Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Já za sebe bych to teda nedala
Ale jsou lidi, co bydlí v garsonce třeba se dvěma dětmi, takže určitě se to dá zvládnout
@Kristynka22 Já teď bydlím s mamkou a jeho otčímem v 2+1 a to nejsou nikde dveře, takže je to spíš 1kk
. A musím říct, že mě to pěkne štve. Ale asi se to nedá srovnávat.. Mamku, „cizího“chlapa a partnera..
My bydleli s partnerem v garsonce čtyři a pul roku, dokonce poslední dva roky i s prcem. Vadilo mi, že když byl třeba nekdo z nas nebylo se kam zavřít, aby měl člověk klid
No na rovinu Ti řeknu, že to bude občas horor, ale zase to velmi prověří váš vztah. Protože před sebou nemůžete nikam utéct. 1+1 by bylo samozřejmě lepší, ale když to nejde, tak se nedá nic dělat. Dva roky to snad zvládnete a pak si budete užívat ten velký prostor v domě. Základ je dle mě udělat na jednu stěnu velkou vestavěnou skříň, ať máte úložný prostor. Koupit kvalitní skládací gauč s matrací, ať si nezničíte záda. Uvidíš, že si poradíte, až tam budete, tak postupně budeš vidět, kam co dát. Ale sranda to nebude.
@Deniskaaaaa Ja jsem tak s partnerem bydlela nekolik let uplne v pohode. Zadne problemy, krom obcasneho nedostatku uloznych prostor, jsme nemeli. My jsme si na nervy nikdy nelezli, takze jsme nemeli ani potrebu se nejak separovat. Sice mam rada vetsi prostory, ale ani bychom nijak zvlast netrpeli, kdyby to tak jeste nejakou dobu zustalo. Do vetsiho jsme sli, az zacaly byt na programu deti.
Příspěvek upraven 05.02.19 v 11:10
Za mě je jedno jestli je to 1kk nebo 2 kk. Obojí vyjde podle mě nastejno, prostě málo prostoru, ale dá se to přežít. Ale třeba kamarádka takhle s přítelem bydlí a vadí jí, když on např. hraje na PC a ona chce spát. Stejné to máš např. kolejích, když sdílíš pokoj, chce to prostě víc tolerance, ale v tomhle případě ho aspoň sdílíš s někým, koho miluješ a s kým je to dobře.
Co se týče zařízení, mě by stačila postel, ale někdo tam zvládne dát i gauč. Jinak klasika, vybavení kuchyně, koupelny, stůl a dvě židle, televize, popřípadě počítač. A aspoň nějakou skříň na oblečení. Na dva roky to nemá smysl přehnaně vybavovat podle mě. Jinak přeji hodně štěstí do společného bydlení ![]()
my jsme s přítelem ještě na VŠ studiích bydleli v jednom pokoji ve sdíleném bytě - tedy spolu jsme měli jeden pokoj, kuchyň a koupelna byla společná ještě pro další 2-3 spolubydlící. Takto jsme bydleli 3 roky a nikdy nám to nedělalo problém, byli a stále jsme spolu rádi
Je fakt, že když ostatní spolubydlové nebyli doma, mohli jsme být třeba chvíli sami v kuchyni, ale i to vaření jsme většinou podnikali spolu. Pravda ale je, že jsme se díky oddělené kuchyně nerušili např. přípravou čaje a pozdněvečerních sváč, když jeden z nás spal - v tomto tedy vidím asi největší problém. Jinak za mě je tedy dočasné bydlení v 1kk úplně v pohodě, pokud si jinak povahově sedíte a už jste spolu trošku sehraní.
@LennyL1 Teď máme, spíš já, problém s tím, že spolu nebydlíme. Já za ním každý den jezdím a v podstatě nejsem doma nikde. Zkrátka mě to unavuje a už nám není 15 a ani spolu nejsme týden.. ![]()
Takže jsem ráda, že se to někam hlo a doufám a věřím, že to snad bude jen lepší ![]()
Jé, holky. To mi spadl kámen ze srdce
Měla jsem z toho trošku obavy, ale když to tak čtu, asi se není čeho bát ![]()
Do garsonky bych nesla s partnerem ani ve stadiu nejvyssi zamilovanosti, pluti na ruzovem oblacku a sexem trikrat denne…za to nase bezdetne padesatimetrove 2kk byla ta nejlepsi nvestice uz tenkrat (draze a vyhodne se pronajima)
@Hanka1 tak to mi v 2kk začínali a stejně jsme všechen čas strávili v jedné místnosti. Jediná chvíle, kdy jsem byla ráda za oddělenou kuchyň od ložnice byla, když si nyní už manžel, začal dělat ráno smoothie. Ten zvuk hlasitého mixéru po ránu byl i tak na ránu, když on vstával a já ten den nemusela. Samozřejmě oddělená kuchyň by byla fajn, už kvůli rannímu svícení, ale to se dá podle mě vyřešit třeba japonskou stěnou.
@hanullllka Tohle máme fajn, protože spolu vstáváme, i když druhý do práce nemusí. Dáme si spolu kafe a když odjíždím do práce já, on si jde zase potom lehnout a když jde do práce on, já jedu k sobě domů..
@Deniskaaaaa Ja takhle bydlela s klukem na koleji, kuchynku jsme meli spolecnou jeste s dalsimi dvema kluky a bylo to uplne v pohode. Meli jsme kazdy pracovni stul, velkou postel a na zemi nejaky koberec na cviceni. S muzem a tremi detmi jsme zase bydleli donedavna ve 2kk a taky uplne v pohode, kdyz se chce, tak jde vsechno. Ale je to hodne o zalozeni a nastaveni cloveka. A nesmis hledat problemy, ale moznosti. Tak hodne stesti.
Ahojda holky. Jdu s názorem
, ale tak nějak obecně.
A další věc je, jak to uspořádat, když je byt tak malinký.
S přítelem jsme se konečně rozhodli jít bydlet do „svého“. V našem městě je strašný nedostatek bytu a za poslední půl rok je to první volný byt a to konkrétně 1kk o cca 33m2. Nájem sice na takhle malý byt je dost vysoký, ale o financování strach nemám. Spíš jde o to, že je to naše obou „poprvé“. Bydlení s partnerem a ve „svém“. A do toho tedy v podstatě v jedné místnosti. Máte někdo zkušenost? Je jasný, že neznáte ani mě, ani jeho
Je to prozatimní záležitost, než zrekonstrujeme „jeho dům“. Ale to je otázka třeba roku, dvou…
Díky za zkušenosti