Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@peluani takže ty nechceš být zlá, ty nechceš být hrozná. A děti ti skáčou po hlavě. Jaký si to udeláš, takový to máš.
Diskuzi jsem necetla, ale moje ani ne trileta dcera si po sobe uklizi bez problemu. Hracky umi uklidit, kam patri, po jidle polozi talirek na drez, veci k vyhozeni umi hodit do kose, dokonce i rozlisuje papir a plast, kdyz neco vylije, musi si prinest hadrtik a alespon mi pomoct to uklidit…vedeme ji k tomu od malicka, ve skolce taky tak, takze jsem spokojena
@peluani k dědovi musíš přistupovat jako k třetímu staršímu sourozenci
On není od výchovy, naopak on je od hraní, rozmazlování, ale ty je musíš srovnat do latě všechny.
Já to mám s tchánovci taky tak. Před obědem má starší uklízet.. nééé, nechej to tak, já to uklidím a babi už klečí a fofrem uklízí. Tak atm malého honem aspoň naženu, ať to babi neuklízí sama. Nekupujeme sladké sragory..děda tím strašně trpí a kupuje aspoň kindervajíčka..dává je synovi vždy tak abych to neviděla..někde šeptem za rohem.. takže aspoň zasahuju, že teď se rozbalí jen hračka a čokoláda rozhodně až po obědě. A neboj, že to ti malí necítí, kdo je měkký a u koho mají šanci a pochopení.. Když tam spíme, já děti uložím a klasicky, jde se spát a už tam neběhám.. Oni moc dobře vědí, že nějaké vymýšlení a oddalování na mně neplatí. A malá 20 měsíců, minule stála v postýlce a volala babííí, babííííí..i to škvrně mrňavý je natolik, chytrý, aby vědělo, že u babičky má šanci, že ta by tam běhala co minutu.. Takže musím já zavelet, že žádná babíí ani dědooo tam běhat nebudou, maximálně tam jdu já, spucnu je a zase odkráčím..
Je to zkrýátka na tobě..důslednost a výchova. A ty hranice musíš nastavit i dědovi ![]()
@peluani a to víš že jsem pro tchánovce semetrika..
Ale když se pak s nimi bavíš, zjistíš, že jejich děti taky leccos musely a nesměly.. A neboj, že budeš pro děti zlá..děti řád potřebují, vyznají se pak v něm a připraví je to na život. Ve škole, v zaměstnání, v partnerském vztahu..je potřeba vědět, kde je mé místo a co jsou mé povinnosti.. Je čas povinností a je čas zábavy. Povinnosti je třeba si nezošklivovat, šup šup, ať je to hotovo a pak je čas na zábavu a tu si pořádně užít ![]()
Ve výchově dětí je ta důslednost jednou z velmi důležitých věcí. Děti potřebují řád, potřebují také informace o tom, co jak funguje a co mohou očekávat, pokud něco nesplní. Finanční odměnu bych za úklid rozhodně nepraktikovala. Můžeš si zadělat za průšvih typu: „Sorry matko, ale za 20,– celý barák nevyluxuju, víš, jaká je to práce a ty to ani pořádně neoceníš, takže si to udělej sama.“
U nás jsou určité věci samozřejmost, například uklizení nádobí po jídle, před koupání uložení špinavého prádla na určené místo, čístění zubů po koupání. Všechny děti jsou zvyklé, že po dojedení si uklidí talíř, když se necourají s jídlem, tak jim talíř uklidím ve chvíli, kdy dojedla většina, pokud se couraj a já již třeba myji nádobí, nebo dělám něco jiného, holt ten talíř musí donést chtě nechtě.
Starší děti 11 a 9 let mají povinnosti: udržení pořádku ve svém pokoji, utření prachu na vaně, umyvadle a podlaze, úklid nádobí, které je v myčce, utírání nádobí, které je umyté ve dřezu, rovnání spodního prádla a párování ponožek, ukládání prádla do skříní, prostírání stolu, luxování společných prostorů (obývák/kuchyň, chodby, pracovna…) - všichni si luxují ve vlastním pokoji.
Mladší holky skoro 4 roky pomáhají vyklízet myčku - uklízí příbory, plastové hrníčky, talířky a věci u kterých je menší pravděpodobnost, že je rozbijí. Rády vyndavají prádlo z pračky/sušičky, dávají krmení a vodu našim domácím mazlíčkům, jinak je samozřejmost, že si po sobě uklízí hračky a binec v pokoji, rády myjí psí misky, párují ponožky a hledaj ztracený poklad v podobě kalhotek (občas si nejsem jistá, čí jsou
)
Jinak to u nás tedy nefunguje tak, že všechny tyhle věci dělají pořád a pravidelně - pravidelně se u nás vysává, umývá koupelna a uklízí se pokoje, jinak jsou ostatní věci, když já třeba nestíhám a potřebuji pomoci. Někdy mám více věcí najednou a tak starší poprosím, aby vyndali nádobí z myčky a uklidili to umyté ve dřezu. Nebo potřebuji zabavit mladší holky a dám jim za úkol spárovat ponožky a roztřídit, čí je které spodní prádlo. Jindy to dělám sama.
