Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Co řešit a co neřešit - syn a kamarádi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
15.9.15 08:56
Co řešit a co neřešit - syn a kamarádi
Ahoj, chci znát vaše názory a zkušenosti.
Jedná se o mého syna (7 let, druhák). On je takový samotář, těžko se skamarádí, má ale jednoho kamaráda ve třídě (je to i syn jedné mé kamarádky, občas se scházíme).
On se mi dost svěřuje a já nevím, jestli řešit něco za něj, nebo si to musí oni nějak vyjasnit kluci mezi sebou.
Třeba včera přišel s tím, že mu ten onen kamarád řekl v jídelně, aby si už nepřidával, že už na něj pak před jídelnou nepočká, když si přidá. Tak on ho poslechl, ale už je to po několikátý. Nebo mu pořád nalhává nějaký hlouposti a že prý když ten náš tomu nebude věřit, tak nebudou vůbec kamarádi a pak se mu posmívá, že má starý mobil (má obyč. tlačítkový, ne dotykáč).Já ted nevím, jestli to mám nechat být, do teď jsem synovi vysvětlovala, jak se má zachovat v dané situaci, ale je toho teď už hodně, tak nevím, jestli nemám nějak tomu kamarádovi povědět, ať brzdí, ale zas se bojím, aby k němu pak neměl odpor, že doma žaluje nebo tak, přece jen je to jediný „kamarád“ syna a jinak si asi celkem rozumí. Kamarádce nic říkat nechci.Co byste udělaly vy, holky?
Děkujiiiii 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Kobliha51
15.9.15 09:03
To není kamarád. To je malej haj. zlík, co už v tomhle věku ví, jak manipulovat s lidmi. Je to těžké, ale já osobně bych synkovi našla nějaký kroužek, kam by zapadl a našel si jiné kamarády. Se synem kamarádky bych si při případné návštěvě pomluvila a s chlapcem rozebrala do podrobna nějakou tu jeho lež s tím, jakže to tedy myslel. Samosebou před jeho matkou.
- Citovat
- Upravit
15.9.15 09:06
@evill píše:
A proc pred tou jidelnou na nej ceka? Jdou pak spolu domu?
No kousek cesty mají společný, ale vysvětlila jsem synovi, že jestli má ještě hlad a chce si přidat, ať si přidá a nekouká na kamaráda.
Já bych to právě nějak tomu klučinovi řekla, ale bojím se, aby to pak nebylo horší, aby se mu nevysmíval, že doma žaluje a syn mi pak nic neřekne raději. Takhle se dost svěřuje a nerada bych nějak narušila důvěru, tak nevím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.15 09:09
Ja bych synovi vsvetlila, ze v kamaradstvi jsou si oba rovni, ze neni jeden, ktery posloucha jak hodinky a druhy, ktery se posmiva, ublizuje.
Tvuj syn by potreboval posilit sebevedomi, aby nemel potrebu setrvavat ve vztazich kocka-mys, kde on je tou mysi.
Zkusila bych ho prihlasit nekam, kde by mohl potkat kluky s podobnymi zajmy, smyslenim… Treba skaut, nejaky krouzek malych ctenaru, prirodovedcu atd, zvysis mu sanci na normalniho kamarada.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.15 09:10
Já bych to za něj neřešila. Můžeš mu doma nastínit nějaké možnosti řešení.. když na tebe nechce počkat, můžeš si vybrat. Buď si nepřidáš a půjdeš s ním, nebo s ním jít nechceš, máš ještě hlad, přidáš si a sám do šatny v pohodě trefíš.. Ukázat mu jenom jaké má možnosti, ale nesnažit se to řešit za něj. Musí si svoje místo prosadit sám. Moje dcera je podobný typ, ale první třída ji už hodně naučila a nenechá si už leccos líbit, ani říct. Jediné, co jsem řešila za ní bylo, když ji ve škole začala spolužačka fackovat. Běžné vztahy si musí pořešit sama..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.15 09:11
@Bibi239 píše:
Ja bych synovi vsvetlila, ze v kamaradstvi jsou si oba rovni, ze neni jeden, ktery posloucha jak hodinky a druhy, ktery se posmiva, ublizuje.Tvuj syn by potreboval posilit sebevedomi, aby nemel potrebu setrvavat ve vztazich kocka-mys, kde on je tou mysi.
