Co popřát umírajícímu?

Anonymní
31.12.18 10:24

Co popřát umírajícímu?

Dobrý den,
předem se omlouvám za smutné téma takhle ke konci roku a prosím anonymně, kvůli citlivým údajům o členech rodiny, děkuji.
Nový rok je za dveřmi, lidi si většinou přejí hodně zdraví, štěstí, úspěchů apod., ale co popřát člověku, na kterého už se nic z těchto přání usmát nemůže?
Mám babičku, vždycky byla veselá, společenská, zdravá, mě v životě v mnohém pomohla. Před 3. lety jí diagnostikovali rakovinu konečníku, následovala operace, stomie, ozařování, chemoterapie, na čas se zdálo, že bude dobře, babička dál žila aktivním životem v rámci možností. Mě se narodila dcera, babička si tedy začala užívat i pravnoučete, byla vždycky úžasná. Po nějaké době se její stav zhoršil, metastáze na plicích, následovaly další chemoterapie, ale pořád byla schopná se starat sama o sebe, dál pomáhat, užívat si rodinu a života i se všemi omezeními, které měla. Letos se mi narodil syn, takže její druhé pravnouče, byla jako celá rodina nadšená, ještě když se malý narodil byla u nás na návštěvě (bydlíme od sebe 120 km), vozila kočárek, hrála si s pravnučkou. Před 3. měsíci přišel zlom a babiččin zdrav. stav se začal zhoršovat, pozastavili jí chemo, probíhala další vyšetření a závěrem byly metastáze na mozku. Její stav je neléčitelný, před Vánoci byla ještě na ozařování, aby alespoň svátky prožila v relativním klidu a „spokojenosti“. Během pár týdnů se z veselé samostatné osůbky stal uzlíček neštěstí. Je odkázaná na pomoc okolí, stará se o ni zčásti můj bratr, z části její dcera - moje teta, která ale mimo to chodí do práce. Babička má napadená centra v mozku, která ovládají motoriku, takže se už velmi špatně pohybuje, pouze po bytě s chodítkem, většinu času leží, trápí ji bolesti nohou a zad, často i nevolnosti, inkontinence, nemá chuť k jídlu :( Prostě všechny možné neduhy :( Je na ni žalostný pohled :(
Já za ní s dětma jezdím jak jen to jde, trošku ji to vždycky povzbudí, když si může pochovat malého pravnoučka, říká, že je ráda, že nás alespoň slyší kolem sebe, když už nemůže sedět s náma pohromadě a hrát si s dětma. Většinu času tráví sama na lůžku, odpočívá, spí.
No a do toho tyhle svátky, kdy si lidi mají přát zdraví a to všechno ostatní. Přát jí zdraví by mi přišlo pokrytecké, protože všichni, i ona víme, že zdravíčko už se jí prostě nevrátí a bohužel bude jenom hůř…štěstí? ať se dlouho netrápí…Máte prosím někdo podobnou zkušenost? Jak mluvit s človíčkem, kterého už na tomto světě moc dobrého nečeká? V lednu má babička navíc narozeniny, nikdo z rodiny nevíme jak na to, jestli se tvářit jako že se nic neděje a bude zase dobře (i když všichni víme, že to tak nebude), uspořádat „oslavu“, nebo už všechno nechat jen tak plynout… Je to hrozně težké, pro celou rodinu, nejvíc pro moji tetu, která s babičkou sdílí dvougenerační dům a je s ní celičký život denodenně. Nevíme jak na to :( Byli jste někdo v podobné situaci? Jak jste to zvládali, řešili? Předem děkuji za rady, tipy.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

8377
31.12.18 10:28

Napište mail doc. Lauře Janáčkové, ona se na tyhle pacienty specializuje. Vyměnily jsme si nedávno mail, umírá mi tatínek, ale po úraze. Je úžasná. Držte se, my se taky snažíme a díky dvouleté dceři se snažím ještě víc. :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26173
31.12.18 10:32

