Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Hezký večer. Chci se jen optat.. naše momentálně 9měsíců stará dcerka měla v červenci poprvé horečky (40ky). Od té doby nevydrží u sebe v posteli celou noc takže jí mam chci nechci u sebe v posteli každý večer. Nechá se uspat jedině u nás, pak jí přesunu do jeji postýlky kde někdy vydrží třeba i 4h ale někdy jen hodinu a málokdy sotva tu hodinu. Je teda strašnej mamánek už od mala ale to jí nikdy nevadilo v tom aby spala celý večer ve svém. Nikdy mi teda nespala nonstop celou noc. Máte někdo stejnou zkušenost? Nevim zda čekat jestli by jí to samotnou nepřešlo třeba. Nenechávám,,vyřvat,, takže mě nenapadá co jiného by mohlo pomoct. Děkuji za odpovědi
![]()
Obavám se, že ti jinak nic jiného nepomůže. pokud si ji pořád budeš brát k sobě tak se ti bude budit už jen ze zvyku.
Z meho pohledu jsou v zivote ditete ruzna obdobi, nekdy je pristupnejsi zmenam, jindy ne. Nejdy neco potrebuje a je potreba pak vychytat okamzik, kdy uz to nepotrebuje a je to jen zvyk.
Takze bych se smirila s tim, ze mate postelove obdobi, nechala bych to tak a prubezne bych nenasilne a v klidu zkousela postylku. Asi se vam k te nemoci primotala separacni uzkost, to nema smysl lamat pres koleno.
@Gáábi144 píše:
Hezký večer. Chci se jen optat.. naše momentálně 9měsíců stará dcerka měla v červenci poprvé horečky (40ky). Od té doby nevydrží u sebe v posteli celou noc takže jí mam chci nechci u sebe v posteli každý večer. Nechá se uspat jedině u nás, pak jí přesunu do jeji postýlky kde někdy vydrží třeba i 4h ale někdy jen hodinu a málokdy sotva tu hodinu. Je teda strašnej mamánek už od mala ale to jí nikdy nevadilo v tom aby spala celý večer ve svém. Nikdy mi teda nespala nonstop celou noc. Máte někdo stejnou zkušenost? Nevim zda čekat jestli by jí to samotnou nepřešlo třeba. Nenechávám,,vyřvat,, takže mě nenapadá co jiného by mohlo pomoct. Děkuji za odpovědi![]()
![]()
![]()
Hele tady se setkas s dvěma názory. Názor jedná nechej vyrvat a za každou cenu si ji neber. Názor dvě a zároveň můj názor a podle mě názor normální mámy, vem si ji k sobě. Je to dítě, prostě se boji být sama. Chce být s někým, s kým se cítí v bezpečí. A kdo je ji blíže, než maminka? I můj dvouletý syn chodí za mnou do postele. Je to dle mě zcela normální. Do patnácti zanou chodit nebude. Naopak si užívám toho kontaktu s ním, mazlime se atd. Je to dle mě naprosto přirozené. Dítě je tvor společenský, kterya stejně jako dospělý špatně sny, boji se být sám, tmy, atd. Přítomnost rodiče je pro mě samozřejmost.
A jak já říkám, nedělala jsem si dítě, abych ji v osm dala do postele a měla klid a učit samostatnost v roce nebo dvou je nesmysl.
takže užívej si toho, že jsi při své dítě středobod vesmíru, že se cítí s tebou v bezpečí a chovej ho a mazlí dle libosti, stejně tak ji uspavej
pěkný den ![]()
Ona u mě spí vcelku v klidu. Jak je u sebe a vzbudí se tak hned začne brečet a nepřestane dokud jí nevyndam a to se můžu postavit klidně na hlavu.
