Bojujeme s písmenkem "L"

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Anonymní

7.9.15 18:02

načítám...

Bojujeme s písmenkem "L"

Ahoj, také jsme u dětí tak moc bojovali s logopedií?

Dceři je 6, má odklad (kvůli cekovému vývoji) a aktuálně neskutečně bojume s logoopedií.
Písmenko „R“ ji babička naučila, když jí byly 3 roky ( a uměla ho správně, ale nadšena jsem z toho nikdy nebyla), ale aktuálně bojujeme s písmenkem „L“.
Technicky ho zvládne, problém je s používání. Snažíme se to s ní nadřít, ale nějak se nám nedaří. Mám pocit, že výsledkem je, že zapomíná, to co dřív už uměla (S, B, V)
Navíc „cpe“ to „l“ všude.
Výsledkem je, že když má říct „vím o tvé lásce“ (z jedné pohádky, co jsme k tomu dostali), tak zvládne „lásce“, zvládne „tvé lásce“, „o tvé lásce“, ale místo „vím o tvé lásce“ řekne „vím o tlé lásce“. Na po několikáté to nakonec dá, ale strašně se u toho vzteká.
Podobně je to se slovíčkem „nesouhlasí“ („neslouhlasí“), či „vysvobodíš“ („vyslobodíš“). Mám pocit, že čím více se to učí, tím více se do toho zamotává… Udržet ji soustředěnou je nadlidský výkon…
Starší v jejím věku po necelém roce logo (L, R,Ř), zvládla všechno v pohodě…
A já se i obávám, že nás s tou mladší čeká ještě hodně návštěv logopedie a spousta bojů.

Máte tip, jak na ni? A je to normální takhle plést písmenka?

Nechceme po ní zbytečně moc? Na logopedii chodí od tří let, protože ve 2,5 letech nemluvila ve větách a protože toho má víc (dělám pravidelné kolečko po Dr. různých odborností - neurolog byl pouze jednou právě z důvodu „malého“ mluvení…), tak v duchu, „co peklo schvátí, to už nenavrátí“… jsme se dostali až na foniatrii a logopedii tak brzo…

Omlouvám se za anonym, ale chci ho mít z důvodu zdravotního stavu své dcery. Pokud je to problém, tak tu diskuzi rovnou smažte.
Děkuji za reakce
B.

Citovat
Upravit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

zuzkasim

2242

7.9.15 18:10

načítám...

Je to normální fáze, kdy se dítě novou hlásku naučí a pak ji cpe všude:-) Potřebuje se to ještě ustálit, jakmile si bude s tím L jistější, bude slova zase postupně říkat správně, teď se na něj ještě moc soustředí a to tak, že ho dává i tam, kde nepatří, protože už dopředu ví, že L v tom slově bude a myslí na ně. Neboj se, trénujte jak máte doporučeno, je to opravdu normální.

načítám...
Citovat
Zmínit

Moise

56312

2515

7.9.15 18:12

načítám...

Je to normální, syn mi taky cpal to procvičované písmeno všude i tam kam neměl. Chce to furt opravovat, upozorňovat ho na chybu a chtít, aby to celé zopakoval správně. Je to opruz, ale nic nenaděláš. Jak často cvičíte? Zas abys jí to zbytečně nezprotivila. To naše L máme brutálně vydřené, strávili jsme nad ním x hodin než se to naučil správně, zato R a Ř mu víceméně naskočilo samo bez nějakého cíleného tréninku. Možná to chce jenom čas. Co na to říká logopedka?
R ve 3 letech? Nebylo to zbytečné? :think:

načítám...
Citovat
Zmínit

MarieOVMUC

7376

7.9.15 18:24

načítám...

