Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dcera je až moc otevřená
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.3.12 09:49
Jen potěším, mám tohle doma jako přes kopírák, tohle naprosto sedí na mou 4 letou dceru Kláru. Jen navíc je ještě trochu víc drzá a odmlouvá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.12 09:51
Ahojky …já jsem měla takového ražení syna …hned se skaždým seznamoval ,všude všechno vytroubyl…až mě někdy přiváděl do trapných situací. 
Hodně se vidím ve všem ,co popisuješ.
A tak to šlo jeho dětstvím vždycky se snažil být i středem pozornosti. Což se mu i dařilo …svím chováním. Protože ,jak píšeš hodně dětí v tomto věku jsou více stydliví a tolik se neprojevují.A tet je mu 15 a je úplně v pohodě. Je pravda,že něco mu zůstalo do tetka …hrozně dobře a rychle se skamarádí a je společenskej.A to je myslím,že fajn)))))
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.12 10:06
Jsem ráda, že v tom nejsem sama, což neberte, že se snad lituju. To ne. Jen si říkám, že jsem třeba výchovou na to šla nějak špatně. Někdy s tím mluvením s cizími lidmi to je dokonce tak, že když já chci něco říct, ještě se na mě zamračí, že i já chci něco říct, že přece hlavní slovo má ona.
Ono mě to i překvapuje, že já jsem byla v dětsví úplný opak, mouchy snězte si mě, skoro jsem nemluvila, byla jsem zakřiknutá, stydlivá snad až do puberty, prostě sedící někde v koutku a šťastná když si mě nikdo nevšímal. Proto se nad tím taky pozastavuju.
- Citovat
- Upravit
26.3.12 10:07
tak takovejhle je syn.. někam jdeme,někoho potkáme (i cizího) a on spustí: Ahoj paní,jdeme pá,Daneček jede na výlet. Maminka má v bříšku mimi,Daneček bude bráška… 
Včera jsme si byli sednout v jedný restauraci na zahrádce,on si chodil povídat s naprosto cizíma lidma,chtěl pusinkovat nějakou maminku a tak… Doma se mu věnujeme,povídáme si pořád.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.12 10:11
@kocunka píše:
tak takovejhle je syn.. někam jdeme,někoho potkáme (i cizího) a on spustí: Ahoj paní,jdeme pá,Daneček jede na výlet. Maminka má v bříšku mimi,Daneček bude bráška…
Tak i tohle u nás jednou proběhlo, že chtěla dát dcera pusu úplně cizí paní, což mě teda zarazilo dost tehdy.
Nebo jednou bežela s ještě jednou holčičkou a ta holčička běžela svojí mamince do náruče, jenže dcera místo toho, aby běžela do náruče mě, vpadla do náruče té mamince. Přitom se s ní mazlím hodně už od narození, mám to strašně ráda, ráda ji hladím, pusinkuju, tulím se s ní. Nevím proč má potřebu to dělat i s jinýma lidma ne blízkýma.
- Citovat
- Upravit
26.3.12 10:11
Jé, zakladatelko, přesně tohle jsem býval já..... Ale jednu věc prozradím: kdykoliv se bavím s nějakým cizincem, tak říká - vy Češi jste moc uzavření, neumíte ve veřejném kontaktu dát najevo emoce, a když už teda, tak jsou to jenom vulgarity. Takže pokud tvoje dcera bude v dospělém věku potkávat příslušníky jiných národů, tak aspoň tenhle problém mít nebude.
Jen by to chtělo ještě vložit do výchovy varování před skupinama lidí, kteří jí můžou ublížit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.12 10:15
@kotýsek píše:
Ahojky …já jsem měla takového ražení syna …hned se skaždým seznamoval ,všude všechno vytroubyl…až mě někdy přiváděl do trapných situací.
Hodně se vidím ve všem ,co popisuješ.
