Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Čtvrta třída-znalosti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.1.22 18:13
@hanka.br. píše:
@Cimada Tak kdyby děcka nosila jen to, co nezbytně potřebují, tak by to tak dramatické nebylo.
Dcera ctvrtacka nosi opravdu jen to co potrebuje na dany den a ma tasku neskutecne tezkou. To mi taky vadi. Vazi 25 kilo a takto si znici zada.
@Cimada a vyresila jsi neco s tim nosenim? Vim ze na nelterych skolach si mohou nechavat cast veci ve skole, u nas to driv taky slo, ale ted pry kvuli covidu ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 18:22
@Cimada píše:
Na naší nové ZŠ byly kabinety, skříně atd., přesto děcka tahala tašky jako hrom. Rozčilovala jsem se, protože pokud jsem někdy náhodou nesla jejich tašku já, normálně jsem si říkala, že tohle bych denně vláčet do práce nechtěla. Učitelky nám zdůvodňovaly, že nelze nechávat atlasy a tabulky a pod. v té škole, protože by se ztratily, přeházely a já nevím, co ještě. Fajn, je to 15 let zpátky.
Ale tuhle jsem před školou zahlídla malého kluka, možná třeťáka, a ten se doslova zakláněl, jak ta taška byla obrovská. Mě chytil takový vztek, že jsem okamžitě zvedala telefon a psala - ovšem ty vyhýbavé odpovědi bys číst nechtěla… No co se dá dělat, pohodlnost a bl.bost světem vládne.
No já občas dělám pozorování o obsahu tašek svých žáků. Monstrózní velké desky - k ničemu, slabikář stačí obalit. Monstrózní malé desky - k ničemu, sešity jsou ve škole, žákovskou stačí obalit. Monstrózní třípatrový penál - k ničemu. Stačí vlastní pero a tužka, ostatní mají děti v lavicích v košíku. Monstrózní lahev na pití, kterou děti v životě nevypijí ani za týden, šťáva ve třídě, voda v kohoutku. Samozřejmě spousta hraček. O starších dětech nemluvím, těm je zatěžko si připravit podle rozvrhu, tak pro jistotu tahají všechno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 18:28
@hanka.br. ověřeno na vlastní dceři, tahá denně mj. pěkně těžký skicák a knihu na hodiny, kde má hotovo dřív než ostatní. U nás si můžou nechávat věci ve škole ve skříňce. Je líná si batoh přeskládávat každý den 
Na druhou stranu máme deváťáky, kteří chodí s takovým tím sportovním pytlíčkem na cvičky a v něm akorát chipsy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 18:42
@Eliška Jo, nás minimax to samé. Raději tahá všechno. Teď už se vleze na knap do těch 18 litru, tak si i začal připravovat do školy dle rozvrhu, aniž by mu u toho u toho musel stát s pistoli u hlavy… 
Zraje hošík.
Nicmene me dobře míněné rady, ať si to, co nepotřebuje (čítanka, učebnice prvouky, učebnice ze kterých není ukol-doma se nepotřebuje učit) nechává ve skříňce nebo lavici již třetí rok statečně ignoruje. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 19:23
@FlorenceF Jenkins píše:
Tyjo, to je sento by se u nas nestalo, chlapec se překotne vyviji pouze ve tvorbe videí (libi se mi to, opravdu se snazi, resi si technicke problemy, dotahuje to, o to nic) a na zbytek sveta by nejradeji rezignoval. Az kdyz je autoritativne odehnan, nachazi zalibeni v okoli. Škola je ovsem az na poslednim miste
No u nás zase je schopný vydat neskutečné úsilí na věci kolem dopravy, a je v tom šikovný ( chce jít na dopravní SŠ), ale jinak..
Jinak teda dotaz na půlku 250 a kolik je to eur jsem zkusila vznést 9 letému a vysypal to ihned. To mi přijde jako naprosto běžná znalost v tomto věku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 19:26
@Cimada z toho jsem taky na nervy. Skoro do všeho učebnice, pracovní sešit, normální sešit, leckdy i dva. A kluci jsou ve střídavé, takže ve čtvrtek s sebou berou i učení na pátek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 19:36
@Cimada píše:
Ne, nepřipadne mi, že výuka měst a řek je zbytečná. Zaprvé se tím rozvíjí poznání děcka, zadruhé se tím cvičí jeho paměť.
