Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Deprese po potratu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
28.5.13 11:30
- Citovat
- Upravit
28.5.13 11:31
@kačka25 uplně přesně muj se na mě ted naštval že řeším to že jeho segra mě stejny termin jako jsem mela mit ja a me to proste dostalo hlavne protože uvidim jak prcek roste a budu vedet co by maly uměl prostě depka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.13 11:38
@phoma jj, taky můj manžel se mi zdá, že je občas otrávený, že vůbec toto téma znova otevírám.. bere to jako minulost a basta..
@anonymni je blbe, ze mas ty kamosky co mají podobný termín co ty.. moje sestřenka má termín o měsíc dřív než jsem měla mít já.. ještě jsme spolu vtipkovali, že naše děti budou mít stejně dobrý vstah jako my dvě (taky jsme od sebe měsíc).. a ono nic.. taky se bojím, až se bude blížit můj „termín“ tak budu mít depku.. holt člověk znova zavzpomíná co mohlo být..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.5.13 11:38
@minonk píše:
Jsem ráda, za tohle téma.. zrovna pár dni procházím špatným obdobím. V lednu (8tt) jsem měla ZT a musela podstoupit kyretáž. Byla jsem z toho dlouho zoufalá, ale pak jsme jeli na dovolenou, soustředila jsem se na hledání nové práce a bylo mi zas dobře. Jenže ted už se můžeme znova snažit a já si nemůžu pomoct než myslet na ten strach, kdy se to povede a nebo aby se ZT nestalo znovu.. A opět jsem zoufalá a to se ještě tak dlouho nesnažíme..
Jsem ráda, že nejsem sama, která prochází takovýmto stavem, protože v okolí mě moc nechápou (manžel a moje mamka). Asi je to opravdu tak, jak psala jedna z vás, že kdo nezažil sám na sobě prostě nepochopí.. Bála jsem se, že jsem divná, že mám takovéto pocity, ale evidentně je to normální..
Nezbývá nám než se navzájem povzbudit a doufat v to, že to co nejdříve vyjde..A taky se mi zdá, že jsou ted uplně všichni těhotný!! A většina z nich má zrovna termín kdy jsem měla mít termín já! Přeju jim to, ale ani o tom vůbec nechci slyšet..
Taky mam pocit ze me nikdo nechape…muj pritel byl z toho hodne spatny a moc me drzel nad vodou a za to jsem mu vdecna, protoze si neumim predstavit, ze by se takhle zachoval kterykoli z mych byvalych…myslim ze to byla velka proverka naseho vztahu, kterou jsme spolu zvladli.ale ted uz to bere jako uzavrenou vec, a ja o tom nemluvim, protoze vim, ze on uz o tom proste mluvit nehce, ze je zamereny na dalsi snazeni…asi na to obcas taky mysli, ale neresi to tak moc jako ja, a asi tyhle pocity spis dusi v sobe. s kamaradkama o tom mluvit nejde, ty se jen ted vsichni ptaji jestli uz se zadarilo…a nikdo, o tom se mnou nechtel mluvit kdyz se to stalo. prisla jsem si na to uplne sama, bylo mi strasne, na to nikdy nezapomenu…zjistila jsem ze vlastne nemam zadnou dobrou kamaradku. ani jedna z nich za mnou neprisla, nenastavila rameno na vybreceni, nic…nikdo o tom proste vubec nemluvil…a protoze jsem uz byla docela dlouho tehu a mela pomalu koncit v praci, tak uz to samozrejme vsichni vedeli.
- Citovat
- Upravit
stepankad
28.5.13 11:40
@Deniska2000 píše:
Taky jsem se z toho ještě nedostala. V Září loňského roku jsem prodělala mimoděložní těhotenství, miminko rostlo, jenže jinde než mělo. Museli mi ho vzít a přišla jsem o vejcovod. Pak další snažení a v Lednu jsem našla opět //, bohužel jsem musela na revizi, pravděpodobně SP nebo opět mimoděložní. Myslela jsem si, že to zvládnu, ale jsem jak na houpačce. Chvíli je to v pohodě a já se těším na dovču, léto, sluníčko atd.. pak mě přepadne depka a bulím a bulím. Představuju si, že nebýt mimoděložního, tak jsem tenhle měsíc rodila. Navíc mi nědávno porodila nejlepší kamarádka, sestřenice a teď je těhotná i moje neteř a nevlastní neteř. A já to pořád nějak nezvládám
cítím se úplně stejně jako ty…drzim palce
- Citovat
- Upravit
28.5.13 11:40
Můj manžel se z toho taky rychle otřepal-nebo to tak aspoň vypadalo a dokonce jsme se kvůli tomu i párkrát pohádali, jako proč jsem z toho tak dlouho smutná a tak! Prostě chlapi to berou úplně jinak…a to, co si prožívá ženská si vůbec nedovedou představit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.13 11:50
Jee, holky to jsem ráda, že máte všechny podobné chlapy doma jako já 
Když si na to totiž ted vzpomenu a chci se politovat, tak přesně, manžel se rozčílí a já to už s ním radši ani neřeším.. a to přitom mám doma fakt hodného chlapa..
