Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahojte maminky, moji dcerce je 17 měsicu a posledni dva mesice je na mne šilene zavisla. Od narozeni spala v klidu postylce i po obede i vecer. Pred dvemi mesici se to zmenilo a chce spat jen semnou v posteli. Vzdy kdyz ji polozim do postylky šileny řev, kdyz odejdu je schopna brecet i hodinu a me to nedela moc dobre. Jednou vecer jsem musela na zachod, tak jsem ji polozila do postýlky a brecela tak moc az se pozvracela. Jsem donucena sni spat v posteli a i po obede takze minimalni cas pro sebe. Nemuzu ani umýt nadobi nebo varit, to tez silene place. S tatinkem nebo u babicky vydrzi ale jakmile uvidi mne tak chce byt jen semnou. Jsem zoufala a nevim co stim. Poradi mi nekdo prosim? ![]()
To je zajímavé téma. Já takhle žiju od narození dítěte a myslím si, že je to normální. Jsem ráda, když usne tak tvrdě, že mě nechá aspoň kousek odvalit ![]()
Jak píšeš o tom wc… už mnohokrát jsem přemýšlela nad tím, jak to jenom dělá, že pozná, že jsem odešla z postele ![]()
No, nepomůžu, neporadím. Mně to přijde běžné, nikdy jsem to jinak neměla ![]()
@Nany875 píše:
Ahojte maminky, moji dcerce je 17 měsicu a posledni dva mesice je na mne šilene zavisla. Od narozeni spala v klidu postylce i po obede i vecer. Pred dvemi mesici se to zmenilo a chce spat jen semnou v posteli. Vzdy kdyz ji polozim do postylky šileny řev, kdyz odejdu je schopna brecet i hodinu a me to nedela moc dobre. Jednou vecer jsem musela na zachod, tak jsem ji polozila do postýlky a brecela tak moc az se pozvracela. Jsem donucena sni spat v posteli a i po obede takze minimalni cas pro sebe. Nemuzu ani umýt nadobi nebo varit, to tez silene place. S tatinkem nebo u babicky vydrzi ale jakmile uvidi mne tak chce byt jen semnou. Jsem zoufala a nevim co stim. Poradi mi nekdo prosim?
tak na ty rady jsem zvědavá, dcera má 6 a spí pořád se mnou, po obědě naštěstí přestala spát ve dvou letech
Máme to podobné. Mám 19m a do cca těch 17m byla vpohode, usínala sama jen s hračkou, spala celou noc 12h v kuse, pohodička klidecek…jen teda nerve tak že se poblije… muze si z postylky sama vylezt takže prostě vyleze a jde za námi do ložnice kde se uvelebi a spí tam pak až do rána…přes den mi dělá ocásek…jde se mnou i na WC…mám kk tomu ale ještě i 3m miminko…právě tomu že přišel sourozenec tak asi u nás nastala ta změna…a taky byla nemocná…od té nemoci právě chodí spát k nám…když je doma manžel tak je to lepší…protože to jí uspí zatímco já uspávám malého. A když k malému v noci vstávám tak se starší nevzbudí protože cítí že je s ní v posteli tatinek. Ale když není doma tak cca kolem půl 8 uspávám malého pak jdu uspávat starší…když k malému v noci vstávám tak se starší do pár minut taky vzbudí a je vzhůru dokud malého nenakojim a pak zas neuspim a s nejdu s ní lehnout. Odpoledne mi teda starší spi v kočárku…ale to zas s nimi jezdím venku aby mi spali oba…malej ve stojícím kočárku nespí, a když zůstaneme doma tak mi spí na střídačku a mnohem kratší dobu než v kočárku venku…takže já se ptám…co je to čas pro sebe?
![]()
Zdravím, nemám přímo osobní zkušenost nebo radu, ale moje nejlepší kamarádka má 9měsíční dceru, s níž dost bojovala a stále bojuje s neodložitelností. Jsou lepší i horší dny, kdy si prakticky nemůže bez dcery ani dojít na toaletu. Vyřešila to nosítkem, se kterým funguje v domácnosti (pracuje částečně na home office), jeji přítel má nepravidelnou směnu, často je doma, takže se v péči střídají, aby si kamarádka mohla třeba jenom umýt v klidu vlasy. Postupně se snaží ji „zvykat“ na častější a delší odkládání, jsou dny, kdy to jde lépe a někdy hůře, ale obecně se to určitě zlepšuje. Když jsem u ní byla naposledy na návštěvě, dcera si hrála na dece v obýváku celou dobu. Není to lehké, ale věřím, že s vytrvalostí se na tom dá pracovat a dítě to naučit. Přeji hodně sil!
