Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@berry4 Můj tatínek má 66 let a stále pracuje
. Každopádně jako otce puberťáka si ho taky nedovedu představit. S tou prací mi nepřijde tak nereálné, o práci můžeme přijít každý, někdo má teď práci jistou, příjmy vysoké, ale třeba hypotéku 20tis. měsíčně. Když vypadne jeden příjem, tak to pro takovou rodinu bude taky problém, i kdyby měli jedno dítě.
My třetí dítě čekáme, samozřejmě po dobu RD nám můj příjem částečně chybět bude, ale práci mám, předpokládám, že budu opět pracovat ještě během RD a v mém oboru by snad neměl být problém. Člověk ale nikdy neví, naštěstí jsem optimista, takže věřím, že finančně to zvládneme i s našimi koníčky a pokryjeme i zájmy dětí.
Tak pokud oba chcete a finančně to není problém, podle mě není co řešit. Nejvíc bych se zamýšlela nad autem - jestli se tam všichni vejdete. Pokojík určitě problém není - vejdou se dvě, vejdou se i tři. Však jsou dva dospělí a dvě děti běžně ve dva plus jedna a taky to jde. A často jsou tak i tři děti.
Že budeš doma šest let - no a co? Tak jsou přeci i maminky se dvěma dětmi a ani je nenapadne, že je na tom něco divného. Svagrová je doma už desátý rok (tři děti) a ok.
Podle mě je hlavní, že ho chce i tvůj chlap. To se tak často nestává, co tak vidím kolem. Většinou se chlapi děsí práce a říkají, proč další, však už máme dvě, to je astarostí až až.
Upřímně v tom tvém (ne krátkém) textu jsem nenašla jediný důvod, proč do toho nejít.
A rodina? Ta ho bude milovat stejně jako ty dvě další, to se neboj. ![]()
Co u mě rozhodlo mít třetí dítě? Touha a pocit neúplnosti…Zní to asi dost blbě. ![]()
Pokud oba chcete a nebude mít problém s penězi, tak co vám brání?
Taky žijeme ve 3+1. Zatím mají děti tu největší místnost v bytě. Počítám, že cca za 2 roky předěláme byt a kluci budou mít pokoj spolu, holka sama a my uděláme z toho největšího pokoje obývák s ložnicí.
Nejezdíme každý rok k moři. Ale to by jsme ani nechtěli. Děti jezdí na tábory, mají kroužky. Na důchodové dáváme celkem málo. Nespoříme. Žijeme teď.
Nemyslím si, že by jsme měli na rozhazování, koukám na ceny a žijeme v podstatě od výplaty k výplatě. Ale na dárky, kroužky, kostýmy na kroužky, občasné výlety a jiné se korunky najdou.
Rozhodně nebyla ani jedna sekunda v životě, kdybych si řekla, že jsme měli mít míň dětí.
Tak my jsme se rozhodli, že se o třetí pokusíme po novém roce, máme dvě holky, manželovi bych samozřejmě přála kluka, ale chci, aby se nám povedlo brzo hlavně zdravé miminko. A proč? Já jsem jedináček a přeju si velkou rodinu. Mně je 28 a manželovi o 7 víc. Původně jsme mysleli, že si třetí pořídíme až dýl, ale nakonec nám přijde rozumnější je mít teďka. Já taky mám jen malou praxi, dělala jsem VŠ při dětech, teďka jsem měla brigádu v oboru, né kvůli financím, ale kvůli tomu, že jsem chtěla. Původně jsem si myslela taky, že si odskočím do práce na dva tři roky a pak třetí a nakonec jsme to zavrhli, protože ty tři děti chceme a já pochybuju o tom, že kdybych se zajela v pracovním režimu, že by se mi z toho pak chtělo zase vyskočit. Taky teďka jsme zvyklý na režim s malýma dětma a čím dál by byly od sebe, tím bychom my s mužem už zase byli pohodlnější. Vážím si moc toho, že mám dvě krásný zdravý děti, ale cítím, že kdybych to třetí nezkusila, že by mě to mrzelo, tak prostě proto třetí. Manžel má slušnou práci, ale rozhodně to není milionář, ale je to dříč a jen tak mimochodem argumenty o moři mi přijdou celkem legrační, protože třeba pro manžela je dovolená u moře noční můra. Jinak starší do kroužku chodí, u moře už taky byla, oblečení bych řekla, že mají holky slušné, na výlety jezdíme i do restaurace zajdem. Pro taky rozhodlo, že nebydlíme v bytě, ale máme rodinný domek se zahrádkou, dětským hřištěm a bazénem. Taky máme chatičku na horách, oboje prarodiče taky bydlí v rodinném domku, takže kdyby bylo nejhůř, je co prodat a kam jít. Mě vychovala mamka sama, žily jsme skromně, ale dobře, i na škole mě podporovala a za sebe musím říct, že ta skromnost a nemít vše je do života spíš plus než nevýhoda. Doteď máme výborný vztah a jak tak pozorujeme, tak jsme spokojenější než někteří boháči okolo a taky si umíme věcí vážit a užívat si života.