Zkusila bych ho prihlasit nekam, kde by mohl potkat kluky s podobnymi zajmy, smyslenim… Treba skaut, nejaky krouzek malych ctenaru, prirodovedcu atd, zvysis mu sanci na normalniho kamarada.
souhlas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
15.9.15 09:12
Já bych to právě nějak tomu klučinovi řekla, ale bojím se, aby to pak nebylo horší, aby se mu nevysmíval, že doma žaluje a syn mi pak nic neřekne raději
Jde o to zeptat se tak nějak se zájmem, nevyčítat, jen že tě to zajímá. Chce to nějak tu jeho lež rozkrýt, aby si to on uvědomil, že mu to vždycky projít nemusí a že to není nijak pěkné. Rozmázla bych mu tu jeho lež po obličeji, asi tak nějak. Ovšem vše v klidu.
- Citovat
- Upravit
15.9.15 09:14
@SarkaNovo píše:
No kousek cesty mají společný, ale vysvětlila jsem synovi, že jestli má ještě hlad a chce si přidat, ať si přidá a nekouká na kamaráda.
Já bych to právě nějak tomu klučinovi řekla, ale bojím se, aby to pak nebylo horší, aby se mu nevysmíval, že doma žaluje a syn mi pak nic neřekne raději. Takhle se dost svěřuje a nerada bych nějak narušila důvěru, tak nevím
No tomu druhemu bych rozhodne nic nerikala. Musis zapracovat na svem synovi. Rozhodne bych se do jejich hastereni nepletla, poked se nejedna o sikanu. My jsme nekdy na obed nesly vubec abysme mohly jit domu s holkama, ktere na obed nechodily a nechtely cekat. Doma jsme to ale rozhodne nerikaly, protoze bysme dostaly zdrbane my, ze by nasi neco vytykaly holkam, ktere nechtely cekat si nedovedu predstavit. Vzala si to podle me za spatny konec. Co se tyce vymysleni- deti si vymysli, ale naucit, ze kdyz nekomu nebude verit nic se nestane.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.15 09:18
@SarkaNovo, tohle není věc k řešení z Tvé strany - to rozhodně není žádná šikana, která by vyžadovala zásah rodičů. Když se do toho začneš plést a „vychovávat“ druhé dítě, nachytávat ho na lžích („rozmazávat mu lež po obličeji“ 
), jen věc zhoršíš, protože synovi dáš nálepku žalobníčka. Druhé dítě shodíš (tomu se nelze vyhnout) - a co bude následovat…?
A vlastně to bude i kontraproduktivní v tom smyslu, že opět za syna něco vyřešíš, opět ho utvrdíš v té jeho nejistotě.
On sám se musí rozhodnout, jestli je pro něj důležitější se najíst nebo jít s oním klukem domů, například.
Ty bys měla se synem pracovat pouze nepřímo - tj. pomáhat mu zvýšit sebevědomí, jaksi ho „psychicky otužovat“. Nějaká aktivita, ve které bude dobrý, nějaká trochu výjimečná činnost, apod. - v tomhle často dokáže pomoci i třídní učitelka, poraď se s ní.
A naopak bych o tom promluvila s kamarádkou - ne formou stížnosti, co ten její zase tomu Tvému vyvedl, ale co nejvíce neutrálně. Jak ona jejich kamarádství vidí, zda její syn doma také něco vypráví, atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.15 09:28
@BohunkaP píše:
@SarkaNovo, tohle není věc k řešení z Tvé strany - to rozhodně není žádná šikana, která by vyžadovala zásah rodičů. Když se do toho začneš plést a „vychovávat“ druhé dítě, nachytávat ho na lžích („rozmazávat mu lež po obličeji“A vlastně to bude i kontraproduktivní v tom smyslu, že opět za syna něco vyřešíš, opět ho utvrdíš v té jeho nejistotě.
