Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chce partner ještě dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.7.26 12:07
Podobne jako ty to sice nemam, ale takyam. o neco staršího manzela, sice ne o tolik, ale starsi je. Hned na zacatku jsme si tema deti vyjasnili a po nejake dobe soužití jsme tomu nechali volny prubeh, po cca 2 letech se nam podařilo prvni a ted cekam druhe…na tvem místě bych se na vztah vykaslala, moc komplikací najednou. On nechce plánovat, ale dite bez svatby nechce, takze to se stejne proste časově naplánovat musi. Dite nechce v 50ti, ale nechce plánovat, kdy ho budete mit. Do toho syn z prvního manželství. Jako nevim no, sama musis citit, ze to neni ideal
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.26 12:09
Nedočetla jsem moc omáčky okolo a upřímně dítě nechce, chce jen mladou holku na kukání a starání se o dítě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.26 12:09
Dítě nechce. Ukonči to a najdi si mladšího chlapa bez závazků. Tady jen ztrácíš čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.26 12:11
Lže ti. Dítě nechce a snaží se to oddálit co to jde, protože mu děláš dobrou služku, chůvu a před kámošema je za „frajera“ co sjíždí mladou. Bohužel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.26 12:15
Na mimino.je starej už teď. My měli.2. dítě, když nám. oběma bylo 40. A bylo to za 5 minut 12, teď jsou děti v pubertě a je to záhul. Tvůj už jedno dítě má a nemá už motivaci pořizovat si další. Najdi si mladýho, tohle přinese akorát problémy a zklamání.
Příspěvek upraven 08.07.26 v 12:42
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.26 12:22
Dítě nechce, první odpověď byla pravdivá, teď tě jen tahá za nos.
Pokud ho nějak přesvědčíš, bude to z donucení a klapat Vám to nebude.
Ty jeho výmluvy jsou tak průhledné a ubohé, že na mě působí i přes jeho věk jako hloupé děcko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.26 12:23
Dobře to nebude. Máš tak 11 let čas na to abys to stihla alespoň jednou. Myslím dítě. Jsi ještě mladá. Nech ho být, to nikam nepovede. Potkáš brzy někoho kdo to má věkové s citové stejně. Hodně štěstí. On je starý. Myslím pro tebe a děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.26 12:31
Opět jsi mě přesvědčila o tom, jak jsou někteří pobožní pokřivení a asi tak jak se jim to hodí.
Tak jako tak je ten chlap svině a utíkala bych od něj co nejdál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.26 12:32
Jen to, že jsi mladá a nezkušena zneužívá ve svůj prospěch a je to taky odporný manipulátor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.26 12:46
@Anonymní píše: Více
Brát si tě nechce a dítě taky nechce. Vyhovuje mu to tak, jak to je. Smiř se s tím, nebo se s ním rozejdi. Do dítěte ho nemůžeš tlačit ani ho ničím podmiňovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.26 12:47
Nečetla jsem vše, jen úvod. Dítě s Tebou mít nechce. Ani si Tě nechce brát, pak by jsi začala tlačit na to dítě. Chce to mít jak to je. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.7.26 12:49
@ambruše Nemusí být starý na dítě. To že to tak máte vy neznamená, že to tak musí být jinde. U zakladatelky ho ale hlavně nechce.