Nebraň se tomu, že někdo chce Tvoje děcka něčemu naučit. A nezapomínej, že jsou rodiny, které necestují. A ve třídě učitelka nemůže rozlišovat, jestli některým děckám rodiče obzor rozšiřují nebo ne. A poslední věc -málo platné, učitelé mají nějaké didaktické programy, sami o sobě nemohou učit jen, co chtějí. Takže se případně obrať na ministerstvo.
Mně daleko víc vadí (a řešila jsem to takzvaně vysoko), že děti stále ještě tahají neúměrně těžké tašky na zádech a ve škole s nimi putují po patrech ze třídy do třídy. Přičemž je 30 let známo, že snad kolem 85 % děcek má potíže s páteří. To považuji za zhovadilost, ne to, že učitelka driluje s dětmi učivo. Ono jim to neuškodí.
Promin, ale ja fakt nebranim synkovi v poznani školniho učiva sama jsem i ledacos doštudovala a priučila se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 19:42
@Svistice píše:
@andelka83 Souhlas. Vidím v normální škole u bežných dětí (i svých), jak prostě pokud by nemusely, tak nědělají nic.
Nějaká y/í, proč jako? Nejaké rýsování a ještě pěkně? Zpívání? Ani párem volů.Být to jen na mém dítěti, tak se matematikou bez geometrie (bo ta vyžaduje pečlivost), nic by nečetl, maximálně prohlížel encyklopedie, z prvouky jen zeměpis a možná nějaká zvířátka a lidské tělo, botaniku any omylem, hudebku by zrušil, ve výtvarce by maloval jen to co chce on, ideálně jen vybranými technikami (dinosaury, hasiči, policajti, vlaky, tanky, letadla), dějiny by se nám smrskli na dějiny vojenství…
Angličtina, i když ví, že je potřebná při cestování, tak by se bez ní aktuálně taky obešel.
Zato by celý den klidně proseděl u youtuberu, televize, minecraftu.
Naše dítě je na nějaký homeschooling totálně nevhodné.Prostě vnitřní motivace něco dělat je velmi omezená, dozrává časem a spoléhat se na to nemůžu. Někteří jedinci nad sebou nějaký ten bič (větší či měnší) prostě minimálně v některých obdobích potřebují.
Prvňačka má ve třídě odkladové dítě z nepodnětného prostředí a to ani v téměř osmi letech nějjaké čtení vůbec nezajímá, motivace nula.
Ale chápu, že k tomu musí být prostě nastavená celá rodina a životní cesta, jak to má @sao.
Jo, neco podobneho je u nas. Kdyz zacal lokáč, tak jsem jeste mela snahu a energii mu ta slovička pospojovat, typu: az zas pojedeme na dovolenou, tak pokecas s ruznyma detma…odpor na konci lokače jsme byli radi, ze odevzdal UPLOADNUL to, co mel predepsane…
Takze unschooling leda s najatym soukromym ucitelem. A to se o podnetne prostredi snazim…ale jedina motivace ke gramatice uz funguje snad jen, ze ma pravopisne PRASACKE chyby ve videích
Příspěvek upraven 10.01.22 v 20:25
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 20:21
@FlorenceF Jenkins Moje dite vcelku motivuje to stado.
Ale jako učit ho doma za lockdownu bylo peklo a psycho.
Jako zážitková pedagogika jakožto doplněk ke skole s ním super. Ale homeschooling ani omylem, on vyložene trpěl i po 14 dnech online, jak nemohl do kolektivu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 20:24
@Svistice píše:
@FlorenceF Jenkins Moje dite vcelku motivuje to stado.
Ale jako učit ho doma za lockdownu bylo peklo a psycho.
Jako zážitková pedagogika jakožto doplněk ke skole s ním super. Ale homeschooling ani omylem, on vyložene trpěl i po 14 dnech online, jak nemohl do kolektivu.
