Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Brečí ve školce - co vám pomohlo
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
19.10.15 08:55
Brečí ve školce - co vám pomohlo
Ahoj, jdu si pro radu, nebo spíš zkušenost, co pomohlo vám..
Syn chodí od září do školky, prvních 14 dní byl spokojený, těšil se, postupně začal trochu protestovat (že do školky nechce, chce být doma..), hlavně po víkendu, nebo po nemoci. V posledních 2 týdnech se ale jeho negativismus stupňuje, kdy se nejdříve odmítal ve školce převlékat, jít do třídy, až začal koncem týdne i brečet a dnes to vyvrcholilo hodinu a půl dlouhou scénou už doma, kdy byl jen řev, řev, řev, hysterie a zase řev, že do školky nepůjde, nic nechce, s nikým si tam nehraje, nic jíst nebude (prostě hrozný negativismus, ale ten má i u jiných situací, když nemá zrovna náladu (začalo to tedy taky až po tom, co začal chodit do školky)). Ptala jsem se min. týden učitelky, zda se nic nestalo, že tak otočil..prý ne. Občas zabrečel jen na procházce (chodí přes místo, kam chodíme venčit psy, tak si na nás hned vzpomene) a sama učitelka říkala, že to s ním jde, jen je tvrdohlavec. S dětmi si hraje, když pro něj jdeme, tak vypadá spokojeně..V pátek vydržel brečet déle, dneska po 2min. ve třídě ticho.
No a moje otázka je, kdo jste měl s dítětem podobnou zkušenost, jak dlouho tohle negativní období může trvat? Kdy začaly děti chodit do školky bez „protestu“? Po ránu jsme všichni vyčerpaní, jeli jsme ho odvést i s manželem..Na jednu stranu nechci ustupovat, protože je víc věcí, ve kterých teď zkouší co může, na druhou stranu mám strach, aby ho to nezlomilo, nezačal mít psychické problémy (třeba tiky, počůrávat se..). Jak na něj zapůsobit? Vysvětluju hodně, povídáme si jak se měl, proč tam chodí, věnuju se mu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.10.15 09:14
U nas rev zazracne zlomilo, kdyz nejmladsi zacal chodit tez do skolky (2× tydne 2h do DDM). V zivote by me to nenapadlo, zacala jsem ho tam davat prave kvuli revu starsiho, aby si zvykal na odlouceni.
Ale u nas byl ok jen prvni den, pak dva tydny rev, ale jen pri odevzdavani, pak se uklidnil.
Kdyz jecel minuly rok cele dopoledne, tak jsem ho stahla, nebyl zraly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 09:24
Ahoj,
Jdu tě podpořit a napsat svou zkušenost.
Měla jsem v podstatě navlas stejného druhého syna, jak popisuješ. Do školky nastupoval ve 3 letech a kousek a přesně to stejné – nejdřív dobrý, občas pobrekával, ale pak neskutečné hysterické scény, kdy mi ho učitelka odtrhávala od nohy apod…přitom učitelky mi přísahaly, že jakmile za mnou zabouchnou dveře, tak se uklidní, je velice samostatný, vše zvládá….Nastupoval taky v září a nejstrašnější období bylo až tak na jaře – v podstatě jsem ho tam nebyla někdy ani schopna „dovléct“, no fakt děs 
…samozřejmě po nemoci to bylo jakoby se začínalo zase odznovu a nemocný potom byl teda dost – začátkem toho jara vydržel max. týden a zas nemocný, atb. jedno za druhým a další září šel na vytrhnutí nosní mandličky…ta nemocnost víceméně přetrvávala pořád, bohužel.
No, co ti poradit – jedině vydržet 
. Pokud chodíš/chodíte do práce, nemáte nikoho k ruce na vyzvednutí např. po obědě, tak jedině vydržet, my neměli jinou možnost než chodit do školky a to i se spaním do cca 15 hodin. Přitom byl velice šikovný, ochotný, dobrosrdečný a kdovícoještě, ale k čemu mi to bylo, když jsem kolikrát i nespala strachy z toho, co zase vyvede to další ráno….no, tohle je období, které bych nejradši vymazala a hrozně nerada na to vzpomínám 
.
