Poradna na téma dluhy, exekuce a osobní bankroty
Zbyněk Vorel
Ahoj. Prosím toho kdo má zkušenost nebo tomu rozumí ať poradí. No a teď k věci. Bydlíme s přítelem u našich. Dvoupatrový velký dům ze zahradou. Nechali nám celý vrchní patro, to znamená vlastní záchod, koupelna, vchod, zatím to je 3+1, ale chtěli bysme ještě přistavět 2 místnosti na balkoně, protože ten je nevyužitý. Zatím máme jenom ložnici a vařím s mamkou v její kuchyni. A abysme to opravili a uďáli si vlastní kuchyň atd, tak si musíme vzít hypotéku cca 600 000 Kč. Jenže má to problém: zatím jsme o tom moc nemluvili, ale dalo by se to přepsat na mě, že by si naši dali doživotní právo a pak by to bylo moje a musela bych akorát vyplatit bratra. Jenže naši to asi neuďělaj, tak se ptám jak by to potom bylo třeba až by naši umřeli co by s tím barákem bylo, protože abysme do toho nevrazili peníze a pak by jsme o dům přišli. Někdo říkal, že stačí, když si budeme schovávat účetenky na svoje jméno, ale to mi přijde jako blbost, to spíš kdybych vyplácela bratra, tak by se to z toho odhadu odečetlo. prosím kdo má zkušenost poraďte nebo na koho se obrátit
SiMikk, podle mě až by vaši umřeli, tak byste dům podědili spolu s bratrem, takže bys ho musela vyplatit a je asi na vás se domluvit, že ta rekonstrukce se do toho samo nebude počítat, to záleží jaké máte vztahy v rodině, no a tuším by se ještě platila dědická daň
Já bych se poohlídla po nějakém právníkovi a řekla mu své představy a jak by to šlo a nešlo udělat, pak bych se obrátila na rodiče. A pokud by byly třeba smlouvy tak je dělat s právníkem ne kdo poradí jak na to.
Na vztazích v rodině hodně záleží, dědí jina samozřejmě děti pozůstalích na polovic, ale pokud to dle mého není Vaše tak opravy které se provedou se započítávat budou kdyby se něco stalo, je to stále barák roičů a kdyby se něco stalo tak ho dědíte. Myslím si, že nejlíp poradí odborník.
Najdi si Zákon o dani dědické, jste první skupina, tudíž daň platit nebudete, dědit budeš s bratrem na půl.
Upřímně musím říct, že na místě tvých rodičů bych se tedy taky nezbavovala majetku, nevidím důvod (z jejich pohledu), dali ti zadarmo bydlení a ještě by se měli „zbavit“ střechy nad hlavou? Protože dožití není totéž co něco vlastnit a moci s tím nakládat.
A povinnost vyplatit bratra - být bratrem, tak se mi to moc nelíbí, protože pokud na to nebudete mít (a čítá to u tak velkého domu velkou sumu), tak sice bude pro něj hezké mít to na papíře, ale prakticky bude mít leta a leta velké nic. A on je velký rozdíl podědit najednou větší sumu (z následného prodeje) nebo to rok po roku dostávat v malých sumách.
Chápu tě, ale já osobně bych tohle po rodičích nikdy nežádala.
Samozřejmě investovat do nečeho, co není tvoje, je taky špatná varianta. Ale základní problém je v tom, že jste to bydlení dostali.
Takže bych navštívila právníka, ať poradí, jak to ošetřit, investovat do „cizího“ se nechce asi nikomu.
Držím palce, ať to vyřešíte bez rodinných rozepří. ![]()
Ahoj,
investovat můžeš, ale je fakt potřeba schovávat faktury! U dědického řízení pak bude na tobě, jestli je použiješ a snížíš tak částku na vyplacení bratra nebo ne.
