Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcera je nesnesitelná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
18.4.23 07:38
- Citovat
- Upravit
18.4.23 07:59
@Anonymní píše:
Už jsem nechtěla reagovat, ale tady mi to nedá. Ne opravdu jí pro sešit nepoběžim já. To je trochu moc ne? Má snad zdravý nohy. Ani synovi bych pro něj neběžela. Promiň, ale co by z ní vyrostlo, kdybych takovéto věci řešila za ní?
Tak pokud dítě má boty a já ne, tak ten sešit klidně podám, a to jsem líná krkavčí matka. Stává se nám to všem, že máme boty a něco narychlo potřebujeme, takže buď podá ten neobutý, nebo si to podá obutý a pak po sobě případně uklidí.
Když jsem cokoli potřebovala vyřešit se svým puberťákem, tak jsem musela počkat, až bude v komunikativní náladě a v čase, kdy byl schopen fungovat, obvykle po 22 hodině. Snažit se u nás řešit něco s dítkem, co po ránu vypadá a chová se jako zombie, nic nevyřeší, jen zvýší rodičovské naštvání. Jinak je obecně lepší dát dítku dostatečnou volnost a zodpovědnost a dohodnout se na hranicích, spolupracuje pak mnohem lépe, než v režimu příkazů a zákazů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.23 08:15
@stinga píše:Že by si osmileté dítě samo vzpomnělo, že má špinavé boty a samo od sebe si je šlo umýt? Za mě teda hard sci-fi.
„a byla už venku obutá… a v té druhé zabahněné běžela“
dcera odchází ráno z bytu do školy v zabahněných botách? a to jak se stane? včera v neděli chodila v bahně, nechali jste boty tak a ona v nich ráno šla v zabahněnýh? vždyť už to muselo být dávno suché
a to jsi ji včera nedonutila boty umýt nebo jí je neumyla sama? nedává to smysl,
anebo vůbec zabahněné nebyly, a ty jako obvykle, přeháníš, jen aby sis mohla na dceru stěžovat
Ani já si teda většinou nevzpomenu, že máme boty špinavé a kolikrát to tady drhnem všichni svorně v pondělí ráno v půl osmé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.4.23 08:39
@Anonymní píše:
Ano, zkusíme to takto. Hlavně manžel se bude muset snažit. Jeho tatínek byl voják, tak to komandování má trochu v krvi.
Je třeba si v hlavě přenastavit, že cest k cíli je víc a je na každém, aby si tu cestu zvolil sám. Tak si udělá úkoly na zemi. Buď jí to tak vyhovuje nebo si časem začne stůl uklízet sama. Kauza s botami taky podle mě nepotřebovala žádný křik. Pokud to nedělá denně, sešit bych jí taky podala, stejně jako bych podala zapomenutou věc manželovi. Pokud trváš na tom, aby si to podala sama, tak bych na to reagovala třeba takto „Jeeee, broučku, oceňuju tvou snahu nenašlapat, bohužel se ti to nepovedlo, takže to příště budeš muset vymyslet líp a dneska po škole tě čeká malé zametání/vysátí/vytření.“
Jinak můj otec byl taky voják. Můj bratr je jiná povaha, on v opozici nebýval, je to takový tichý introvert. A sám doma autoritativní výchovu aplikuje.
- Citovat
- Upravit
18.4.23 09:04
Nevim, proč bys jí měla poroučet uklidit si pokoj. Je to její prostor, má si ho uklízet, jak chce. Jen bych jí řekla, že např. plánuji vysávat a u ní v pokoji, pokud chce, vysaji jenom pokud nebude nic na zemi.
Nevím, proč si myslíš, že je „líná“ si zout botu, píšeš, jako kdyby vám to dělala naschvál. Já bych šla radši bez sešitu, než se zouvat a to i teď v dospělosti. Když by z ní odpadl viditelný kus bahna, řekla bych jí, že by to měla po škole zamést (a kdyby věděla, že má tu volnost, tak věřím, že by si řekla, že to udělá radši hned).
