Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@Marťule2005
Já měla maličkou po CS spinálem hned, teda spíš muž, ale viděla jsem ji, pak na JIP už já a u prsa, pak šest hodin spinkala a opravdu spinkala, protože jsem několikrát mluvila s novorozeneckou sestrou a ona říkala, že spí a jakmile se probudí, že mi ji donesou a také to tak bylo!!! Nechala jsem si ji víc jak hodinu a pak jsem ji dala k sestřičkám a měla ji v 6 ráno, i když je pravda, že poplakávala, ale proto, že se při porodu napila mé krve a bolelo ji bříško, blinkala. V 8 ránoo mně přestěhovali na pokoj a já už ji z ruky nedala!
Je pravda, že nechápu, jak se může žena rozhodnout dobrovoleně pro CS, já bych do toho nešla dobrovolně ani omylem. Mám tři porody přirozeně (synek byl 4 kg) a přesto bych nešla. Mám srovnání, protože ten pěti týdenní uzlík mi leží v klíně a prostě NE. Je to operace jak hrom s velkými riziky a popravdě, mně se otevřel řez po CS týden po zákroku a byl to mazec…pod tím povoleným břichem dělat dvakrát denně nové leukostehy, čistit a měnit sterilní postářky, stále být někde na prádle od krve… bolest ani nemluvím a to nejsem fňukna, to sakra něco vydržím… ale… dobrovolně NE!!!
@Loki01 píše:
@Marťule2005 No a predstav si, ze ja jsem i po akutnim CS mela maleho hned u sebe. V zahranici to jde. A u nas snad uz brzo taky. „Statistika deti brecicich na JIP“
A co ted, no?
Je super, žes malého měla hned u sebe. Já o malé nevěděla, dokud mi ji nepřinesli na 5 minut na „koukačku“. A jak ses o něj starala s rozpáraným břichem? Nebos měla u sebe pořád sestřičku? Smekám před tebou, žes zvládla péči o něj (i kdyby to bylo jen chování) i s těma bolestma
První den jsem nesměla vstávat, i když jsem se chtěla jet za malou podívat. A druhý den jsem se od rána snažila co to šlo, nachodila jsem po JIPce snad kilometr, abych byla co nejvíc „pohyblivá“ a mohla mít malou co nejdříve u sebe.
@Mivév Mělas super, že mimčo bylo u tebe. U nás bohužel bylo moc akutních CS, takže sestřičky na novorozencích nestíhaly.
@Marťule2005 píše:
Je super, žes malého měla hned u sebe. Já o malé nevěděla, dokud mi ji nepřinesli na 5 minut na „koukačku“. A jak ses o něj starala s rozpáraným břichem? Nebos měla u sebe pořád sestřičku? Smekám před tebou, žes zvládla péči o něj (i kdyby to bylo jen chování) i s těma bolestmaPrvní den jsem nesměla vstávat, i když jsem se chtěla jet za malou podívat. A druhý den jsem se od rána snažila co to šlo, nachodila jsem po JIPce snad kilometr, abych byla co nejvíc „pohyblivá“ a mohla mít malou co nejdříve u sebe.
Porad ne, ale kdyz jsem ho chtela vytahnout na kojeni tak jsem zazvonila sestra prisla a vytahla. Taky u nas nejsi na JIP, ale na normalnim pokoji, kde jsou navstevy od 9 do 20, takze byl s nami porad tatinek, takze pres den pomahal on.
Zkus jinou porodnici priste kdybys zase dopadla na CS.
Se seštupovaným rozkrokem na cucky se taky špatně stará o mimino. Śouráte se krok sun krok, kdo ví, o čem je řeč, tak pochopí.
@Burj Chalifa JJ, i to mám za sebou, při čtyřech dětech se jen tak něčemu nevyhneš:-)
Tak jsem po císaři. Měla jsem teda svého gynekologa který mě operoval. Třetí den už jsem běhala. Naprosto užasný. Ted jsem týden po sekci a nevim že jsem byla na operaci. Jizva je tenoučká a krásně se hojí. Já jsem štastná že jsem nemusela rodit normálně to mě šili až ke konečníku a dva měsíce jsem si nesedla bez bolesti natož třeba sex atd. Byl to krásnej zážitek malou mi dali hned na prsa a když se přisála tak mě to tak dojalo že jsem bulela. Celou dobu na sále jsem se jen smála jak mě všichni rozesmívali. Takhle bych rodila pořád.
Jo byl to můj druhý císařský řez a poslední. Čtvrté dítě nehrozí
Dobrý den, zasílám anonymní dotazník ohledně císařského řezu na přání, prosím o vyplnění děkuji:)Jestliže se vám nedaří zobrazit nebo odeslat tento formulář, Jestliže se vám nedaří zobrazit nebo odeslat tento formulář, můžete ho vyplnit v režimu online. https://docs.google.com/…YPE/viewform?… se vám nedaří zobrazit nebo odeslat tento formulář, můžete ho vyplnit v režimu online. https://docs.google.com/…YPE/viewform?…