Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Maminanamatersky píše:
Tak sest hodin by to vydrzel málokdo a myslim, ze za prihodu v kabince se nemusis vubec stydet. Ostatni to jiste pochopili a jeste ke vsemu je uz nikdy neuvidis.Jinak bych rekla, ze to mas psychické. Uzavreny prostor bez wc rovna se chce se mi curat. I kdyby jsi tesne predtim byla stokrat a nic nepila, ze? Co s tim nevim
Přesně tak to je,jak vím, že jsem někde, kde není WC , tak se mi chce…Všechno je to tou psychikou…
@Jitka9888 píše:
Přesně tak to je,jak vím, že jsem někde, kde není WC , tak se mi chce…Všechno je to tou psychikou…
Tohle mam taky, muzu jit pred cestou nekam treba petkrat na wc a sotva sednu do auta nebo autobusu, mam pocit, ze uz se mi chce
Mam to uz dlouho, kdyz jsem byla mala, otec pri cestach autem hrozne nerad zastavoval na wc a jednou jsme uvizli v zacpe na dalnici a ja myslela, ze mi praskne mocak ![]()
Jinak preju, at se pres ten neprijemny zazitek preneses, jak pisou holky, ty lidi uz nikdy neuvidis.
Tohle je moje noční můra. Jednou se mi stalo v Anglii, ve městě že jsem musela akutně na velkou. A všude jen domy a u cesty hned plot. Povedlo se mi nakonec zalézt mezi 2 domy, ale dost jsem se znečistila. Nikdy na ten pocit nezapomenu. Stejně jako zakladatelka. A na malou mám psychický blok, když jsem v neznámém místě, tak se mi chce akutně každých 30 minut. Nejvíc utratím za poplatky na wc. Raději vůbec nic od rána nepiju a riskuju třeba u moře dehydrataci a stejně to nepomáhá. I třeba nedávno, když jsem byla v nemocnici připojená na přístroje a věděla jsem, že mě nemůžou jen tak odpojit. To jsem musela každou hodinu ikdyž jsem nic nepila. Psychika. Ale se zakadatelkou cítím, musel to být šílený pocit. Manžel se mi jen směje a nechápe to.
@Anonymní píše:
Tohle je moje noční můra. Jednou se mi stalo v Anglii, ve městě že jsem musela akutně na velkou. A všude jen domy a u cesty hned plot. Povedlo se mi nakonec zalézt mezi 2 domy, ale dost jsem se znečistila. Nikdy na ten pocit nezapomenu. Stejně jako zakladatelka. A na malou mám psychický blok, když jsem v neznámém místě, tak se mi chce akutně každých 30 minut. Nejvíc utratím za poplatky na wc. Raději vůbec nic od rána nepiju a riskuju třeba u moře dehydrataci a stejně to nepomáhá. I třeba nedávno, když jsem byla v nemocnici připojená na přístroje a věděla jsem, že mě nemůžou jen tak odpojit. To jsem musela každou hodinu ikdyž jsem nic nepila. Psychika. Ale se zakadatelkou cítím, musel to být šílený pocit. Manžel se mi jen směje a nechápe to.
Chtěli jsme jet letos na dovolenou do Egypta a udělat si výlet na pyramidy, ale při představě několika hodinové cesty autobusem jsem cestu odmítla.
@Kriss Tina píše:
Já tohle mám akorát v těhotenství, jak se mi chce pořád čůrat tak odmítám jít kamkoliv, kde se během pár minut nedostanu na záchod. Tvuj zážitek je hodně nepříjemný, ale upřímně kdybych byla jedním ze svědků tak se ani nebudu divit, sama bych málokdy vydržela 6 hodin bez toho abych si odskočila, navíc ty lidi už nikdy neuvidíš.
Já to dřív vydržela třeba i deset hodin letu do LA, ale teď si bojím, když vím, že někde nebudu moci jít třeba jen hodinu.
Ano mám stejný problémy, bohužel ale jde o velkou, ne o malou potřebu. Mám dost často různé střevní problémy a asi zřejmě dráždivý tračník, je to pro mě peklo. Autobusem nejezdím, jen vlakem. Představa, že se zaseknu v buse je moje totální noční můra. Na výlety taky moc nechodím, nebot nevím, kde tam sou záchody. S tou lanovkou chápu, já bych do ní asi nevlezla kvůli tomu.