Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Evikku-mě se ale vůbec nedotýká,že máš názor,jaký máš,mám jen jiný názor a můj muž to bere jinak,jak ten tvůj.Jsem přesvědčená,že se dítě stejně přikloní jednomu jazyku a já si přeju,aby mluvilo hezky česky nebo slovensky-to je jedno.
Naše děti vychovávám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a co vyhodnocuju,jako nejlepší pro ně.Kdyby Harpyje napsala,že by tak svoje děti nevedla,nevychovávala,tak to beru jako její názor,napíše-li,co by se jí nelíbilo na mé výchově,byla-li by mé dítě,tak to se mě dotýká a docela dost.
Stáňa
stanuska píše:
Harpyje-to si piš,že se mě dotkl,zvlášť,když z takovým nadhledem mě ujišťuješ,že moje obavy ze zkomolování jazyků jsou zbytečné a dokončíš svůj příspěvek,že bys mě to měla hypoteticky za zlé...a jestli tě zajímá názor naší 11-ti leté dcery a 8 letého syna,tak to nevim, neřeší to,nemají potřebu,v každém případě nám to nevyčítají.
Stáňa
Stanusko - ja sa musím Harpyje zastať. Mne samej vŕtalo v hlave presne to, čo ona napísala, len som sa neodvážila to napísať, lebo som mala pocit, že by sa mi to nepodarilo ani zďaleka tak výstižne a pritom nie urážlivo napísať. Naozaj nemám z jej otázky pocit, že by ťa chcela uraziť, dotknúť a tak podobne… možno sa ťa dotkla na citlivom mieste, nevidím však v tom zlý úmysel.
Mňa by ako slovenku žijúcu v Čechách veľmi mrzelo, keby som v komunikácii s vlastnými deťmi nepoužívala svoj materinský jazyk. Mňa dokonca mrzí, že napriek povodným plánom, sme našim deťom zatiaľ nedali spraviť slovenské rodné listy (narodili sa v ČR). A to, že po rokoch strávených v ČR je aj napriek mojej snahe na mojej slovenčine vidieť, že už nie je dokonalá (našťastie sa to po pár dňoch v SR zlepšuje
, ma tiež trochu mrzí.
Chápem, že sú ľudia, ktorí nie sú na svoj materinský jazyk tak viazaní. Ja si však osobne vyberám možnosť, že moje deti nebudú možno na češtine v škole excelovať, ale budú hovoriť dvoma jazykmi.
Gabika
Gabika-v pohodě,ale v podstatě i ty mě ujišťuješ svým příspěvkem o správnosti našeho rozhodnutí.Sama píšeš,že po čase, co jsi v Čechách dostává tvoje slovenština na frak.Všechny Slováky co jsou moji dobří kamarádi a žijou v Čechách trápí to samé,Česky neumí a Slovensky už moc také ne.A toho chci naše děti ušetřit,jak už jsem psala rozumí slovensky(lépe než jejich vrstevníci),ale nemluví slovensky a myslím,že by to nezměnil ani fakt,že by na ně manžel mluvil slovensky. ![]()
Stáňa
Nejsem psycholog, ale opravdu si nemyslím, že by dítě, na které se mluví dvěma jazyky, nemluvilo nakonec „hezky“ ani jedním ani druhým.
Máme známé, ona Češka, on Angličan, mají 7-letého synka, který mluví absolutně bezchybně oběma jazyky. V angličtině má trošičku tvrdší přízvuk, ale v češtině ani ten nejmenší.
Je asi pravda, že se dítě po čase přikloní k jednomu jazyku, zřejmě k tomu, které slyší kolem sebe častěji, ale stejně pořád považuju za škodu, že z toho druhého jazyka, který by mělo takříkajíc zadarmo, nedostane maximum.
