Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Je dobře, žes sem napsala, musí to být na nervy hrozný nápor!! neporadím ti, mám dítě zatím malé, ale myslím, že děláš maximum. spíš přemýšlej, jak si psychicky ulevit, abys na něj za to nebyla vzteklá, protože on za to nemůže…držím moc palce
@Anonymní píše:
Předem se omlouvám za délku příspěvku, musím se vypsat. Jsem zoufalá ze svého čtyřletého syna. Má opožděný vývoj řeči a docházíme kvůli tomu k logopedovi. Jeho řeč se ale ani po roce docházky výrazně nezlepšuje, mluví na úrovni dvouletého dítěte, ale i mnozí dvouleťáci mluví líp než on. Veškerá slova komolí (např. náklaďák = á-a-ák, čepice = pešises, kolo = ouo, mléko = kiko, není = ejí, kladivo = kaiom atd.). Některá slova už se naučil říkat správně, ale za ten rok tréningu je jich zoufale málo (např. auto, balón, boty, a na víc si nevzpomenu…). Má velmi malou slovní zásobu přestože se mu dostatečně věnujeme (čteme, povídáme si, neustále popisuji co dělám, trénujeme na logopedii atd.), a je to proto, že je pro něj řeč prostě příliš těžká, mnohá slova prostě nedokáže vyslovit, neslyší v nich ty hlásky, splývá mu to v nějaký zvuk (alespoň tak mi to vysvětloval logoped) a pak se ten zvuk snaží napodobit a vznikne z toho úplná blbost. Takže zatímco ostatní děti jsou jako houby a okamžitě si pamatují a opakují co kde zaslechnou, s ním musíme každé jednotlivé slovíčko opakovat a opakovat pořád dokola, než si ho zafixuje. Momentálně trénujeme slovo „písnička“ (říká totiž taji-taji, což má být tany-tany). Už trénujeme týden několikrát denně a pořád to slovo nevysloví… Tímto tempem se nenaučí mluvit nikdy, protože čeština obsahuje miliony slov a když máme každé jednotlivé trénovat 14 dní??? Jeho věty jsou taky zajímavé: Neskloňuje, používá každé slovo pořád v tom jednom tvaru který se naučil. Mnohá slova nahrazuje posunky, nebo říká svoje oblíbené fráze, kterým rozumíme jenom my. Takže když se mi dnes pokusil říct „Budu ťukat kladivem do stolu“, řekl akorát: „Kaiom ba-ba tůw.“ Nebo místo: „Spadl jsem z kola“ řekne „Bá ouo.“ Když chce říct „Neprší.“ řekne „Šuši ejí.“ Když chce říct „Jdu čůrat“ řekne „Í uá.“ Když chce říct „Pojedeme autem pryč“ řekne „Pyč auto.“ A tak bych mohla pokračovat… Logoped mi doporučil zopakovat po něm tu větu, ale správně. To dělám, ale bez výsledku. Kouká a nechápe, dál používá tu svoji zkomoleninu. Dodnes neumí barvičky, už přes tři roky do něho hustím jak dělá které zvířátko, a teprve teď jsou vidět nějaké výsledky. Sluch má v pořádku, žádný fyzický problém, který by mu znemožňoval mluvit, nemá. Pan logoped říkal, že s inteligencí to také nemá nic společného. V rodině se vyskytly případy, kdy dítě začalo pořádně mluvit až ve čtyřech letech. Tak jsem se rozhodla čekat, ale čtvrté narozeniny jsme oslavili před měsícem, a pořád žádná výrazná změna k lepšímu. Jsem z toho nešťastná, před lidmi se za něho už normálně stydímA každý mi předhazuje, že s ním nemluvím, že musím víc, ale to není pravda. Dělám maximum co můžu, a výsledek se nedostavuje
Máte někdo podobnou zkušenost? Bude můj syn vůbec někdy normálně mluvit?
Tak já mám stejnou zkušenost ale se skoro 5letym ![]()
Má teda velkou slovní zásobu jede furt ancyklopedie zná podle českých i latinských názvu přes 80 dinosauru, planety, lidské tělo atd.. ale mluví jak dvouleták.
Bylo to ale mnohem mnohem horší ted už se to lepší. Nechali jsme ho u kynezologa odblokovat a pomohlo to, ale ještě to není ono.Ted měníme logopeda a věřim že to pomuže proto že bývalá dr tvrdila jak mluví krásně
ale nedokázala hp naučit T a L
pŘITOM SE TAKY DĚTEM strašně věnujeme. Čtu snad od narození, máme logo knížky, hrajeme hry, zajištuju mu kolektiv, cvičíme, sportujeme.