Tím, že jsem byla ještě na začátku těhu, tak to moc mých kamarádek nevědělo a myslela jsem si, že to ani nikomu nechci říct, ale teď jsem zjistila, že mi to pomáhá se o tom svěřit a probrat to. Né teda s každým, ale s blízkýma kamarádkama to probírám a řeším co mám dělat dál (už mám naštěstí jednoho krásného kloučka doma, kterému budou ale 3 roky, tak nevim zda se vrátit do práce) a moc mě to pomáhá to řešit a vymýšlet varianty..
Taky před tím, než jsem potratila jsem vůbec nevěděla, že je to tak časté, tak i chci aby to ostatní věděli, aby pak když se to stane nějaké mé kamarádce, aby věděla, že v tom není sama a můžem si spolu poplakat 
a taky mě šíííleně rozčilují neustále dotazy - tak co, kdy bude druhé miminko? tak jim radši řeknu tohle a pak sklapnou a už se neptaj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
JellyBean
28.5.13 11:55
@minonk píše:
@Ms.Blueberry přesně tak.. jako manžel z toho byl taky dost mimo, byl se mnou v nemocnici a oba jsme z toho byli smutný hned po zákroku, ale on už se s tím vnitřně smířil a nechápe, že já to furt řeším.. navíc se mu líbí, co mi řekla doktorka, že už jsem si to statisticky vybrala (že prý průměrně každá ženská zažije jeden potrat) a tak že příště už to prostě bude dobrý.. já se tím taky uklidňuju, ale furt tu je prostě vnitřní pocit strachu..
No, sem ted ubulená taky tím, že mám dostat MS, tak ve mě hormony bují
Chlapi to prostě berou jinak. Ono je to také hodně bolí, ale dokážou se otřepat a jít dál. Ženská to bere zase po svém. Asi to vnímá více, že miminko rostlo v ní a že ona musí tu revizi podstpoupit atd. 
Já měla pocit takového selhání, že nejsem schopná miminko donosit a že chlap kvůli mě zůstane bez dětí a takové různé věci Nešlo mi moc o tom nepřemýšlet a když mi chlap řekl, že si ten stres dělám i sama, když neustále o něčem přemýšlím, že to mám nechat být, protože nějáké co by kdyby mi stejně nepomůže. Tím mě vždycky našval a hodněkrát jsme se kvůli tomu i chytli. Nebylo to vůbec lehké období, ale říkám oni to prostě berou jinak. A to samé lidi, kterým se to nestalo…ať už je to ženská nebo chlap…
- Citovat
- Upravit
28.5.13 11:56
@minonk Mně taky hrozně pomáhalo o tom mluvit. A teď mi přijde, že kolem mně je toho hrozně moc. Pořád slyším, že někdo známý potratil. Někdy mi přijde, že si tím projde opravdu skoro každá A věřím, že když už má člověk doma jedno děťátko, tak že to snad musí být ještě horší, protože člověk ví, jak je to super to mimi mít a chtěl by pro toho druhého sourozence
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.13 12:02
@Lucista Je to sice horší v tom, že bych chtěla sourozence pro syna, ale zas na druhou stranu mám uplně úžasné odreagování a radost! Po zákroku bych to asi nedala bez mého syna, furt jsem ho mazlila a hrála jsem si s ním..
No, ale ted právě řeším, jeslti se vrátit do práce a nebo si prodloužit mateřskou na 4 roky a zůstat doma. Mám takový blbý strach, co když se další mimčo už nikdy nepovede a tohle bude moje jediné, tak nechci přijít o ty chvilky s ním..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
JellyBean
28.5.13 12:02
@Anonymní píše:
ja uz byla prave naprosto v pohode, vedela jsem ze uz to ted bude v dobry, ze me doktor kontroluje kazdy mesic a vubec si nepripoustela ze by to podruhe mohlo spatne dopadnout. ani ted si to nepripoustim, tak nejak vnitrne vim, ze ted uz to dopadne dobre a starosti mi to nedela, jen to cekani, nez se povede me ubiji…ja mam depku proste z toho prvniho, ze ted uz jsem mela valit pred sebou bricho jako blazen, funet a pripravovat se na to ze za mesic a kousek budu rodit. proste ze vsechno melo byt uplne jinak…a do toho moje 2 kamaradky..jedna bude rodit na konci cervna a druha na zacatku srpna…a mezi nima jsem mala byt i ja. a to mi dela problemy. jinak na druhe tehotenstvi si pripadam uplne pripravena a strasne natesena.tak nevim co je tohle za problem…mozna je to jen ted fakt tim, ze vim, ze jsem mela za chvili rodit.pak to treba zase prejde.
