Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Chci už porodit
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.9.11 20:19
mě taky hodně bolelo břicho jak popisuješ, ale ne už v 33tt.. asi bych chtěla nějaké testy kvůli těm otokům.. a možná bych šla k jinému dr. třeba jen na konzultaci.. 
protože já nevím, mě se to moc normální nezdá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.11 20:22
asi vím jak se cítíš… já tedy nemám žádné zdravotní problémy, jen mám hodně kilo nahoře (23) taky otékám, nemám už ani nic na sebe, a o spánku mluvit ani nemůžu protože skoro žádný nemám, a když už v noci padnu totálně mrtvá do postele, nevydržím spát déle jak hodinu v kuse, buď musímn a záchod, a nebo má malý škytavku a to kolikrát i 4 krát za noc… a to se prostě nedá spát… pálí mě žáha, a strašně mě každý den bolí nohy.. také bych nejradši už porodila.. ale nedá se asi nic dělat…
zkus vydržet, nebratz si to tolik, máme to už za pár, brzy bude líp 
Příspěvek upraven 27.09.11 v 20:22
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.11 20:22
Je mi líto, že máš tak těžký konec těhotenství a vím, že nic nepomuže a rada není. Možná zkusit celý den zaspat, pokud mužeš, jen odpočívat. Ale opravdu je lepší ještě tak tři týdny počkat zase si představ ten strach, kdyby miminko ještě nebylo pořádně připravený 
Máš muj obdiv, že to s takovejma neduhama zvládáš, tak ještě chviličku Vím, že sem nepomohla…
Co zkusit nějaká homeopatika?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.11 20:23
Chápu tě, ale ještě musíš vydržet. Věř mi, až uvidíš mrnš, jak ho musí intubovat, protože nezvládne dýchání, jak ho budou píchat, aby někde napíchly kanylu, až ho nebudeš mít u sebe a budeš ho vídat jednou za tři hodiny na kojeni na JIPce, je to milionkrát horší než jakékoliv, byť šílené, stavy v těhotenství, cokoliv co se děje teď tobě, by se ti zdálo nicotné, když bys musela koukat na to malé tělíčko. Z vlastní zkušenosti. Vydrž, vydrž.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.11 20:33
Celé mé těhu bylo naprosto v pohodě, i když jsem na rizikovém. Kdybych aspoň měla přibráno hodně, tak si povím, že to je pochopitelné. Když já mám nahoře 3 kila 
Jiný doktor. Nu konzultovala jsem to i s doktorkou na rizikovce a řekla mi to samé co můj doktor. Že to k tomu prostě patří 
… Hrabe mi už z toho. Jsem moc ráda, že jste mě neodsoudili. Takže se odtajňuju..... Nejhorší je, že si připadám jak fňukna 
Nevím, proč mě teď začlo vše tak trápit, hlavně nevím, proč vše naráz. Snažím se hodně odpočívat, ale není to lehké. Manža furt v práci, mamka moje bydlí daleko, tchyně je hypochondr, takže mi nemá moc kdo pomoct. Občas zaběhne sousedka, ale je sama na tři holky, takže ji nemohu furt otravovat. A vařit, prát a podobně musím. Jen k tomu vaření si sedám a barák uklízím třeba 3 dni. A to mi to ještě nedávno nedělalo problém. Byla jsem jak netěhotná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.11 20:37
terinka4444 píše:
Chápu tě, ale ještě musíš vydržet. Věř mi, až uvidíš mrnš, jak ho musí intubovat, protože nezvládne dýchání, jak ho budou píchat, aby někde napíchly kanylu, až ho nebudeš mít u sebe a budeš ho vídat jednou za tři hodiny na kojeni na JIPce, je to milionkrát horší než jakékoliv, byť šílené, stavy v těhotenství, cokoliv co se děje teď tobě, by se ti zdálo nicotné, když bys musela koukat na to malé tělíčko. Z vlastní zkušenosti. Vydrž, vydrž.
Vím a jsem si toho vědoma… Jsem z toho hotová. Opravdu si přijdu jako krkavec!!! Stačilo jak jsem se bála, když před dvěma lety operovali srdíčko mému bráškovi, bylo mu tehdy 5 týdnů. Kdybych mohla lehla bych si tam místo něj… Jenže mi řekněte, jak se mám sakra zbavit toho pocitu, že chci porodit???? Ať dělám co dělám, nejde to!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
aleachimka
27.9.11 20:51
Asi tě nepotěším, ale asi i kdybys dělala stojku, tak to nepůjde, pokud není mimčo připravené nebo není nějaký problém.
