Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ale jsi si vědoma toho, že jedině ty to můžeš změnit? Někam s ní vyrazit, udělat jí program, zabavit ji. Máš ji doma jak hromádku neštěstí a co uděláš - založíš diskuzi? Promiň, ale netuším, co od ní čekáš. Sourozence předpokládám nemá, nějakého domácího mazlíčka? Koníček a zájem?
@hanka.br. Samozřejmě, že má. Chodí na lezení, máme psa. My jí program vytvoříme, jezdíme na výlety, chodíme ven. Jen se to odehrává pořád s dospělými, to je ten problém. A nejde to pořád, nenaplníme takhle každou sobotu a každou neděli. Jde o ty děti, ne o zábavu jako takovou.
Bydlíte na vesnici? Tam vím, že bývá problém, že si děcka nemají s kým hrát, protože některé vesnice nejsou pro mladé lidi zajímavé a bydlí tam tedy převážně starší lidé. Pokud ve městě, tak v létě koupák, když je extrovert asi nebude mít problém se seznámit. Určitě tam máte i nějaké akce pro děti a osmiletá už by mohla zvládnout i za kamarády jet městskou, někde jí školáci mívají se slevou nebo zadarmo. Když bys s ní šla na autobus a potom na ní na zastávce i počkala.
@hanka.br. no tak tím, že jí rodiče zaměstají a zabaví se dcera vážně nenaučí fungovat ve vrstevnických vztazích.
Jinak to je holt daň za to, že děti nechodí do spádové školy, ideálně pěšky.
Pro zakladatelku - najděte nějaký kroužek co nejblíže vašemu bydlišti, který by dceru zajímal - ideálně nějaký oddíl - ať už skautsko-turistický a nebo nějaký kolektivní sport, a ideálně neprestižní sport, aby byla důležitější parta, než tréning a horda ambiciozních rodičů okolo.
Jinak pokud je to tak jak si představuju, že přespáváte v domě na vesnici nedaleko většího města, kam všichni dojíždíte a do té vesnice jste se přistěhovali a nikoho tam neznáte, tak by to taky chtělo se víc zapojovat do fungování v obci - nyní se dost nabízí pomoci při organizaci čarodějnic. A pokud se tam nic neděje, tak zkusit najít jednoho, dva lidi, kteří jsou v podobné situaci jako vy a nějaký základní komunitní život rozjet. Čistě teoreticky - na ty čarodějnice, pokud se tam nebudou dělat se ještě stihnete domluvit - stačí zajít za starostou a za hasičema.
A pokud místní rodiny budou pohromadě, tak dcera už to zvládne bez dozoru rodičů.
@Serpentini Jsme malé město, ale zrovna na tom našem konci chcípl pes. Škola a kamarádky jsou půl hodiny pěšky, MHD tu nejezdí - takže zatím fakt jedině vozit, popravdě mám strach jimpustit přes celé město samotnou. Kolikrát si říkám, jak by nám někde v bytě na sídlišti bylo líp.
Jinak teda nikým neřízená nuda a samota vede u dětí k rozvoji fantazie. Třeba málo který spisovatel byl extrovertní dítě, které bylo pořád někde s partou.
A co zkusit skauting? Mívají programy i víkendu a kamarádství je mezi nimi alfa omega.
To nemusí být jen tím, že nechodí do spádové školy, my třeba chodíme do spádové, ale v každé vesnici škola není, jezdí se tedy dále do větší obce, a my jsme zrovna ve vesnici malinké, kde dcera taky žádné spolužáky nemá. Naštěstí jí o víkendech celkem stačí program s námi, teď má už i sourozence, tak to jde. Návštěvy spolužáků nebo jiných kamarádek jen jednou za čas. Myslím, že na vrstevnické vztahy jí snad stačí každý den škola a družina. Plus jsou cca jednou za měsíc různé akce v blízkém okolí, kde se taky vídá se spolužáky.
@Ou No my jsme právě starousedlíci… já jsem v dětství měla na ulici v každém baráku kámošku, ale jak všichni dospěli, odstěhovali se, jen já jsem tu zůstala. Na tom druhém konci města co je škola je i novější zástavba a mladší rodiny… tolik jen k naší geografické situaci… Jako obcasné návštěvy probíhají, to ano… mám pocit, že dcerce chybí nějaký fakt intenzivní kontakt s vrstevníkem.
@Ou píše:
Jinak teda nikým neřízená nuda a samota vede u dětí k rozvoji fantazie. Třeba málo který spisovatel byl extrovertní dítě, které bylo pořád někde s partou.
Hm… něco na tom bude. „Vydává“ pro nás s manželem samizdatem časopisy a komiksy. I pro ty kamarádky a nosí jim to do školy.