Podle mě mluvit bude a blbej není spíš podle lékařky je abnormálně inteligentní a nemá potřebu mluvit správně ![]()
Kamarádky kluk je na tom stejně podle popisu. Mluví málo teď se to trošku zlepšuje co chodí do školky, ale jinak moc nemluví má svoji hatmatilku podobnou skladbu vět. K logopedovi teda nechodí teď běhali po vyšetřeních jak ty píšeš vše v pořádku rozumí velice dobře vše ukáže a tak. Trénují doma taky. Teď oslavil 4 narozeniny.
Hlásky vyslovuje správně což je prý dobře jen ty slova nesloží. Doktorka jí říkala ať ho podporuje aby mluvil, nevadí že hatmatilkou rád i zpívá
aby si ty mluvidla prostě trénoval.
Takže určitě v tom nejsi sama. Ale je to náročný kolikrát chci aby po mě něco zopakoval když si hraje s mým malým, a on ne otočí se a jde pryč nebo zamává rukama ať si asi trhnu ![]()
A náš Matyášek po odblokování začal mluvit ve větách ale jen neumí už to T a L tak taky zkuste to odblokování. Za tři týdny fakt byla rapidní změna!
Stálo to 1000,– a babička(přes tu se odblokovával) musela číst knihu miluj svuj život.
Fakt sem tomu nevěřila a taky proto nešlo odblokovat přeze mě
ale fakt musim uznat že to pomohlo
Asi ti nedokazu poradit co delat, protoze z toho, co popisujes, mi prijde, ze delas naproste maximum. Je mi lito, ze to jde tak pomalu. Musi to byt opravdu neprijemne, kdyz ti okoli neustale predhazuje, ze se nesnazis.
Muj synovec (4 roky) taky vubec nemluvi. Chvili jsem ho ted nevidela, ale nedelal snad ani to, co tvuj syn. Proste pouziva hatlapatlastinu. U nej je to ale taky trochu rodici, od pul roku ho maji ve stridave peci a kluk tim ocividne trpi. Jenom jsem ti chtela napsat, ze v tom nejsi sama.
Buď ráda, že aspoň něco řekne. Moje dcera byla do tří let naprosto němá..jediné co z ní vypadlo bylo mama a papa..Srozumitelně a správně začala mluvit až v pěti letech. Dneska už vím, že tohle všechno trápení bylo po očkování..hrozně zle ho snášela, měla vysoké horečky, encefalitický křik..Mluvit se sice naučila, ale mozek stejně není stopro v pořádku, protože škola jí dává neuvěřitelně zabrat. Večer se něco horko těžko naučí a ráno neví nic. ![]()
Na strankách Modrý koník je v diskuzi Maminky nestandartních dětí maminka Sisstin, ta ma veký přehled o této problematice. Podívejte se tam, myslím, že by jste našla pár rad a informací. ![]()
@Anonymní píše:
Předem se omlouvám za délku příspěvku, musím se vypsat. Jsem zoufalá ze svého čtyřletého syna. Má opožděný vývoj řeči a docházíme kvůli tomu k logopedovi. Jeho řeč se ale ani po roce docházky výrazně nezlepšuje, mluví na úrovni dvouletého dítěte, ale i mnozí dvouleťáci mluví líp než on. Veškerá slova komolí (např. náklaďák = á-a-ák, čepice = pešises, kolo = ouo, mléko = kiko, není = ejí, kladivo = kaiom atd.). Některá slova už se naučil říkat správně, ale za ten rok tréningu je jich zoufale málo (např. auto, balón, boty, a na víc si nevzpomenu…). Má velmi malou slovní zásobu přestože se mu dostatečně věnujeme (čteme, povídáme si, neustále popisuji co dělám, trénujeme na logopedii atd.), a je to proto, že je pro něj řeč prostě příliš těžká, mnohá slova prostě nedokáže vyslovit, neslyší v nich ty hlásky, splývá mu to v nějaký zvuk (alespoň tak mi to vysvětloval logoped) a pak se ten zvuk snaží napodobit a vznikne z toho úplná blbost. Takže zatímco ostatní děti jsou jako houby a okamžitě si pamatují a opakují co kde zaslechnou, s ním musíme každé jednotlivé slovíčko opakovat a opakovat pořád dokola, než