Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
je to všude podobné, to jsem ráda:-)
@Antonie Bolavá Zatím chodíme a nebo používám balon, ale to jen vyjímečně, až začne zabírat:-) jinak to hned pozná, že nestojím a je po spaní - nechápu jak to poznají
mají snad děti nějaký radar ![]()
Ale musím říct, že vždycky večer když necítím ruky přemýšlím, že až mu bude 13-15, bude v pubertě, ani si na mě nevzpomene celej den, tak si ráda vzpomenu jak se ke mě tulil, když měl „jenom“ deset kilo, že ![]()
Takže hurá trénovat holky, ať se můžeme zúčastnit olympiády ve vzpírání
![]()
@bikerka já bych ho klidně nechala chvíli rozčilovat, ale sedla bych si s ním. Já nejsem pro vyřvávací metody, ale takhle mi to nevadí. Budeš s ním, budeš ho chovat, ale prostě se bude sedět. Bude na začátku plakat, ale nebude nikde sám v postýlce nechaný osudu. Bude u mámy v náručí, to mu prostě musí stačit. Protože takhle se vážně za chvíli odděláš.
@bikerka raději by jsi měla začít být trošku důslednější a ne podléhat manýrům svého dítěte. On už totiž moc dobře ví, co dělá a jak dosáhne svého. Ono všechno se vším souvisí a když takhle budeš pokračovat nejen v usínání, ale i v denním životě, tak se asi za pár měsíců, nebo let nebudeš stačit divit.
@berry4 píše:
@bikerka raději by jsi měla začít být trošku důslednější a ne podléhat manýrům svého dítěte. On už totiž moc dobře ví, co dělá a jak dosáhne svého. Ono všechno se vším souvisí a když takhle budeš pokračovat nejen v usínání, ale i v denním životě, tak se asi za pár měsíců, nebo let nebudeš stačit divit.
já to tak dělám pár let a zatím se nedivím
Slovo manýry mě pobavilo. Moje děti vědí, že je kdykoli pochovám, pomazlím, že s nimi budu, když budou usínat. Nevadí to ani mně, ani jim. V jiných věcech si od nich kakat na hlavu taky nenechám. Rozmazlené nejsou.
Jak dosáhne SVÉHO. Jak to myslíš, svého? Jako že je nějak vypočítavý, nebo vychcaný? To by byl, kdyby ze zakladatelky tahal prachy, ne? Co z ní tahá takhle? Lásku? Ona jí má málo, že by mu ji nemohla dát? To mi trochu uniká. Tak to dítě asi potřebuje máminu blízkost, což mi tedy u kojence připadá naprosto normální. Problém vidím jedině v tom nošení, protože blízkost může mít i bez toho. To je jediné, co bych odbourala. Jinak uspávat mimino v náručí je v pořádku. Jsou na světě lidé, kterým to prostě nevadí.
Já nesnáším tuhle paušalizaci typu pleteš si na sebe bič. Tolik chytráků na mě od narození první dcery vševědoucně pomrkávalo
A čtyři roky marně čekají, až si konečně začnu ztěžovat jak jsem to všechno podělala. No jen ať čekají
@Antonie Bolavá on si v tom samozřejmě člověk najde, co najít chce
Já tady nepíšu nic o penězích, už vůbec ne o tahání lásky. To, že usne jedině v náručí za stálého pohupování s ní nemá vůbec nic společného. Prostě jde jen o návyk, nebo dejme tomu rituál, který prostě vyžaduje a běda, jestli nebude.
Tímhle se láska ani neposkytuje, ani neměří ani nic jiného. Milované, spokojené dítě dokáže v klidu usnout jinak - třeba jen položením do postýlky a podržením za ručičku, nebo zpíváním, to je jedno. Ale on jaké si to každý udělá a nastaví, takové to potom má, všechno je o přístupu ![]()
@bikerka píše:
Vím, že se tu podobné otázky asi řešily a řeší…ale i tak…
Přesně řečeno jsem si malýho naučila usínat večer v náruči, protože jinak neusnul. Ale je to čím dál horší a každý mi říká „do kdy ho tak budeš nosit?? dokud ho uneseš??“ A tak si každý den říkám „ještě dneska a zítra už ho položím“ ale každý den je mi ho líto, jak tam pochoduje a fňuká v postýlce, tak ho vždycky vezmu a udyndám…jenže ho za chvílku snad neunesu. zatím je to v pohodě, má necelých 10kilo, ale do kdy to můžu vydržet?? Budu trénovat na kulturistické mistrovství?Máte někdo stejný problém??