Ty dva jazyky považuju za obrovský dar, který jim můžeme jako rodiče dát. … a tím si tu, prosím, nechci naběhnout na diskusi v tom smyslu, že správná výchova či něco podobného je také velký dar ![]()
Nuž, je pravda, že hoci som bola zameraná skor na prírodné vedy, na slovenčinu som bola pedant, takže aj teraz, keď sa už nejakých chybičiek dopúšťam, nie sú to žiadne zá:,–(né prehrešky
Inými slovami, ešte sa za svoju slovenčinu pred slovákmi nehanbím
Ale máš pravdu, časom sa to asi zlepšovať nebude. Lenže na druhú stranu, keby som sa so svojimi deťmi nerozprávala „ako mi zobák narástol“, bolo by to s mojou slovenčinou stokrát horšie, nehovoriac o tom, že by deti po slovensky nevedeli ani ceknúť.
Takže okrem toho, že sme si toto dvojjazyčné riešenie vybrali, lebo nám je srdcu blízke, mohli sme si vyberať z týchto možností:
Takže nám vyšla ako výhodnejšia druhá možnosť. Každý ale považuje za doležité niečo iné, to mi je jasné. ![]()
Gabika
Evikk-taky nejsem psycholog,čerpám jen ze života a co vidím kolem sebe.Už jsem to psala,s angličtinou,němčinou …to je jiná.Jsou to tak odlišné jazyky,že je potřeba děti do nich zapojit,aby se domluvili s prarodiči a tak…
A už opravdu poslední příspěvek na toto téma,prostě v tomhle se s většinou neshodnu a můj názor se nezmění,docela jsem o něm dost přemýšlela před několilka lety s manželem a nic nevého nevymyslím.
Každý určitě jedná,tak jak myslí,že je nejlepší a tak to má být. ![]()
Stáňa
Ahoj vsechny.
Ja prispeju svou zkusenosti - jsem Ceska, muz Slovak. Zijeme ve Slovinsku. Mame triletou a desetimesicni dcerku. Po narozeni starsi dcerky jsme vubec neresili, jak budeme s malou mluvit. Automaticky jsme to brali tak, ze ja cesky a manzel slovensky. Kazdy svym rodnym jazykem. Kdyz jsme se prestehovali do Slovinska, mela starsi dcerka rok a tri ctvrte. Od 2,5 roku zacala chodit do skolky tady, ve Slovinsku. Zacala jsem patrat po informacich, jak postupovat s jazykem. Bala jsem se, aby tri jazyky nebyly pro tak malou hlavicku moc. Od psycholozky jsem dostala velmi dobrou (dle meho nazoru) radu. Vzhedem k tomu, ze jde o tri slovanske jazyky - cestina, slovenstina a slovinstina, nemela by mit dcerka vetsi problemy. Ale : musime striktne dodrzovat, ze manzel bude mluvit svym rodnm jazykem, ja svym rodnym jazykem a ve skolce a venku uslysi slovinstinu. Zatim se stava, ze dcerka „haze“ slovicka cesky i slovensky, ale verim, ze casem si to utridi. A co me velmi mile prekvapilo - pokud se s ni nekdo pusti do rozhovoru slovinsky, mluvi slovinsky. Deti jsou uzasne. Maji mozecky jak houbicky, ktere nasavaji cizi jazyky neuveritelnou rychlosti. Takze, dello, ja bych Ti z vlastni zkusenosti radila, kazdy svym rodnym jazykem. Se Stanuskou nesouhlasim, bylo by mi lito „ochudit“ deti o jeden jazyk. Treba uz jen z ucty k prarodicum. Ale to je kazdeho vec.
Diky moc za radu. Kazda skusenost je pre mna neocenitelna.
Urcite chcem, aby moje dietatko hovorilo aj slovensky. Len sa bojim toho, ze nakolko s malickym budem ovela viac ako jeho tatko, moze tak utrpiet cestina. A zroven sa vsak vystavujem skrytej kritike celej rodiny mojho manzela…obcas pocujem poznamky typu-je tak dlho v Cechach a nehovori cesky?
Myslim, ze kazdy Slovak sa rozhodne v case ked sa sem pristauje, ci zmeni do cestiny, alebo nie. Ja som tak pred 4 rokmi neurobila, lebo som neplanovala v Prahe zostat nastalo. Navyse som prisla do firmy kde je uradny jazyk anglictina a tak ani nebol dovod hovorit cesky.