@Anonymní píše:
Ahoj, také jsme u dětí tak moc bojovali s logopedií?
Dceři je 6, má odklad (kvůli cekovému vývoji) a aktuálně neskutečně bojume s logoopedií.
Písmenko „R“ ji babička naučila, když jí byly 3 roky ( a uměla ho správně, ale nadšena jsem z toho nikdy nebyla), ale aktuálně bojujeme s písmenkem „L“.
Technicky ho zvládne, problém je s používání. Snažíme se to s ní nadřít, ale nějak se nám nedaří. Mám pocit, že výsledkem je, že zapomíná, to co dřív už uměla (S, B, V)
Navíc „cpe“ to „l“ všude.
Výsledkem je, že když má říct „vím o tvé lásce“ (z jedné pohádky, co jsme k tomu dostali), tak zvládne „lásce“, zvládne „tvé lásce“, „o tvé lásce“, ale místo „vím o tvé lásce“ řekne „vím o tlé lásce“. Na po několikáté to nakonec dá, ale strašně se u toho vzteká.
Podobně je to se slovíčkem „nesouhlasí“ („neslouhlasí“), či „vysvobodíš“ („vyslobodíš“). Mám pocit, že čím více se to učí, tím více se do toho zamotává… Udržet ji soustředěnou je nadlidský výkon…
Starší v jejím věku po necelém roce logo (L, R,Ř), zvládla všechno v pohodě…
A já se i obávám, že nás s tou mladší čeká ještě hodně návštěv logopedie a spousta bojů.

Máte tip, jak na ni? A je to normální takhle plést písmenka?

Nechceme po ní zbytečně moc? Na logopedii chodí od tří let, protože ve 2,5 letech nemluvila ve větách a protože toho má víc (dělám pravidelné kolečko po Dr. různých odborností - neurolog byl pouze jednou právě z důvodu „malého“ mluvení…), tak v duchu, „co peklo schvátí, to už nenavrátí“… jsme se dostali až na foniatrii a logopedii tak brzo…
Omlouvám se za anonym, ale chci ho mít z důvodu zdravotního stavu své dcery. Pokud je to problém, tak tu diskuzi rovnou smažte.
Děkuji za reakce
B.

cim vic budes tlacit a nutit mluvit, tim vice ji to zprotivis. pamatuju si jak jsem ta otravna cviceni nesnasela, uplny odpor. Ctete spolu kazdy den - alespon hodinu (ty ji) vyslovuj krasne a dobre. Reknu ti, ze ja sla do skoly hnedka, ale l a r jsem take neumela, do dneska, kdyz melu rychle, tak nevyslovim roleta, kremrole nebo horor.. loreeta..klemrole…holor… ale jinak jsem se velmi uspesne a velmi dlouho zivila v call centru, mam na to i nekolik certifikatu a nikdo to nepozna, kdyz nejsem nervozni nebo navata. D :oops:

načítám...
Citovat
Zmínit

MarieOVMUC

7376

7.9.15 18:26

načítám...

@Anonymní píše:
Ahoj, také jsme u dětí tak moc bojovali s logopedií?
Dceři je 6, má odklad (kvůli cekovému vývoji) a aktuálně neskutečně bojume s logoopedií.
Písmenko „R“ ji babička naučila, když jí byly 3 roky ( a uměla ho správně, ale nadšena jsem z toho nikdy nebyla), ale aktuálně bojujeme s písmenkem „L“.
Technicky ho zvládne, problém je s používání. Snažíme se to s ní nadřít, ale nějak se nám nedaří. Mám pocit, že výsledkem je, že zapomíná, to co dřív už uměla (S, B, V)
Navíc „cpe“ to „l“ všude.
Výsledkem je, že když má říct „vím o tvé lásce“ (z jedné pohádky, co jsme k tomu dostali), tak zvládne „lásce“, zvládne „tvé lásce“, „o tvé lásce“, ale místo „vím o tvé lásce“ řekne „vím o tlé lásce“. Na po několikáté to nakonec dá, ale strašně se u toho vzteká.
Podobně je to se slovíčkem „nesouhlasí“ („neslouhlasí“), či „vysvobodíš“ („vyslobodíš“). Mám pocit, že čím více se to učí, tím více se do toho zamotává… Udržet ji soustředěnou je nadlidský výkon…
Starší v jejím věku po necelém roce logo (L, R,Ř), zvládla všechno v pohodě…
A já se i obávám, že nás s tou mladší čeká ještě hodně návštěv logopedie a spousta bojů.