Zrovna nedávno jsme řešili něco podobného - dědické řízení vypadalo, že se potáhne léta (došlo i na soud) a sám právník říkal, že není problém investovat a že o to, co do toho vrazíme, se pak sníží podíl žalující strany, kdyby vyhrála… /Nakonec se soud „táhnul“ jen necelý rok a kupodivu to dopadlo v náš prospěch
/
S bratrem máme docela dobrý vztah. Prostě na nový barák nemáme a do bytu nechceme. On to sice odhadne odhadce, ale je to hodně na domluvě potom s bratrem. Myslím že na to budeme mít.
Ahoj, no prostě by to šlo s bratrem půl na půl dle mého a ze zkušeností, pokud byste se nedomluvili. ALe třeba když umřela babička, tak můj tatík s jeho bráchou se domluvili, že barák nechají jejich ségře, jednak tam bydlela a jednak se starala o babičku když byla nemocná, ale to záleží jaké máte vztahy a na domluvě. Já třeba vím, že s mojí ségrou bysme se prostě domluvily a nijak to nehrotily. Zkus se na to pozeptat někde u právníka nebo si s vašima o tom promluvit.Ale já mít svůj barák a mít víc dětí, určitě ho nenechám napsat jen na jednoho, byt by ostatní vyplatil.
Já osobně bych to ošetřila právně, minimálně jedna konzultace s právníkem by pro mě byla nezbytnost, protože řešíte poměrně dalekou budoucnost. Představ si hypotetickou budoucnost - bratr tu už není, má ženu, s níž si najednou nerozumíš, mají dvě tři děti, ti všichni jsou dědici tvého bratra a dědictví po rodičích řešíš s nimi a ne s bratrem… Prostě pokud je něco právně vyřešené, tak to pak nedělá zlou krev.
Simikk, jestli máte s bratrem dobrý vztah, tak bych to ted neřešila prostě. Já bych teda nedokázala jít za rodičema a natvrdo jim říct, drazí rodičové až umřete, tak barák půjde na půl, ale mi do toho ted vrazíme peníze, takže bysme byli ochuzeni nebo tak nějak, to fakt ne teda. Bych z toho měla husí kůži. Navíc, platíte rodičům nájem za bydlení?Hele, upřímně, nechala bych to ted být, když jste s bráchou vpohodě a čas jednou ukáže. Jestli je brácha rozumnej, tak pak jednou nebude chtít uplně celou částku teda asi, když jste do toho vrazili peníze. No nedovedu si představit chtít po mojí sestře, kdyby bydleli u rodičů páč jinde nechtěli nebo nemohli, aby mi dávala peníze, když by na to neměla. Je to o těch vztazích no.
My jsme takhle pristaveli podkrovi v baraku manzelovych rodicu a rodicu jeho maminky. Je to tak, ze babi a deda maji ctvrtinu domu, tchan ctvrtinu, tchyne ctvrtku a manzel ctvrtku. Az zemre babi nebo deda bude se resit podil, ktery na dedictvi maji jejich deti(tj. bratr a sestra tchyne-podil z te ctvrtky).
Jinak ja bych do domu neinvestovala ani korunu, pokud bych nebyla vlastnikem alespon nejake casti. Tchyne puvodne vlastnila baraku pulku ale nez jsme zacli stavet prepsala(=darovala) ctvrtku na manzela(kvuli dani se to nemohlo napsat na nas oba).
Pokud by nekdy nekdo z dedicu vznasel nejake naroky na podil z dedictvi, musime ho vyplatit, ale nikdo nas z baraku nemuze vystehovat jen tak. Takze radim rozhodne aspon nejakou cast prepsat na vas(tebe) nez do toho vrazite jakekoli penize. Nemusi prepisovat vse, muzou treba jen pulku. Taky ten barak tou prestavbou zhodnotite takze neni uplne od veci bud se s brachou dohodnout(vsecko pisemne) nebo nechat vasi cast(tu zrenovovanou) vyjmout z odhadu, ktery se bude pocitat do dedictvi.