@veria píše:
To nemusí být jen tím, že nechodí do spádové školy, my třeba chodíme do spádové, ale v každé vesnici škola není, jezdí se tedy dále do větší obce, a my jsme zrovna ve vesnici malinké, kde dcera taky žádné spolužáky nemá. Naštěstí jí o víkendech celkem stačí program s námi, teď má už i sourozence, tak to jde. Návštěvy spolužáků nebo jiných kamarádek jen jednou za čas. Myslím, že na vrstevnické vztahy jí snad stačí každý den škola a družina. Plus jsou cca jednou za měsíc různé akce v blízkém okolí, kde se taky vídá se spolužáky.
Já jsem doufala, že u nás to bude taky tak - že kontakt ve škole jí tu potřebu kamarádství nasytí, ale není tomu tak. Hraní si v družině podle mě dcerka nepovažuje za tak kvalitní ( vychovatelka hlídá). I tak už ji vyzvedávám až v 16 hodin, ať si pořádně vyhraje.
@SibyllaTrelawney hele to že jste malé město a ty se hlavně bojíš je docela dobrá varinta. Vesnice kde vážně nic není, by byla složitější.
To řešení je, že ji dříve či později pustíš, aby prostě jezdila za kámoškama sama na kole.
Mezikrok je nějaký ten oddíl. To lezení je jen indoroové, bez napojení na reálný horolezecký oddíl?
Jinak mezikrok, mezi její samostatností v pohybu a současným stavem je fakt nějaký ten oddíl z vašeho města, který se věnuje něčemu, co by tvou dceru těšilo a věnuje se tomu i o víkendech a prázdninách. Pokud to budou skauti/turisti/vodáci/horolezci, tak tam to má tu výhodu, že děti k samostatnosti a zároveň základní příčetnosti, co se bezpečností týče vedou docela dobře.
@Ou píše:
@hanka.br. no tak tím, že jí rodiče zaměstají a zabaví se dcera vážně nenaučí fungovat ve vrstevnických vztazích.Jinak to je holt daň za to, že děti nechodí do spádové školy, ideálně pěšky.
Pro zakladatelku - najděte nějaký kroužek co nejblíže vašemu bydlišti, který by dceru zajímal - ideálně nějaký oddíl - ať už skautsko-turistický a nebo nějaký kolektivní sport, a ideálně neprestižní sport, aby byla důležitější parta, než tréning a horda ambiciozních rodičů okolo.
Jinak pokud je to tak jak si představuju, že přespáváte v domě na vesnici nedaleko většího města, kam všichni dojíždíte a do té vesnice jste se přistěhovali a nikoho tam neznáte, tak by to taky chtělo se víc zapojovat do fungování v obci - nyní se dost nabízí pomoci při organizaci čarodějnic. A pokud se tam nic neděje, tak zkusit najít jednoho, dva lidi, kteří jsou v podobné situaci jako vy a nějaký základní komunitní život rozjet. Čistě teoreticky - na ty čarodějnice, pokud se tam nebudou dělat se ještě stihnete domluvit - stačí zajít za starostou a za hasičema.
A pokud místní rodiny budou pohromadě, tak dcera už to zvládne bez dozoru rodičů.
Nikde nevidím, že by dcera měla problém se vztahy s vrstevníky. Naopak. Má problém, když je doma sama. Z toho mi vyplývá, že se doma zřejmě nudí, že se neumí zabavit, když s dětmi není a je jak"hromádka neštěstí". Takže potřebuje zaměstnat. Jestliže přes týden s dětmi normálně funguje ve škole, tak podle mě není až takový problém, že víkend přežije s dospělými. Asi bych jí na tu hromádku neštěstí moc neskákala a prostě dceru zaměstnala, aby se nenudila.
@MP Krista píše:
A co zkusit skauting? Mívají programy i víkendu a kamarádství je mezi nimi alfa omega.
To jsem nabízela, ale moc nechce. Od září bych chtěla, ať chodí do jiného horolezeckého kroužku než teď - jezdila by i do přírdy ( a parťák na laně je opravdový parťák), teď leze jen na umělé stěně… a dám ji na koně, na to se těší. Ale do té doby…
Ona má taková období splínu, teď mě to pohltilo s ní.
Tak ja mam 7mi leteho syna a popravde mimo skolu ma uplne jine zajmy, zabavu i kamarady, nez ve skole. O vikendech mame program vzdy jako rodina, obcas s nejakymi detmi s kamarady jedeme na vylet, ale ne prilis casto. Nevnimam to jako problem, mozna prave naopak.Za rok, dva, uz si bude po skole chodit kam bude chtit a s kym bude chtit, takze jsem rada, ze chce zatim volny cas travit s nami.