Zdraví bych jí nepřála, ale pokoj a klid. Ono je občas důležitější tak posedět a vzít za ruku. Možná se jí zeptat na věci, co měla ráda, na její šťastné období…
Mám osobní otázku - zeptala ses jí už na všechno, cos chtěla vědět?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
448
31.12.18 10:48

Velmi s Vámi soucítím. :hug: Nevím, jestli je Vaše babička věřící, ale mohla by jí pomoci duchovní útěcha. Naděje, že život smrtí nekončí, taky dodává sílu, a nejenom tomu umírajícímu, ale i jeho rodině.Mohla by jí pomoci četba třeba v Novém zákoně, kde Ježíš sám, nejenom tady na zemi uzdravoval i nemocné, křísil mrtvé, ale taky zemřel i za naše nemoci, hříchy a trápení, abychom jednou, až zemřeme, mohli být s ním na věky v jeho království, v nebi(duchovní dimenze). On dokonce slibuje, že i kdyby někdo zemřel, a věří v něj, nezemře navěky.Jan 11: 25-26. On je vzkříšení i život.On se ke konci světa znova vrátí na tuto zemi, k poslednímu soudu, a bude i vzkříšení mrtvých.On je Boží amnestie (Boží milost) pro každého, kdo to přijme vírou. Toto, a mnoho dalších věcí je napsáno v Novém zákoně.Přeji Vám všem Boží milost. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1504
31.12.18 10:51

Mám taky babičku s rakovinou a metastázami všude možně včetně mozku, ale je ještě relativně soběstačná, pohybuje se po bytě sama, ven už jedině s dopomocí, stará se o ní moje mamka. Rakovinu ji diagnostikovali před třemi lety, včetně těch nádorů na mozku. Tenkrát to byl pro všechny šok, mysleli jsme, že ji zbývá maximálně pár měsíců, ale babi se drží a stav se zhoršuje jenom hodně pomalu. Z každé naší návštěvy má radost, ma ode mě už taky 2 pravnoučata a je z nich nadšená… My vlastně děláme, jako by nic, všechno slavíme normálně, přejeme i zdraví atd, takže já bych určitě oslavu narozenin udělala, samozřejmě pokud se na to bude babička cítit, ale pokud jak píšeš, ji dělá vaše přítomnost radost, tak nevim, proč neslavit narozeniny i s takovou hroznou diagnózou?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12188
31.12.18 10:55

Kolik je babičce let? Podle toho, co píšeš, prožila úspěšný život. Soudím tak podle toho, jak se o ni staráte, jezdíte za ní…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
270
31.12.18 10:57

Já myslím, ze prát nemusíš nic. Stačí to,ze ji budete nadále navštěvovat, naslouchat ji, držet za ruku a podobne… vážně nemocní lidé by radi mluvili o svých pocitech, strachu, ale moc dobre ví, ze rodina o tom nechce slyšet a nechce si připustit ty spatne věci. Proto bych ji proste naslouchala, ono to udělá hrozne moc. Člověk, který se boji jak to dopadne by se rad svěřil, ale rodina většinou odsekne ,,bude to dobre”, ,,mysli pozitivně “ ,,nemluv takové veci” … Staci dat tomu člověku najevo, ze tady jsem pro nej a vyslechnu všechny jeho přání i starosti. I na tu oslavu bych se zeptala. Nejhorší je, když rodina děla, jakoze nic … mluvte s ni o te nemoci, mluvte s ni o jejich pocitech i o strachu… dejte ji najevo, ze ji rozumíte…mám 90letou babičku a všichni si mysli,ze mluvit o smrti je tabu. Přitom ona o ni mluvit chce a je rada, když ji vyslechnu… samotný starý nebo nemocný člověk se se smrti později smíři, ale prave to okolí ne a nechce o tom slyšet… znám to i z práce v domově důchodců

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2296
31.12.18 10:58

Nezávidím tuhle situaci a držím palce, ať vše zvládnete.
Zkuste oslovit nějaký hospic a požádat o pomoc. Určitě vám poradí, jak přistupovat k umírajícímu člověku, co říkat, co dělat. Mají spoustu zkušeností. Stačí napsat email.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12188
31.12.18 10:59