To vsichni prvni prehravky po lokáči, normalne plache srnky, vsichni to vorali, nikdo se nepredvadel, naopak by vsichni nejradsi zalezli za křídlo. Fakt chudinky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 21:11
Nám první lockdown přišel vhod. Ani jsem kluky v tom květnu do školy nevracela ( ale to bylo kvůli tomu, že jsme si nerozuměli s učitelkou a chodit do školy byl stres, který jsem si ráda odpustila). Ve čtvrté třídě měl jinou učitelku, nový kolektiv, AP, a doporučení z PPP a to mě děsně štvalo, že nemůže být normálně ve škole. Doma to stálo za pendrek. Mladší teda celkově distanční nesnášel. Rád chodí do školy ( pokud není výtvarka a pracovky, což na distanční nebyly, to mu vyhovovalo)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 22:07
@andelka83 píše:
@sao A co když se dítěti učit nechce? Mně třeba matematika nikdy nebavila a nezajímala.
A třeba moje děti se nezajímaly ani o písmenka před začátkem ZŠ, natož nějaké písničky, básničky apod. Já osobně moc nevěřím v to, že děti věci prostě jen tak zachytí, pochytí, a udrží a samy si dají do souvislosti, do systému..Ale tu větší dobrovolnost, podchycení zájmu a stavění na tom, rozvíjení toho co dítě zaujalo, a větší sepětí s běžným životem bych začlenila i do normální ZŠ, když by to šlo.
Každé dítě je jiné. A že se tvé děti nezajímaly o písmenka před začátkem ZŠ, tak to vůbec neznamená, že by je nezačaly zajímat třeba za půl roku, za rok. Já myslím, že zrovna to čtení by většinu dětí začalo tak jako tak zajímat, vždyť v našem prostředí je to jedna ze základních dovedností. Písničky a básničky nevím. Dovedu si představit, že může být dítě, které tohle nezajímá a nechce zpívat nebo recitovat. Ale nějak si nedovedu představit, že dítě nějaké ty písničky a básničky nepochytí i tak.
Mně zase přijde, že děti toho opravdu hodně zachytí jen tak mimoděk. Vždyť si vezmi, co všechno běžně umí a zná tříleté dítě, které ještě do žádného vzdělávacího zařízení nechodilo. A umí to jen tak, ze svého zájmu. Nebo co běžně umí starší děti z oblastí, které se ve škole neučí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.22 01:26
Zajímavá diskuse. Také se nám nechce dávat děti do úplně běžné školy. Děti teda ještě máme malé, takže je zatím čas vybírat a zvažovat různé možnosti. Mně docela dost láká domácí škola (ale myslím, že to asi nevyjde), manželovi se líbí Scio školy (mně moc ne, ale pořád je to pro mne asi lepší volba než ta klasická základka). V okolí pak máme ještě i nějaké komunitní školy, o kterých toho ale zatím nic moc nevím. A pak jednu soukromou školu, která nemá žádné vyloženě speciální zaměření, ale má nižší počet žáků ve třídě a líbí se mi, jakým způsobem se tam děti učí. Pak je tu ještě několik vesnických škol, které jsou sice běžnými základkami, ale nabízejí alespoň něco z toho, co mi na základkách ve městě chybí.
Největší strach (co se týče vyloženě vzdělávání) mám z toho, že škola v dětech do jisté míry udusí takové to nadšení z poznávání, učení se něčemu novému, touhu po vědění, po tom něco umět. Přijde mi, že malé děti bývají zvídavé a rády se učí a dozvídají něco nového (alespoň ty moje takové jsou). Jenže jak dítě začne chodit do školy, tak pak najednou přestává být důležité, co se dítě naučilo (nebo jaký udělalo pokrok), ale důležité je to, jakou známku za to dostalo. Už se věci neučí, protože je zajímavé se dozvídat něco nového, ale protože chce dostat dobrou známku (nebo nechce být potrestáno za špatnou). Už ho nezajímá, co a jak je, místo toho ho zajímá, co bude v testu. Ještě víc mě pak děsí učitelé, kteří na nějaký dotaz k látce odpovídají něco ve stylu, že tohle dítě nemusí zajímat, protože z toho zkoušet nebude. A takoví, kteří dávají za trest úkoly na víc, čímž dětem vlastně podsouvají, že učení má být něco echt nepříjemného, když se to dává za trest.