Nevím, proč by měla jít vyklízet myčku na povel. Ani jsem nikde nezachytila slovo „prosím“. Buď poprosím, aby vyndala myčku rovnou, protože do ní chci dát nové nádobí, nebo ji poprosím, aby vyndala myčku, až bude mít čas (implikace, aby to bylo ten den).
Přestaňte ji furt „prudit“. Ona má svoje myšlenky a pocity a názory, nevnucujte jí ty vaše. Nebo natruc (což vůbec nemusí být vědomě) bude dělat pravý opak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.4.23 10:21
@KimL píše:
Nevim, proč bys jí měla poroučet uklidit si pokoj. Je to její prostor, má si ho uklízet, jak chce. Jen bych jí řekla, že např. plánuji vysávat a u ní v pokoji, pokud chce, vysaji jenom pokud nebude nic na zemi.
Nevím, proč si myslíš, že je „líná“ si zout botu, píšeš, jako kdyby vám to dělala naschvál. Já bych šla radši bez sešitu, než se zouvat a to i teď v dospělosti. Když by z ní odpadl viditelný kus bahna, řekla bych jí, že by to měla po škole zamést (a kdyby věděla, že má tu volnost, tak věřím, že by si řekla, že to udělá radši hned).
Nevím, proč by měla jít vyklízet myčku na povel. Ani jsem nikde nezachytila slovo „prosím“. Buď poprosím, aby vyndala myčku rovnou, protože do ní chci dát nové nádobí, nebo ji poprosím, aby vyndala myčku, až bude mít čas (implikace, aby to bylo ten den).
Přestaňte ji furt „prudit“. Ona má svoje myšlenky a pocity a názory, nevnucujte jí ty vaše. Nebo natruc (což vůbec nemusí být vědomě) bude dělat pravý opak.
Tak já asi fakt žiju v jiném vesmíru. Vy po svých dětech opravdu nechcete, aby si uklízely svůj pokoj? Myčku vyndavá se svým bráchou každý den, když přijdeme že školy, já tam pak hned naskládám nádobí. A slovo prosím tam proběhlo, psala jsem to v příspěvku. Jejich povinnosti jsou tedy úklid pokoje a ta myčka. Přijde mi v pořádku, aby děti měly v domácnosti nějakou povinnost.
- Citovat
- Upravit
18.4.23 10:31
@Anonymní píše:
Tak já asi fakt žiju v jiném vesmíru. Vy po svých dětech opravdu nechcete, aby si uklízely svůj pokoj? Myčku vyndavá se svým bráchou každý den, když přijdeme že školy, já tam pak hned naskládám nádobí. A slovo prosím tam proběhlo, psala jsem to v příspěvku. Jejich povinnosti jsou tedy úklid pokoje a ta myčka. Přijde mi v pořádku, aby děti měly v domácnosti nějakou povinnost.
Dítka pokoj jsem řešila naposled ve školce a to mým jediným požadavkem bylo, aby mi nechalo na koberci cestičku k posteli a před luxováním koberec uklidilo. Vlastně tehdy ještě mělo zakázáno v pokojíčku jíst, protože pak jsem zbytky jídla nacházela někde založené. Dítě stále žije, nic nežádoucího se v pokoji nerozmnožuje a už v něm má povoleno i jíst
Myčka mi stačí vyklizená, bývalo to, už konečně ji vykliď, jinak nemůžu vařit, teď už ji v 95% případů vyklidí bez připomínání a včas, kdy, to je na dítku.