Pred rokom a pol som sa vsak vydala za Cecha a tak sa pre mna situacia vyrazne meni. On sam vsak chce aby som s nim hovorila slovensky..vraj sa mu to viac paci. Nuz, akurat ta jeho rodina…
Dello-určitě jsi se rozhodla správně,zvlášť když píšeš,že česky dobře neumíš,to je totiž základem ke všemu.Kdyby manžel neuměl v současné době lépe česky než slovensky(už mu chybí správná melodie, výslovnost…),tak by samozřejmě na děti i u nás mluvil slovensky.
Zrovna si ale nemyslím,že to jen o to se „rozhodnout“,kterým jazykem budu mluvit,žádný z mých slovenských přátel česky neumí a když se o to pokouší vyzní to směšně,to stejné platí většinou o Češích a jejich pokusech mluvit slovensky.
Zapomněla jsem taky dodat,že si myslím,že je důležité,kterým jazykem mluví žena,protože,ač se nám to líbí nebo ne,jsme zkrátka většinou s dětmi víc(alespoň s malýma) a to si samozřejmě lépe fixuje jazyk,který slyší nejvíce.Ve starším věku ho pak ovlivňuje kolektiv(škola,skolka)
Stáňa
ja myslim ze dite se v pohode nauci oba dva jazyky.moje teta odjela do kanady a odmalicka ucila malou jak slovensky tak anglicky a i kdyz anglicky umi samozrejme lip,slovensky rozumi a obstojne mluvi.
ja jsem zas slovenka a mluvim uz jen cesky takze natali je vychovavana v cestine ale kdyz prijedeme k nasim nebo oni k nam tak na ni mluvi slovensky a na od nich pak par slovicek pochyti.nedela ji to problem.takze pokud ti vyhovuje mluvitslovensky tak na nej mluvte kazdy jinac a bude to urcite v pohode ![]()
della píše:
Len sa bojim toho, ze nakolko s malickym budem ovela viac ako jeho tatko, moze tak utrpiet cestina.
Čeština neutrpí, oni to v kolektíve veľmi rýchlo dobehnú. ![]()
della píše:
A zroven sa vsak vystavujem skrytej kritike celej rodiny mojho manzela…obcas pocujem poznamky typu-je tak dlho v Cechach a nehovori cesky?
Na to sa vykašli, je to jedine tvoja a manželova vec, ako sa rozhodnete rozprávať doma. A keď sa jemu slovenčina páči, niet čo riešiť.
della píše:
Myslim, ze kazdy Slovak sa rozhodne v case ked sa sem pristauje, ci zmeni do cestiny, alebo nie. Ja som tak pred 4 rokmi neurobila, lebo som neplanovala v Prahe zostat nastalo.
Myslím, že nie je nutné sa rozhodovať tak striktne, je možné používať oba jazyky. Doma človek može hovoriť po slovensky, a v práci česky. U mňa to ale takto nebolo, ja som zostala pri slovenčine aj v práci, pretože hoc v Prahe, mala som nastarosti komunikáciu so slovenskými dodávateľmi a odberateľmi. (centrála pre slovenské obchody) K češtine sa ale občas na verejnosti uchyľujem, keď mám pocit, že slovenské slovíčko by nemuselo byť správne pochopené a nakoniec mi z toho vyjde presne tá blbá Husáková čeština ako spomínala Stanuška
Lenže ono keď sa človek v cukrárni stretne na prosbu: „Dve šišky, prosím.“ s podráždenou reakciou: „Šišky nebo KOBLIHY?!“ tak sa radšej uchyľuje k čechizmom… ![]()
Gabika
Gabiko-njn,tak jako mají blbý poznámky Češi,tak stejný je to na Slovensku.Zkrátka netolerantní lidi jsou všude.
Já se na Slovensku i přes nepřátelské pohledy mluvit slovensky nepokoušim,byla bych směšná.Slovenštině rozumim dobře,hlavně proto,že jsem v mládí hodně četla knihy,co byly jen ve slovenštině,ale mluva,to je něco jiného to bych si netroufala.Děti prarodičům na Slovensku rozumí úplně bez problémů a i rodiče manžela nemají problém rozumnět našim dětem.Někdy se tchýně snaží mluvit česky,ale to je legrace. ![]()
Posledním odstrašujícím zážitkem byl pro mě Maroš Kramár(ač ho mám jinak moc ráda),který zcela zbytečně moderoval českou miss česky
,přitom dával češtině pěkně na frak a slovensky by rozumněl každý a bylo by to hezké nejen pro oko,ale i ucho.Slovenština je krásný melodický jazyk.