Jojo chytla s. úzkost na 99%, dost jsem o tom četla a vše tomu odpovídalo. Taky si myslím, že bych to měla zatim nechat na ni a pak postupně zkoušet. Známé mi často říkali, že určitých věci co vyžaduje, jí jentak nezbavim (např. Se furt chtěla nechat chovat) a ze dne na den jí to přešlo samotnou. Tak snad
![]()
Vzala bych ji k sobe, zase to odezni. Zmena chovani po nemoci je normalni.
@mamina89 píše:
Hele tady se setkas s dvěma názory. Názor jedná nechej vyrvat a za každou cenu si ji neber. Názor dvě a zároveň můj názor a podle mě názor normální mámy, vem si ji k sobě. Je to dítě, prostě se boji být sama. Chce být s někým, s kým se cítí v bezpečí. A kdo je ji blíže, než maminka? I můj dvouletý syn chodí za mnou do postele. Je to dle mě zcela normální. Do patnácti zanou chodit nebude. Naopak si užívám toho kontaktu s ním, mazlime se atd. Je to dle mě naprosto přirozené. Dítě je tvor společenský, kterya stejně jako dospělý špatně sny, boji se být sám, tmy, atd. Přítomnost rodiče je pro mě samozřejmost.A jak já říkám, nedělala jsem si dítě, abych ji v osm dala do postele a měla klid a učit samostatnost v roce nebo dvou je nesmysl.
takže užívej si toho, že jsi při své dítě středobod vesmíru, že se cítí s tebou v bezpečí a chovej ho a mazlí dle libosti, stejně tak ji uspavej
pěkný den
Já právě neuznávám metodu nechat vyřvat
je něco jiného, až bude větší a bude se vztekat za něco, co třeba nebude mít dovolené apod. To potom ať si pobreci ale jinak ne. Radši taky utiším. Každopádně, zboznuji jí a pokud to takhle prostě bude ještě nějakou dobu chtít, tak mi nic jiného ani nezbývá
je hezké, kdyz se vedle mě ráno probudí a usmívá se na mě, to jo
Ale přeci jen budu trochu sobecká a ráda bych se někdy v klidu vyspala. Neboť se docela dost roztahuje ???? Jen jsem si říkala, že třeba nějaká maminka měla stejný,,problém,, a přišla na nějaký dobrý způsob jak děcko zase zvykat na to své ![]()
@Gáábi144 píše:
Já právě neuznávám metodu nechat vyřvatje něco jiného, až bude větší a bude se vztekat za něco, co třeba nebude mít dovolené apod. To potom ať si pobreci ale jinak ne. Radši taky utiším. Každopádně, zboznuji jí a pokud to takhle prostě bude ještě nějakou dobu chtít, tak mi nic jiného ani nezbývá
je hezké, kdyz se vedle mě ráno probudí a usmívá se na mě, to jo
Ale přeci jen budu trochu sobecká a ráda bych se někdy v klidu vyspala. Neboť se docela dost roztahuje.
Jen jsem si říkala, že třeba nějaká maminka měla stejný,,problém,, a přišla na nějaký dobrý způsob jak děcko zase zvykat na to své
@Gáábi144 Vybrečet nenechávám, ale spaní u nás v posteli je opravdu jen vyjímečné. Řeším to tak, že si u její postýlky sednu, popř. jí chytnu za ruku. Nijak pohodlné to není, ale vyplatilo se nám to. Dcera už 5měsíců spí sama a budí max.3× do měsíce.
@Gáábi144 píše:
Já právě neuznávám metodu nechat vyřvatje něco jiného, až bude větší a bude se vztekat za něco, co třeba nebude mít dovolené apod. To potom ať si pobreci ale jinak ne. Radši taky utiším. Každopádně, zboznuji jí a pokud to takhle prostě bude ještě nějakou dobu chtít, tak mi nic jiného ani nezbývá
je hezké, kdyz se vedle mě ráno probudí a usmívá se na mě, to jo
Ale přeci jen budu trochu sobecká a ráda bych se někdy v klidu vyspala. Neboť se docela dost roztahuje ???? Jen jsem si říkala, že třeba nějaká maminka měla stejný,,problém,, a přišla na nějaký dobrý způsob jak děcko zase zvykat na to své
Věž, že vztekáni se je taky zcela přirozené. Je to součást vývoje a díky tomu zjistíš, že dcerka se vyvíjí jak má. Že si postaví hlavu, že bude chtít něco teď hned, že bude mít jiný názor. Je to někdy těžké, ale je to naprosto přirozené.
