Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Létání se bojím i me láká.
Pro me štěstí jsem vždycky hned usla a probudila se těsně před přistáním, nevím proč ale vždycky hned usnu a moje decka jsou v tomto stejne.
Obdivují kamosku, která dělá letusku a nebojí se
.
Já jsem hodně létala jako malá, cca od 6 let do těch 12… A jediný, co si pamatuju bylo, že jsem se strašně těšila, protože jsem dostala super omalovánku, malý pastelky a pak takovou tu tabuli, jak čářeš, pak to přetáhneš, se to smaže a zase čmářeš
A měli moooc dobrej džus
![]()
Jinak já nic moc… Klasika Londýn a Paříž a pak do Švýcarska, New York a dvakrát Atlanta… New York si pamatuji, že to bylo krátce po útoku na WTC, všude šílený kontroly, no masakr… Někde mám u máti ještě fotky, kdy jsem se fotila kus od těch sutin, dál se už nedalo dostat, resp blíž teda…
@Envie píše:
@Ditta77 to ja ne. To prohlasil Mark Twainno, cesta byla husta no. Navic turbulence… Manzel rekl, ze se mnou letel naposled
ja pri ceste zpet v hysterii chtela uprosit letusku, at udelaj mezipristani na Seychelach, ze dojdu domu pesky
![]()
![]()
a to jsme leteli airbusem A380 (ten jak ted kolem nej bylo haloo na letisti v Praze) a v nem udajne jdou turbulence citit mene. Neprislo mi
letuska byla mila, ale mezipristani a me opusteni letadla s pilotem nedomluvila
ale stalo to za to. Obcas svoje strachy musime prekonavat
Jasně Mark Twain
teda ty máš ale zážitky
s jakou leteckou společností jste teda letěli? S Emirates?
Nebo Lufthansou? Hlavně mi neříkej, že ty turbulence byly takový ty-co padaj i zavazadla z přihrádek
To bych nezvládla psychicky-fakt ne…
@mončatka Já se bála poprvé tak, že jsem si byla jistá, že určitě omdlím. Jen jsem se modlila at omdlím až v letadle, aby me nahodou nevykazali z letu jeste nez nastoupim (letela jsem za praci
No byl to zajimavy zazitek, ani jsem neomdlela…pak jsem si dala nejaky alkohol a po nejake chvili mi litani prislo uzasne… a pak jsem letela jeste parkrat, pokazde se smesici strachu a uzasu
Teda jednou jsem letela se zlomenou nohou a to jsem byla taky v uzasu, me nejak nedoslo, ze to bude tak bolet, jsem myslela, ze vystoupim za letu a alkoholu jsem vypila podstatne vic
Tak preji hezky zazitek ![]()
Tak ja litam kazdy mesic a pul cca 18h…nikdy si nezvyknu a jsem na praskach ![]()
Psala jsem v jine diskuzi @mončatka ze svagruv tata je pilot u CSA. PUvodne armadni pilot, jako vetsina tech starsich, a poznat ho mi hodne pomohlo s uzkostma z letani.
Jednak, ten pilot se chce taky vecer vratit k manzelce, takze uplne stejne jako ty chce tu cestu prezit
neni to tak, ze on zmackne v cockpitu tlacitko a ejectuje ven, ale je v tom s tebou.
Navic ty masiny jsou tak kvalitni, ze kdyby stejne kvalitne bylo udelane auto, tak ti vydrzi 20 let a ujedes na jeden litr 1000 KM. Jsou to fakt uzasny, a neskutecne dobry stroje, co stoji stamiliony, takze jestli se nebojis jet autobusem nebo autem, nemas duvod se bat letet. Sance, ze se vybouras cestou na letiste, je milionkrat vetsi, nez ze se vam neco stane za letu.
A kdyz uz se mermomoci chces neceho chytit, tak vetsina problemu je pri pristani a odletu, takze si odpocitej od chvile vzletu presne 20 sekund, navic uslysis i pipnuti, a to nejhorsi mate za sebou (: to pipnuti je signal posadce, ze je vse ok.
