Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Mám 5 letou holčičku, je to šikulka, chytrá a celkem hodná, ale připadá mi, že poslední dobou se mnou soupeří, často se poměřuje, kritizuje mně… Nějak nevím jak se k tomu postavit. Když už má tyhle sklony teď, co bude dělat v pubertě?:-)
Snažím se mít s ní dobrý vztah, užíváme si - chodíme na hřiště, lyžujeme, chodíme na zmrzlinu, kupuju jí oblečky i hračky… Trávím s ní víc času než manžel, víc se jí věnuju, ale myslím, že jsem i důslednější než manžel. S ním se ale neporovnává, i když má k němu taky občas výhrady, ale ne tolik jako ke mně. Chápu, že on je jí vzácnější, ale nějak nevím, jestli je běžné její chování ke mně. Já sama jsem totiž od přírody naprosto nesoutěživý typ, nekritizuju, spíš hodně chválím.
Nemám zatím děti…uveď nějaký příklady. Moc si to neumim představit.
Tak třeba mě hladí po vlasech a začne říkat, že mám suché vlasy a ona má krásné jemné vlasy. Já nemám moc hezké tričko, ona ano. Lechtám jí, což má ráda, ale řekne, ty jsi mě trochu bouchla, bolí mě u srdíčka (přitom nebouchla). Udělám jí oblíbenou domácí zmrzlinu, řekne až budu velká, budu dělat ještě lepší zmrzlinu.-..
Tyjo. Jak jsem psala, děti nemám…chodí do školky? Nevidí tohle u tatínka? U babičky? Že by se k tobě takhle někdo choval?
ZuzaM píše:
Tak třeba mě hladí po vlasech a začne říkat, že mám suché vlasy a ona má krásné jemné vlasy. Já nemám moc hezké tričko, ona ano. Lechtám jí, což má ráda, ale řekne, ty jsi mě trochu bouchla, bolí mě u srdíčka (přitom nebouchla). Udělám jí oblíbenou domácí zmrzlinu, řekne až budu velká, budu dělat ještě lepší zmrzlinu.-..
Hele a nemůže ji proti tobě někdo schválně očkovat?
Ja bych z toho nedelala vedu,je ve veku kdy zacina mit rozum.Toz tak asi.Mozne ovsem je,ze to treba vidi,slysi u tatinka,a pak to zkousi na tebe.Nelamala bych si s tim hlavu,je to zenska ne? ![]()
souhlasím se STUNE, myslím, že to ze svoje hlavy nemá a možná jí někdo navádí…jinak si to neumím teda vysvětlit
Říkáš jí dost často, že jí máš ráda, chválíš jí? Děti tak většinou chtějí dokázat rodičům, že jsou hodny lásky ![]()
no řekla bych, že spíš záleží jak na to reaguješ ty. třeba na to hezčí tričko, já bych jí řekla, že máme prostě obě hezké tričko a hotovo
že se mi to moje líbí… nebo bych jí řekla, že prostě bude dělat takovou zmrzku jako ty, až bude velká.....
nepřijde mi to moc jako soupeření ale vytahování, já mám lepší tohle, já umím tohle líp. nijak bych jí v tomto tedy nepodporovala… Já tohle teda u lidí přímo nesnáším, ale je možné, že jí to přejde, ale myslím, že bys měla reagovat jak jsem napsala na začátku a trochu to převést do humoru, a třeba ji přitom poškádlit, polechtat…
chválila bych jí dál v tom co například ona zvládá a umí, ale nic se holt nemá přehánět…
ZuzaM píše:
Tak třeba mě hladí po vlasech a začne říkat, že mám suché vlasy a ona má krásné jemné vlasy. Já nemám moc hezké tričko, ona ano. Lechtám jí, což má ráda, ale řekne, ty jsi mě trochu bouchla, bolí mě u srdíčka (přitom nebouchla). Udělám jí oblíbenou domácí zmrzlinu, řekne až budu velká, budu dělat ještě lepší zmrzlinu.-..
Takové malé roztomilé kuřátko, že? Bacha, z těch rostou pěkné slepice.
Asi je čas na výchovu, tohle dělají rozmazlení fracci. Za chvíli jde do školy, s tímhle přístupem bude v kolektivu „málo oblíbená“.
Píšeš, že s tebou soupeří. O co? O respekt manžela/otce nebo o převahu ve vzájemném vztahu? Obojí není v pořádku, v tomhle věku by už měla znát svou roli a vědět, že klíč k úspěchu je spolupráce.
Pořídila bych jí sourozence, zorganizovla jí mimorodinné aktivity (kroužek apod.) a chválila jen když k tomu bude důvod, na invektivy bych reagovala a dala najevo svou převahu.
Zakladatelko, já bych si s tím hlavu nelámala a nepřipouštěla si nějaké chyby ve výchově nebo navádění kýmsi, začíná období vzdoru a holčičky tohle prý dělají, že s maminkama soupeří. A neboj, za patnáct dvacet let budete zase kámošky ![]()
Tak chválím jí hodně a říkám, že jí mám ráda. Ale jsem důsledná, takže rozmazlená nijak přehnaně není.
Do školky chodí a je hodně oblíbená, kroužků má až dost, je šikovná a vše jí baví.
Nevím o nikom, kdo by jí očkoval, s manželem máme hezký vztah a nekritizuje mě.
(k tchyni dcera nechodí moc často.:-))
Ale je fakt, jedna její kamarádka ze školky se hodně vytahuje, vymýšlí si a je to rozená manipulátorka, bohužel to s holkama umí a dost (negativně) je často ovlivňuje, tak možná to může být její vliv.
Ona je jinak hodná, ráda pomáhá, není lakomá, je pozitivně naladěná, neznám, že by se někdy vztekala a vynucovala si něco, jen tohle to občas kazí.
Petulie píše:
Zakladatelko, já bych si s tím hlavu nelámala a nepřipouštěla si nějaké chyby ve výchově nebo navádění kýmsi, začíná období vzdoru a holčičky tohle prý dělají, že s maminkama soupeří. A neboj, za patnáct dvacet let budete zase kámošky
Přiměřeně bych zaregavovala, aby jsi neměla tento pocit (anebo ostatní).
Dcerka také chodí a libuje si jaká je heboučká, nedá mi jednu ruku jen z toho důvodu, aby jí zůstala hebká, ale je to spíše chvilkový úlet:-). Pokud by se snažila stále být první, lehce bych přistřihla křidýlka.
Dětem vysvětuji, že není nutné být povrchově in, ale mít uvnitř.
Syn se několikrát „nabil“ o takovouto jedináčkovskou holčičku, začal z jejích vymyslů koktat, nevěděl si rady - nechápal, proč si ta holčička tak vymýšlí, proč ho tímto způsobem týrá. Holka je do dneška stejná, ale syn se jí ptá - mluvíš pravdu nebo si vymýšlíš?
„Do školky chodí a je hodně oblíbená, kroužků má až dost, je šikovná a vše jí baví.“
Jsem učitelka a jednu takovou mám vetřídě. Je tam od první třídy za hvězdu - ani nevim, jak si tu pozici vybudovala, přišla z jiný školy. Okamžitě dala najevo, že je nejlepší, že všechno kolem ní je nejlepší. Holky se s ní chtěly kamarádit, protože pak měly taky dobrou pozici. Ona na děti křičela, ošklivě reagovala…tak jsem tvrdě zakročila, i s maminkou jsem mluvila…a dneska už i někoho pochválí, povzbudí, už tak nevyjíždí.
Ale dovedu si představit, že jako malá byla stejná jako tvoje dcera.