@Nany875 mi to prijde jako klasické batole. Děti mají vnitřní radar. Naše má půlnoc a jakmile se vyplizim nebo jdu do sprchy, tak se vracím k rudému hystericky vzlykajicimu dítěti. Pak ještě ze spánku demonstrativně popotahuje a vzdychá jaka jsem strašná matka
jinak zabavuju - myčku ti muže pomáhat vyndavat věci, při vaření ji dej misku at něco mícha vedle tebe na židli, pripadne si ji dej do jídelní zidlicky at je u tebe a kouká co děláš ![]()
Příspěvek upraven 21.03.23 v 13:23
@hospodki přesně dcera se mnou vyskladava i zaskladava myčku, dává prádlo do pračky, prendava do sušičky, když vařím tak ji třeba prizvednu aby viděla jak micham omáčku a při tom říkám říkadla typu vařila myšička kašičku…pomáhá mi i s péčí o malého..houpe ho, podává dudlicka..odnese špinavou plinku do kose apod..prostě pracujeme celý den spolu…kdyz je doma manžel tak ji taky třeba zas na chvíli zabavi on…většinou s ní pak jde i po obědě ven…aby h si já mohla právě třeba dát sprchu, na umýt vlasy apod…no a když je nejhůř tak prostě zapnu v tv písničky pro děti…to jí taky zabaví…tancuje u toho, ukazuje u rikadel společně s těmi interprety apod.
@stinga píše:
tak na ty rady jsem zvědavá, dcera má 6 a spí pořád se mnou, po obědě naštěstí přestala spát ve dvou letech
Syn spal se mnou do 6 let, pak jednoho dne řekl, že chce zkusit spát sám a od té doby spí sám v pokojíčku naprosto v pohodě. Nijak jsme na něj netlačili, nenechali bysme ho spát samotného, pokud by nechtěl. Pokojíček měl připravený a bylo jen na něm, kdy se na to bude cítit. Na usínání jsme tam ale doteď buď já nebo manžel, rádi mu před spaním čteme nebo vypravujeme a čekáme než usne. Nevadí nám to, jsme s ním rádi, nebude to dlouho trvat a nebude nás už potřebovat. Jinak je naprosto samostatný, školy v přírodě a pobyty bez nás dává v pohodě, nijak ho to nepoznamenalo, že spal do 6 let s maminkou v ložnici ![]()
Je to uplne normalni.
Navic u deti od mala separovanych v postylce to casto prijde s velkou silou, uz premysli, hybou se a najednou jako by jim doslo, ze bez mamy uz fakt nebudou ani minutu.
A nechat ji teda hodinu!!! brecet je naprosta silenost, jak tohle muzes dopustit…??
Ted nezbyva nez ji mit co nejvic u sebe, telo na telo, aby se nasytila tvoji fyzicke blizkosti. Teprv pak se muze zacit odpoutavat, az na to bude zrala.
A na zachod fakt muze s tebou.
@Lucie_Sx prosim te, hodinu ji urcite nenechavam, bylo to mysleno obrazne, ze se to neda vyresit metodou nechat vybrecet, tak hned neutoc! A pokud se ti moje diskuze nelibi tak nekomentuj urcitr “dokonala matka”
@Nany875 naprosto normální období. K babicce nebo partnerovi ji davej, at si taky odpočineš, ale nesmis tam byt s nimi, jinak budeš vždy ty ta nejzajímavější ![]()
@Nany875 píše:
Ahojte maminky, moji dcerce je 17 měsicu a posledni dva mesice je na mne šilene zavisla. Od narozeni spala v klidu postylce i po obede i vecer. Pred dvemi mesici se to zmenilo a chce spat jen semnou v posteli. Vzdy kdyz ji polozim do postylky šileny řev, kdyz odejdu je schopna brecet i hodinu a me to nedela moc dobre.Jednou vecer jsem musela na zachod, tak jsem ji polozila dopostýlky a brecela tak moc az se pozvracela. Jsem donucena sni spat v posteli a i po obede takze minimalni cas pro sebe. Nemuzu ani umýt nadobi nebo varit, to tez silene place. S tatinkem nebo u babicky vydrzi ale jakmile uvidi mne tak chce byt jen semnou. Jsem zoufala a nevim co stim. Poradi mi nekdo prosim?
To teda neni obrazne receno. Proste ji nechavas brecet, tim to fakt nezlepsis.