Je to také o povaze dítěte. Syn neměl v pokoji bordel snad nikdy, nějaký takový pracovní chaos určitě, ale svinčík rozhodně ne, takže syn s úklidem pomoci nepotřebuje, naopak u dcer je snazší uklízet s nimi, trošku je popohánět, ony jsou jinak schopné s každou věcí, kterou mají uklidit, udělat další binec.
@peluani píše:
@martina.se a co by si mi navrhovala ty? ja myslela třeba za tři puntíky 5kč nebo 10kč, myslím si že by to mělo být formou odměny
prostě vysvětlit, že nejsou jen odměny, ale i povinnosti. Tak jsem to praktikovala já… ![]()
Tak rozhodně bych nepraktikovala systém odměn za běžnou sebeobsluhu. To jsou naprosto samozřejmé věci a dávno je ty děti měly umět. Že děda bude na straně dětí, to je vcelku běžná věc. Jenže: rodič je od toho, aby je uměl všechny usměrnit. Sorry zakladatelko, ale je to tvoje rodina a tvoje pravidla - jak si to nastavíš, takové to budeš mít. Takže když nechceš být ta zlá, tak holt budeš mít 2 rozmazlené princezny, co nehnou ani prstem a všechny jejich požadavky si prosadí. Zamysli se nad tím, co chceš a podle toho se zařiď.
@Gituš čoveče ty to máš ošéfovaný, nauč je ještě vařit a vydělávat peníze ![]()
Zakladatelko, s tvym pristupem bys mohla dopadnout jako moje mati, kdyz odesla za jinym chlapem, me bylo 20 a neumela jsem ani pustit pracku:-)
Alespoň už vím, jak vznikají ty holky, co jim moje kamarádka dělá vychovatelku na intru. Těm je 15 a neví, že když se vytírá, tak se musí hadr namočit a namotat na koště, že ten hadr se namáčí v kýblu, který si předtím napustí…
@zuzouš Viď
To víš, syn vaří rád. Ty tři torpéda bych k vaření radši moc nepouštěla a taky to nedělám, pokud vyloženě nechci dělat velký úklid v kuchyni. Holt jsme rodina a děláme věci všichni, nejsem služka, abych jim pořád uklízela. Navíc v 11 a 9 letech jsou už dost staří na to, aby se zapojili.
@peluani nečetla jsem celou diskuzi
ale starší syn uklízí svůj pokoj od tří let s mojí pomocí a tak od pěti samostatně, během dne si může hrát jak chce, ale večer si musí pokojít bezpodmínečně uklidit-jinak nemá pohádky a jde ihned po koupání spát. Zvykl si na to velmi rychle, když zjistil, že to maminka myslí vážně.
Vynáší koš, než jsme měli myčku, tak občas myl nádobí, vysává a pomáhá skládat prádlo (ponožky, kapesníky, apod. jen něco lehčího).
Oblečení, nádobí a takovéto běžné věci neexistuje, že by si neuklidil. Když se svlékne tak si buď oblečení složí do pokojíku na židli tomu určenou nebo to odnese do špíny.
Pokud držkuje, že se mu nechce, tak zasáhnu-většinou stačí slovně, pokud by se mi šprajcnul víc, tak bude zákaz tv nebo pc, domácí vězení, apod.
Peníze bych za úklid nedávala, zvyknou si na to a bude se to špatně odnaučovat. Zvykala bych na to, že maminka nemůže dělat vše sama, jsou velké a musí pomáhat, alespoň trochu.
Já už na vaření začala pracovat, starší zvládá oloupat a uvařit brambory, naklepat a obalit řízky, obalit květák. Ke smažení ho nepouštím, přece jen nemíní vyhořet. ![]()
Co se studené kuchyně týče, o víkendu si chlapci sami udělají snídani (už vědí, že probuzená matinka jim nestojí za to), starší umí ukrojit chleba, namazat sobě i bráchovi.
Kluk mi tedy dost pomáhá i při vaření, loupat brambory, obalovat, péct buchty, strouhat zeleninu, apod. ale to dělá z vlastní iniciativy tedy.