Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Pokud se takto cítíš dlouho, tak zajdi za psycholožkou a na děti zapomeň…protože do nepohodlného vztahu by děti přicházet neměly, jsi ještě mladá, tak si užívej radosti a ne starosti. Pokud máš deprese, je potřeba je ŘEŠIT!!!
Podle mě tohle k dnešní době a částečně i věku patří, tedy myslím deprese. Co já vím, tak se to projevuje ale většinou nechutí cokoliv dělat, na cokoliv se těšit atd. Jestliže máš takovýhle problém jen na „partnerském“ poli, pak se nejspíš nejedná o depresi, ale spíš o nějaký problém, nedůvěru, něco podvědomého atd. Můžeš se zkusit poradit s odborníky, co s tím, ale tak jako tak tě (dle mého názoru) čeká rozhodnutí, zda-li je tento partner pro tebe ten pravý. Zamilovanost vyprchá totiž dříve nebo později u každého páru a pak záleží na tom, jestli ho opravdu miluješ, nebo jsi s ním už jen ze zvyku.. No, nevím jestli ti to nějak pomůže, tak či tak přeji hodně štěstí!
já jsem takto cítila, když jsem byla ve vztahu, který byl z mé strany o ničem, partner mě sice miloval, byl pozorný, hodný, ale já ho nemilovala a tak mě prostě všechno štvalo, když jsem se s ním rozešla úplně mi spadl kámen ze srdce a já cítila, že zase můžu dýchat
pokud se neustále cítíš v nějaké tenzi a křeči, určitě bys měla přijít na to, co to způsobuje, protože takto si můžeš přivodit spoustu zdravotních problémů
No ono to neni jen ve vztahu. ale já jsem zoufalá chci s ním byt dál ale nevím jestli to zvladnu
a z čeho jsi zoufalá? pokud s ním chceš být a on s tebou, tak byste to měli společně zvládnout a ustát, můžeš to třeba brát jako zkoušku vašeho vztahu
Jestli s ním opravdu chceš být, tak si promluv s ním. Nemusíš mu přece říkat, že jsou chvíle, kdy se ti hnusí, ale zkuste se společně dopátrat toho, v čem je problém. Anebo zkus nějakou psycholožku/psychologa, ty ti také pomůžou. Rozhodně víc, než lidé přes takovouhle diskuzi, kteří o tobě ani nic neví.
Přesto ale, napsala jsi sem, tak s tím chceš něco dělat, to je první krok a to je skvělé. Jen to dotáhnout do konce ![]()
Já vím, že bych asi měla k psychologovi, ale nechce se mi, ani nevím jestli se to platí nebo ne. Zapoměla jsem napsat, že s mámou téměř nekomunikuji. Ale s otcem ano. odstěhovali se když mi bylo 16 a já se starala sama o celý barák a starší bratr se na mě vykašlal spíš se snažil mi to udělat těžší. Já nevím čím to je, že si připadám nešťastná. Mám strach co se bude dít dál......Měla jsem třeba i týden, kdy bylo vše ok..ale pak se to vrátilo.
psychologa ti proplaci zdravotni pojistovna, ale pokud se ti tam nechce, tak tam nechod, asi by to nemelo zadny valny efekt ![]()
mam kamarada psychologa a ten mi rikal, ze v jeho ordinaci jsou casto lidi, kteri k nemu sli pouze na popud nekoho jineho a ze je to ztrata casu pro klientela i pro nej
ja moc nerozumim v cem je jadro pudla, jestli v tom priteli, nebo v tom, ze nekomunikujes s mamou, nebo jestli proste obecne se ti zije tezko
nemas treba nejakou kamaradku, ktere veris a mohla bys to s ni vsechno probrat?
dobrou kamarádku mam daleko. Bydlíme s přítelem na vesnici kde nemam nikoho a ještě k tomu ve dvougeneračním baráku. byty jsou odděleně ale tchýně je vlezlá
A moje druhá nej kamarádka nemá pochopení..změnila se
Já sama nevím v čem ten problém je. Možná za tím psychologem zajdu…ale já nechco antidepresiva…podle mě to nevyřeší
Já bych to viděla na přivtělenou dušičku z toho, co píšeš, když tak se mi ozvi do zpráv..
proc si myslis, ze by ti psycholog hned predepsal antidepresiva? takhle to nechodi, psycholog je od toho, aby s tebou dany problem rozebiral a vykladal si s tebou, samozrejme klient musi chtit a musi spolupracovat, jinak bude „lecba“ bez efektu
moje kamaradka mela a ma hodne psychicke problemy, u psychologa byla dvakrat a zhodnotila ho jako blbce, co vubec nevi o co jde......takhle obrazila jeste asi 2jine psychology, potom se otrepala a rekla si, ze zadne problemy nema a hotovo
nikdo ji zadne prasky nenutil, protoze netrpela zadnyma depresema, proste si jenom nevedela rady se zivotem a hlavne s chlapama
no a tak to tak nejak kouli doted a myslim, ze koulet bude cely zivot ( btw. ma trosku silene rodice)
Mé kamarádce hned nasadili antidepresiva, proto si to myslim. A moc děkuji za radu a zkusím to…Jsem odhodlaná s tím něco dělat…takhle žít nechci. Děkuju za rady ![]()
Zakladatelko, ozvi se mi do vzkazů…nevím jestli to jde, když jsi anonymní, kdyžtak založ nějaky dočasný nick… Myslím, že máme dost společného ![]()
Omlouvám se za anonym, ale nechci aby to viděl někdo mě blízký. Chci se jen zeptat, jestli se někdo cítí tak jako já. Děti nemám, ale chtěla bych. Jsem mladá 19let. Mám přítele a přijde mi, že po skoro tříletém vztahu vyprchala zamilovanost. Před ním jsem žádný vztah neměla. Neustále cítím stres, bolí mě břicho a bojím se. Nevím ale čeho. Chvíli se na něj těším, ale chvíli se mi téměř hnusí. Rozčilují mě uplně normální věci. Snažím se to překonat, ale přijde mi to spíš horší…trvá to už dlouho. Předem děkuji za odpovědi