A tak to šlo jeho dětstvím vždycky se snažil být i středem pozornosti. Což se mu i dařilo …svím chováním. Protože ,jak píšeš hodně dětí v tomto věku jsou více stydliví a tolik se neprojevují.A tet je mu 15 a je úplně v pohodě. Je pravda,že něco mu zůstalo do tetka …hrozně dobře a rychle se skamarádí a je společenskej.A to je myslím,že fajn)))))
Těch trapných situací jsem zažila už hodně. Třeba nedávno, tím, že jsem těhotná a mám už skoro před porodem, jsem si doma vzala kalhoty, které nebyli těhotenské, protože jsem všechny měla mokré z pračky a dcera pak sousedce na chodbě jen tak po pozdravu říká. Mamince dnes doma spadly kalhoty, protože je už nezapne kvůli velkýmu bříšku. V tu chvíli mi to přišlo vtipné, ale říkám si, že bych byla někdy i radši, kdyby tu pusu vůbec neotvírala.
- Citovat
- Upravit
26.3.12 10:15
@Anonymní píše:
Tak i tohle u nás jednou proběhlo, že chtěla dát dcera pusu úplně cizí paní, což mě teda zarazilo dost tehdy.
Nebo jednou bežela s ještě jednou holčičkou a ta holčička běžela svojí mamince do náruče, jenže dcera místo toho, aby běžela do náruče mě, vpadla do náruče té mamince. Přitom se s ní mazlím hodně už od narození, mám to strašně ráda, ráda ji hladím, pusinkuju, tulím se s ní. Nevím proč má potřebu to dělat i s jinýma lidma ne blízkýma.
tak to syn pusinkuje i nás,pořád se objímáme a tak… ale tam si na nás za celý odpoledne nevzpomněl… měl děti a cizí lidi… Beru to tak,že my jsme pořád stejný,tudíž už „okoukaný“ a cizí lidi jsou zajímavější…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.12 10:18
@Jura007 píše:
Jé, zakladatelko, přesně tohle jsem býval já..... Ale jednu věc prozradím: kdykoliv se bavím s nějakým cizincem, tak říká - vy Češi jste moc uzavření, neumíte ve veřejném kontaktu dát najevo emoce, a když už teda, tak jsou to jenom vulgarity. Takže pokud tvoje dcera bude v dospělém věku potkávat příslušníky jiných národů, tak aspoň tenhle problém mít nebude.Jen by to chtělo ještě vložit do výchovy varování před skupinama lidí, kteří jí můžou ublížit…
No to je právě taky důvod proč mi to vadí, protože by mohla být lehce důvěřivá k cizím zlým lidem. Ona snad ve všech vidí jen ty hodné, protože se ještě s nějakou špatností nikdy nesetkala a bohužel netuší, jací někteří lidé dokážou být a co jsou zač. Ale říkám jí to už, že jsou nebezpeční zlí lidi, co dokážou ublížit dětem. To mě na tom děsí nejvíc a je to moje bych řekla noční můra.
- Citovat
- Upravit
26.3.12 10:48
Přesně taková je moje dcerka. Taky si s tím moc nevím rady. Nevím, jestli jí mám něco v tomhle ohledu zakazovat, nebo jí nechat. Dost v tom tápu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.12 10:51
Mám doma to samé, jen v mladším vydání. Už zdaleka hlásí „Ahoj, já jsem Viktorka, budeme se kamarádit?“ Přitahují ji starší děti, tak od 7 let nahoru a pak dospělí. Taky spolu hodně mluvíme, pořád se objímáme, každou chvilku si přijde pro pusu.
Je i drzá, klidně mi řekne, ať nemluvím, ať „to“ neříkám, že to chce říct sama.
Zná nás celé sídliště, já jsem docela uzavřená, tak se občas nestačím divit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.12 10:53
Já měla takovou prostřední,od 2 let, nepárala se s ničím,nejvíc milovala důchodce
Ono to přejde,neboj.Potřebuje čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.12 11:00
Ani nevíte, jak jsem ráda, že nejsem jediná. Já jsem právě taky spíš taková uzavřenější, sice se seznamuju, ale že bych přímo prahla po seznamování s kdejakými lidmi, co kde potkám, to ne. Škoda, že se ty naše děti nemohou kamarádit, když jsou si tak podobné.
