Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Císařský řez na přání?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Raduna-Raduna
16.6.12 20:44
- Citovat
- Upravit
Kikušk
16.6.12 20:45
@Naima píše:
Já ho po tobě ani nechci, popis cizích porodů mě opravdu nezajímá. Můj příspěvek byl úplně o něčem jiném.
napsala si ze na vse se divam jen mou optikou!! no ale kdyz ti reknu ze sem rada ze sem jeste tady a muzu byt se svou rodinou bude ti to stacit? opravdu sem neemela zrovna priznivy porod
- Citovat
- Upravit
Kikušk
16.6.12 20:47
Ale i takk pres to vsechno co se mi hned po produ stalo tak si stojim za svym nazorem!!
- Citovat
- Upravit
16.6.12 20:51
@Raduna-Raduna píše:
Kikušk,
promiň, ale prdlajs. To jsou takové mozek vymývací řečičky porodních bab, které platí právě jen tehdy, když máš hlavně to štěstí. Pokud ho nemáš, tak jde všechno s psychikou ještě do větších potíží, protože má pak ženská pocit, že ani dítě porodit neumí a pak řeší různé psychické problémy, do kterých jí to vymývání mozku dostane.
I kdybys byla sebevíc psychicky připravená, tak ti to nepomůže, když budeš mít nepoměr mezi hlavou miminka a pánví, nebo méně pružné tkáně. Bohužel, je hodně případů, kdy si žena věřila a při porodu používala hypnózu ale stejně nakonec musela na císaře, protože to prostě jinak nešlo.
my o Sandrusku skoro pri porodu prisli 
a to jsem mela predchozi dva porody v pohode a na ten treti jsem se velmi tesila. Jak pises psychika mi v tu chvili byla k nicemu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Raduna-Raduna
16.6.12 20:53
@pipiinka píše:
my o Sandrusku skoro pri porodu prisli
Pipinko,
to mě mrzí. Hlavně, že to dobře dopadlo. 
Vidíš ale sama, že je opravdu spíš loterie, než že by vyloženě záleželo jen na psychice. Hlava by někdy chtěla, ale tělo nemůže.
- Citovat
- Upravit
16.6.12 20:53
Tááákže moje zkušenost s císařem (indikován kvůli mým zdravotním důvodům): výhoda - je to rychlé. To je tak jediné. Nevýhody: bolí to (ale dá se to), ovšem! jizva se mi uvnitř nezhojila dobře (a to jsem rodila v Podolí, čili v prestižní nemocnici a měla domluveného známého lékaře), takže je velká pravděpodobnost, že už nebudu moct mít další děti (názor lékařů, mám tam prostě v místě jizvy jinou strukturu dělohy, než má být - rána se jakoby rozšklebila a srostla chybně). Největší nevýhoda: miminko si můžeš užít až za 24 hod, což bylo nejhorších a zároveň nejdelších 24 hod v mém životě. Tělo ženy je těhotenstvím nastavené na to, být hned po porodu s miminkem, dotýkat se ho, vonět k němu, krmit ho atd - aspoň já to tak měla. Těch 24 hod na JIPu jsem probrečela, přišla jsem si jak po potratu - fakt, nejhorší deprese. Při představě, že moje dcera poprvé koukala tím svým novošským pohledem na nějakou zdravotní sestřičku a ne na mě mě dodnes mrzí. Jo a hemeroidy jsem měla stejně 
Takže závěr: kdybych jen trošku mohla, šla bych na 1000% do přirozeného porodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.12 20:58
@Raduna-Raduna píše:
Pipinko,
to mě mrzí. Hlavně, že to dobře dopadlo.
Vidíš ale sama, že je opravdu spíš loterie, než že by vyloženě záleželo jen na psychice. Hlava by někdy chtěla, ale tělo nemůže.
povim ti, ze v tu chvili kdy me mala zajela,,nazpatek,,pri kontrakci a slysela jsem jen pipani ze nejsou ozvy, sestra s dr rvala na jineho at pripravi sal, tak jsem se za cisare modlila, fakt jsem myslela, ze uz to nezvladlu, nakonec jsem ji za pomoci dr odrodila
druhy den primar rikal, ze cekat doma nez se me porod rozjede, porodila bych miminko mrtve
sla jsem na indukci
tak jsem hrda ze jsem rodila klasicky, ale pokud cisar zachranuje tak je to v poradku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.12 21:34
@Kikušk píše:
Tak za prve naposled ti pisu!!! za druhe ja jizvy nikde nemam ani na brise ani na pipine
Pána Jána ty jsi tak hloupá až je mi z tebe smutno
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.12 22:37
Hmmm tady to vypadá na stříhání občanek…
Já jsem taky pro to, aby rodička dostala větší prostor k výběru.