Hlavně mi prosím nepište rady tipu Estvilla (nevím jestli to píšu správně) to fakt nezvládám!!![
Ahoj, mám stejný problém malá mi taky usíná v náručí…někdy se stane že usne při kojení. Malá má zatím jenom 8kg tak se to dát. Už ted mám hrůzu z toho jak to bude dál.
Z tohohle je mi smutno. V západním světě to směřuje všechno k tomu, strčit dítě nejlépe ihned po narození do izolace, do vlastní postýlky, vlastního pokoje, aby si náhodou ani nezačalo dělat přehnané nároky na vlastní matku, se kterou bylo 9 měsíců neoddělitelně spojené. Matka je pro kojence jediné spojení se světem, jediná záchrana, jediný ostrov bezpečí, který to dítě má. A kolikrát se tady dočítám, že to dítě na to vlastně nemá nárok a že je rozmazlené a vyčůrané, když to vyžaduje (rozuměj potřebuje). Takže je nejlepší vrazit ho za mříže postýlky a nechat ho tam řvát jak pominuté do té doby, než mu dojde, že máma prostě nepřijde a přestane plakat. V tu chvíli může být matka spokojena, že metoda byla úspěšná - dítěti konečně došlo, že se jí nedovolá a přestane otravovat. Matka si může hodit nožky hore a dát si kávu. Sláva.
Moje čtyřletá dcera si vzpomíná na porod. Když jsme se dívali na video, natočené krátce po jejím narození, dostala hysterický záchvat. Říkala, že jí paní doktorka odnesla, ale ona chtěla být se mnou. Jiné záběry plačícího mimina ji neznepokojují ![]()
@berry4 však říkám, že jediný problém je to houpání. Na chování a blízkost má nárok. On má nárok i na to houpání, pokud je mu tak dobře. Od toho má mámu. A každé dítě je jiné, to vidím i doma. Jedno usne samo v pohodě, jiné tu náruč potřebuje. Nedá se to paušalizovat, že jak si to matka zařídí, tak to má. Jeto tak, že jaké je dítě, tak to je. Některé děti jsou od narození úzkostlivější
@berry4 píše:
@Antonie Bolavá dost to přeháníš a zveličuješ.
fakt? To mi teda nepřipadá. Ve většině podobných diskusí se můžeš dočíst rady typu nech ho vyřvat, on si zvykne. Tohle není zveličené, to je bohužel smutná realita. A čím dál více lidem to připadá normální.
@Antonie Bolavá zkus si znovu přečíst úvodní příspěvek. Autorka se sama přiznává, že si malého tak naučila. Vůbec nemusí jít o úzkostné dítě, ale o to, že v podstatě už dávno prošvihla tu dobu toho nechat a pokusit se o jinou formu usínání.
Já tu nepíšu rady, aby nechala vyřvat.
@berry4 to je fuk. Já vím, že na to máme obě opačný názor. Svoje jsem napsala, dohadovat se nechci
@Antonie Bolavá @berry4 OK holky, už se nedohadujte, šlo mi spíš o to pokecat o tom všeobecně, kdo to tak má nebo měl a dokdy se to dalo aplikovat. Nevadí mi být s malým a chovat, odbourám jen to chození, jinak on se za ručku držet nenechá, jakmile ho dám do postýlky, tak vyskočí a chodí dokola kolem šprušlí.. takže houpeme
já nemám ráda, když se diskuze hrotí do dohadování, stejně má každý svůj názor a nezmění ho jen tak proto, že si tu přečte něco jiného, každý má své dítě, tak si může vychovávat dle sebe to svoje že
pěkný den holky!! Já budu večer zase blíž hezké svalnaté postavě ![]()