Mám dcerku narozenou o 2měsíce dřív. Vůbec jsem to nečekala a porod. Teď v létě se nám narodil synek v 38tt, takže v termínu. No, asi od 34tt jsem si přála porod. To navíc přiživovali doktoři s tím, že už to bude každým dnem, ať odpočívám. Nikam jsem nechodila, byla jsem na všechny strašně naštvaná, protože jsem už nechtěla být těhotná. Neměla jsem žádné problémy, jen jsem to už chtěla mít za sebou - možná to trochu hraničilo s depresí (mám k ní silné sklony). Uvědomovala jsem si, jak je to odporné, ale pořád jsem si říkala, zvládli jsme jedno nedonošeně, zvládneme i druhé. Teď ale vidím, že ten měsíc, kdy jsem byla naštvaná na celý svět, že furt nic, byl hrozně třeba. S Marečkem je mnohem méně práce než bylo s Luckou, všechno jde tak nějak lépe a já si říkám, že zaplať pán bůh, že mě nevyslyšel a Marek se zase nenarodil dřív. Vydrž, stojí to za to.
- Citovat
- Upravit
27.9.11 22:16
Zakladatelko, já bych šla za jiným doktorem, jestli se ti něco nezdá a ta bolest břicha je tak nesnesitelná, tak bych s tím něco dělala…víc hlav víc rozumu
A s tou narkózou, no, já mám po SC, ale namám nemocné srdce , tak ti budu držet palce ať to dopadne v pohodě…asi bych se dopředu hodně ptala jak a co bude probíhat, chtěla bych vědět, co můžu udělat pro lepší průběh, třeba jestli máš brát nějaké vitamíny (napadá mě vit. D3 - ten je v omega 3 rybím oleji a je velmi dobrý mimo jiné i na srdce 
) anebo homeopatika…
Mě před operací (a taky během těhotenství) uklidňovalo tiché promlouvání k mimískovi, mluvila jsem s ním o tom, jak se na něj moc těším, že ho neopouštím, i když při operaci usnu a nebudeme fyzicky spolu, že ho strašně moc miluji a jsem s ním pořád, aby se nebálo, že bude všechno v pořádku, a tak…prostě jsem připravovala sebe i mimíska psychicky na porod SC)
Hlavně jsem chtěla, aby mimísek věděl, že ho moc miluji, těším se na něj a nikdy ho neopustím, budu tu vždycky pro něj 
Ale pokud to je možné, hlavně být v klidu a pohodě, odpočívat ať se všechno podaří co nejlépe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.9.11 23:05
hele, nečetla jsem příspěvky, jen ti chci říct, že já měla na 32tt přes 20 kg. nahoře a bylo mi také všelijak…občas bych se za své myšlenky zfackovala..nakonec jsem rodila předčasně, přesně 32 a tři dny a nechtěla bych zažívat už nikdy, co jsem si zažila. Nevyvinuté plíce, čekání na první pochování, první otevření očí, přežije, nepřežije..bude zdravé, nebude…anxiozně depresivní syndrom rozvinutý v šestinedělí z toho, že nemám malou u sebe, nekojení…atd. atd.
vezmi si z toho co chceš, ale radím ti, zatni zuby a překonej ještě měsíc a vše bude ok. jestli chceš, můžeme si o tom popovídat blíže…m.
- Citovat
- Upravit
28.9.11 02:03
Ahoj zakladatelko, využij čas, dokud nemáš mimčo u sebe a uč se být dobrou mámou. Přečti si důkladně o péči o mimčo, o kojení, o dětských potřebách apod. Pak už na to moc času nebude. Vysedávej na netu a povídej si, prostě si ten čas užívej, jak přijde mimčo, tak už bude jen shon a nevyspání
Ještě k té sekci, dá se dělat i při svodné spinální anestezii. Tu nemůžeš podstoupit?
Na otoky nohy hore. To ale asi víš.
No k té bolesti břicha. Jestli nepomáhá ani magnézko, tak ti může hrozit předčasný porod. Tak se radši snaž odpočívat. Při těch bolestech zkus jemné procházky, to by mohly rozehnat, nebo teplou sprchu.
Přeji ti krásné zdravé mimčo a i ty, at jsi v pořádku. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.11 07:47
Ja myslím, že je to normální. Jsem ve 33. týdnu a už to chci mít taky za sebou. Spatne spim, boli me cele telo. Ale rikam si, ze jeste mesic tam musi holka vydrzet. To uz neni tak strašné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.11 08:14
Holky moje, s jinou mudrou jsem mluvila. Kromě svého dojíždím do rizikovky, do porodky, kde jsem to doktorce říkala taky. Vše je prý ok.
