Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Takže teď kde bydlíš a pracuješ?
Přijde mi to jako trošku moc náhod najednou, včetně selhání dvojité antikoncepce…
Co chceš radit když ze dvou deti dvě nejsou u tebe?
To co cekas dat do adopce, praci s ubytováním šetřit a začít bojovat o deti. Nebo di dítě nechat a pokud už teď ti partner nevěří, čekat, ze se bude situace opakovat. Jak se muže stát ze nevěří, ze je jeho? Davalas k tomu nějaké důvody?
To je zase kec, že jsi otěhotněla přes kondom a HA! A jak přesně o děti bojuješ? Na tvým místě bych taky brečela, každé dítě s někým jiným, a ještě nejsi schopna je mít ani u sebe.
A ten kondom a tu antikoncepci jste si dávali kam? Možná tady bude zakopaný pes toho selhání.
@hanka.br. píše:
A ten kondom a tu antikoncepci jste si dávali kam? Možná tady bude zakopaný pes toho selhání.
Teda to není hezky
![]()
Pořídit si v tvé situaci další dítě je vyloženě drzost. Kecy o dvojité antikoncepci si nech od cesty, akorát se ztrapnujes. Snad nikdy jsem to tu nikomu neporadila, ale nejlepší pro to malé by bylo, kdybys ho dala k adopci. Kamkoliv se dostane je lepší, než aby žilo s tebou.
Ja ti nevim, no. Tri deti maji tri tatinky, o obe prvni jsi prisla, nemas kam jit, nemas na kauci, praci a otehotnis. Tak nejak si myslim, ze tem detem je mozna i lepe u jejich otcu, protoze ty nemas zadne zazemi a evidentne vytloukas klin klinem.
Asi bych si zkusila najit nejakou organizaci, ktera by s tebou pracovala v dlouhodobem horizontu.
Máš to strašně zašmodrchané. ![]()
Každé dítě má svého vlastního otce, že? Život máš komplikovaný a měla by sis ho začít držet pevně ve svých rukách.
Miminko Ti nikdo sám o sobě nevezme. V našem státu nikdo hlady nezemře a už vůbec ne matka s miminkem.
Nevím, na jakou organizaci se obrátit, ale třeba Ti tu někdo poradí.
Já bych na Tvém místě začala žít samostatný život s miminkem, tím se stabilizuješ a nebudeš pro stát ta, která se nedokáže postarat (a Tvoje matka na to nebude mít vliv, aby Ti úřady nepomohly). Pak, až budeš z nejhoršího venku, začni bojovat o starší děti.
Ono to nejde vyřešit všechno najednou, ale když s pomocí nějaké organizace s něčím začneš, tak uvidíš, že se Ti postupně začne dařit. ![]()
Máš na světě dvě děti, každé z nich v péči svého otce. To tedy znamená, že otcové se starají, mají pro děti zázemí, děti jsou tam předpokládám už delší dobu, jsou zvyklé. Zaměřila bych se na to, abyste se s partnerem uměli postarat o dítě, které čekáte, a aby ses o něj uměla dobře postarat i sama (tuším, že ani tento vztah nebude mít dlouhého trvání). Dvě starší děti navštěvuj, kontaktuj, přispívej na ně, jak máš, ale neupínala bych se na to, že potřebuješ mít nejstarší dítě u sebe - neexistuje důvod, proč by mělo být dítě vzato z výhradní péče otce, kde má, co potřebuje, a předáno do péče matce, u které ho čeká jen chaos.
Na obranu současného partnera - kdybych byla jím a moje partnerka používala antinu, měli jsme kondom a pak přišla s tím, že i tak je těhotná a navíc to není 4 měsíce schopná zjistit… No tak bych si myslela, že to má s někým jiným, schválně mi to tajila a tamten jí zdrhnul, takže se teď drží zuby nehty mě…
Rozum mi to nebere, jak mohou selhat obě antikoncepce naráz a do toho všeho ještě úplnou náhodou se na těhotenství do 4. měsíce nepřijde. To je jako zásah boží, nebo tak něco? Leda by tedy obě antikoncepce zůstaly nějakou dobu ležet v šuplíku nepoužívané…
Ikdyž to zní šíleně tak je to tak. Čekám sice dítě ke kterému mám cit, začala jsem se na něj těšit ale zároveň bych z určitého hlediska raději těhotná nebyla.





Mám 2 děti o které bojuji. Starší se mnou není kvůly problémům a bydlenim. Mladší mi vzal jeho otec když mě po porodu vyrazil na ulici (doslova).
Obě děti vídám jak je to jen možné (u mladšího spíše, jak se to hodí jeho otci).
Našla jsem si novýho partnera se kterým jsem přez ochrany otěhotněla (antikoncepce i kondom).
Na těhotenství se u mě přišlo hodně pozdě (jsem 4měsíce normálně menstrulovala).
Partner byl po zjištění těhotenství nejdříve rád a začaly jsme řešit bydlení o kterým jsme byly už předtím rozhodlý, že si najdeme spolu.
Bohužel do něj začaly někteří lidi šít a on začal mít pochybnosti hlavně o tom, zda je malé opravdu jeho.
Sice spolu fungujeme normálně ale nevím co dále čekat od vztahu a jestli vůbec spolu začnem žít.
Mám strach že se zase všechno pos*re.
Já chci mít u sebe svoje 2 děti a pochybuji že to dokážu s dalším!
Chci pracovat, zařídit si pořádný byt, vzít si starší z dětí k sobě a vyřešit minimálně střídavou péči s mladším!
Rodinu nemám.
O otece jsem přišla před pár dny a matka se o mě nestarala ani když jsem byla dítě!
Nevím co mám dělat
Jsem zoufalá!
Malé co čekám bych i chtěla ale s ním to nezvádnu sama ještě bojovat o jeho sourozence.
Trápím se
Brečím
Chtěla bych klidný život se všema svíma dětma, na který nemám šanci a už vůbec né se 3ma
Celý můj život je jen jedno velké trápení, už od dětství!
Drží mě už jen to že chci bojovat o své děti
Ale jak to mám dokázat a dalším!?
Jistě tu budete mít rady typu ať se spojim s ospodem, ať hledám azyl jenže, tímto jsem si už prošla u prvního z dětí! Pochybuji že tyto instituce chtějí pomáhat když poslouchají víc mou matku která se o mě nikdy nestarala. A když můžou nechat matku s dítětem jít z azylu na ulici a neschválit jí ubytovnu určenou pro rodiny s dětmy(něco jako sociální byty) jen pro to že má matka, která mě skoro nezná, jelikož jsem dospívala v ústavu, o mě tvrdí, že bych začala bez dozoru opět chlastat a fetovat a nikoho nezajímá, že jsem nikdy nefetovala a napiju se svátečně.