@Viky211 Souhlas!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1074
31.12.18 11:01

Nedávno jsme prošli tímtéž. Je úplně jedno, co budete říkat. Jen buďte s ní. Moje babička si z toho třeba ráda dělala trochu legraci. Jako poslední přání si přála pivo… doktoři blbci nedovolili:( no dostala ho aspoň do rakve:( ale babi určitě nechce, aby kolem ní byla pohřební nálada už několik měsíců před její smrtí. Jen ji udělejte pěknou oslavu, proč ne? Usmivejte se na ni a ona se bude usmívat na vás. Ona se určitě smrti nebojí… vždyť má skvělou rodinu co tu po ní zůstane.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15024
31.12.18 11:04

Ja bych neprala zadne zdravi a stesti, kdyz to ocividne nebude.

Nase babicka nejvice ocenila, kdyz jsem ji rikala, jak ji mam rada, jak moc na ni budu vzpominat a taky na to, jak se o nas starala, kdyz jsme byli mali. Moje babi uz ke konci zivota toho moc noveho nenapovidala, rada vzpominala na nase detstvi, sve mladi, co s nami zajimaveho prozila, jake krasne vzpominky ma na nase prni slova a nase prvni krucky, nase lumparny a krasne letni dny, ktere jsem travili u ni doma. Nektere historky jsem slysela uz milionkrat, ale protoze jsem vedela, ze to je babiccina jedina radost na sklonku zivota, vyslechla jsem si je znova a znova.

Babicka od nas odesla nahle, ze dne na den. Ve stredu jsem jeste planovala, ze se u ni stavim. Volala jsem tete, ze bych dneska za babickou prisla, teta mi to vymluvila, ze pry mam prijit v patek, ze tam bude taky. Ve ctvrtek babicka dostala srdecni prihodu a umrela. A s tim ted musim zit.

Snazte se za babickou chodit kazdy den, uzivejte si ji, dokud jeste vnima. Nechte si vypravet o jejim mladi, jake to bylo, kdyz byla mala holka. O pribuznych, ktere jenom ona znala. Je to uchvatne nahlednout do sveta, ktery uz neni. A brzo uz nebude na co se ji zeptat. Tak vyuzijte kazdou chvilku s ni!!!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1913
31.12.18 11:43

Já bych oslavu uspořádala, je třeba oslavit život, dokud je. Babička bude ráda že Vás má kolem sebe. Povídala bych si s ní, smála se, i když by mi bylo úzko.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
31.12.18 12:15

Moc mě mrzi tvá situace. Z toho co píšeš, vyzařuje hluboká láska k babičce. Věř, že ona to cítí. A to je nejdůležitější. Buď s ní, vzpomínejte na hezké chvíle. Drž ji za ruku. Jsi citlivá, dej na intuici. Hlavně planě neutesovat. Chce mluvit o smrti? Naslouchej. Přála bych jí klidu a co nejvíc dní s lidmi, kteří ji milují. Oslavu narozenin bych určitě udělala. Nebude to oslava v pravém slova smyslu, ale milé setkání. Přeji Ti hodně sil :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17660
31.12.18 12:37

Oslavu na 100%. Ono to přání štěstí a zdraví je stejně takové klišé, člověk se vůbec nemusí zamyslet, co daně osobě konretne popřát, prostě to odbude tímto dvojslovim. Pokud chceš něco přát, tak lásku. S tou člověk zvládne i ty tezke chvíle, které k životu patří. A buď s ní a vzpomenej, co jste spolu prožili. A klidně i mluv o tvých plánech do budoucna, ať babička ví, že tě (její milovanou osobu) čeká pěkný život, to člověka vždy potěší. Drž se.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
31.12.18 12:50

Proč bys musela něco přát? 8o Prostě buďte s ní.
Je to starý člověk, je nemocná a umře. Zvíře by se nechalo utratit, člověk se musí halt dotrápit. Což je sice smutné, ale umírají i mladí lidé a děti. Kdo má to štěstí že se dožije pravnoučat.....nechápu ty plačtive komentáře. Prostě tohle je život, nastal konec.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama