Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcerka má panický strach i přes den!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.1.16 23:19
Chudák holčička 
a nestraší třeba u Vás? občas děti vidí i to co my ne.. A nenechala jste někdy malou doma samotnou? Byť na chvilku cca jen 5minut?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.16 23:21
@Ali-Ali - Děkuji, asi to tak udělám… I když nedovedu si teda představit že by se to mělo ještě stupňovat 
Abych byla konkrétnější, dcera byla vždycky úzkostnější, bála se tmy, cizích lidí, psů, nebo usínání. Ale na sourozence se od začátku strašně moc těšila, nemohla se dočkat až přijdem z porodnice a i teď když je vidím, k malé se opravdu chová krásně, pomáhá mi, pusinkuje jí, pořád říká jak jí má ráda…A proto mi vůbec nepřišlo, že by to s tím mohlo souviset… 
Třeba zrovna dneska večer si hrála s tatínkem, který se jí věnoval, zatímco já jsem umývala malou a pak jí poprosil ať si zajde na záchod, že pak si spolu zahrají ještě jednu hru. Ona se zase rozklepala, že se bojí a nakonec nešla, že radši půjde rovnou spát, než aby šla sama. 
A to mi právě přišlo, že kdyby jen toužila po pozornosti tak se překoná, aby si mohli ještě hrát, ale ona ne, blokla se a prostě to nezvládla, nevím co se jí honí v hlavě a opravdu nás to trápí …
Příspěvek upraven 18.01.16 v 23:24
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.16 23:23
@Lucy_VM za me je to projev zarlivosti. Ztraty jiste pozice u vas rodicu. Upoutava pozornost.
U nas se sice zarlivost projevuje jinak, ale take v silene mire. Starsi (kluk) mladsi (holku) miluje, ale vztah k dospelym (vc. prarodicu) je silenost… Ted po 14 mesicich od narozeni male se to uz trochu mirni, ale i tak nevime dne ani hodiny, kdy zacne nejaky „teror“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.16 23:30
@Lucy_VM píše:
@Ali-Ali - Děkuji, asi to tak udělám… I když nedovedu si teda představit že by se to mělo ještě stupňovat
Třeba zrovna dneska večer si hrála s tatínkem, který se jí věnoval, zatímco já jsem umývala malou a pak jí poprosil ať si zajde na záchod, že pak si spolu zahrají ještě jednu hru. Ona se zase rozklepala, že se bojí a nakonec nešla, že radši půjde rovnou spát, než aby šla sama.
ono to nemusi byt vedome. jako ze by delala naschvaly nebo to racionalne promyslela stylem „kdyz ted udelam tohle, tak muzu…“. muze to byt vylozene nevedome, vychazet z nejakeho vnitrniho strachu, ze uz vas nema jen pro sebe. neco proste narusilo jeji svet a je dost mozne, ze ani ona si neuvedomuje, ze to je kvuli miminu.
ani dospely nekdy neumi presne definovat pricinu sve uzkosti, natoz male dite.
jeste me napada, jak mala nesla, kdyz jsi byla v porodnici? to byla doma jeste v pohode?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.16 23:30
@AniNevim píše:
@Lucy_VM za me je to projev zarlivosti. Ztraty jiste pozice u vas rodicu. Upoutava pozornost.
U nas se sice zarlivost projevuje jinak, ale take v silene mire. Starsi (kluk) mladsi (holku) miluje, ale vztah k dospelym (vc. prarodicu) je silenost… Ted po 14 mesicich od narozeni male se to uz trochu mirni, ale i tak nevime dne ani hodiny, kdy zacne nejaky „teror“.
Po 14 měsících trochu mírní? Teda tak to jste mě moc nepotěšila… A můžu se zeptat kolik je synovi roků? Mě bylo jasné, že to, že byla 5 roků sama a najednou se musí dělit o pozornost se musí nějak projevit, ale že to bude takhle to jsem opravdu nečekala… Dřív byla šikovná, oblékla se, hrála si v pokojíčku, všechno a teď je s ní vážně mnohem víc práce než s miminkem, které je naštěstí za odměnu. Nedovedu si představit, že bysme ještě měli uřvané mimčo jako byla Vanesska když byla malá, to už vůbec nevím jak bych to zvládla… Opravdu mi přišlo, že jsme celý ten proces seznamování s miminkem zvládli perfektně a malá si vůbec nemůže připadat odstrčená, ale asi jsem se spletla…
Ale přece ty děti musí pochopit, že i miminko potřebuje nějakou péči rodičů ne? 
Příspěvek upraven 18.01.16 v 23:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.16 23:31
@AniNevim píše:
@Lucy_VM za me je to projev zarlivosti. Ztraty jiste pozice u vas rodicu. Upoutava pozornost.
I žárlivost je „nemoc“ a člověk s tím musí nějak pracovat.. proto ten odborník..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.16 23:46
@Ali-Ali píše:
ono to nemusi byt vedome. jako ze by delala naschvaly nebo to racionalne promyslela stylem „kdyz ted udelam tohle, tak muzu…“. muze to byt vylozene nevedome, vychazet z nejakeho vnitrniho strachu, ze uz vas nema jen pro sebe. neco proste narusilo jeji svet a je dost mozne, ze ani ona si neuvedomuje, ze to je kvuli miminu.
ani dospely nekdy neumi presne definovat pricinu sve uzkosti, natoz male dite.jeste me napada, jak mala nesla, kdyz jsi byla v porodnici? to byla doma jeste v pohode?
Když jsem byla v porodnice tak bylo všechno v pořádku. Manžel jí teda nechával spát vedle sebe v posteli, ale ne že by to nějak urputně vyžadovala, prostě jí to dovolil. Jinak za námi chodila na návštěvu každý den, vždycky hned letěla za malou, najednou to bylo jen její miminko, chtěla jí chovat, kolikrát jí ani ostatním nechtěla půjčit a moc se těšila až přijdem domů…! A pak asi po dvou dnech začalo tohle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.16 23:47
@minoe píše:
@Lucy_VM ´Rozhodně to řeš s odborníkem, ne tady..
Děkuji za názor. První jsem chtěla vědět, jestli se s tím někdo nesetkal, nebo jak by to řešili ostatní maminky… Nevím zda by dcerka vůbec byla ochotná povídat si o tom s někým cizím, není zrovna moc důvěřivý člověk. Ale pokud to jinak nepůjde, určitě pomoc vyhledáme…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.16 23:51
@brulinka píše:
Chudák holčička
Ano nechala, mám obchod vedle baráku a párkrát jsem si už odskočila, dřív s tím vůbec nebyl problém. Jinak děje se to jen doma, venku se vůbec nebojí, před barákem máme kopec a tam jde i teď klidně sama bobovat a my na ní koukáme z okna. Nebo když jsme na procházce, klidně běží napřed a najednou jí vůbec nevadí že jsem daleko za ní a už se stmívá. Venku nemá žádný problém, jen doma…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.16 00:19
@Lucy_VM píše:
Po 14 měsících trochu mírní? Teda tak to jste mě moc nepotěšila…
Ale přece ty děti musí pochopit, že i miminko potřebuje nějakou péči rodičů ne?
Malymu jsou ted bez par dnu 4,5 roku. Rozdil 3 roky a 3 mesice. Prave, ze sel do skolky pred mimcem, tak jsme si rikali, ze si nebude pripadat odstrcen… Nooo.. vize a teorie jsou dobre veci, kdyz praxi vykonava nekdo jiny.
U nas nastala okamzita potreba „byt miminko“. Jeste ze mala nevzala dudlik a ze se odstavil v 7,5 mesicich. Protoze bych verila tomu, ze by se na me napojil a chtel i dudlika.
Flasku s kakao jsme odbourali teprve pred 2 tydny. Odbourat plenky nemozne. Dnes doslo k nejakemu pokroku, kdy byl sdilny a rekl, ze musi prece byt jako sestricka. Tak jsem se mu snazila vysvetlit, ze vsichni chceme byt malinkate jako miminka, ale zivot je zarizeny tak, ze cas plyne a kazde obdobi nese sve dary (nejak v tomto smyslu).
Jinak se absolutne prestal oblekat sam, dlouho chtel krmit (hadali jsme se, pak mi nekdo doporucil: Proste krmte, prejde ho to). Dlouho znamena vic jak pul roku. Ted uz ji sam. Veskolce jedl sam, ale doma ani nahodou. Vydrzel by o hladu nekolik dni.
Zacal pistet - stupnujici se kvileni prechazejici v plac a krik, pokud nasledovala nase ignorace. Noseni po schodech i venku…
Dal uz asi nema cenu pokracovat. Zamerne ruseni spanku male.
Po roce jsme zacali pochybovat jestli to absolutne uprednostneni jeho zajmu bylo take spravne… Nevim, nejsem si jista, jestli to nevedlo k jeste vetsi spratkovitosti.
Hodne pomaha sverovat mu zodpovednou praci. Zacal projevovat zajem o to ji krmit… snazim se to prezit. Donest piti, napojit.
Mala ho zboznuje cim dal vic, i on to zacina videt. Uz i mala „dostava vynadano“. Tak se to tak vse trochu lepsi. Nebo uz jsme otupeli. Nevim… Je to narocne, ale verim ze je to uz skoro za nami.
U nas je asi trochu lepsi situace tim, ze jsou ruzneho pohlavi. Mozna je tazarlivost o neco mensi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.16 00:26
@Lucy_VM u nas jakmile ma nejakeho dospeleho jen pro sebe na nekolik hodin (prochazka, vylet), tak je jak vymeneny - vyklidni se, nehysterci, zabavi se pak chvili sam.
Dve Kozorozi devcatka… No, i tak je to narocne… a se zarlivosti asi o to vic.
Mne hodne pomohlo, kdyz mi rekli, ze nahle pocuravani se, flaska svedci o tom, ze se u 3leteho rozdilu casto dochazi k napodobovani miminka. Pomohlo mi to mit pro nej pochopeni.
Mozna by pro zacatek odbornik postacil jen vam, rodicum, pro vetsi pochopeni a napovedu jak s tim pracovat?
Zpetne lituji, ze jsem nevyhledala odbornika hned. Ted uz to asi nema cenu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.16 00:50
Já nevím, ale používat výhružky a domluvy to ano, ale jít k psychologovi, to ne? Pokud její psychice nerozumíte, tak je psycholog na místě. Sami víte, že její chování není v pořádku…
Pokud pláče strachy, musí být na tom dost špatně.. Je mi jí moc líto. Držím palce, ať se to brzy zlepší a ať najde zase jistotu. A odborníka se nebojte, on je tam pro vás.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.16 01:03
@Lucy_VM píše:
MAMINKY PROSÍM PORAĎTE!!! Mám pětiletou dceru, která má dlouhodobý strach při usínání a v noci, takže musí spát při světle a pokud se v noci vzbudí, vždy volá přes celý byt, protože se bojí přijít, i když má baterku…To bych samozřejmě dokázala pochopit, protože je to poměrně časté. Avšak před pár týdny začala mít doma panický strach a to i „ve dne“, když je světlo, nebo normálně všude rozvíceno!
Určiě bych s ní urychleně zašla za odborníkem. Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.16 01:16
Nechápu proč je pro Vás poslední možnost dětský psycholog? a dopředu si myslíte, že by Vám nepomohl…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