No, zlepšovalo se to strašně pomalinku, ten další školkový rok nastupoval pořádně až po té mandli a to bylo začátkem října, vymysleli jsme pak, že mi mával ze 2 oken, samozřejmě si nosil plyšáčka na spaní (to i ten první rok, kdy dělal ty scény) – a už to bylo trochu lepší. Nakonec chodil 4 roky do školky, měl odklad a až ten poslední školkový rok byl relativně nejlepší – i když osobně si myslím, že on byl prostě dítě, které si na školku „nezvyklo“ v podstatě nikdy 
– ten poslední rok se nad ním hodně často „smiloval“ manžel, protože ten malý ho tak dlouho uprošoval, aby mohl jít někdy „po O“, že manžel pro něho kolikrát letěl mezi nočníma a skoro se nevyspal….
Letos je už ve 2. třídě, nechodí ani do ranní ani do odpolední družiny (jako jediné dítě ze třídy!) a můžu říct, že letos to mám už konečně „za odměnu“ – v červenci mu bylo 8 let a po stránce samostatnosti ráno je teda naprostá jednička – ráno se absolutně sám vzbudí na budík, obleče, nasnídá, zabouchne dveře, s sebou má mobil, po obědě jde domů, odemkne si, odpočine, udělá si v klidu úkoly, počká, až přijdu z práce nebo starší brácha ze školy (ten je už na SŠ)… – prostě fakt myslím, že až nyní je opravdu spokojený. Minulý rok v 1. třídě už to taky šlo, ale chodil do družiny a to prostě zase „nechtěl“, nedělal scény, ale družinu prostě rád neměl.
Myslím, že žádné psychické problémy z těch ranních scén neměl a nemá, s psychologem jsme to teda neřešili. Je to hrozně o povaze dítěte, on je úplným opakem staršího syna (ten byl do 7mi let jedináček) – jemu školka nedělala žádné problémy, a i do družiny chodil sám a rád až do 3. Třídy. Fakt jsem to kolikrát nechápala, jak ten mladší může být tak rozdílný…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 09:25
Dceři to trvalo 3 měsíce. Každý den hysterický řev, do školky jsem jí nosila, odmítla jít. V šatně jsem jí násilím převlékla a pak vyloženě dotáhla to třídy. Na zemi zůstala loužička slz. Byla tam od prvního dne 9 hodin denně. Nastupovala přesně ve 3 letech, kdy mi zkončila RD. Oba pracujeme na plný úvazek a babičky nemáme k dispozici, tak to jinak moc nešlo. Po těch 3 měsících si zvykla a už chodí do školky celkem ráda. 
Myslela jsem, že to bude lehčí. Dávala jsem dceru předtím půl roku do soukromé školky celodenně, pár dnů v týdnu. Byla tedy zvyklá na odloučení a stejně trvalo ty 3 měsíce, než se zaběhla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 09:26
Moje dcera brecela az do minulyho tejdne. Vždycky na ní zabiralo porovnání v miminama. Řeknu jí: mimina tohle neuměj a Jasminka je už veliká holka a zvládne to 
Měla hystericky záchvaty celej měsíc a půl. Někdy lepší, někdy horší. Kopala rukama nohama, ale jakmile sem odešla, tak přestala. Když sem pro ní přišla tak se smála, seděla v klidu a tak.