užívej si chvíle s dcerkou, miminko vyroste a zbydou ti jen vzpomínky ![]()
Je to normalni a doporucuji ze zkusenosti vyjit vstric potrebam ditete - je mala a ma na to narok
My jsme zacali byt spokojenejsi (my s manzelem i dcerka), kdyz jsme zacali jet dle ni. Okoli nas odrazovalo (bude s vami spat do 18, bude se kojit do 18,bude bude bude…), ale jeli jsme si po svem… Vyplailo se, dceri byli dva a je tak samostatna az nas to desi - okoli se pta, jak jsme to udelali…
O samostatne spani si rekla, a zacala spat celou noc v cca 20 mesicich:-)
@Gáábi144
Ja nedavno resila problem se spanim ve sve postylce s dcerou 20 mesicu u p.doktorky.Od pul roku spavala sama v postylce, nikdy nebyl problem.Pred cca dvema mesici dcerka zacala odmitat spat sama v postylce…Doktorka mi poradila at ji uklidnuji slovama, ze tam s ni jsem, hladim a pockam nez usne. Musim rict, ze to zacalo taky po teplotach co ji lezly zoubky.Ale asi je to jen obdobi a je treba vydržet i kdyz je to obcas narocny. Nekdy taky povolime a vezmem si ji do postele, aby nemela pocit, ze ji odstrkujem. Drzim palce at se vam to spani v postylce u dcerky zlepsi.
@Gáábi144 píše:
Já právě neuznávám metodu nechat vyřvatje něco jiného, až bude větší a bude se vztekat za něco, co třeba nebude mít dovolené apod. To potom ať si pobreci ale jinak ne. Radši taky utiším. Každopádně, zboznuji jí a pokud to takhle prostě bude ještě nějakou dobu chtít, tak mi nic jiného ani nezbývá
je hezké, kdyz se vedle mě ráno probudí a usmívá se na mě, to jo
Ale přeci jen budu trochu sobecká a ráda bych se někdy v klidu vyspala. Neboť se docela dost roztahuje ???? Jen jsem si říkala, že třeba nějaká maminka měla stejný,,problém,, a přišla na nějaký dobrý způsob jak děcko zase zvykat na to své
A nepomohlo by dat ji postylku vedle vasi postele, pripadne sundat bocnici? Ty by ses vyspala a mala by byla spokojena?
Ja bych ji nechala s vámi usínat v posteli, časem se to změní samo. Dcera do těch devíti měsíců taky Jakš taks spala v své postýlce ale začlo se to horšit a budila se i co půl hodiny, tak sem přirazila postýlku k naší posteli a oddelala boční tyčky abych se taky vyspala, neusla jinak než pritulena u mě. Teď jsou jí dva roky a co jsme ji pořídili už větší postel tak v ni usíná krásně sama a spí celou noc, tak bych se toho nebála nechat si ji v posteli kdyz to vyžaduje časem se to samo spravi.
Ahoj, tak nase Terezka spala taky ve své postylce jeste do nedavna. Minuly tyden ji padnul rok a uz teda spluu spime v posteli asi mesic. Uspavam ji tam a spi se mnou uz do rana. Jakmile prehodim do postylky, hned je vzhuru. Jen me se teda budi asi 4krat za noc. Byla plne kojena a uz chci prestat. Asi si jen zvykla na to prso.. Mate nejake rady ohledne odnauceni se od prsa? ![]()