Potom mi vadí nízká efektivnost takové té klasické výuky. To množství času, po který se dítě učí nějaké látce, neodpovídá tomu množství času, který v té škole tráví. Já sama jsem si zažila být chvíli (jeden rok) jakýmsi domškolákem a viděla jsem, jak málo času se tomu učení potřebuji věnovat oproti tomu, když jsem chodila normálně do školy. Žádná ztráta času kvůli pozdnímu příchodu učitele, řešení absencí, vykecávání se učitele mimo probíranou látku, zlobení dětí, rozdávání testů, zkoušení, vysvětlování látky někomu, kdo ji nechápe a nechápe a nechápe atd.
Líbila by se mi škola, kde by byl ve třídě menší počet žáků, aby nebyl pro učitele problém ty děti trochu víc poznat a vést tu výuku více individuálně. A aby učitel mohl s dětmi dělat i věci, které v tom větším počtu moc dělat nejdou (z hlediska bezpečnosti). Škola, ze které bych měla pocit, že se tam dítě opravdu učí pro život a ne proto, aby se dostalo na další školu a z té zase na další školu. Je to trochu nadsázka, ale snad chápete, co tím myslím. Škola, která by dítěti hlavně nabídla poznat sebe samotné - tím, že by nabízela poněkud více předmětů než běžná škola (aby dítě mělo větší možnost poznat, co ho baví/nebaví a co mu jde/nejde), dále tím, že by dětem poskytla dostatek prostoru poznat, jakým způsobem se jim nejlépe učí a který způsob pro ně naopak moc není. Samozřejmě by z té školy mělo i něco umět. Ale vyloženě nějaká úroveň by mě zajímala jen u cizího jazyka, matematiky a češtiny. Ostatní předměty bych nechala klidně na zájmu dítěte. I když by se našlo pár věcí, které považuji za důležité a chtěla bych si pohlídat, aby je dítě znalo/umělo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.22 07:11
@Hlaholice píše:
Zajímavá diskuse. Také se nám nechce dávat děti do úplně běžné školy. Děti teda ještě máme malé, takže je zatím čas vybírat a zvažovat různé možnosti. Mně docela dost láká domácí škola (ale myslím, že to asi nevyjde), manželovi se líbí Scio školy (mně moc ne, ale pořád je to pro mne asi lepší volba než ta klasická základka). V okolí pak máme ještě i nějaké komunitní školy, o kterých toho ale zatím nic moc nevím. A pak jednu soukromou školu, která nemá žádné vyloženě speciální zaměření, ale má nižší počet žáků ve třídě a líbí se mi, jakým způsobem se tam děti učí. Pak je tu ještě několik vesnických škol, které jsou sice běžnými základkami, ale nabízejí alespoň něco z toho, co mi na základkách ve městě chybí.
Největší strach (co se týče vyloženě vzdělávání) mám z toho, že škola v dětech do jisté míry udusí takové to nadšení z poznávání, učení se něčemu novému, touhu po vědění, po tom něco umět. Přijde mi, že malé děti bývají zvídavé a rády se učí a dozvídají něco nového (alespoň ty moje takové jsou). Jenže jak dítě začne chodit do školy, tak pak najednou přestává být důležité, co se dítě naučilo (nebo jaký udělalo pokrok), ale důležité je to, jakou známku za to dostalo. Už se věci neučí, protože je zajímavé se dozvídat něco nového, ale protože chce dostat dobrou známku (nebo nechce být potrestáno za špatnou). Už ho nezajímá, co a jak je, místo toho ho zajímá, co bude v testu. Ještě víc mě pak děsí učitelé, kteří na nějaký dotaz k látce odpovídají něco ve stylu, že tohle dítě nemusí zajímat, protože z toho zkoušet nebude. A takoví, kteří dávají za trest úkoly na víc, čímž dětem vlastně podsouvají, že učení má být něco echt nepříjemného, když se to dává za trest.
