Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, přečetla jsem knihu Vrány, kde je na pohled normální rodina, akorát sem tam jedna z těch dcer dostane na zadek a je to nakonec úplně děsivý… jsem v šoku, co se může dít ve spořádaných rodinách…dochází mi, že je to mnohem častější, než jsem si myslela…A že se proti tomu nedá skoro nic dělat. Strašný je, že to jsou fakt slušný rodiny… Jak se díváte na výprask u dětí?
Tak ono je velký rozdíl mezi vypraskem a sem tam jednou na zadek. To první v žádném případě, to druhé úplně v klidu.
@dandyla píše:Že má každý jiný styl výchovy a ostatním je do toho kulový.
Ahoj, přečetla jsem knihu Vrány, kde je na pohled normální rodina, akorát sem tam jedna z těch dcer dostane na zadek a je to nakonec úplně děsivý… jsem v šoku, co se může dít ve spořádaných rodinách…dochází mi, že je to mnohem častější, než jsem si myslela…A že se proti tomu nedá skoro nic dělat. Strašný je, že to jsou fakt slušný rodiny… Jak se díváte na výprask u dětí?
Jedno lupnutí na zadek vyřeší víc než hodina vysvětlování. Bohužel rodiče, kteří jsou proti tělesným trestům, se při výchově velmi často uchylují k psychické manipulaci s dítětem a citovýmu vydírání. To vidím pro vývoj a psychiku dítěte daleko horší a víc poškozující. Ale to už se neřeší, že… ![]()
@dandyla Neuznavam žádné násilí, děti ani nikoho jiného nebiju ani jinak netrestam, trestem nevyhrozuju.
Ja mam par znamych, ktere by dite fakt nikdy neplacly po zadku a u dvou z nich je to strašne, kdykoliv nekde jdeme tak ti smradi jim normalne skakaji po hlave. Ja bych v takove chvili dala po zadku a byl by klid. Zatim to vypada, ze moje vychova je dobra a mam hodne dite… co bude do budoucna to nevim ale pochybuju ze par na zadek by mělo nejake nasledky ![]()
Rukou po zadku nebo pres ruku u malych deti, kdyz to tem rodicum funguje, na tom nevidim nic spatneho. Nebo se nedivim, kdyz nejaky pubos dostane jednu facku, kdyz uz fakt prekroci vsechny meze. Vylozene vyprask jako ze nejakym predmetem, tak ze to fakt hodne boli, to ne.
Nejsem pro bití nebo dokonce fackování dětí, bití páskem, vařečkou, ale někdy je opravdu plácnutí přes ruku nebo zadek lepší než hodina vysvětlování. Ale samozřejmě to vysvětlení by tam mělo být vždy a rozhodně si neumím představit, že bych jednu lupla pubertálnímu nebo i předpubertálnímu dítěti. Ale podle mně je mnohem, mnohem horší manipulace, citové vydírání, nemluvení, přehnaná kritika, shazování, podceňování dětí, to dovede napáchat na psychice dětí mnohem horší a většinou i neodstranitelné šrámy.
@Alušáček a můžu se zeptat, jak tedy děti vychovavas, když je nikdy nijak netrestas? Kolik jim je? Nerypu, mě to opravdu zajímá.
@Janli píše:
Jedno lupnutí na zadek vyřeší víc než hodina vysvětlování. Bohužel rodiče, kteří jsou proti tělesným trestům, se při výchově velmi často uchylují k psychické manipulaci s dítětem a citovýmu vydírání. To vidím pro vývoj a psychiku dítěte daleko horší a víc poškozující. Ale to už se neřeší, že…
Asi souhlas. Jedna přesně mířená facka je lepší než dvě hodiny hádání. Ale jen v situaci, kdy vím, že provedl vědomě a cíleně něco špatného nebo věděl, že to co dělá bude mít špatné následky a měl možnost volby.
@dandyla píše:
Ahoj, přečetla jsem knihu Vrány, kde je na pohled normální rodina, akorát sem tam jedna z těch dcer dostane na zadek a je to nakonec úplně děsivý… jsem v šoku, co se může dít ve spořádaných rodinách…dochází mi, že je to mnohem častější, než jsem si myslela…A že se proti tomu nedá skoro nic dělat. Strašný je, že to jsou fakt slušný rodiny… Jak se díváte na výprask u dětí?
Výprask je pro mě nemyslitelný. U syna víc zabere domluva a normální rozhovor.
V některých případech škoda rány která padne vedle…
K tělesným trestům doma přistupujeme zřídka a omezují se na plácnutí po ruce nebo plácnutí po zadku.
Souhlasím s @Janli Zažila jsem už dost scének, kdy nějaká matka roku měla na hřišti pocit, že musí dostatečně důrazně a hlasitě ukázat ostatním matkám, jak jde situace vyřešit bez násilí, a dopouštěla se neskutečného psychického násilí na dítěti. Fakt si ta matka myslí, že uvztekané dítě, které se nechce hnout z hřiště, přesvědčí povídáním o tom, jak je doma tatínek hroooozně smutný a plakal by tam, kdyby dítě nedorazilo?
Tahle konkrétní matka komentovala to, když jsem dítě hodila přes rameno a bez diskuzí s ním hřiště opustila (prý jsem necitelná a krutá). Jenže moje dítě vědělo, že jsem jen dodržela slovo (dvakrát se sklouznout a jdeme). Její dítě opouštělo o týden později hřiště sice dobrovolně, ale se zmateným pohledem, že musí jít zachránit tatínka (nedejbože aby tatínek nebyl doma a vrátil se veselý z nákupu).
Nebo další známá mě kritizovala, že jsem si dovolila svoje dítě plácnout přes ruku (u elektrické zásuvky), ale přitom její dítě když šlo k zásuvce, tak ho čapla a zavřela ho do ohrádky. Což mi teda taky přijde jako fyzické tresty, tohle zavírání někam.
Před každým, kdo se fyzickým trestům naprosto vyhne a ZÁROVEŇ nepoužívá manipulace a vydírání, klobouk dolů. Já když si mám vybrat, jestli budu do dítěte hustit půl hodiny, proč něco udělalo špatně, nebo jestli si za to dítě udělá deset dřepů, tak si vyberu ty dřepy, a moje děti taky.