Já už občas dceru v tomhle usměrňuju, když už mi to přijde moc. Třeba ať nevykládá každému na potkání, co dělá tatínek za práci nebo kde bydlíme, nebo že prababička umřela. To je taky její dokola omílaná věta, jen tak během placení u pokladny v obchodě ví každá prodavačka, že prababička je už v nebíčku.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.3.12 11:02
@berry4 píše:
Ono to přejde,neboj.Potřebuje čas.
Snad jo, alespoň aby se to zmírnilo, nechci aby byla uzavřená jako jsem bývala já jako dítě. Ale tak nějak v mezích.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Raději anonymně, snad mě neodsoudíte. Moje dcera, které jsou 4 roky je hodně společenská, komunikativní, skoro se nestydí, hodně je taková otevřená. Zdraví všechny lidi, které zdravím i já, sousedy zdraví i dřív než já a už i z dálky na ně volá Dobrý den. V obchodě vykládá skoro každé prodavačce, kam jdeme, co budeme dělat, kde pracuje táta. Ze začátku mi to přišlo milé a normální, ale ona to říká pořád a skoro na potkání každému. Vůbec jí nevadí bavit se s cizími lidmi, především ženami. Přitom já si s ní povídám pořád, není to o tom, že by se nemohla vypovídat se mnou. Když jsme někde na hřišti, kde potkáme cizí maminku s dítětem, k dítěti hned jde, pozdraví ho a zeptá se jestli může být jeho kamarádka - málokdy se dočká odezvy, protože některé děti jsou stydlivé, bojí se, nejsou tak společenské, což chápu, a dcera je až moc otevřená skoro všemu a málokdy se jí dostane odezvy. Má nějaké kamarádky, od mých kamarádek, s jednou dochází stále ke konfliktům, protože se obě nedokážou na ničem domluvit a s druhou si zase nemá skoro co říct, protože je zakřiknutá a nekomunikativní. I ve školce, když se převléká, vždy každé nově příchozí dítě pozdraví, ale odpověď málokdy dostane. Přijde mi, že má velkou touhu po kamarádství, což naprosto chápu a je to v tomhle věku normální, ale bohužel se jí nepodařilo najít ještě kamarádku, se kterou by si rozuměla.
Manžela často napomíná, když přijde z práce, ať si jde umýt ruce, nebo ať si sedne s jídlem ke stolu, když si třeba manžel chce vzít jogurt na sedačku. Mě někdy napomíná, že jsem neřekla ahoj holčičce, kterou ona pozdravila.
Já si nechci stěžovat, jen mi to nepřijde úplně normální, nesetkala jsem se ještě s tím, že by některé děti byli takové nestydlivé, otevřené, nakloněné všemu. Naopak se setkávám s dětmi, které se stydí, neumí ještě pozdravit, což je ještě v tomhle věku normální. Samozřejmě, že jsem dceru učila pozdravit, ale nebazírovala jsem na tom až tak, šlo jí to hned, bez nějakého upozorňování.
Máte někdo taky tak hodně společenské děti, které se na potkání dokážou bavit s cizími lidmi? A dcera někdy ty cizí lidi chce zvát k nám na návštěvu.
Jinak lidi kolem sebe má. Manžel je sice někdy často v práci, ale s babičkama se vídáme skoro každý týden, kamarádky taky celkem. Je hodně se mnou, někdy jsme sami dvě často, ale nejsme zavřené doma, nemám to ráda, hodně ráda s ní jezdím na výlety i sama. Teď čekáme miminko, tak si říkám, že nebude sama a bude mít sourozence.
Na druhou stranu je někdy fixovaná na mě až moc a stáhne se jakoby do ulity, někdy odmítá manžela, nechce do školky, chce být jen se mnou.
Dceru miluju a nevyměnila bych ji za nic na světě, zní to jako klišé, ale je to tak. Jen mě překvapuje, že se nestydí v ničem, nebyla taková vždycky, do dvou let byla úplný opak, pak se to zlomilo.
Nechci radu, spíš jen jestli máte někdo taky takové děti - společenské, otevřené, nebojácné?