Co se synovým chováním

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3

Napsat příspěvek

Velikost písma:

boball

15103

5778

3.3.24 09:50

načítám...

@Elinak píše:
Ohledně toho zdravení - asi bych to neřešila, kdyby někdy pozdravil a někdy ne. Ale mě přijde, že schválně nezdraví. Je to chytrý kluk, často se o tom bavíme, že bych byla ráda, kdyby paní učitelku pozdravil…
Třeba ve školce vidím, že ostatní děti udělají učitelce aspoň papa, ale syn jak mě vidí, tak jde do šatny, ani se na učitelku neohlédne. I když ho vyzvu, ať se rozloučí, tak se kroutí, jak kdyby se styděl a nikdy nepozdraví. A to mají učitelku moc hodnou, sympatickou, prý se k ní chodí syn i pomazlit.
Nebo když přijede děda a syn ho nepozdraví: noo tak (jméno) nic nedostane, protože neumí pozdravit.

A nenapadlo vás, že se třeba fakt stydí, i dědy možná? Vždyt je to tříleté dítě, ne desetileté :roll:

načítám...
Citovat
Zmínit

Sexynohy

2258

557

3.3.24 10:58

načítám...

Jsou mu teprve tři, něco ještě nemusí umět zvládat, v něčem holt testuje hranice. Za mě bys měla ubrat ty a snížit očekávání co tříleté dítě má umět. Rozhodně bych odstranila neustálé okřikování, dítěti to akorát ubližuje a chovat se podle toho křiku nebude, při častějším křiku rodiče už ho dítě zařadí mezi běžnou reakci rodiče a nebude se kvulli tomu tedy víc snažit.

@Elinak píše:
Ahoj holky, jdu si postesknout, nebo třeba i pro radu. Máme 2 děti: holku skoro 6 let a kluka 3 roky. Dcera je moc šikovná, samostatná, i když občas trochu uječená. Zvlášť když řádí s bráchou. Společně to dokáží pěkně rozjet, dělají nepořádek, křičí, běhají, dupou, skáčou…a mě z toho tečou nervy. Syn byl oproti dceři hrozně hodné miminko, ale teď si to vybírá. Zlobí, dělá co nemá, pořád strká prsty do jídla, pak je někam utře, poručí si něco k jídlu, dvakrát si kousne a nechá to a za chvíli už chce zas něco jiného, měl období, kdy pořád něco ničil, teď už alespoň vyjádří lítost, když něco zničí. Venku rád jezdí na odrážedle, ale já trnu strachy kdy vjede do silnice nebo někoho srazí a často na něj zakřičím. Když mu něco upadne nebo má uklidit třeba stavebnici, tak to samozřejmě řešíme napřed v klidu a většinou se to vystupňuje až do křiku a pláče, protože nic jinak neudělá. Mytí rukou je pro mě horor, musím nad ním stát a POKAŽDÉ říkat: namoč si ruce, noo, dej je pod tu vodu, tady jsou ještě suchý, ták, namydlit, ještě mydli, tady nemáš mýdlo… trvá to dlouho, vycintá spoustu vody a koupelna je většinou na úklid. Občas se za něj i stydím, když nezdraví, neděkuje… Ale spíš si myslím, že je to taková schválnost, než že by to neuměl. Když po něm něco chci, třeba aby se obléknul, tak to opakuji několikrát a stejně pak musím jít a obléct ho. Když přijdeme zvenku, tak si ani nesundá boty. Mohla bych pokračovat dál a dál. Často na něj křičím, i když vím že je to špatně. Často mi rupnou nervy a brečím, že už dál nemůžu, ale zároveň netuším, jak to řešit. Občas vyčítám manželovi, že by si měl alespoň on zjednat větší respekt, od toho je táta. Ale chápu, že na něj taky nechce křičet. V poslední době mě napadá, jestli nemůže mít nějakou poruchu chování, pak si zase říkám, že je to určitě jen období, co zase přejde. Upřímně, jsem šťastná, když jsou ve školce a je chvíli klid. Je tohle chování u kluků normální? Máte pro mě nějakou radu, abych neskončila v blázinci? Díky

načítám...
Citovat
Zmínit

Sexynohy

2258

557

3.3.24 10:59

načítám...

@boball píše:
A nenapadlo vás, že se třeba fakt stydí, i dědy možná? Vždyt je to tříleté dítě, ne desetileté

Přesně, důležité je, jestli zdraví vzor/rodič, časem k tomu dojde samo.

načítám...
Citovat
Zmínit

Lena 25

469

3.3.24 11:08

načítám...

S tím zdravením jsme to měli stejně. Ucitelky, lidí v baráku..zlomilo se to až někdy kolem 9 roku
A k tomu ostatnímu. Obcas jsem se podívala na stránky „Nevychova“ od Katky Králové. Tam se učí pracovat s dětmi od velmi brzkého věku