Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Třeba se narodí děti a ona bude ta starší
. Ve městě to nemusí být lepší
.
Me nemrzi to ze nebydlim ve městě. Jen si někdy říkám ze je Škoda, ze nebydlime spis v te větší vesnici kde je i školka.
2km zas neni tak moc. uplne malou stejne nikam chodit samotnou nenechas a starsi muze jezdit treba na kole.
maloco je idealni, a ze to ve meste s timhle nemusi byt lepsi souhlasim, jsou deti, co vyrustaji na sidlisti, kde je v okolnich baracich 10 dalsich stejneho veku a stejne nevyjdou ani z bytu.
Hezky řečeno ze ani nevyjdou z bytu. Na tom něco bude. Asi predbiham. Ono se uvidí az bude ve školce. Tam jsou děti ze širšího okolí. A třeba si najde kamarády kdovi odkud.
Planujeme ještě druhé tak doufám, ze se to vydari. Aby si mela s kým hrát alespoň doma. Ale bohužel musím počítat i s tím, ze to druhé nevyjde. Ze zdravotních důvodu.
A co chceš poradit? Buď to musíš přijmout tak jak to je, nebo se přestěhujte. Já bych na takové vesnici nedokázala bydlet, to vím jistě, ale každý má jiné priority.
Takhle to na takový vesnici chodí. Buď bude holka sama nebo jí budeš dělat taxíka aby se mohla s kámošema vídat a stejně bude pořád ochuzená o spoustu zážitků. Vím o čem mluvím, na takovýhle vsi jsem vyrostla a dodnes to tam do morku kosti nesnáším.
Jen sem se asi potřebovala vykecat a třeba si přečíst nějaké rady nebo jen názory. At už povzbudive nebo me donutí přemýšlet o nejake změně.
A stěhování je reálné? Já vyrůstala v něčem podobnym + ještě nás máti nikam nepouštěla ani v pozdějším věku, takže jsem si vždycky připadala ve škole jak lopata, protože všichni měli společné zážitky a jenom já trčela doma na zahradě. Svojim dětem bych to nikdy neudělala, sice se teď do té vesnice stěhujeme zpátky, ale teď je tam dětí, že si ani nepamatuju jak se vlastně jmenují ![]()
Anonymni, mam to velmi podobne. odstehovali jsme se na malickou vesnici, synovi je ted 18mes. zadne decko takhle male tu není, vlastne ani ti vetsi ne
vim, ze v blizke době se sem nastehuji jedni s rocnim klukem, tak bude aspoň něco. a nam se na podzim narodi druhé, tak si proste nejak budou muset vystacit. mestecko se skolkou a velkym hristem mame asi 3km. tam si pak syn najde kamarady a uvidíme. taky me občas prepadnou myslenky a vycitky, ze maly je porad jen se mnou a nemůže se vyblbnout s dětmi. do prahy za mymi kamarádkami s dětmi jezdime cim dal tim méně, dojizdeni je obtizne. a tak cele dny travime spolu, ted uz porad litame nekde venku, se psem, na zahrade…
ale do prahy bych uz zpatky nechtěla. tady je klid, cisto, priroda a ne smrad, hluk a auta
a myslim, ze i priority mají lidi na vesnici jiné, vazi si vic věci, jsou pracovitejsi, tak nejak odolnejsi, tolik si nestezuji. a takhle chci aby vyrustaly nase deti
doufam, ze to dobre prevazuje nad temi obtížemi a nebudu jednou litovat.
Ve městě dnes děti nelítají po venku jako za našich dětských let.
Bydlíme podobně, jak popisuješ. Když se mi narodil synek - žádné děti kolem. Teď je mu 10 a je kolem dost mladších dětí plus má sourozence. Denně je ve škole a pak do 15:00 ve družině. Málokdy si vůbec vzpomene, že by šel za kamarádem, když už, tak o víkendu, ve všední dny má stejně nějaké kroužky a není čas. Nejvíc času je se sourozenci.
Reálné stěhování? Tak trošku ano. Ale manžel by se nechtěl stěhovat. Jen me tak napadlo ze v domku kde sem vyrůstala by byla možnost. Je to menší město asi 10 km od nás. Ale sama nevím zda bych tam chtěla bydlet. Bylo by to opravdu jen kvůli male aby mela blíž k vrstevnikum.
Tady se mi líbí. Bydlime v patře nad tchyni ale je to fajn. Je to hlídací babička. Takže mužů v podstatě kdykoli kamkoli. Babí se sama nabízí at jdu třeba s manželem k sousedovi ze pohlida. A ze by nám mluvila do výchovy nebo do bytu když jsme stavěli? To neznám.
A s dětmi se mala taky setkává. Ma dvě sestrenky a bratranka. V podobném věku. Vidaji se min 1 týdne. někdy častěji. Taky jezdime ke kamoskam. Jedna ma kloučka a druha holčičku. To je tak 1za měsíc. Někdy častěji. A tady ma sousedku o par měsíců mladší. A občas souseda. Ale ten je tu jen někdy.
Ahoj! Nějak me přepadla přemýšlecí. Tedy už po několikáté za poslední dobu. Bydlim už asi 3 roky ted už s manželem na vesnici. Vždy se mi tu líbilo. Je tu sice jen hospoda. Žádný obchod. Lidi v pohodě i mladý tu nějací jsou. Není jich moc ale jsou fajn. Ted mám ale malou dcerku. Rok a pul. Začalo me trápit, ze tu nejsou děti. Nastalo tu je jen jedna holčička ve skoro stejném věku. A jeden starší klouček -první stupeň. Ty jsou ale cele léto na chatě v zahraničí. Zatím se tam nechystaji usadit trvale ale nevím jak dopadnou. Škola i školka jsou 2 km daleko. Dojíždění nějak vyresime. Co me ale mrzí je to, ze mala nebude moci po škole tak jednoduše vyrazit ven si s někým hrát. Na nějakou místní partu to tu opravdu nevypadá. Přijíždějí sem ale i jiné děti. Když je tu nějaká akce tak jich je tu spousta. Je mi smutno z toho ze mala bude muset jednou chodit za kamarádkou třeba ty dva km.