Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Čerstvě těhotná - nervy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.4.19 14:11
Nepřejde, já potratila loni 2× z jara a na podzim sem otěhotněla znovu, teď sem 34tt a ta nejistota a strach je tu pořád, teď už si aspoň můžu sem tam stouchnout do břicha a čekám nějaký pohyb jako odezvu co mě uklidní, ale ta první polovina těhotenství byla šílená, to sem umírala strachy v jednom kuse a nepřidalo mi, když sem začla silně krvácet a skončila v nemocnici a pak v klidovém režimu 
první bylo taky pohoda, to sem ani nevedela že sem těhotná nebo že se něco může stát, ale po těch negativních zkušenostech se bojím každého pichnuti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.19 14:13
Hele mne to přešlo až po porodu. Protože to už jsem se mohla na syna kdykoli podívat, viděla, ze dýchá a ze je v pořádku. Těhotenství nesnáším kvůli té nejistotě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.4.19 14:14
@Anonymní píše:
Zdravím vás dámy a prosím o vaše zkušenosti. Při posledním těhotenství jsem potratila, ale v děloze mi zůstala část plodových obalů, která tvořila hcg. Lékaři to špatně vyhodnotili, mysleli si, že mám mimoděložní a odstranili mi vejcovod. Bohužel zbytečně, nakonec se potvrdilo, že plod/zbytky byly v deloze, tak jsem šla ještě na revizi. Od té doby uplynul už skoro rok. Snažili jsme se o mimčo. Začínala jsem se už fakt bát, že neotehotním a včera jsem našla na testu dvě čárky. Brečela jsem dojetím a od té doby jsem hrozné nervózní. Mísí se ve mě radost a zároveň strach, aby to vyšlo, abych zase nepotratila. Bojím se, že z toho všeho už nic psychicky nevydržím. Hrozně mě to sebralo to nadšení a nervy zároveň, že jsem v noci spala jen 4 hodiny. Moje otázka zní, měli jste to někdo také tak? Kdy jste se konečně uklidnily a začaly si téhotenství užívat? Ja svoje první tehotenství byla docela v pohodě. Bála jsem se tak normálně. Ale teď, po tom „zážitku“ mam prostě nervy na pochodu. Přejde to??
to je teda něco, ze ti vzali zbytecne vejcovod 
ale obrn se trpelivosti.ja zazila opravdovy mimodelozni tehotenstvi, komplikovany, ze doktori nemohli najit kde to je, takze porad litacka po dr., za 2 mes znova otehotnela, kdyz jsem to zjistila, tak jsem se neradovala, nebo na jednu stranu jo, na druhou se mi chtelo hrozne brečet, nechtěla jsem zazivat zase ty nervy jako pri mimodeloznim. tehotenstvi se potvrdilo, tyden jsem byla v klidu a pak zacaly zase komplikace, hematomy, krvaceni atd atd, plodovka, protože mi vysly spatne krevni testy. ta nastesti dopadla dobře. takze jsem ve 20.týdnu a rikam si, ze si snad konecne zacnu užívat trochu klidu..
a to jsem mela první tehotenstvi uplne bez problemove. ono cloveku nezbyde opravdu nic jiného nez se obrnit a proste to vydrzet..ja se ted citim paradne, rikam si, ze uz snad nas nic spatneho neceka a zacinam si to teprve ted užívat.
- Citovat
- Upravit
10.4.19 14:17
Kdysi jsem prodělala SP, nyní jsem znova těhotná a jsem ve 13tt. První celé 3 měsíce jsem se hrozně bála, takže tě naprosto chápu. Nicméně bát se asi nepřestaneš. Taky se stále bojím a myslím, že většina těhulek a maminek. Ale poradím ti, dej si nohy nahoru, začni číst pěknou knížku a snaž se na to nemyslet, nepůjde to, ale to že budeš lehce relaxovat ničemu neublíží a vždycky když tě popadne depka, tak bříško pohlaď 
já mám před každou kontrolou stažený zadek, myslela jsme si jak nejsem normální. Bavila jsem se o tom s kámoškou a měla to stejně, tak to asi není tak ojedinělé Je jasný, že mamina která otěhotní neví jak, má tabulkové těhotenství je na tom asi psychicky lépe, ale nezbývá než se snažit být v rámci možností v klidu. Jak tu bylo řečeno, strach už bude doživotní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.4.19 14:17
@Adelka951 Já mám taky strach, a tak si vždycky opakuji, že když budu stresovat a panikařit, tak to odskáče akorát to dítě, protože věřím, že hned od úplného začátku všechno vnímá a cítí. Doporučuji si přečíst pro pochopení něco o kineziologii a snažit se být co nejvíce v pohodě a dělat jen to, co Vás baví a je Vám příjemné…věřím že už u maminky v bříšku dítě získává vzorce chování, podle kterých se dále chová 
Takže se zhluboka nadechněte, uklidněte se a řekněte si, že vše bude v pořádku a představte si, že už např. máte miminko v náručí 
- Citovat
- Upravit
10.4.19 14:18
Bát se nepřestaneš nikdy… já měla na testu // 14 dní zpoždění i když teda ms nebyla pravidelná za dalších 14 jsem šla k dr měla jsem být tak 7-8tt ale já byla jen 4tt vystresovaná 14 dní jsem čekala jestli se objeví dutinka…za 14 dní jsem šla na uz a už bylo i srdíčko ale pak opět nervy protože 12týdnů je nejryzikovějších pak opět nervy co 1 screening pak zas co druhý.. mezi tím jsme měla rizikové těhu strašně moc problémů do toho jsem musela jen ležet…a porodila jsem zdravou holčičku 39+5…