My to máme trošku stizeny tím, že chodí v německu a nikdo nerozumí jí ani ona jim. Dneska už mi i zamávala a řekla mi že bude hodná. Minulej tejden když první den nebrecela, tak sme to nadšeně vyprávěly tátovi odpoledne a ten jí řekl, že si za odměnu musí jet něco vybrat fo města. Koupila si boty. Vyprávěla to tetě a ta jí vzala poprvé beze mě do bazénu když už je tak velká. Volá babickam a všem se chlubí jak to hezky umí
Pozitivní motivace a vydržet. Nic jinýho mě nenapadá. Učitelky mi jí i fotily během dne, protože sem jim nevěřila ze nebreci a hraje si beze mě
Kolik je malýmu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 09:27
Tak u nás byla krize zhruba po 2 týdnech ve školce, přesně, jak popisuješ ty. Nám pomohlo, když jsme o školce hodně, ale opravdu hodně mluvily.Pak jsem zašly do hraček a malá si vybrala drobnost pro štěstí do školky, docela maličkou panenku, řekla jsem ji, že je kouzelná, proti pláči a slzičkám. No a tak jak trouba, každý ráno ve školce před učitelkou čaruju a dávám panence energii, aby moje holčička neplakala 
musím říct, že to funguje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 09:29
ještě jsem chtěla napsat, že podle mého „instinktu“ prostě to ráno dělal vyloženě z trucu, že si postavil hlavu, že tam nepůjde a hotovo - protože, jak ty říkáš - on si tu hlavu dokáže „postavit“ tak neskutečným způsobem v jiných věcech, je tak šíleně tvrdohlavý, že i ta školka u něho byla prostě truc, nic jiného…Nemusím ani psát, jak odpoledne, když jsme pro něho přišli, tak samý úsměv a domů se mu kolikrát vůbec nechtělo…Pak si zas stavěl hlavu, že chce chodit po tom obědě, no fakt hrůza…Přesně jak píšeš - byli jsme vyčerpaní, nevyspaní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 09:29
Osobní zkušenost nemám, ale synovi kamarádky pomohlo mít s sebou fotku rodičů. Uklidňovalo ho to, když se mu stýskalo, tak se na ní kouknul a hned měl lepší náladu. Je to jen maličkost, ale třeba zabere
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 09:35
Taky to teď řešíme, u nás tedy ještě horší, že je týden ve školce a pak 14 dni nemocny. Od září více doma nemocen než ve školce. Pak jde na týden a o víkendu zase zalehne na 14 dní.
A jak to snášíte vy?
Mně je hrozně, taky od rana co se probudi pláč, při obouvání bot se pláčem rozkašle a do školky ho musím nést, protože sám by nešel. V šatně řev a učitelka ho musí ode mne odtrhávat.
Radila jsem se dokonce s pediatrem, jestli ho nemám stáhnout a dát příští rok. Prý to mám zkusit půl roku, uplácet dárky, motivovat, zavést rituály, všechno zkouším, zatím nepomáhá nic. Mrzí mně, že je tak moc nemocný, s takovou si nezvykneme ani za rok.
A taky mi je nepříjemné, že všechny děti ve třídě si už zvykly, a když už tam synek příjde tak jim tam ten klid asi narušuje.
Ve mně se taky láme, dávat - zvykne si, nebo jen rezignuje, bude tam smutný, utrápený, nevytvoří si nějaké jak píšete psychické problémy? Tak já nevím. Asi si nechám předepsat lexaurin pro sebe, někdy je toho moc i na mně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 09:42
@dana.dv díky, to zní zajímavě
Ostatním taky moc děkuju, i kdyby nic nepomohlo, trochu mě uklidní, že v tom nejsme sami
@Gerberka myslím, že jsi to vystihla přesně a něco podobného bude i nás syn. Prostě si postaví hlavu a nehne s ním nic (jako jediný ve školce se nevodí za ruku, protože prostě nebude, učitelky zkoušely kde co a on jim vysvětlí, jak to neumí, musí se to naučit a kde co dalšího ). Jako v podstatě jsem i ráda, že má svou hlavu, ale nemusel by si to prosazovat tolik. Hlavně k tomu je i citlivý, tak mám strach, co to s ním udělá.