si ho zafixuje. Momentálně trénujeme slovo „písnička“ (říká totiž taji-taji, což má být tany-tany). Už trénujeme týden několikrát denně a pořád to slovo nevysloví… Tímto tempem se nenaučí mluvit nikdy, protože čeština obsahuje miliony slov a když máme každé jednotlivé trénovat 14 dní??? Jeho věty jsou taky zajímavé: Neskloňuje, používá každé slovo pořád v tom jednom tvaru který se naučil. Mnohá slova nahrazuje posunky, nebo říká svoje oblíbené fráze, kterým rozumíme jenom my. Takže když se mi dnes pokusil říct „Budu ťukat kladivem do stolu“, řekl akorát: „Kaiom ba-ba tůw.“ Nebo místo: „Spadl jsem z kola“ řekne „Bá ouo.“ Když chce říct „Neprší.“ řekne „Šuši ejí.“ Když chce říct „Jdu čůrat“ řekne „Í uá.“ Když chce říct „Pojedeme autem pryč“ řekne „Pyč auto.“ A tak bych mohla pokračovat… Logoped mi doporučil zopakovat po něm tu větu, ale správně. To dělám, ale bez výsledku. Kouká a nechápe, dál používá tu svoji zkomoleninu. Dodnes neumí barvičky, už přes tři roky do něho hustím jak dělá které zvířátko, a teprve teď jsou vidět nějaké výsledky. Sluch má v pořádku, žádný fyzický problém, který by mu znemožňoval mluvit, nemá. Pan logoped říkal, že s inteligencí to také nemá nic společného. V rodině se vyskytly případy, kdy dítě začalo pořádně mluvit až ve čtyřech letech. Tak jsem se rozhodla čekat, ale čtvrté narozeniny jsme oslavili před měsícem, a pořád žádná výrazná změna k lepšímu. Jsem z toho nešťastná, před lidmi se za něho už normálně stydímA každý mi předhazuje, že s ním nemluvím, že musím víc, ale to není pravda. Dělám maximum co můžu, a výsledek se nedostavuje
Máte někdo podobnou zkušenost? Bude můj syn vůbec někdy normálně mluvit?
Ahoj, opožděný vývoj řeči mu byl diagnostikován anebo jde o tvou domněnku a logoped k tomu nic neřekl? Jsem logoped a podle Tvého popisu se mi to jeví spíše jako vývojová dysfázie (i když samozřejmě nemůžu stanovovat diagnozu takhle bez kontaktu!). Co zkusit jiného logopeda???
Děkuju že v tom nejsem sama… Po přečtení vašich příspěvků jsem zase trochu klidnější. On většinu hlásek vysloví, ale právě v těch slovech mu to dělá potíže. Řekne např. „Já.“ ale „jabko“ už neřekne. Tam tu slabiku „ja“ prostě neumí vyslovit. @Kamča.dalmatinka Kdyby byl aspoň tak šikovnej jako tvůj syn a v něčem vynikal, ale on nezná ani barvy nebo zvířata, natož aby znal druhy dinosaurů nebo planety… Donedávna říkal trávě, stromům a všemu zelenému „kytika“. On si to prostě zjednodušuje a ví že mu rozumíme, tak co by se snažil. A když mu někdo nerozumí, místo aby ho to motivovalo a snažil se, spíš se ještě urazí, rozbrečí a ukazuje rukama nohama, ale normálně česky to prostě neřekne… Nejhorší je, že ani pořádně nerozumí: Když mu řeknu aby něco někam donesl atp., většinou to za něj udělá mladší brácha, zatímco on nechápe co po něm chci… Je to opravdu o nervy a někdy taky vypěním, když už je toho na mě moc a on to slovo prostě nevysloví a tečka.
@viktorinka Logoped řekl, že se domnívá, že to bude dysfázie, ale neřekl to s jistotou. Prvního půl roku nebyl schopen říct o co se jedná, jen sem tam se zmínil o opožděném vývoji řeči, nebo jisté neobratnosti… Myslíš že jiný logoped by postupoval jinak?
@Anonymní píše:
@viktorinka Logoped řekl, že se domnívá, že to bude dysfázie, ale neřekl to s jistotou. Prvního půl roku nebyl schopen říct o co se jedná, jen sem tam se zmínil o opožděném vývoji řeči, nebo jisté neobratnosti… Myslíš že jiný logoped by postupoval jinak?
