Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Bojím se letět
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.7.15 21:01
Let je bezběčnější než cesta autem nebo autobusem:)
Užijte si dovču 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.15 21:05
Zkus na to nemylet..před prvním letem jsme se taky bála, pak se mi to začalo líbit, a líbí se mi to pořád, akorát před každým odletem ve mě hlodá červíček strachu, ale těšení se převládne…přitom jinak mám taky docela strach z výšek, na cestě korunami stromů jsme šla připos. raná prostředkem, křečovitě jsem se držela kočáru, a hystericky ječela, jakmile se mi některý z dětí přiblížilo zábradlí…nedávno na Lomnickým štítu na mě šly mrákoty, když jsem viděla tu hloubku pod sebou, šourala jsem se okolo restaurace, přilepená na zeď, a byla ráda, že je docela mlha, a nevidím všechno, z lanovky jsme nekoukala vůbec…ale letadlo mi nějakou záhadou nevadí, tak docela ráda koukám z okýnka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.15 21:16
Prošla jsem fází létání je paráda, přes fázi asi mne jebne, ale letím k fázi ještě že se musím starat o děti 
a nemusím o tom přemýšlet.
Má za sebou přes devadesát vzletů a zlom přišel někdy v polovině po nouzovém přistání (nekomunikace personálu letadla to celé zhoršila o 100%) v Amsterodamu.
Jako první pomoc doporučuji Krizovou esenci (Bach rescue remedy)-seženeš ji v lékárně s trochou štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.15 21:25
Já se také bojím každého letu, v letadle vždy hypnotizuju hodinky, kdy už přistaneme. Recept nemám, já to vždy prostě přetrpím. Lepší je pro mne létat v noci, jak není nic vidět z okýnka, tak nejsem tak nervní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.15 21:29
Já jsem poprvé letěla teď. Nemyslela jsem si, že do letadla někdy vlezu, ale dítě si přálo moře a když jsem si představila nějakou celodenní cestu autem s otráveným prudícím dítětem, tak jsem si radši řekla, že nebudu srab a vlezu do letadla. Jenže to jsem netušila, že objednám zájezd a dítě začne trojčit, že se bojí do letadla. Musela jsem ještě dělat hrdinku, že to nic nebude, že to bude zábava jako na horské dráze i když jsem nikdy neletěla. Horská dráha zabrala a dítě se začlo těšit. Né tak já. 
No byl to pro mě děsný zážitek, ale prostředek letu jsem docela zvládala. Pozorovala jsem tu obrazovku z mapou kde jsme, jak dlouho letíme a kolik je hodina na cílovém letišti. Taky mě zabavilo chodit na záchod Nejvíc mi vadil ten přeplněný prostor, vzlet a přistání. Prostě já bych do toho šla zase. Je to fakt rychlý přesun. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.15 21:40
Ja letela prvne loni, ve 26 letech. Trochu jsem se bala, ale i tesila. Pri vzletu jsem vlivem asi poklesu tlaku nekolikrat omdlela. V Heraklionu pripristani foukal silny bocni vitr. Cestou zpet jsem omdlela dvakrat. Asi bude chvili trvat nez se premluvim k letu. Bohuzel pritel leta rad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.15 22:02
Chápu chápu chápu 
mám to stejně, i když asi budu za exota, ve mně lítání vyvolává dvě naprosto protichůdný emoce-na jednu stranu obrovskej strach a na druhou těšení a ten pocit, že se mi to fakt líbí 
No i když čím jsem starší, tak opravdu špatně snáším sebemenší změny tlaku-takže postupný stoupání, klesání a nabírání směru, kdy se letadlo naklání 
už pro mě žádnej pěknej zážitek není Před startem kdyby mi někdo změřil tep, tak mám snad 200, úplně cítím, jak mi tepna lítá v krku