Můj manžel si pořídil poslední dítě v 45 a nemám pocit, že by na něj byl starý. Naopak si ho užívá nejvíc ze všech dětí (máme i dospělé děti, pubertu si umíme živě představit). Za ničím se nehoní už, hypotéku máme splacenou, starší děti nám odlétají z domova, víme co máme ve vztahu od sebe čekat, atd…
Příspěvek upraven 08.07.26 v 12:53
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Mam tu jedno tema, hodne osobni. Prosim, ponechte si poznamky o rozdilech ve veku atd. Jsem s pritelem 3 roky. Mne je 24 a jemu 42 let. Na zacatku naseho vztahu byl jeste zenaty a rozvadel se, momentalne je uz ca. 9 mesicu rozvedeny. Po uspesnem rozvodu jsem zavedla rec na tema, ze bychom meli deti (uz trochu urciteji - na zacatku naseho vztahu se tvaril, ze by v budoucnu jeste deti chtel, ale tvrdil ze do 44 let). Jenze na to prisla odpoved, ze uz je na to moc stary a ze uz na deti nema energii. To by znamenalo konec naseho vztahu, protoze pro me jsou deti naprostoou podminkou a minimalne jedno, lepe dve chci mit urcite. Pak jsme si o tom promluvili za par dni a tvrdil, ze to byl velmi stresovy vikend a ze jsem s timto tematem prisla ve spatny cas. Ale ze samozrejme deti chce. Dobre. Par mesicu bylo zase vse v poradku. Potom jsme se k tematu dostali nejak znovu (zhruba pred dvemi mesici) s tim, ze cas uz pomalu utika, a ja jsem rekla, ze se pred detmi uz asi nestihneme vzit. On mi na to odpovedel, ze mam byt v klidu, ze se v kazdem pripade nejprve musime vzit. Je totiz verici. A ze deti bez svatby nepripadaji v uvahu. Tak jsem ve srande nadhodila, ze ho pozadam o ruku ja, coz se mu velmi pricilo. Ale to jsme se jeste neznali dostatecne s jeho synem z prvniho manzelstvi, kteremu je 10 let. Tak jsem to chapala tak, ze si chce byt nejprve jisty, ze to takhle ve trech spolu budeme zvladat a pripadne pak me pozada o ruku. Nyni je jeho syn na prazdniny u nas, ja jsem pro nej zaridila hlidani, kdyz jsme v praci, po praci ho beru ven, kazdy patek ho hlidam ja a delam s nim sport, ucim se s nim, varim mu atd. Myslim, ze to zvladam opravdu skvele na to, ze je mezi nami jeste jazykova bariera (kluk mluvi pouze polsky). A delam vse co muzu. Chci mu dokazat, ze to pro me neni problem a kluk se mnou taky evidentne zadny problem nema. Ale jakmile prijde prital z prace, venuje 70 % pozornosti synovi a me zbylych 30, kdyz zrovna kluk nic nechce. To me trochu zranuje. Ale dobre, kluk vyzaduje opravdu silne pozornost, jelikoz spolu s tatou travi malo casu, tak si ho chce uzit a ja jsem ta dospela, co musi mit pochopeni, to beru. Pritel mi za to pak podekuje, ale mam pocit, ze to rika spise mimo reci, ne, ze by mi byl skutecnee vdecny. A ja jsem doufala, ze by me mohl pozadat o ruku napriklad na nasi dovolene, kam jedeme pristi tyden, nebo na romantickem koncerte v srpnu. Ale mam pocit, ze se k tomu stejne nema, respektive ze mysli stale jen na kluka a tohle tema je momentalne pro nej absolutne nedulezite. A ja uz zacinam ztracet nervy, jelikoz uz neni nejmladsi, dite by to chtelo co nejrychleji, aby ho nemel v 50 az. Zaroven treba budou komplikace a nepujde nam to a adopce pro nej udajne nepripada v uvahu. To s nim musim jeste probrat, kdyby nam to neslo tak co. Jak jsem psala, vztah bez deti pro me nepripada v uvahu. A jeste posledni poznamka, jakmile na to zavedu tema, vyhyba se konkretnim odpovedim, nechce to planovat, rika, ze „uvidime, co prijde“ a tak. Celkem vyhybave odpovedi. Vysvetluje to tak, ze uz se mu vicekrat vymstilo, kdyz neco planoval, ze se to pak stalo presne opacne, ale ja potrebuju mit vizi, jak to s mym zivotem bude vypadat. Napriklad jsme se bavili o jmenech a byl mi schopny rict, jake se mu libi, ale nikoli, jak bychom pojmenovali nase deti. Mate nekdo podobnou zkusenost? Co byste delaly na mem miste? Kro tohohle mame relativne hezky vztah, ale tohle ja samozrejme esencialni tema pro budouci zivot.