Potom mi vadí nízká efektivnost takové té klasické výuky. To množství času, po který se dítě učí nějaké látce, neodpovídá tomu množství času, který v té škole tráví. Já sama jsem si zažila být chvíli (jeden rok) jakýmsi domškolákem a viděla jsem, jak málo času se tomu učení potřebuji věnovat oproti tomu, když jsem chodila normálně do školy. Žádná ztráta času kvůli pozdnímu příchodu učitele, řešení absencí, vykecávání se učitele mimo probíranou látku, zlobení dětí, rozdávání testů, zkoušení, vysvětlování látky někomu, kdo ji nechápe a nechápe a nechápe atd.
Líbila by se mi škola, kde by byl ve třídě menší počet žáků, aby nebyl pro učitele problém ty děti trochu víc poznat a vést tu výuku více individuálně. A aby učitel mohl s dětmi dělat i věci, které v tom větším počtu moc dělat nejdou (z hlediska bezpečnosti). Škola, ze které bych měla pocit, že se tam dítě opravdu učí pro život a ne proto, aby se dostalo na další školu a z té zase na další školu. Je to trochu nadsázka, ale snad chápete, co tím myslím. Škola, která by dítěti hlavně nabídla poznat sebe samotné - tím, že by nabízela poněkud více předmětů než běžná škola (aby dítě mělo větší možnost poznat, co ho baví/nebaví a co mu jde/nejde), dále tím, že by dětem poskytla dostatek prostoru poznat, jakým způsobem se jim nejlépe učí a který způsob pro ně naopak moc není. Samozřejmě by z té školy mělo i něco umět. Ale vyloženě nějaká úroveň by mě zajímala jen u cizího jazyka, matematiky a češtiny. Ostatní předměty bych nechala klidně na zájmu dítěte. I když by se našlo pár věcí, které považuji za důležité a chtěla bych si pohlídat, aby je dítě znalo/umělo.
Na vytučnělé bych chtěla reagovat. Tohle vykecávání se učitele mimo probíranou látku je mnohdy pro děti tisíckrát důležitější, než všechna probíraná látka dohromady. Vzpomínám si, jak mně samotné tohle povídání s učitelkou přivedla na mou profesi. Jak kolikrát vidím, že tyhle chvíle jsou to jediné povídání s dospělým, které dítě zažije, protože doma je to poslední kolo u vozu. Jak tahle povídání s dětmi mimo látku rozkrývají jejich trápení, jejich nadání, jejich radost i smutek. je vidět, jak jsou děti nevypovídané a nevyslyšené. Děti potřebují k životu umět nejen probíranou látku, ale umění komunikace je mnohem důležitější - a kolikrát jsme tady svědkem toho, jak tahle dovednost vázne.
Jinak je celkem logické, že běžná základka nebude tak efektivní a progresivní, když v ní učitelé i děti musí pracovat se všemi dětmi - i těmi z nepodnětného prostředí. Ale třeba tohle mně osobně přijde třeba skvělé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.22 07:23
@Hlaholice píše:
Každé dítě je jiné. A že se tvé děti nezajímaly o písmenka před začátkem ZŠ, tak to vůbec neznamená, že by je nezačaly zajímat třeba za půl roku, za rok. Já myslím, že zrovna to čtení by většinu dětí začalo tak jako tak zajímat, vždyť v našem prostředí je to jedna ze základních dovedností. Písničky a básničky nevím. Dovedu si představit, že může být dítě, které tohle nezajímá a nechce zpívat nebo recitovat. Ale nějak si nedovedu představit, že dítě nějaké ty písničky a básničky nepochytí i tak.
Mně zase přijde, že děti toho opravdu hodně zachytí jen tak mimoděk. Vždyť si vezmi, co všechno běžně umí a zná tříleté dítě, které ještě do žádného vzdělávacího zařízení nechodilo. A umí to jen tak, ze svého zájmu. Nebo co běžně umí starší děti z oblastí, které se ve škole neučí.
V našem prostředí, kde se čtenářská gramotnost musí uměle podporovat, kde se skoro nečte a kde se často objevují myšlenky, že psací písmo je zbytečnost? No nevím..
V něčem máš samozřejmě pravdu. Děti hodně pochytí jen tak, a k něčemu je to vede samo, jejich povaha..ale aby si osvojily jen tak mimochodem všeobecné vzdělání..to nevím teda.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