S naším Matýskem si povídám pořád. Je to naše vymodlené sluníčko. Povídám si s ním, hladím, když se mi někam opře nožičkama či ručičkama, tak ho po nich šimrám. Literaturu o těhotenství, mateřství miminkách a pod. už mám nastudovanou do detailu. Už nevím, co. Nejraději bych si nafackovala. Dnes jsem opět v noci nespala. Dohromady max. 2,5 hodiny. Teď jsem vstala a už mě zase bolí břicho a je jako beton . Klepnout do nás majzlíkem, tak se rozpadneme. A to jsem v naprostém klidu!! Už mi začínají otékat opět i nohy… Nic nepomáhá…
Co se týče CS, musím rodit v narkóze. Jelikož mám implantovaný ICD, který mi musí na zákrok vypínat. Navíc v ČB, kde rodit musím spinál neprovádějí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.11 09:59
Pese, je mi to líto, je to děs, já oproti tobě nemám žádné problémy, jen prkotinky, berou mě celou noc křeče do lýtek i přes mega dávky hořčíku, takže nespím, celý den jsem jak přejetá parním válcem, jenže mám ještě pětiletou, jít si lehnout nehrozí. Včera mi doktor nasadil Dopegyt na tlak, v poradně mi lítá vysoko, syndrom bílých plášťů, uhádala jsem to doposud, ale včera už ne, jinak mě prý zavře do špitálu až zčernám. Jenže doma mám tlak naprosto v pohodě, spíš nižší nějakých 115/70. Tak teď po dvou tabletkách Dopegytu mám 100/60 a je mi na chcípnutí, chce se mi omdlít, motám se, děs. Úplně tě chápu, ale vydržet se musí, jiná možnost není. Ještě 4 týdny alespoň u tebe. Udělej si tabulku a večer si odškrtávej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.11 11:17
terinka4444 píše:
Pese, je mi to líto, je to děs, já oproti tobě nemám žádné problémy, jen prkotinky, berou mě celou noc křeče do lýtek i přes mega dávky hořčíku, takže nespím, celý den jsem jak přejetá parním válcem, jenže mám ještě pětiletou, jít si lehnout nehrozí. Včera mi doktor nasadil Dopegyt na tlak, v poradně mi lítá vysoko, syndrom bílých plášťů, uhádala jsem to doposud, ale včera už ne, jinak mě prý zavře do špitálu až zčernám. Jenže doma mám tlak naprosto v pohodě, spíš nižší nějakých 115/70. Tak teď po dvou tabletkách Dopegytu mám 100/60 a je mi na chcípnutí, chce se mi omdlít, motám se, děs. Úplně tě chápu, ale vydržet se musí, jiná možnost není. Ještě 4 týdny alespoň u tebe. Udělej si tabulku a večer si odškrtávej.
Já celé těhu zápasím s nízkým tlakem. 100/50 je u mně zcela srandartní. Stačí malá změna počasí jako třeba dnes a hlava se mi motá jako po opici a pomalu omdlívám. Bohužel. Je to občas boj. Hlavně teď ty poslední týdny. Manžel mě hlídá jak oko v hlavě. Hlavně se mi snaží taky pomáhat, když je doma. S úklidem, s prádlem…Ale nejde to pořád. Má své práce kolem baráku spousty. Z nemocnic mám také panickou hrůzu. Poté co jsem ležela v Motole 2 měsíce po havárce a nepustili mně sestřičky i přes povolení pana primáře ani na 5 min. na čerství vzduch, chovali se ke mně jak ke kusu hadru a pod., tak se vždy děsím toho když tam musím jet. Je mi vždy strašně špatně, začnu se klepat jako drahý pes… No škoda mluvit. I proto si přeji porodit dřív. Abych tam nemusela ležet týden až dva dopředu a čekat na výkon… Je to děs Přijdu si jak malé dítě.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
Ahoj všem.
Nejraději už bych porodila, vím, že je to hnusné, ale já už nemůžu. Chci porodit i za cenu toho, že to je předčasné. Další důvod je ten, že mám císaře plánovaného a musím si jít minimálně týden do předu do špitálu. Nechci čekat jak na popravu,mám z nemocnic strach. Hlavně z toho, že narkózu mé srdce nedá. Chci porodit už jen kvůli tomu, abych nad tím vůbec nemusela uvažovat… Poraďte mi co mám dělat… Můj gynekolog o všech problémech ví.Prý je to normální..
ale já už jsem zoufalá!!! Napište mi vaše rady, zkušenosti… cokoliv 
Mám takový problém, přijdu si jak krkavčí matka… Jsem ve 33tt. a velmi ráda už bych porodila! Vím, že je ještě dost brzy, ale má to své důvody. Jen nevím kde začít.
Od začátku těhotenství jsem na rizikovce, kvuli nemocnému srdci, takže mám jasného císaře. Což o tom jsem věděla. Ale jsem od začátku jedna velká chodící poševní mykóza. Nic mi na ni nezabírá. Doktor zkusil snad vše! Měla jsem mastičky, čípky, laktobacily, antibiotika… Je to velmi velmi nepříjemné! Dalším mým problémem je opakující se akutní zánět žaludku. A to žádná dráždivá jídla nejím! Poslední 3 týdny jsoui pro mně snad nejhorší… Krom výše zmiňovaných problémů mně úplně šíleným začli bolet záda, furt mám velmi tvrdé bříško, ani magnesko nepomáhá. Strašně otýkám, nevejdu se ani do bot. Hodně mě bolí břicho. Hlavně vždy v noci. Pomalu ani nespím. Je to taková hodně velká bolest. Nevím jak jí popsat. Je to jako při MS ale o moooooc silnější. Občas to je zase jak kdyby mě za břicho někdo tahal… Přijdu si strašně.
Jsou myšlenky na to jak už porodit normální?? Nevím, co mám dělat. Vím, že mně odsoudíte