Jinak chodí jen dopoledne, pak ho mám doma. Já chodím 2× v týdnu do práce jen na dopoledne, takže i po této stránce mu to vysvětluju, že by s ním nikdo doma nebyl, že chodíme do práce, bráška je na hlídání atd. Od jeho 18M jsem chodila do práce taky (2× v týdnu na dopol.), takže to ani nebylo tak, že by byl jen se mnou. No, je mi od rána furt mizerně a myslím na to, jak to půjde dál 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 09:43
Nas si zvykl vicemene minuly tyden, kdyz mel prvni pevnou, celotydenni dochazku. On se skolkou problem nemel, mel (a porad ma, ale uz to lepe snasi) problem s odloucenim od maminky. Bez zadnych velkych hysteraku, ale s takovyma tema vyderacskyma recma - ja nechci do skolky, se mi tam nelibi, hracky se mi tam nelibi, ja chci byt doma, chci byt s maminkou… Na stridacku zustaval kvuli tem pitomym rymam doma, sel treba dva dny, pak tri dny s vikendem ne a tak jsme to od zari pytlikovali, pul zari byl a pulku ne… No pak jsem dospela k nazoru, ze to s tou rymou stejne nema cenu resit, i dr nam to tak rekl, kdyz si to odtamtud nosi, tak at si tam chodi… Tak jsme minuly tyden meli prvni komplet dochazku a uplne v pohode, dnes se sel hned rano prevlikat a pripravovat, nechci do skolky jsme uz dlouho neslyseli, tak snad to uz bude v pohode. Dalsi bojkot prijde s miminkem, to bude teprve mazec. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 09:47
@darkgreen taky „dobrý“ S rezignací mám podobný pocit a problém 
Nemocný byl asi 3×, teď jde už 3tí týden v kuse, tak je to úspěch. Jinak to byla zatím vždy jen rýma, 2dny teplota a pak už dobrý (i tak byl doma, než přestal smrkat, ale ven jsme chodili). Já to snáším špatně, trápí mě, když vidím, jak je nešťastný, ale na druhou stranu si říkám, že v životě bude mít překážek hodně a musí se s tím nějak „poprat“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 10:08
takže synek chodí do školky 2× týdne a to jenom na dopoledne?? chápu to tak dobře? nebo ho dáváš každý den? už jenom to, pokud tam chodí opravdu „jenom“ na dopoledne - ty bláho, to je polovina úspěchu, že si zvykne …moji oba kluci od takřka od prvního dne i se spaním a pro ně nejdřív v 15 hodin - starší nešel po obědě nikdy a ten mladší si tak dlouho stavěl hlavu, až se manžel „smiloval“ - a to bylo až ten poslední rok - což jako taky už bylo skoro k ničemu, protože to už byl ve školce OK a „jenom“ to tak dlouho zkoušel, až manžel podlehnul…
jak brzo chodí ráno?? Starší byl úplně první na 6.40 hodin a ten malý stejně tek - prostě před sedmou už museli být ve školce, ale to tam už pár dětí bývalo..ten starší byl fakt úplně první - ale jemu to nevadilo, protože měl všechno chvilku jen sám pro sebe, než přijdou ostatní - to byl fakt anděl, než ten mladší, to je kolikrát na palici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 10:24
@Gerberka nene, dávám každý den na dopoledne, aby měl režim a nedělala jsem mu v tom zmatky. 2× týdně na hlídání je jen mladší. Jinak chodí většinou až na 8h a ve 12h ho vyzvedáváme. Spaní jsme zkoušeli jednou a scéna celé odpočívání nespí ale ani doma asi od 2 let, byl zvyklý „odpočívat“ v pokojíčku, že si šel hrát, polehávat, ale neusnul.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.15 11:31
@jowana starší měla několik takových období. Krize největší byla po vánočních prázdninách. No a když jsem to řešila s učitelkou - jestli se tam něco nestalo atd. - tak jen vykulila oči, že si ničeho nevšimla. Prý sotva se za námi zabouchnou dveře, tak je klid. Tudíž u nás to opravdu bylo divadlo pro nás a takový test, jestli náhodou nepovolíme. Zabralo u nás trochu, že jsme jí naučili mávat každé ráno z okna (letěla honem honem k oknu, až zapomněla ječet…) a hodně jsme do školky nosili - peníze na divadlo, pomerančovou kůru, na podzim kaštany, papíry na malování atd. To šla vždycky ochotně, sama to pyšně předávala učitelce.
Zpozorněla bych ve chvíli, kdy dítě bude mít noční můry, ve školce se vůbec nezapojuje, jen si to tam odsedí - to je známka rezignace. Pokud brečí ráno a ve školce je jinak ok, tak to bývá opravdu jen vzdor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Mateřské školy na eMiminu
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
Pracovní listy k vytisknutí na eMiminu
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