Recept žádnej nemám-taky odpočítávám minuty a přistihla jsem se, že sedím v křeči, takový ty myšlenky, že je pod nám cca 12ti kilometrová propast-se okamžitě snažím zaplašit, to si člověk fakt nesmí připouštět…
Vloni moje skoro 6ti letá dcerka letěla prvně-mooooc se jí to líbilo a pořád říkala-maminko neboj 
A vždycky, když přistanem, tak si říkám-škoda, že jsem si to víc neužila, vždyť je to tak super zážitek Jo jak říká moje kamarádka-kdyby mi někdo zaručil, že dosedneme v pořádku, tak bych si to i užila
Letos budu za zbabělce-už mám od známé slíbené prášky z řady antixyolitik, které tlumí úzkost…můj kamarád, který má strach z létání skoro panický, tak říká, že tyhle prášky když si vezme, tak cca 20 minut a je mu všechno jedno 
A kdyby zase nějaká přemoudřelá duše chtěla rýpat, proč teda cestujeme a létáme, tak prostě proto, že miluju Řecko a pořád je pro mě schůdnější přestát dvě hodiny strachu-než se někam plácat x hodin autem, nebo busem, nebo trajektem a ten strach mít stejně a ještě k tomu x hodin nepohodlí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.15 22:18
@Envie píše:
@Ditta77 ty si dal znamy ty leky pri ceste do Thajska a nemohl ani mluvit
Přesně si vyjádřila moje pocity-tu beznaděj, že člověk ví, že za pár vteřin umře a nemůže s tím nic dělat…to je většinu času to-o čem přemýšlím, když jsmenahoře…Ty lidi, co musej prožívat 
šílený…ale snažím se to dycky zaplašit ty myšlenky…
No s těma práškama tos mi dala-to je extrém-to mi připadá, jak po nějaký silný marihuaně
Co to bylo za prášky? Určitě to asi na každýho působí jinak 
A ty lítáš asi pěkný dálky viď
Jo já mám jeden sen a tím je Bora Bora, ale právě ze strachu z lítání jsem se s ním rozloučila-protože tolik hodiny bych psychicky fakt nezvládla…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.15 22:22
@mončatka píše:
@martina.se Taky bych nejradši neletěla, nebo jela autem
A pritom je vetsi pravdepodobnost ze se zabijes v aute.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.15 22:23
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.15 22:29
@Envie píše:
@Ditta77 Bora Bora je taky muj sen
Ježíííš Mauricius ten musí bejt taky nááádhernej
No a to bylo kolik hodin? Jaký to tam bylo???
A to souostroví Vanuatu jo, to vždycky slintám v cestopisných filmech…no jsi fajnšmekr Ještě tak ty penízky na to mít… Teda myslím sebe
Příspěvek upraven 05.07.15 v 22:31
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.15 22:30
@Ditta77 píše:
Ježíííš Mauricius ten musí bejt taky nááádhernej
No a to bylo kolik hodin? Jaký to tam bylo???
A to souostroví Vanuatu jo, to vždycky slintám v cestopisných filmech…no jsi fajnšmekr
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.15 23:06
@Envie píše:
No mauricius pro me byl jak rekl mark twain „nejprve buh stvoril Mauricius a pak podle nej raj“… Asi bych to lip nerekla. No na lestiste v praze jsme dorazili v 13 hod a to jsme za sebou meli jeste par hodin v aute. Na Mauricius jsme doleteli kolem 12 hod druhy den jejich casu, plus cesta na hotel. Cisteho casu byl let 13 hodin. Ale na ceste jsme byli den a pul. No a Vanuatu je pro me takovy cestovnim ruchem nepoznamenany kousek sveta. Snad se mi sen nekdy splni. Ja mam v tom svem pomyslnem seznamu „kam se chci podivat“ hodne takovych mist…ale jak rikas, ty penize
Pane Bože, Svatá Mario 13 hodin, no jdu do vývrtky jako s myšlenkou na Mauricius jsme si taky pohrávala, ale nic moc bližšího nezjišťovala-ale MYSLELA jsem, že je to míň hodin 
no tak s tím se též můžu rozloučit, ale napsala jsi to krásně s tím Rájem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