Jsou situace, které je nutné řešit hned, ale to je máloco při chodu domácnosti, tam většinou dítě lépe spolupracuje, když má pocit, že si o tom rozhoduje samo, například čas vyklizení myčky. To za hádky fakt nestojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.23 10:40
@Anonymní píše:
Tak já asi fakt žiju v jiném vesmíru. Vy po svých dětech opravdu nechcete, aby si uklízely svůj pokoj? Myčku vyndavá se svým bráchou každý den, když přijdeme že školy, já tam pak hned naskládám nádobí. A slovo prosím tam proběhlo, psala jsem to v příspěvku. Jejich povinnosti jsou tedy úklid pokoje a ta myčka. Přijde mi v pořádku, aby děti měly v domácnosti nějakou povinnost.
Pokoj je jejich pokoj. Ja jim jenom reknu, ze do takoveho bordelu si kamarady pozvat nesmi. A ze jestli teda chteji navstevu, tak at se snazi. A to se snazi. Jednou za cas jim na tajnacku delam hloubkovy uklid a vykydam bordel. Nejsou schopni nic vyhodit, jsou schopni si tunu bordelu nejak relativne esteticky vyrovnat. Zatim maji pokoj vsichni tri spolecne, za pul roku budou mit kazdy svuj a to jeste asi nemam uplne promyslene, jak to bude 
.
Co po nich vyzaduji je mit v poradku veci do skoly, odtrenovanou ZUS.
Zatim nam to funguje, pomahaji celkem ochotne, nehazi xichty, uvidime v puberte, nejsme jeste na konecne. Holky jsou teda od prirody strasna prasata, nejporadnejsi je syn. Ale povedomi, ze se poradek neudela sam, snad maji . Doufam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.23 11:52
@Kasandra159 píše:
Dítka pokoj jsem řešila naposled ve školce a to mým jediným požadavkem bylo, aby mi nechalo na koberci cestičku k posteli a před luxováním koberec uklidilo. Vlastně tehdy ještě mělo zakázáno v pokojíčku jíst, protože pak jsem zbytky jídla nacházela někde založené. Dítě stále žije, nic nežádoucího se v pokoji nerozmnožuje a už v něm má povoleno i jístMyčka mi stačí vyklizená, bývalo to, už konečně ji vykliď, jinak nemůžu vařit, teď už ji v 95% případů vyklidí bez připomínání a včas, kdy, to je na dítku.
Jsou situace, které je nutné řešit hned, ale to je máloco při chodu domácnosti, tam většinou dítě lépe spolupracuje, když má pocit, že si o tom rozhoduje samo, například čas vyklizení myčky. To za hádky fakt nestojí.
Viz myčka - včera říkám klukovi (12), zvolil si sám, že to udělá do 17hod., což bylo za půl hodiny. Náhodou jsem tam v tu dobu byla, on si hrál, mňouknu, kouknu na hodiny, na něj, znova mňouknu, pohled na myčku… a během 10 vteřin šel úplně sám.
Chce to najít v klidu nějakou cestu, která funguje zrovna v té dané rodině.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.23 11:56
@Anonymní píše:
Už jsem nechtěla reagovat, ale tady mi to nedá. Ne opravdu jí pro sešit nepoběžim já. To je trochu moc ne? Má snad zdravý nohy. Ani synovi bych pro něj neběžela. Promiň, ale co by z ní vyrostlo, kdybych takovéto věci řešila za ní?
A víš co si Tvá dcerka z takové situace odnese? Máma mi taky nepodává, tak já ji taky nepodám… až si řekne. Ona to uvidí svým pohledem, ne Tvým. Nejde totiž nikdy o tu konkrétní záležitost, ale o způsob, jakým se u vás řeší různé události, jaká při tom vládne atmosféra a tak. Vidíš to z dospělého pohledu, ona ne. Děláte si někdy legraci, smějete se spolu??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.4.23 13:00
@dedrichov píše:
A víš co si Tvá dcerka z takové situace odnese? Máma mi taky nepodává, tak já ji taky nepodám… až si řekne. Ona to uvidí svým pohledem, ne Tvým. Nejde totiž nikdy o tu konkrétní záležitost, ale o způsob, jakým se u vás řeší různé události, jaká při tom vládne atmosféra a tak. Vidíš to z dospělého pohledu, ona ne. Děláte si někdy legraci, smějete se spolu??