Vsechno samozrejme vyzaduje konzultaci s pravnikem, bez toho bych si netroufla nic sepisovat a podle myho se vyplati ted investovat par tisicovek navic do pravnika, nez se pak roky hadat nekde u soudu.
Příspěvek upraven 21.01.10 v 11:16
My na tom byli podobně, ale naštěstí se to nakonec vyvrbilo tak, že děda věnoval švagrové svůj dům po babičce a tenhle, který jsme si opravovali, jsme si nechali napsat na sebe.
Ono je dobré si sednout s celou rodinou a říct jim, že máte v plánu takovouto investici, ale že máte strach z toho, aby to nebyly jen vyhozené peníze v případě, že by jste v budoucnu o to patro přišli. Určitě se nějak domluvíte ![]()
A to já zase jsem pro vyřešit to za života rodičů. U nás (u babičky s dědou) se to neudělalo a bylo z toho akorát peklo v rodině
Ale záleží… Jestli máte dobré vztahy, tak se spíš asi domluvíte, ale nespoléhala bych na to.
Určitě to po smrti rodičů půjde na půl a bude se dělat odhad - podle mě odhad toho stavu, v jakém bude barák v tu dobu - ne odhad stavu, ve kterém byl, když jste se tam nastěhovali. Čili se bude počítat i rekonstrukce.
Samozřejmě je možné, že si necháte udělat odhad před rekonstrukcí a dohodnete se, že pak dáte bráchovi tolik a tolik. On se pak může dědictví vzdát ve váš (tvůj) prospěch a vy mu dáte tu částku, co jste se dohodli. Ovšem nevím, jestli se mu to někdy třeba za 20 let bude líbit - ty peníze už budou mít úplně jinou hodnotu… Nebo nevím, jestli je třeba možné udělat odhad jenom jakoby toho spodního patra? Potom…
Spíš ale co kolem sebe vidím, tak se prostě barák napíše na toho sourozence, který tam žije a ten druhý je vyplacen…
A nebo si vzít už rovnou větší hypotéku a dát mu ty peníze rovnou. Hodili by se mu, protože budou asi stavět. Pak by rodiče měli klid, že jsem mu ty peníze dala a pak by to třeba napsali. Mě nejde o to napsat na mě celej barák, ale aspoň tu půlku, kde budeme bydlet. A navíc můj bratr žije s přítelovou sestrou a přítel říkal, že jí nechá svoji část po jejich rodičích. Je to o domluvě. Zatím je ještě čas, hypotéku bychom si chtěli vzít cca do roka, ale je lepší to řešit dřív.
Za sebe a ze zkusenosti radim vsechno na papir a vsechno pravne osetrit… Ona jako domluva je hrozne fajn, ale nikdy nevis co bude za par let… nekomu se neco stane, dostane se do financnich problemu a najednou se budou hodit penize z baraku a budete mit smulu, protoze nic z „domluvy“ nebude na oficialnim papire pravne osetreno.
A do jakekoli vetsi rekonstrukce bych nesla pokud neni aspon cast baraku vase.
Pokud mate v rodine v pohode vztahy, tak tohle by vam je nemelo nijak narusit, jde jen o to se domluvit a pak to pravne stvrdit.
V zájmu rodičů bych to právně ošetřila a oddělila vaše a jejich bydlení, protože jinak, pokud by byli ochotni napsat celý dům na tebe, byste i jejich bydlení zatížili hypotékou. My třeba máme vymyšlenou variantu pro případ, že by manžel byl např. dlouhodobě nemocný a nebyl schopen splácet náš dům (je osvč), ovšem nemuseli bychom řešit bydlení prarodičů. Pokud by na tebe napsali polovinu domu, měli by svoje jisté a vy byste mohli v klidu investovat. Pokud na tebe nenapíšou nic, tak zas nedostanete hypotéku, což pro vás není řešení.
A jinak souhlasím s Doriang, pokud jsou vztahy v pořádku, tak jim papír neuškodí a do budoucna pomůže. A všim dětem (tvým a bratrovým) se to jednou bude mnohem snáz řešit.