ale myslím,že je to časem přejde snad… Letos už to u nás vypadá líp.
mravenčí polepšovna je dobrá pohádka,ale obávám se,že na dvouletˇáka těžká pohádka
Tohle je snadno přenosný. Zvlášť u těch pavouků (a ještě hadů). Je to evolučně, tyhle druhy byly kdysi dávno nebezpečný a máme hluboko v mozku uloženou ostražitost vůči nim. Když pak ještě dítko vidí reagovat maminku strachově na nějakýho takovýho tvora, může snadno získat fobii. Zbavuje se toho hodně těžko. Sama to znám, mám fobii z pavouků. Jsem teď těhotná a řikám si, že se buddu před dětma snažit ty prudký reakce na pavouky tlumit, abych je to taky nenaučila, ale nevim nevim, jak mi to půjde…
@Lucink-a píše:
Tohle je snadno přenosný. Zvlášť u těch pavouků (a ještě hadů). Je to evolučně, tyhle druhy byly kdysi dávno nebezpečný a máme hluboko v mozku uloženou ostražitost vůči nim. Když pak ještě dítko vidí reagovat maminku strachově na nějakýho takovýho tvora, může snadno získat fobii. Zbavuje se toho hodně těžko. Sama to znám, mám fobii z pavouků. Jsem teď těhotná a řikám si, že se buddu před dětma snažit ty prudký reakce na pavouky tlumit, abych je to taky nenaučila, ale nevim nevim, jak mi to půjde…
věř mi pokud se jich fakt bojíš třeba jako já -nejde to -taky jsem měla takový plán ![]()
Náš malý se bojí jen určitého- létajícího hmyzu
maoucha, včela, vosa, komár, ovád, čmelák…Lezoucí hmyz mu nevadí
jednou jsme byli na dovolené na samotě na chalupě a museli jsme vyrazit autem do civilizace ( 30km tam, 30 zpátky) a koupit postřik na hubení létajícího hmyzu. Mě zase nevadí létající, ale štítím se louzoucího ![]()
Ještě jeden příklad
Fakt si myslám, že ta fobie přenosná není…
Moje mamka, když vidí pavouka, je schopná i sportovních výkonů
V životě jsem ji neviděla, že by klepla pavouka… Vždycky jen řev a musel nastoupit taťka a hmyz zneškodnit.
Byly jsme doma dvě holky - ségra se s pavouky mazlila, já řvala jak prokoplá. Celkem jsem se toho už teď zbavila, není to tak zlé, prostě teď už pavouka utluču bez problémů ![]()
@ondas Nojo, tušim, že to tak dopadne. Ale snažit se budu. Na diplomku jsem právě dělala výzkum, kterej se zabýval strachem z hadů u primátů, takže vim, jak ten mozek funguje. Než si to vůbec stačí člověk pořádně uvědomit, už reaguje. Ale pavouky já vážně nemůžu ![]()
Taky třeba malýmu říkám",ale prosím tě vždytˇje to jen pavučina ta lechtá a pavouci ti nic neudělají",ale stojí mi u toho všechny chlupy na těle a asi se u toho netvářím moc věrohodně ![]()