Ano, smějeme se i si dost povídáme. Já fakt myslím, že máme hezký vztah, akorát se nechám vytočit, když je těch věcí za den více nebo jsem v nějakém presu. Každý večer když ji dávám pusu, tak jí říkám, že jí mám ráda a usíná vždy dobře naladěná.
- Citovat
- Upravit
20.4.23 10:37
@Anonymní píše:
Tak já asi fakt žiju v jiném vesmíru. Vy po svých dětech opravdu nechcete, aby si uklízely svůj pokoj? Myčku vyndavá se svým bráchou každý den, když přijdeme že školy, já tam pak hned naskládám nádobí. A slovo prosím tam proběhlo, psala jsem to v příspěvku. Jejich povinnosti jsou tedy úklid pokoje a ta myčka. Přijde mi v pořádku, aby děti měly v domácnosti nějakou povinnost.
U nás má každý povinnosti - vlastně od mala - dejme tomu, že třeba tříleté dítě je schopné zkompletovat ponožky, pokud mám u sebe stejný pár nebo je i schopno stejný pár najít (ale trvá to déle ).
Ale já jsem se od samého začátku snažila nastavit pravidlo/logiku, že si doma prostě všichni pomáháme, já nejsem jejich otrok a zároveň oni nejsou moji sluhové. Takže všichni děláme něco, aby to bylo tak nějak „fér“ a nikdo neměl pocit, že se někteří flákají, zároveň ale vysvětluji, že se práce musí uzpůsobit člověku. Takže tříleté nepůjde umývat okna apod.
Jinak, co se pokoje týče, taky máme nastaveno, že to je jejich prostor a je na nich, jaké to tam mají. Ale stejně jako někdo přede mnou zmínil - pokud si chtějí někoho přivést, musí mít uklizeno, protože do bordelu nikoho nepustíme (to už je i moje vizitka). Stejně tak, ti co mají povoleno jíst v pokoji večer musí přinést nádobí, pokud si ho tam nastřádají a dají ho do myčky. Jednou za měsíc či dva, tři většinou společně děláme větší úklid, třídíme věci/hračky/oblečení. U těch starších už to není tak časté.
Jinak, já jsem se taky dříve bála, že když jednu věc udělám „jednou“, tak že se automaticky na to děti naučí a budou rozmazlené. Ale paradoxně, když s nimi člověk funguje jako s rovnými, tak tahle logika neplatí. Jak tu někdo zmínil - pokud jsem zutá a někdo něco potřebuje, nemám problém to podat - a necítím se jako, že bych byla posluhovač. Vím, že jindy to děcka zvládají. A dokonce jim sem tam uznám i nárok na to, aby byly prostě líné Taky občas sem a nic se mi nechce…
Za mě je nejdůležitější ty věci komunikovat a bavit se jako se sobě rovnými (praktikuju to už cca od 5 let, možná i dřív), jak děti začaly být rozumné, dalo se s nimi domluvit a to je pak prostě o něčem jiném, než o zákazech, příkazech a podobně.
Jinak, než budeš dělat nějaké zásadní změny a hokusy pokusy, spíš si o tom zkus někde něco přečíst a promysli si to. Je fajn nedělat unáhlené změny, ale měnit věci, které mají logiku. Možná bych se třeba zeptala dcery, jestli má nějaké nápady na to, jak by se dalo fungovat společně lépe - v souladu a tak, aby každý nějak přispěl svou troškou do harmonie domácnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Ano, neměla umyté boty, každý den si na to nevzpomenu je umýt. A suché bahno je furt bahno. Nechci si na dceru furt stěžovat, nebaví mě to, proto jsem založila tuto diskuzi, abych to nějak změnila.