Teoreticky bych se tady měla zastávat přirozeného porodu. První trval 4 hodiny, bez epidurálu, objektivně patřil k těm lehčím. Následky, ač asi ne neobvyklé, ale hodně nepříjemné, způsobily to, že druhého porodu jsem se sakra bála, ale nijak jsem to neřešila. Podruhé jsem čekala dvojčata, moje gynekoložka se přikláněla k CS, já to brala jako výhodu, v tom mě utvrdil i měsíc před porodem strávený s maminkami na indukci, nic příjemného + další moje fyzické obtíže, díky kterým mi vaginální porod přišel jako nejhorší varianta. Nakonec se malý otočil tak, že obě mimča byla v ideální pozici na vaginální porod a vedoucí porodnice CS zamítla… psychicky to pro mě byla hrůza, nikdy v životě jsem se tak nebála. Nakonec jsem jí to ale odkývala, její argumenty zněly logicky. Porod samotný byl fyzicky objektivně taky z těch lehčích, bez epidurálu, bez šití, ačkoli mi to bylo extrémně nepříjemné (upřímně závidím ženám, které si to jakkoli vychutnávají). Budiž, je to asi přirozené.
Ale tady končí vše pozitivní. Tak zle, jak mi bylo po porodu mi nebylo NIKDY, ani po složité operaci s velmi silnou narkozou. Děti jsem viděla po 16ti hodinách asi na 3 minuty, víc jsem nezvládla (ležely v inkubátoru na JIP, musela jsem za nima po svých). A s odstupem 3/4 roku - vaginální porod už nikdy (ono už ani nebude co). Následky jsou dost velké, velmi špatně řešitelné, rozepisovat to tady nechci, je to dost intimní. Daň za to, že mám děti, je poměrně vysoká, ničí mi manželský život, následky mě doprovázejí na každém kroku, doslova. Naděje na zlepšení mizivá, na vyřešení nulová.
Císař žádná lahůdka nebude, o tom si iluze nedělám, něčím jsem si už prošla. Ale kdybych to mohla vrátit zpátky, tak bych poslechla svůj strach a spoustě nepříjemností bych se vyhnula.
Takže za mě - rozhodně bych nechala větší prostor maminkám, jak se cítí po fyzické i psychické stránce, a přihlížela bych i k tomu, za jakých okolností porod proběhne. Myslím, že v dnešní době jsou už rizika srovnatelná, samozřejmě beru to, že CS je velká operace, na druhou stranu pořádný průšvih může nastat i u vaginálního porodu.
Co se týká vlivu na dítě… vy si pamatujete, jak jste se narodily? Já teda ne. Vy, co jste se narodily císařem, máte z toho nějaké trauma?
Moje holčička má sluchovou vadu, naštěstí lehčí, čím to je, nikdo neví, dle lékařů je vaginální porod jednou z možných příčin… A miminko to může odnést i hůř, samozřejmě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Raduna-Raduna
16.6.12 22:44
@Gigis píše:
Hmmm tady to vypadá na stříhání občanek…Já jsem taky pro to, aby rodička dostala větší prostor k výběru.
Teoreticky bych se tady měla zastávat přirozeného porodu. První trval 4 hodiny, bez epidurálu, objektivně patřil k těm lehčím. Následky, ač asi ne neobvyklé, ale hodně nepříjemné, způsobily to, že druhého porodu jsem se sakra bála, ale nijak jsem to neřešila. Podruhé jsem čekala dvojčata, moje gynekoložka se přikláněla k CS, já to brala jako výhodu, v tom mě utvrdil i měsíc před porodem strávený s maminkami na indukci, nic příjemného + další moje fyzické obtíže, díky kterým mi vaginální porod přišel jako nejhorší varianta. Nakonec se malý otočil tak, že obě mimča byla v ideální pozici na vaginální porod a vedoucí porodnice CS zamítla… psychicky to pro mě byla hrůza, nikdy v životě jsem se tak nebála. Nakonec jsem jí to ale odkývala, její argumenty zněly logicky. Porod samotný byl fyzicky objektivně taky z těch lehčích, bez epidurálu, bez šití, ačkoli mi to bylo extrémně nepříjemné (upřímně závidím ženám, které si to jakkoli vychutnávají). Budiž, je to asi přirozené.
