Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co s mojí mámou, nechci, aby byla sama
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
6.4.26 22:21
Jinak na její obranu, aby to nevypadalo, že máma sestře něco udělala. Bylo to spíš vzájemné. Ale myslím, že spíš sestra by se měla přijít mámě omluvit první. Ta to všechno víc vyhrotila.
- Citovat
- Upravit
6.4.26 22:24
Hned na zacatku me hodne zaujala tato veta: Od té doby, co jsem je tam „nechala"
Uplne z ni prýští citove vydirani. A nasledne prostupuje celym vypravenim.
Vis, ze za vztah rodic-dite muze hlavne ten rodic? A ty nemuzes napravovat cizi vztahy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.26 22:25
@Anonymní píše: Více
Hm…mozna proste jenom pohar pretekl po letech spolubydleni. 
Tva matka vypada jako manipulatorka podle popisu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.26 22:26
@Anonymní píše: Více
matka má narcistickou poruchu a manipuluje s tebou, ty nevidíš skutečnost nezaujatě, ale podle tvé matky a není divu, protože tebou manipuluje celý tvůj život
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.4.26 22:33
@PaníBovaryová
Proto jsem to dala do uvozovek. Neni to doslova receno. Spis mi to je vycitano sestrou. Ze ja jsem odesla a ona jakoby musela zustat.
- Citovat
- Upravit
6.4.26 22:36
@PaníBovaryová a @stinga
Tleskám 
, že hned v prvních odpovědích je vystižena celá pravda. Protože pisatelka napsala text tak, jako kdyby byla v matčině hlavě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.4.26 22:37
@stinga nevim jestli se to da uplne diagnostikovat z jednoho prispevku. Vim, ze je slozita povaha. Nerekla bych manipuluje, spis citove vydira… zároveň se ale normalne vidame, je hodná ja me i deti i manzela a vycházíme spolu. Jezdime spolu k mori atd… vsechno bylo v pohode, dokud nenastalo tohle. Mozna mela sestru na baraku a resila vse s ni a ted to prepinkla na mě
Nevim. Ale nevim, jak mámě pomoct.
- Citovat
- Upravit
6.4.26 22:42
Tak tys tam nikoho nenechala, ty sis jen zařídila svůj život, tak jak by to u dospělých lidí mělo být. Tvá máma se tě snaží manipulovat a vydírat a evidentně se jí to daří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.4.26 22:46
@Matt 02
Ano tomu rozumím, proto je to v uvozovkach. Je mi to vycitano spis sestrou… ze ja jsem odesla a ona musela zůstat - vim ze nemusela. A kdyz by me citove vydirala, co s tim? Jak to resit… jak resit tohle jeji chování, ktere obcas nastava, kdyz s ni nechci zpretrhat kontakty?
- Citovat
- Upravit
6.4.26 22:58
@Anonymní píše: Více
O zpretrhani kontaktu tady zatim nikdo nemluvil.