Pak oznami letovou hladinu, to si relaxuj, a pak zase pred pristanim cca od 300 m nad zemi (uvidis zretelna auta) si odpocitej asi minutu. A jste na zemi (:
Já mám strach z výšek a třeba v autě je mi odjakživa hodně špatně, snažím se jezdit nejlépe vlakem. Letěla jsem poprvé asi ve 30 letech a to jsem se dost bála co bude… a nic nebylo
Nebylo mi ani zle ani jsem to nějak neprožívala, pohoda
Letěla jsem pak i těhotná a vůbec mi to nevadilo
To jsou záhady, každý to máme úplně jinak.
@mončatka píše:
@martina.se Tak nějak myslím, že na tom budu stejně, až kluci povyrostou a budou si lítat sami
@umea Taky jsem si říkala, že kdybych třeba znala nějakého pilota, že by mě dokázal uklidnit. Ale je fakt, že jsem měla možnost poznat šéfa letových dispečerů z Ruzyně (teda bývalého, dostal lukrativnější nabídku) a ten o letadlech a pilotech (i dispečerech mluvil strašně zajímavě). Hlavně o tom, jak mají všechno ošéfované ![]()
Jinak děkuju za uklidnění, fakt mi to trochu pomohlo ![]()
Moc vám všech děkuju za příspěvky
Některé mě fakt uklidnily, některé trochu zneklidnily
ale myslím, že se nakonec pochlapím a ty dvě hoďky prostě dám
Ještě jednou díky a přeju krásné léto a krásné dovolené ![]()
@mončatka tak co, jak proběhl lonský let? ![]()
mě teď přemlouá mamka at s ni jedu na dovolenou, teda letim, já ona a malá. A já tak nechci. Když jsem byla malá nikdy jsem se nebála. Pak jsem absolvovala 8h let do Nairobi, po kterém teda jsem létání ne úplně přestala, ale měla míň ráda, no a od té doby co mám dítě se bojím. Prostě mám regulérní strach. Kdyby šlo jen o mě tak asi letim a řeknu si co se má stát staň se, ale vzít malou do letadla… Byla jsem s ní jednou už na Krétě, nějak jsme to přežily, ale teď se bojim, ne jen že bude něco s letadlem, ale bojim se i nynější politický situace. Prostě na palici. řikam si, že pravděpodobnost je malá, větší šance je že se vysekam po cestě na letiště atd atd, ale stejně. Na druhou stranu aspoň bychom měly pěknou dovču že ano. To je zas dilema ![]()
@quinty píše:
@mončatka tak co, jak proběhl lonský let?mě teď přemlouá mamka at s ni jedu na dovolenou, teda letim, já ona a malá. A já tak nechci. Když jsem byla malá nikdy jsem se nebála. Pak jsem absolvovala 8h let do Nairobi, po kterém teda jsem létání ne úplně přestala, ale měla míň ráda, no a od té doby co mám dítě se bojím. Prostě mám regulérní strach. Kdyby šlo jen o mě tak asi letim a řeknu si co se má stát staň se, ale vzít malou do letadla… Byla jsem s ní jednou už na Krétě, nějak jsme to přežily, ale teď se bojim, ne jen že bude něco s letadlem, ale bojim se i nynější politický situace. Prostě na palici. řikam si, že pravděpodobnost je malá, větší šance je že se vysekam po cestě na letiště atd atd, ale stejně. Na druhou stranu aspoň bychom měly pěknou dovču že ano. To je zas dilema
To jsem rada, ze to ctu! Letam od mala, pred 4 roky jsme pri pristavani vleteli do silne bourky, vypadalo to, ze je konec, ale dostali jsme se z toho a poodleteli na jine letiste na nouzove pristani. U mne v tu chvili doslo k uvedomeni si, ze nez to spadne a umres, tam mas az prilis casu na to zazit neskutecny strach - to me jaksi pred tim nedoslo
Pak jsem si jeste litala dal, uz teda s mensi jistotou, ale az od porodu jsem totalne vyrizena. Kdyz letim sama, tak se stresuju cca polovinu letu, da se to preckat, par sedivych vlasu, nove vrasky a tak
ale kdyz leti i mala, tak je to katastrofa. Ted me ceka let neco pres 14 hodin a premyslim, ze uz to bez prasku na uklidneni te paniky nedam
Mate nekdo konkretni tipy, jak s panikou prezit takhle dlouhy let?? Btw. alkokol mi fakt nepomaha, to mi neradte, to bych byla jak pan, co se nedavno snazil v letadle otevrit dvere a vyskocit ![]()