Ale tady končí vše pozitivní. Tak zle, jak mi bylo po porodu mi nebylo NIKDY, ani po složité operaci s velmi silnou narkozou. Děti jsem viděla po 16ti hodinách asi na 3 minuty, víc jsem nezvládla (ležely v inkubátoru na JIP, musela jsem za nima po svých). A s odstupem 3/4 roku - vaginální porod už nikdy (ono už ani nebude co). Následky jsou dost velké, velmi špatně řešitelné, rozepisovat to tady nechci, je to dost intimní. Daň za to, že mám děti, je poměrně vysoká, ničí mi manželský život, následky mě doprovázejí na každém kroku, doslova. Naděje na zlepšení mizivá, na vyřešení nulová.Císař žádná lahůdka nebude, o tom si iluze nedělám, něčím jsem si už prošla. Ale kdybych to mohla vrátit zpátky, tak bych poslechla svůj strach a spoustě nepříjemností bych se vyhnula.
Takže za mě - rozhodně bych nechala větší prostor maminkám, jak se cítí po fyzické i psychické stránce, a přihlížela bych i k tomu, za jakých okolností porod proběhne. Myslím, že v dnešní době jsou už rizika srovnatelná, samozřejmě beru to, že CS je velká operace, na druhou stranu pořádný průšvih může nastat i u vaginálního porodu.
Co se týká vlivu na dítě… vy si pamatujete, jak jste se narodily? Já teda ne. Vy, co jste se narodily císařem, máte z toho nějaké trauma?
Moje holčička má sluchovou vadu, naštěstí lehčí, čím to je, nikdo neví, dle lékařů je vaginální porod jednou z možných příčin… A miminko to může odnést i hůř, samozřejmě.
Gigis,
to zní teda děsivě. Děkuju ale, že jsi to sem napsala, protože je tady pár lidí, co trochu potřebuje probrat ze svého černobílého vidění světa.
Já to cítím podobně jako ty. Prostě jsem přesvědčená, že CS je pro mě i pro moje případné dítě to nejlepší, protože znám svoje tělo a vím, že je spíš anti-přírodní se vším všudy, takže tohle asi nebude výjimka.
Ještě jednou díky.
- Citovat
- Upravit
16.6.12 23:04
Nečetla jsem diskuzi, chápu matky, které už mají třeba nějakou negativní zkušenost za sebou, že o něj stojí
ale nechápu ženy, které ještě nerodili, že si ho třeba zaplatí…pro dítě je ve většině případů přirozený porod lepší, tak bych to pro své děti udělala…co vidím v okolí, tak 100% platí, že co dítě narozené císařem, to permanentní problémy s průduškama, astma atd…- neříkám že je to vždy, tak mě prosím nechytejte za slovo, ale v mém okolí to tak prostě je…mně osobně stačilo vidět jak probíhá císař na videu a měla jsem jasno, že tohle nechci… já se porodu bála a snažila se na něj maximálně připravit - a reálná zkušenost nakonec ve všech směrech předčila má očekávání i když jse měla děti velké, i když jsem musela na indukci…tu bolest člověk chvíli vydrží a pak už má pokoj…začátky sice nemusí bý nijak růžové, ale přijde mi to lepší než po porpodu ležet někde na jipce s rozpáraným břichem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Raduna-Raduna
16.6.12 23:10
@kostickaa píše:
Nečetla jsem diskuzi, chápu matky, které už mají třeba nějakou negativní zkušenost za sebou, že o něj stojí
ale nechápu ženy, které ještě nerodili, že si ho třeba zaplatí…pro dítě je ve většině případů přirozený porod lepší, tak bych to pro své děti udělala…co vidím v okolí, tak 100% platí, že co dítě narozené císařem, to permanentní problémy s průduškama, astma atd…- neříkám že je to vždy, tak mě prosím nechytejte za slovo, ale v mém okolí to tak prostě je…mně osobně stačilo vidět jak probíhá císař na videu a měla jsem jasno, že tohle nechci… já se porodu bála a snažila se na něj maximálně připravit - a reálná zkušenost nakonec ve všech směrech předčila má očekávání i když jse měla děti velké, i když jsem musela na indukci…tu bolest člověk chvíli vydrží a pak už má pokoj…začátky sice nemusí bý nijak růžové, ale přijde mi to lepší než po porpodu ležet někde na jipce s rozpáraným břichem
Kostičko,
stačí si přečíst příspěvek Gigy, abys viděla konkrétně, že to u vaginálního porodu nemusí dopadnout moc růžově. A když už tam „dole“ jednou potíže máš, tak už to žádné řeči o přirozenosti nezachrání. Nejlepší bude, když si každý spočítá své pro a proti a rozhodne se sám za sebe, protože každému prostě vyhovuje něco jiného. To už tak na světě chodí.