Citove vydirani je forma manipulace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.4.26 23:23
Nemáš žádnou odpovědnost za vzájemné vztahy tvých příbuzných. Jestli ty dvě spolu nevycházejí, musejí si to vyřešit ony. Řešení by bylo, aby matka dům prodala a koupila si pohodlný byt. A sestra se bude muset postavit na vlastní nohy. Nesnaž se mezi nimi dělat prostředníka. Divím se, místo aby matka byla ráda, že nežije sama a sestra, že nemusí vyhazovat peníze za drahý podnájem, tak si vzájemně znepříjemňují život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.26 00:39
Moje mamka byla taky hodně pasivně agresivní, vyčítala a tak. Kromě svých rodičů měla jen mě. Byl to dost toxický vztah a náročné být s ní v celoživotním úzkém kontaktu, když já byla pro ni osoba č.1. Prošly jsme dlouhou nemocí, umřela v mých 35 letech. Chybí mi, byla to máma, ale zároveň mě spíš psychicky stahovala, než pomáhala, vždycky. Nebyl v tom úmysl, to vím jistě, prostě povaha. Sourozence nemám, ale já zase byla mezi mlýnskýma kamenama mezi ní a její sestrou. Od toho jsem se distancovala a tetě nenadávala, což ona brala jako zradu, že jsem s tetou. Přesně jak píšeš, to se prostě vyřešit nedá. Zkus si říkat, co je tvé téma a co neovlivníš. Nesmíš brát vše na svá bedra, určité věci vyřešit nemůžeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.26 05:27
Mámu, sestru ani situaci nezměníš. Jediné, co můžeš změnit, je tvůj přístup a pohled na to celé, aby tě to nesežralo. „Najdete mě tu ležet.“ = „No to asi najdeme, maminko, když to nechceš řešit u lékaře.“
Nebuď na ničí straně, nedělej jim soudce, naprosto to není tvoje věc a ani jedné nemusíš říkat svůj názor. Vyslechni je, řekni že chápeš a dál konec. To je za mě jediná obrana.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.4.26 05:38
Ať barák prodá, koupí si malý byt a sestra ať se postará jak umí. Vyřešeno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, máte někdo nějakou radu… už nevím jak dál s mojí mámou. Moje máma žije sama, ale ve dvougeneračním domě s mojí sestrou. Od té doby, co jsem je tam „nechala“ spolu, začaly mezi nimi rozepře, kde to po několika letech vyústilo v to, že se spolu přestaly úplně bavit. Máma s ní prý skončila, už je to rok. Jenže máma si nepřiznává, že jí to celé trápí. Začíná mít stavy, jako motání hlavy, rozmazané vidění nebo slabost, nevolnost, tlukot srdce a vysoký tlak. Které začalo, když se teď naposledy střetly opět po dlouhé době a končilo to tím, že máma na ségru řvala. Je jí 70, takže mám strach. K nějakým různým doktorům chodí, ale konkrétně s tímhle jít nechce. Říkám jí, že je to dost možná z psychicky. Měla jsem něco podobného. Ale ona tvrdí, že to není možné. Že přece se spolu se sestrou nebaví, že ji to už nezajímá. Ale když se navzájem slyší v domě a ví o sobě? Jako matku jí to přece musí alespoň podvědomě trápit, že to mezi nimi takto je. Bydlí jí v domě dcera s rodinou - vnoučata taky proto nevidí, celé mi to přijde šílené. Jenže teď volá mě. Já jsem teď jediná koho má. Snažila jsem se jí vždy pomoct, ale ona mi do telefonu třeba řekne:,,No kdyžtak se nediv, až mě tady ráno najdete ležet" a další podobný věty. Já jsem z toho pak špatná a vyvolá tím ve mě strach. Už jsem ji vysvětlovala, ať mi to neříká, že se tohle přece nedělá
nebo mi položí telefon, když má pocit, že ji dostatečně nepodpořím. Nebo mi řekla, že už nemá ani druhou dceru (jako mě), když jsem se v něčem zastala sestry. A druhý den dělá, jakoby nic. Občas se sestře nedivím, že se s ní přestala bavit, je to vážně složitá povaha. Ale mně máma pomáhá i s dětmi, vnoučata miluje a máme jí jinak rádi. Sestra přemýšlí o odstěhování, ale z finančních důvodů se zatím nic neděje, ale já si myslím, že by mámě bylo líp, kdyby byly pryč. Zároveň se bojím, aby tam byla úplně sama na baráku, kdyby něco. Už mě unavuje, jak už rok se každý den tohle řeší pořád dokola (buď nadává sestra, nebo nadává máma, nebo je mámě špatně, nebo tam jedu a teď i pro mě je to nepříjemné vysvětlovat to dětem, proč teta s dětmi nepřijde za babi jako dřív nebo naopak. 
do toho se řeší nějaké majetkové vypořádání a zkrátka denně něco a já pořád stojím mezi nimi) chci se od toho nějak odpoutat a distancovat, protože to vlastně není můj problém, svých mám dost a strašně mě to vysává, z druhé strany nechci nechat mámu, aby měla pocit, že je sama a že se na mě nemůže obrátit. Říká mi, jak už má jenom nás a co by bez nás dělala. Zkrátka nevidím žádné řešení. 
prosím nehejtit.