![]()
Stáńa
stanuska píše:
Gabiko-njn,tak jako mají blbý poznámky Češi,tak stejný je to na Slovensku.Zkrátka netolerantní lidi jsou všude.
No to máš rozhodne pravdu. Ja len nie som dosť pevná, aby som trvala na slovenčine, keď sa na mňa pozerajú blbo. ![]()
Inak, tiež nemám rada, keď sa nejakí slovenskí herci snažia hovoriť po česky. Znie to hrozne, aj ja, ako nečech počujem ten rozdiel ![]()
Možno sme na slovenčine u nás doma trvali aj preto, lebo vidím, ako dnešné deti už nemajú ten jazyk napočúvaný, a keď som sa pred x rokmi na chmelovej brigáde kdesi za Prahou spýtala rozkošného asi 5-ročného chlapca „Ako sa voláš?“, pozeral na mňa ako na marťana. Prišli mi to trochu ľúto.
Gabika
Gabiko-to máš naprostou pravdu,že ačkoliv se nám „Husákovým“ dětem zdá nepochopitelné,že by děti slovensko-česko a obráceně nerozumněly,tak je to skutečnost.
Možná nemusely z televize vymizet slovenské pořady nebo slovenský dabing(který byl mjn na velmi vysoké úrovni).Jenže to by bylo rýpálků
mezi Čechy i Slováky,někde jsem slyšela,že na slovenské TV dokonce byly při českém textu titulky.
Jenže české a ani slovenské děti tak nemají šanci nikde druhý jazyk slyšet.
Stáňa
Tak ja mam trochu vetsi problem..
Jsem Ceska a manzel je Slovak, od dvou let veku synka zijeme ve Spanelsku..takze syn zije prevazne ve spanelskem prostredi, mluvi spanelsky. Do toho posloucha denne francoustinu i anglictinu (nejlepsi kamarad je Francouz, spolu mluvi spanelsky), anglicky mluvi manzelovi klienti a synek zacal na anglictinu chodit..Doma je to horsi, mluvim s nim cesky, s manzelem jsme byli dohodnuti mluvit se synkem cesky alespon do 3-4let, ale to bylo v dobe kdy jsme bydleli v Cechach..Asi pred 14ti dny manzelovi „cvaklo“ (to nemyslim ted nijak zle, nevim jak to jinak pojmenovat) a zacal na synka mluvit slovensky..Ten chudak uz tak mluvi docela spatne cesky (pohybuje se vetsinou v te spanelstine), slysel tatinka mluvit slovensky se mnou, kdyz jsme byli na Slovenksu za pribuznymi v pohode rozumel, pokud nejakemu slovicku nerozumel, zeptal se..Ted ale jak na nej zacal tata mluvit slovensky, tak nejenom, ze se casto pta „co rikas tatko“ (vidim, ze je to pro nej velka zmena a nerozumi tomu - myslim tomu, proc najednou s nim tata mluvi takhle..), obcas se dokonce zasmeje, protoze mu to prijde obcas smesne..V takovou chvili na nej zacne manzel rvat, a pokud to nezabira zarve v cestine a to pak synek poslechne..
Myslim, ze i tak ma uz syn tech jazyku kolem dost (dalsi kamarad je Holandan..) a jeste takova zmena doma neni pro nej nic pozitivniho..Chtela bych aby mluvil dobre materstinou (coz v jeho pripade je proste cestina, i kdyz je otec Slovak), a to ze ji denne ve skolce nepouziva, je dost tezke, protoze nevyslovuje spravne spoustu slov, o „Ř“ ani nemluvim.. ![]()
Logopedka mi radila mluvit s nim doma vyhradne cesky, kdyz ve skolce mluvi spanelsky..Ale jak to vysvetlit manzelovi, ktery si ted zacal hrat na vlastence?
CO BYSTE DELALY NA MEM MISTE?