Asi je to hodně i tím, že mají tvé kamarádky pomalu stejný termín, jako jsi měla ty Ono to pak člověka svádí myslet na to a právě pak řeší co a jak by bylo, kdyby to bylo v pořádku a tak Snad se to bzry urovná a hlavně budu moc držet palce, aby se vám co nejdříve zadařilo 
Mě i pomáhalo pátrat po různých homeopatikách a bylinkách, které by mi mohly pomoci, aby se to už neopakovalo a taky mi hodně pomohlo zapojit se tady do diskuse, kde byly holky které si prošly tím samým…
- Citovat
- Upravit
28.5.13 12:07
Jo, já když byla po tom mimoděložním, asi týdem 4roky snažení o to těhotenství, tak naše neteř oznámila, že je těhotná, naš miminko by bylo o trošinku starší starší, prostě je to u nich tak, že si řeknou teď a mají, už druhé dítě, já se složila, oni dělali oslavu, slavili narozeniny jejich druhého syna, sešla se celá rodina, gratulovala, čučela na fotky z ultrazvuku. Já řekla, ať si manžel jde, že já to nedám, cítil se dotčený, pak mi říkal, že se všichni ptali, proč jsem nepčišla, že oslava v rodiině by mi udělala dobře jako týden po potratu, ještě jsem měla v břiše stehy by mi udělalo dobře slavit něří jiné podové těhotenství nikdo to nechápal, byla jsem za hysterku, otěhotněla jsem zázrakem rychle, naše děti jsou od sebe necelé tři měsíce, přesto jsem nesnesla vyprávění, jak byla na ultrazvuku a ci tam vděli a jak jí roste bříško. A na jejího maléh, a že se vídáme často, koukám s bolestí v srdci, Nikdo to neví.
jako týden po potratu, ještě jsem měla v břiše stehy by mi udělalo dobře slavit něří jiné podové těhotenství nikdo to nechápal, byla jsem za hysterku, otěhotněla jsem zázrakem rychle, naše děti jsou od sebe necelé tři měsíce, přesto jsem nesnesla vyprávění, jak byla na ultrazvuku a ci tam vděli a jak jí roste bříško. A na jejího maléh, a že se vídáme často, koukám s bolestí v srdci, Nikdo to neví.
@phoma píše:
@kačka25 uplně přesně muj se na mě ted naštval že řeším to že jeho segra mě stejny termin jako jsem mela mit ja a me to proste dostalo hlavne protože uvidim jak prcek roste a budu vedet co by maly uměl prostě depka
Příspěvek upraven 28.05.13 v 12:10
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.13 12:10
@terinka4444 tak to je drsne že cela rodina to nepochopila…k tomu není co dodat ja bych tě třeba ani nezvala zavolala ti že mě to mrzi a že chápu že se neb udeš chtít zúčastnit a stejně mi přijde divne oslava otěhotnění člověk nikdy neví…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.5.13 12:15
@Ms.Blueberry píše:
Asi je to hodně i tím, že mají tvé kamarádky pomalu stejný termín, jako jsi měla ty
ja zacla chodit do skoly, hackuju a do toho prace, pes, pritel, ted kdyz bylo hezky tak porad nejake grilovacky a oslavy, vylety, takze mam porad co delat. homeopatika jsem brala prvni 2 mesice, doporucila mi je neurolozka, ale nemam pocit, ze by mely nejaky ucinek…a to povidani je tady fajn, mozna by stacilo si jit tady popovidat a uklidnit se, nez hned bezet k psychologovi, jeste uvidim…ale na druhou stranu kdyz jsen otehotnela, tak mi asi moc nepomohlo chodit sem…nejdriv jsem tady probirala proc nam to nejde. coz bylo temer rok, a pak kdyz se povedlo, tak jsem tady cetla strasidelne pribehy co by se mohlo stat.nez jsem sem zala chodit, tak jsem netusila co je zamlkle tehotenstvi…navic jsem tady porad cetla co nesmim delat, jist pit atd..a mela jsem z toho hlavu jak patraci balon a porad se stachovala ze to urcite nevyjde..a myslim si, ze ten stres k tomu trosku i prisel…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Nadměrná menstruace v 48 letech
- 15.06.26
- misicka77
Menstruace u 14leté dcery
- 11.06.26
- PavlaJ12
Těhotenství i přes krvácení ?
- 06.06.26
- Jadwiga7
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
ja uz byla prave naprosto v pohode, vedela jsem ze uz to ted bude v dobry, ze me doktor kontroluje kazdy mesic a vubec si nepripoustela ze by to podruhe mohlo spatne dopadnout. ani ted si to nepripoustim, tak nejak vnitrne vim, ze ted uz to dopadne dobre a starosti mi to nedela, jen to cekani, nez se povede me ubiji…ja mam depku proste z toho prvniho, ze ted uz jsem mela valit pred sebou bricho jako blazen, funet a pripravovat se na to ze za mesic a kousek budu rodit. proste ze vsechno melo byt uplne jinak…a do toho moje 2 kamaradky..jedna bude rodit na konci cervna a druha na zacatku srpna…a mezi nima jsem mala byt i ja. a to mi dela problemy. jinak na druhe tehotenstvi si pripadam uplne pripravena a strasne natesena.tak nevim co je tohle za problem…mozna je to jen ted fakt tim, ze vim, ze jsem mela za chvili rodit.pak to treba zase prejde.