@zuria píše:
Tak my jsme se rozhodli, že se o třetí pokusíme po novém roce, máme dvě holky, manželovi bych samozřejmě přála kluka, ale chci, aby se nám povedlo brzo hlavně zdravé miminko. A proč? Já jsem jedináček a přeju si velkou rodinu. Mně je 28 a manželovi o 7 víc. Původně jsme mysleli, že si třetí pořídíme až dýl, ale nakonec nám přijde rozumnější je mít teďka. Já taky mám jen malou praxi, dělala jsem VŠ při dětech, teďka jsem měla brigádu v oboru, né kvůli financím, ale kvůli tomu, že jsem chtěla. Původně jsem si myslela taky, že si odskočím do práce na dva tři roky a pak třetí a nakonec jsme to zavrhli, protože ty tři děti chceme a já pochybuju o tom, že kdybych se zajela v pracovním režimu, že by se mi z toho pak chtělo zase vyskočit. Taky teďka jsme zvyklý na režim s malýma dětma a čím dál by byly od sebe, tím bychom my s mužem už zase byli pohodlnější. Vážím si moc toho, že mám dvě krásný zdravý děti, ale cítím, že kdybych to třetí nezkusila, že by mě to mrzelo, tak prostě proto třetí. Manžel má slušnou práci, ale rozhodně to není milionář, ale je to dříč a jen tak mimochodem argumenty o moři mi přijdou celkem legrační, protože třeba pro manžela je dovolená u moře noční můra. Jinak starší do kroužku chodí, u moře už taky byla, oblečení bych řekla, že mají holky slušné, na výlety jezdíme i do restaurace zajdem. Pro taky rozhodlo, že nebydlíme v bytě, ale máme rodinný domek se zahrádkou, dětským hřištěm a bazénem. Taky máme chatičku na horách, oboje prarodiče taky bydlí v rodinném domku, takže kdyby bylo nejhůř, je co prodat a kam jít. Mě vychovala mamka sama, žily jsme skromně, ale dobře, i na škole mě podporovala a za sebe musím říct, že ta skromnost a nemít vše je do života spíš plus než nevýhoda. Doteď máme výborný vztah a jak tak pozorujeme, tak jsme spokojenější než někteří boháči okolo a taky si umíme věcí vážit a užívat si života.
Dotazník jsem vyplnila, ale mám poznámku, u některých otázek by bylo potřeba, aby šlo zakliknout víc odpovědí ![]()
@alli_li píše:
Ahojky vsem,Nevim porad kam to tema zaradit
Ale otazka zni jasne dle nadpisu : Co u Vas rozhodlo mit treti ditko?
Jak ho prijali uz zajety sourozenci? Rodina? Vy?Po vcerejsim rozhovoru s manzelem jsem zacla laskovat s myslenkou tretiho miminka. Ale porad je ve me plno otazek a pochybnosti.
Prvni rade jde o to, jestli vubec mame po nej mit kde misto - ted jsme ve 3+1 byli by teda v 1 pokojiku. Urcite az budou vetsi bude jim to vadit. I kdyz znam rodinu kde maji 4 deti v 3+1 a vsichni jsou spokojeny
Dalsi premyslim jak by ho prijali decka - ted mame 2 holku/kluka od sebe 15 mesicu takze jsou hodne partaci a ja se bojim, ze tenhle 3ti by byl pro ne vetrelec a prekazel by jim.
Dal co me napada je rodina - vsichni nam uz rikaji at neblbneme, ze 2 bohate staci - tak bych se bala jestli by vubec to treti meli radi, tak jako ted ty nase 2.Jinak financne si myslim, ze bysme to utahli, prijmy mame prumerne - ted teda pocitam jen ten manzeluv - az bych chodila i ja do prace prijem rodiny se zvysi. Takze by se detem dalo platit i mimoskolni aktivity.
Narozene miminko prece jen potrebuje minimum - obleceni bysme meli, hracky taky, postylku 3ti mame
ATakze tyhle prvotni vydaje by se omezili jen na kocarek.
Samozrejme, ze me to ted tak trochu tahne do prace, ale vim ze az se zas zapojim do denno denniho pracovniho zivota odejit z nej uz chtit nebudu a tudiz moznost na to treti uz nebude. Jenze kdyz ted zustanu se tretim doma vypadla bych z prace na dalsi 3 roky (takze celkem 6 let co bych byla zena v domacnosti) coz uz mi prijde strasn dlouha dobe bez praxe.
Takze budu rada za vsechny vase nazory/postrehy at si vse ujasnim a popemyslim.
S rodinou tohle resit nemuzu ty mi reknou at neblbnu. Manzel 3ti chce - ma pocit ze ten cas, kdy nase deti byli uplny malinky miminka, utekl mezi prsty (podotykam ze se o ne staral a pecoval ale ty deti opravdu rychle vyrostly)
Tak ako to dopadlo zakladatelko, rozhodli ste sa pre dítko č. 3?