On sám se musí rozhodnout, jestli je pro něj důležitější se najíst nebo jít s oním klukem domů, například.
Ty bys měla se synem pracovat pouze nepřímo - tj. pomáhat mu zvýšit sebevědomí, jaksi ho „psychicky otužovat“. Nějaká aktivita, ve které bude dobrý, nějaká trochu výjimečná činnost, apod. - v tomhle často dokáže pomoci i třídní učitelka, poraď se s ní.
A naopak bych o tom promluvila s kamarádkou - ne formou stížnosti, co ten její zase tomu Tvému vyvedl, ale co nejvíce neutrálně. Jak ona jejich kamarádství vidí, zda její syn doma také něco vypráví, atd.
Děkuju
A poradíte mi někdo prosím jak zvyšovat dítěti sebevědomí? Jak ho „psychicky otužit?“ Ráda bych se o tom dozvěděla víc, syn by toto opravdu hodně potřeboval.
Děkuju
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.15 09:31
Já bych to neřešila, to si musí kluci vyřešit sami- kamarádčin syn asi nebude kámoš snů, ale to se nevylepší tím, že za ním nějaký dospělák přijde a začne mu promlouvat do duše. Navíc třeba s tou jídelnou mi to přijde celkem v pořádku, zvlášť pokud se jedná o podobnou situaci často, těžko po tom klukovi chtít, aby tam denně seděl, čekal a koukal na to, jak si tvůj syn přidává jen proto, aby pak mohli jít kousek spolu. Tady je to na tobě, synovi vysvětlit, že je důležitější se pořádně najíst, než být hlady jen aby mohl jít s kámošem (tedy- pokud si nepřidává 4×, i takové experty jsem znala:-)…pak bych zase podpořila zkrácení oběda a dřívější odchod s kamarádem)
To ostatní, co popisuješ, hezké a kamarádské chování není. Na druhou stranu to z pozice kámošovy matky nezměníš.
Spíš bych opravdu zapátrala, jestli není možnost syna včlenit do nějakého jiného kolektivu, kam by zapadl a našel si nějaké jiné kamarády…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.15 09:37
@SarkaNovo, v první řadě to chce přijít na to, v čem jsou synovy silné stránky, co se mu daří, co ho baví.
Je dobrý v nějakém sportu? Hezky zpívá? Maluje? Je manuálně zručný, rád staví z kostek, modelaří? Co ho baví?
A to pak rozvíjet třeba v nějakém kroužku.
Ale to je jen jedna věc - druhá věc je, jak k dítěti přistupovat doma. Protože ono často právě přístup nás rodičů dítě vlastně sráží - když třeba maminka inklinuje k tomu, že dítěti hodně pomáhá, doma nemá žádné povinnosti, je málo samostatné, necítí se respektováno… to všechno hraje roli.
Osobně bych se v tomhle určitě poradila s odborníkem - buď dětským psychologem (ne kvůli dítěti, ale kvůli tomu, jak MY se máme chovat, abychom ho podpořili) nebo klidně i výchovným poradcem, jestli máte ve škole…
A samozřejmě bych to probrala s třídní učitelkou - ona může hodně pomoci, může synovi dát nějakou důležitou práci, funkci, dokáže ve vhodné chvíli zdůraznit jeho silné stránky, apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.15 09:39
@SarkaNovo píše:
Děkuju
A poradíte mi někdo prosím jak zvyšovat dítěti sebevědomí? Jak ho „psychicky otužit?“ Ráda bych se o tom dozvěděla víc, syn by toto opravdu hodně potřeboval.
Děkuju
Hooodně zkráceně si to tom můžeš něco přečíst tady. Pokud na toto téma tápeš, je napsáno i spousta dobrých knih. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