Nevím, s jakými dětmi má váš logoped nejvíc zkušeností. Dysfázie je dost komplexní problém takže chce to najít nejlíp odborníka přímo na tento problém. I když v ČR v tom bude trošku potíž pokud teda nejsi z velkého města. Odkud jsi?
Známe chlapečka, který začal mluvit pořádně až mezi 5-6 rokem, do té doby to bylo podobné tomu, cos popisovala u vašeho synka, plus ještě hodně ukazoval - dokázal se ale skvěle dorozumět i tak…teď už mluví krásně, zlepšilo se to…musel ale pomoct logoped i psychiatr, ale tam toho bylo víc najednou - rozvod rodičů atd…
Náš logoped říká, že k němu chodily děti, které na tom byly mnohem hůř než můj syn, a teď prý chodí normálně do školy a nemají problémy… No jsme od Šumperka…
Ahojky, na modrém koníkovi je super holka, která tomu moc rozumí a vyzná se. Pokud chceš, dám Ti na ní kontakt. Kdyžtak písni do zpráv.
Předem se omlouvám za délku příspěvku, musím se vypsat. Jsem zoufalá ze svého čtyřletého syna. Má opožděný vývoj řeči a docházíme kvůli tomu k logopedovi. Jeho řeč se ale ani po roce docházky výrazně nezlepšuje, mluví na úrovni dvouletého dítěte, ale i mnozí dvouleťáci mluví líp než on. Veškerá slova komolí (např. náklaďák = á-a-ák, čepice = pešises, kolo = ouo, mléko = kiko, není = ejí, kladivo = kaiom atd.). Některá slova už se naučil říkat správně, ale za ten rok tréningu je jich zoufale málo (např. auto, balón, boty, a na víc si nevzpomenu…). Má velmi malou slovní zásobu přestože se mu dostatečně věnujeme (čteme, povídáme si, neustále popisuji co dělám, trénujeme na logopedii atd.), a je to proto, že je pro něj řeč prostě příliš těžká, mnohá slova prostě nedokáže vyslovit, neslyší v nich ty hlásky, splývá mu to v nějaký zvuk (alespoň tak mi to vysvětloval logoped) a pak se ten zvuk snaží napodobit a vznikne z toho úplná blbost. Takže zatímco ostatní děti jsou jako houby a okamžitě si pamatují a opakují co kde zaslechnou, s ním musíme každé jednotlivé slovíčko opakovat a opakovat pořád dokola, než si ho zafixuje. Momentálně trénujeme slovo „písnička“ (říká totiž taji-taji, což má být tany-tany). Už trénujeme týden několikrát denně a pořád to slovo nevysloví… Tímto tempem se nenaučí mluvit nikdy, protože čeština obsahuje miliony slov a když máme každé jednotlivé trénovat 14 dní??? Jeho věty jsou taky zajímavé: Neskloňuje, používá každé slovo pořád v tom jednom tvaru který se naučil. Mnohá slova nahrazuje posunky, nebo říká svoje oblíbené fráze, kterým rozumíme jenom my. Takže když se mi dnes pokusil říct „Budu ťukat kladivem do stolu“, řekl akorát: „Kaiom ba-ba tůw.“ Nebo místo: „Spadl jsem z kola“ řekne „Bá ouo.“ Když chce říct „Neprší.“ řekne „Šuši ejí.“ Když chce říct „Jdu čůrat“ řekne „Í uá.“ Když chce říct „Pojedeme autem pryč“ řekne „Pyč auto.“ A tak bych mohla pokračovat… Logoped mi doporučil zopakovat po něm tu větu, ale správně. To dělám, ale bez výsledku. Kouká a nechápe, dál používá tu svoji zkomoleninu. Dodnes neumí barvičky, už přes tři roky do něho hustím jak dělá které zvířátko, a teprve teď jsou vidět nějaké výsledky. Sluch má v pořádku, žádný fyzický problém, který by mu znemožňoval mluvit, nemá. Pan logoped říkal, že s inteligencí to také nemá nic společného. V rodině se vyskytly případy, kdy dítě začalo pořádně mluvit až ve čtyřech letech. Tak jsem se rozhodla čekat, ale čtvrté narozeniny jsme oslavili před měsícem, a pořád žádná výrazná změna k lepšímu. Jsem z toho nešťastná, před lidmi se za něho už normálně stydím
A každý mi předhazuje, že s ním nemluvím, že musím víc, ale to není pravda. Dělám maximum co můžu, a výsledek se nedostavuje
Máte někdo podobnou zkušenost? Bude můj syn vůbec někdy normálně mluvit? 