Nervy ti nepomůžou ba naopak.. neovlivníš to…
Pořád budeš mít strach jak celé těhutak pak jak se miminko narodí chce to být v klidu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.19 14:21
Poprve jsem take potratila. Pak znovu otehotnela a mela taky hrozny strach jestli bude v poradku. Ted jsem zase tehotna a uz to tak neberu. Verim, ze to bude dobre. Jednu holcicku uz mam, tak co by ne dalsi. Hlavne uz to nejde se tak setrit. Urcite budete taky v poradku.9
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.19 14:32
Mám to v podstatě stejně 
první těhotenství mě ani nenapadlo že by mohlo být něco špatně a skončilo zamlkym těhotenstvím, teď jsem podruhé těhotná, jsem v 10tt a děsně se bojím aby bylo vše v pořádku, aby rostlo jak má, aby screening dopadl dobře ale věřím že to má strach každá nastávající maminka ale vždy když mě přepadne velký strach a nervozita tak se zhluboka nadechnu a řeknu si že to tentokrát dopadne dobře a že to stejně neovlivním ale lepší je věřit v dobré než se bát špatného držím palce ať je vše v pořádku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.19 14:33
A jestli ještě můžu něco doporučit, tak mému strachu rozhodně neprospívá čtení všemožných diskuzí, prostě si to zakaž, pak jsem ještě víc psycho. Přeju ti mnoho štěstí a zdravíčka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.4.19 14:38
@Mysticlipstick s tím souhlasím, ono se vždy píše spíš o tom špatném, než o tom dobrém..
taky jsem si vložila otázku do diskuze a dozvěděla jsem se jen to nejhorší, přitom to u mě dopadlo skvěle.
- Citovat
- Upravit
10.4.19 14:43
Já vím že je to těžké. Ale opravdu, snaž se myslet pozitivně.. Každá se bojí, já neplánovaně otěhotněla a čím více týdnu mám tím víc začínám mít strach ať je vše v pořádku. Víš, ono i dkyz budeš ve stresu nebo úplně v klidu stejně se stane co se stát má. Vím, lehko se řekne o to hůř se koná ale zkus myslet co nejvíce pozitivně a moc to nehrotit. Hodně štěstí ať je vše v pořádku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.19 14:44
@Anonymní píše:
@Adelka951 Já mám taky strach, a tak si vždycky opakuji, že když budu stresovat a panikařit, tak to odskáče akorát to dítě, protože věřím, že hned od úplného začátku všechno vnímá a cítí. Doporučuji si přečíst pro pochopení něco o kineziologii a snažit se být co nejvíce v pohodě a dělat jen to, co Vás baví a je Vám příjemné…věřím že už u maminky v bříšku dítě získává vzorce chování, podle kterých se dále chová
Takže se zhluboka nadechněte, uklidněte se a řekněte si, že vše bude v pořádku a představte si, že už např. máte miminko v náručí
Je sice hezké být v těhotenství v klidu, ale bohužel naše zdravotnictví strach velmi a často úplně zbytečné podporuje. Já už mám děti na světě a žádné další neplánují, ale třeba to poslední bylo extrémně náročné. Dle doktorů to mělo být dítě s DS, vadou srdce a deformovanou nohou. Dále jsem měla pozitivní protilátky. Nic z toho ale nebyla pravda, jen strašení doktorů. No a co stejně nezjistili byl pravý uzel na pupečníku, takže je zázrak, že vůbec zije. Je to zdravý a moc šikovný kluk, ale když si vzpomenu na těhotenství, chce se mi brečet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.4.19 14:44
Holky moc děkuju za podporu. Už se začínám uklidňovat a pomáhá mi, že v tom strachu nejsem sama…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Zdravím vás dámy a prosím o vaše zkušenosti. Při posledním těhotenství jsem potratila, ale v děloze mi zůstala část plodových obalů, která tvořila hcg. Lékaři to špatně vyhodnotili, mysleli si, že mám mimoděložní a odstranili mi vejcovod. Bohužel zbytečně, nakonec se potvrdilo, že plod/zbytky byly v deloze, tak jsem šla ještě na revizi. Od té doby uplynul už skoro rok. Snažili jsme se o mimčo. Začínala jsem se už fakt bát, že neotehotním a včera jsem našla na testu dvě čárky. Brečela jsem dojetím a od té doby jsem hrozné nervózní. Mísí se ve mě radost a zároveň strach, aby to vyšlo, abych zase nepotratila. Bojím se, že z toho všeho už nic psychicky nevydržím. Hrozně mě to sebralo to nadšení a nervy zároveň, že jsem v noci spala jen 4 hodiny. Moje otázka zní, měli jste to někdo také tak? Kdy jste se konečně uklidnily a začaly si téhotenství užívat? Ja svoje první tehotenství byla docela v pohodě. Bála jsem se tak normálně. Ale teď, po tom „zážitku“ mam prostě nervy na pochodu. Přejde to??