- Citovat
- Upravit
16.6.12 23:16
Muj maly je narozeny CS a nikdy nemel s pruduskama problemy. Vlastne byl ve svych 2 a pul letech (a to uz chodi od 9 mesicu do skolky) nemocny dvakrat.
Deti mych kamaradek narozene CS take nemaji s pruduskama problemy.
Bud nekteri lide neznaji moc deti narozene CS nebo to ty maminky co CS rodily prehaneji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.12 23:21
Gigo - tak růžově to dopadnout nemusí nikdy s ničím, ale to by člověk nemohl dělat nic 
já jsem rodila přirozeně dvě větší děti(4,22 a 4,28kg), takže o tom vím své…taky jsem měla nějaké potíže a nebylo to z počátku úplně růžové…i tak bych neměnila a pro své děti to znova udělala
nicméně znovu opakuju že chápu ženské, které mají nějakou negativní zkušenost, že by si císaře přály…
faktem je že většina žen co přirodí přirozeně žádné potíže posléze nemá a funguje po porodu zase normálně - když jde o zdraví dítěte, tak bych matce nenechala možnost volby, nechala bych to na uvážní lékařů
nechat způsobu porodu rozhodovat vystrašenou prvorodičku bez jakékoliv zkušenosti je na základě jejího přání mi přijde jako blbost…u někoho kdo má negativní zkušenost, proč ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.12 23:21
@emari píše:
Tááákže moje zkušenost s císařem (indikován kvůli mým zdravotním důvodům): výhoda - je to rychlé. To je tak jediné. Nevýhody: bolí to (ale dá se to), ovšem! jizva se mi uvnitř nezhojila dobře (a to jsem rodila v Podolí, čili v prestižní nemocnici a měla domluveného známého lékaře), takže je velká pravděpodobnost, že už nebudu moct mít další děti (názor lékařů, mám tam prostě v místě jizvy jinou strukturu dělohy, než má být - rána se jakoby rozšklebila a srostla chybně). Největší nevýhoda: miminko si můžeš užít až za 24 hod, což bylo nejhorších a zároveň nejdelších 24 hod v mém životě. Tělo ženy je těhotenstvím nastavené na to, být hned po porodu s miminkem, dotýkat se ho, vonět k němu, krmit ho atd - aspoň já to tak měla. Těch 24 hod na JIPu jsem probrečela, přišla jsem si jak po potratu - fakt, nejhorší deprese. Při představě, že moje dcera poprvé koukala tím svým novošským pohledem na nějakou zdravotní sestřičku a ne na mě mě dodnes mrzí. Jo a hemeroidy jsem měla stejně
To muselo byt tezke
Nechapu proc nemuzes mit dite u sebe. Ja jsem po CS v zahranici mela maleho u sebe porad. Na JIP se uz taky nedava.
Nerozdelili nas ani na minutu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
Kikušk,
jelikož jsi měla epidurál, tak jsi ho rozhodně měla lehčí než moje kamarádka, která rodila 3 dny, kdy nespala a chodili se na ní dívat jednou za dvě hodiny a pořád jí trvdili, že anesteziolog nemá čas. Několik měsíců se potom z toho nemohla psychicky vzpamatovat, protože se spoléhala na to, že jí epidurál dají, když ho při registraci slíbili a nebyla to žádná malinká nemocnice.