Máte tip, jak na ni? A je to normální takhle plést písmenka?

Nechceme po ní zbytečně moc? Na logopedii chodí od tří let, protože ve 2,5 letech nemluvila ve větách a protože toho má víc (dělám pravidelné kolečko po Dr. různých odborností - neurolog byl pouze jednou právě z důvodu „malého“ mluvení…), tak v duchu, „co peklo schvátí, to už nenavrátí“… jsme se dostali až na foniatrii a logopedii tak brzo…
Omlouvám se za anonym, ale chci ho mít z důvodu zdravotního stavu své dcery. Pokud je to problém, tak tu diskuzi rovnou smažte.
Děkuji za reakce
B.

jeste abych dodala, dcerka nam taky az skoro do 3 let nemluvila a jedine vety byly co je to, kde je to… tedka tu pusu nezavre a porad ne o mele, jsou i tri a pul. Vyslovnost absolutne neresim, opravim, po par dnech se to zlepsi. jedine, co ji porad nejde je ohybani zajmen.. :nevim:

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

7.9.15 18:44

načítám...

„R“ ve třech letech je samozřejmě naprosto zbytečné, ale vysvětlete to… :nevim: :lol:
Myslím, že v době, kdy jí to babička naučila, jsem to úplně neřešila, ale ani jsem ji v tom nepodporovala… Obzvlášť poté co mi logopedka u starší řekla, že až zvládne „L“, bude se učit „R“, že vše má svůj čas.
S tchýní jsem se nehádala, nestálo by to za to a stejně by mne neposlouchala :roll: (zvláště ne v té době, teď už možná jo. :lol: )
Trénujeme tak 15-20, minut denně, pohádky se jim čtou na dobrou noc každý den, mám pocit, že i manžel si poslední dobou dává víc záležet na výslovnosti. Ale je pravda, že hodinu nečteme… :think:
Odklad nemá jen kvůli výslovnosti (tím se v podstatě nikdo nezabýval), ale proto, že celkově je tak půl roku pozadu za ostatními dětmi jejího věku (na odkladu jsme se shodli všichni- Dr., její učitelka, psycholožka z poradny, co tam byla v lednu ve školce i její učitelka, navíc je srpnová…). Mimochodem, vzhledem k jejímu vývoji a zdravotním komplikacem do 2 let se asi není ani čemu divit… :think:
Když to tak čtu i po sobě, tak si říkám, jesti na ni opravnu moc nechvátáme… :think:
zakl.

Citovat
Upravit

Anonymní

7.9.15 18:57

načítám...

@MarieOVMUC píše:
jeste abych dodala, dcerka nam taky az skoro do 3 let nemluvila a jedine vety byly co je to, kde je to… tedka tu pusu nezavre a porad ne o mele, jsou i tri a pul. Vyslovnost absolutne neresim, opravim, po par dnech se to zlepsi. jedine, co ji porad nejde je ohybani zajmen..

Hele, my bychom to taky v tom věku neřešili, kdyby…kdyby v těch 2,5 letech neskočila z horní palandy (my mysleli, že spadla), neudělali jsme si „výlet“ do Motola a protože je kardiak a navíc celý tatínek („netabulková“ :lol: ) tak v rámci jiných vyšetření jí neuroložka nevymyslela jakýsi syndrom (již několikátý v pořadí) a nahnala nás na neurologii. Hned při objednání padla věta: „A na foniatrii a u psychologa už jste byli? Ne? Tak se tam objednejte…“ :roll:
Ještě, že pak neuroložka měla rozum a po základním EEG řekla, pokud nebudeme potřebovat, tak už tam chodit nemusíme. (hurrá, jedna odbornost nám odpadla…)

Mimochodem, pořádně (na úroveň starší ukecané ségry :lol: )se rozmluvila cca před 3/4 rokem… :think: