Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcera je nesnesitelná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Ledová káva
14.4.23 21:07
Asi vydržet, nastavovat pevné hranice. A co nejvíce zaměstnat. Co ji baví? Nenudí se třeba příliš často? Má doma nějaké povinnosti? Je protivná a drzá ohledně nějakých konkrétních věcí? Vztah se sourozencem měla od jeho narození jaký?
- Citovat
- Upravit
14.4.23 21:18
Duslednost plus nerikat porad ne, nekricet, spis davat moznosti, jak to udelat jinak, ja mam podobnou energetickou upirku a jeste uz na ni leze puberta, bude ji 11r. Vytycit si dve, tri veci, ktere Te nejvic stvou, a na tech pracovat, zbytek docasne pustit a nenapominat za nej. 
Dcera dost drzkovani pochytila ve skole, takze nemam uplne iluze, ze by to jinde bylo o moc lepsi.
Hele, a taky mame veci, ktere proste muzem horem dolem milionkrat do ni cpat a nepujde to a nepujde. Ja se porad uklidnuju, ze to v ni s lety uzraje 
. Jinak je to fajn chytra holka, ale povahu si nejspis nevybrala, nejak na ni vysla, a nejtezsi to ma sama se sebou ona.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tuhy_LU
14.4.23 21:22
Ona tu lásku proste potřebuje… tak to nějak zkuste… Ona z toho vyroste. Klidně ji vysvětlujte, jak se cítíte. Ono ji to jednou docvakne. Ale kontakt a lásku zkuste dávat, co to jde.
Ja měla s dcerou blbe obdobi, když ji bylo 12. Sklouzlo to i k sebepoškozování. Parkrat jsem si o ni a mem vztahu k ni promluvila s terapeutkou a trochu hledala cestu. A brzy se to zlepšilo. Dnes je to supwr ženská (skoro 18).
Ale musím se usmívat - to jsou ty “ideální” rozestupy mezi sourozenci - “aby si spolu vyhráli”.
- Citovat
- Upravit
14.4.23 21:36
@Anonymní píše:Čím více z ní budete na nervy a místo lásky na ní budete křičet a kontakt omezovat, tím horší to bude. Potřebuje se „nabažit“ bezpodmínečné lásky. Podle mě jí chybí. Hranice, jak tu některé radí, nic v tomto případě nevyřeší. Pokud ona bude mít striktní hranice a sourozenec je mít nebude, bude krom toho, že bude nepříjemná, ještě nesnášet sourozence. To je předpoklad pro to, aby ten vztah šel v dospělosti úplně do háje.
Ahoj, jdu si pro radu. Dcera 9 let je neustále protivná, drzá a ošklivá na sourozence. Řešíme její chování už dlouho, ale nic se nezlepšilo. Není skoro den, aby u nás neproběhla hádka, manžel na ní neustále křičí, za to ráda nejsem, ale ona je prostě na nás tak protivná, že to v tu chvíli fakt nejde vydržet být v klidu.
Strašně mě unavuje řešit její chování, ráno se probudí a už kušní. Říká mi, jak mě má strašně ráda a pak je na mě drzá, snaží se dělat, co se jí zlíbí. Je hodně kontaktní, neustále se chodí mazlit, válí se po mě, ale přijde jí to málo. Žárlí i na sourozence, ten jí zřejmě otravuje život. Je mu 7 a je na ni strašně hodný, což mě štve nejvíc, protože za jeho dobrotu se mu dostane jen odsekávani, někdy i posměšky. Štve mě že ji často kritizujeme, chtěla bych ji více chválit, ale je to těžké, když je na nás pořád protivná. Nemáte někdo nějakou radu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.4.23 21:37
Prosím anonym. U nás byl poslední dobou nesnesitelný syn. Už jsem byla uzlík nervů, křik, křik a křik, protože jinak s ním nebyla řeč. Před časem jsem si řekla, že to takhle nejde a začala sledovat webináře, videa na YouTube a teď jsem si zaplatila i minikurzík na stránkách dovychovat.cz. Člověk nejdřív musí zahodit ego a přiznat si, že něco dělá špatně a potom najednou hrozně moc věcí začíná dávat smysl. Zatím nám doma nevládne taková pohoda, jakou bych si přála, změna je strašně moc těžká, ale první krůčky jsou vidět. Hlavně si všímám mnohem víc přístupu nejen nás - rodičů, ale i příbuzných a učitelek. A říkám si, že v tomhle bych ani já nechtěla jako dítě žít a logicky děti reagují zlobením. Jestliže můžu doporučit, mrkni na ty stránky, mají dost videí na YT volně ke shlédnutí, taky se můžeš přidat na fb… Nemusíte s panem Studničkou souhlasit, ale za zkoušku nic nedáš.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.4.23 21:38
To bude asi i věkem. Je to jako popis našeho kluka.
Je teď na ránu. Celý den na mě ječí, za všechno můžu já. Je drzý. Nic nechce.
Navíc máme rozdílné povahy. Takže hodně střetů je i z toho.
Taky má problém se sourozencem. Ten je starší a úplně zlatý.
- Citovat
- Upravit
14.4.23 21:41
Náš nejstarší je úplně stejnej. Šílenost. Nejvíc pomáhá místo prostého „ne“ dát možnosti. Jen dvě. A obě takové, které budu akceptovat. Pak taky rezim. Kdyz se neco deje pravidelne, stejne, vzdy za stejnych podminek… zvykne si na to a neprotestuje. Proste to tak je a hotovo, drzkovani nepomuze. (Coz neznamena, ze si nezanadava, ale mnohem min, nez u veci, ktery nema rezimem zajety). A hlavně dat lásku a pozornost. On to ma asi nejvíc náročný sám se sebou, je vlastne věčně nespokojenej, takze je potreba mu dat tu jistotu, ze ho mam rada, i kdyz je zivot s nim obcas dost uffff…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.23 22:01
Občas si připustit, že dítě skvěle zrcadlí. A jak se Ti líbí to, co vidíš v odraze (ve svém dítěti)?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.23 22:02
Mám doma knihu „Jak mluvit aby nás děti poslouchaly.“ Doporučuju všemi 10 
https://www.databazeknih.cz/…uchaly-49972
Od stejných autorů je pak i kniha „Sourozenci bez rivality“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.4.23 22:16
@Kipa22 píše: Čím více z ní budete na nervy a místo lásky na ní budete křičet a kontakt omezovat, tím horší to bude. Potřebuje se „nabažit“ bezpodmínečné lásky. Podle mě jí chybí. Hranice, jak tu některé radí, nic v tomto případě nevyřeší. Pokud ona bude mít striktní hranice a sourozenec je mít nebude, bude krom toho, že bude nepříjemná, ještě nesnášet sourozence. To je předpoklad pro to, aby ten vztah šel v dospělosti úplně do háje.
Máš pravdu, ale je to těžké. Požádám je oba o úklid pokoje, mladší sourozenec jde, dcera kušní a donutím jí až na popáté a stejně nakonec uklidí jen trochu a tak je to ve všem, dcera neustále v opozici, musí mít poslední slovo. Nejhorsí je, že je protivná i bez důvodu, nejen když po ní něco chci. Kdyby byla v pubertě, tak bych to i chápala, ale je taková zhruba od nástupu do školy. Chci, aby se sourozencem měli hezký vztah, ale jak na to?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.4.23 22:20
@dedrichov píše:
Občas si připustit, že dítě skvěle zrcadlí. A jak se Ti líbí to, co vidíš v odraze (ve svém dítěti)?
Nelíbí, ale já se takto opravdu nechovám. Mám doma ještě jedno zrcadlo a to je fajn, tak kterému zrcadlu mám věřit?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.4.23 22:26
@dedrichov píše:
Občas si připustit, že dítě skvěle zrcadlí. A jak se Ti líbí to, co vidíš v odraze (ve svém dítěti)?
Když máš dvě děti a každé jiné. Které je to tvoje zrcadlo? U nás syn skvěle zrcadlí manžela.
U nás nefunguje ani režim. Už 7 let denně vztek, že se nechce koupat, převlékat…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.4.23 22:28
@Ledová káva píše:
Asi vydržet, nastavovat pevné hranice. A co nejvíce zaměstnat. Co ji baví? Nenudí se třeba příliš často? Má doma nějaké povinnosti? Je protivná a drzá ohledně nějakých konkrétních věcí? Vztah se sourozencem měla od jeho narození jaký?
Dcera je hodně neposedna, sportuje, hraje na nástroj, běhá s kamarádkami venku. Chtěla by nejraději 10 kroužků, je hodně společenská. Nikdy se neuměla moc zabavit sama. Musim ji spíš krotit, aby toho neměla moc. Dbáme na to, aby chodila včas spát, protože je za den asi hodně unavená, večer usíná v osm během pěti minut.
- Citovat
- Upravit
14.4.23 22:28
@Anonymní píše:
Nelíbí, ale já se takto opravdu nechovám. Mám doma ještě jedno zrcadlo a to je fajn, tak kterému zrcadlu mám věřit?
To starší chce svůj komfort, který logicky mít nemůže a nebude. Ono vyrůstalo nejprve jako jedináček (znám to nejen u nás, ale i u spousty rodin v okolí), nechtějí přijít o své výsostné postavení. Kdežto mladší se narodí a je zvyklé na další dítě, protože tam prostě už od narození je.
Zkusím se vždy zamyslet, jak to to dítě vnímá a co vidím? Že po něm neustále někdo něco chce, napomíná, má pomoct, kdežto v tu samou chvíli si zrovna s mladším něco zahraješ / učíš se, zkrátka má Tvojí pozornost. A starší žárlí. Nezná třeba ty pocity, je mu to nepříjemné, že se něco děje a neví co.
Chtěla jsem staršího za něco chválit a z mého pohledu moc nebylo za co. No tak jsem si prostě vyčlenila opravdu blbosti, ale jemu blízké, a za to ho chválila… zklidnila jsem přístup a trvala jen na opravdu důležitých věcech, banality vytěsnila. Syn se zklidnil, je s ním mnohem snatší pořízení, přestože leze do puberty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Ahoj, jdu si pro radu. Dcera 9 let je neustále protivná, drzá a ošklivá na sourozence. Řešíme její chování už dlouho, ale nic se nezlepšilo. Není skoro den, aby u nás neproběhla hádka, manžel na ní neustále křičí, za to ráda nejsem, ale ona je prostě na nás tak protivná, že to v tu chvíli fakt nejde vydržet být v klidu.
Strašně mě unavuje řešit její chování, ráno se probudí a už kušní. Říká mi, jak mě má strašně ráda a pak je na mě drzá, snaží se dělat, co se jí zlíbí. Je hodně kontaktní, neustále se chodí mazlit, válí se po mě, ale přijde jí to málo. Žárlí i na sourozence, ten jí zřejmě otravuje život. Je mu 7 a je na ni strašně hodný, což mě štve nejvíc, protože za jeho dobrotu se mu dostane jen odsekávani, někdy i posměšky. Štve mě že ji často kritizujeme, chtěla bych ji více chválit, ale je to těžké, když je na nás pořád protivná. Nemáte někdo nějakou radu?