Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Deprese v těhotenství, strach...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.4.21 16:43
Proč chceš až na posledním místě řešit to, co ti prokazatelně může pomoci?
Jinak teda nepopisuješ úplně deprese, ale úzkosti. A na ty je prostě psychoterapie nejefektivnější.
Pro začátek se mrkni třeba do téhle knížky, ať tušíš jak úzkost vlastně funguje a co s tím. Ale vstoupit do psychoterapie je fakt nejlepší cesta.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.21 16:46
Proto jsem ráda, že chodím do práce celé těhotenství. Když mám čas přemýšlet jako ty, tak to nikdy nic dobrého nepřinese.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.21 16:50
@Nicole 1234 píše:
Proto jsem ráda, že chodím do práce celé těhotenství. Když mám čas přemýšlet jako ty, tak to nikdy nic dobrého nepřinese.
přesně tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.4.21 16:50
@Ou je to těžké.. mám strach chodit k doktorům, prostě někam kde z toho mám stres, a bojím se.. nevím čeho přesně, ale strhává mě to k strachu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.4.21 16:53
@Nicole 1234 jenže při mojí práci která mi celý tohle vyvolala, fyzicky náročná, psychicky v té době ješte více.. to prostě nešlo.. kdybych pracovala jinde vůbec bych nad takovým brzkým odchodem nezvažovala.
- Citovat
- Upravit
MalaModra
MalaModra
21.4.21 16:56
@Dara90 píše:
Pokud člověk opravdu trpí na úzkosti nebo deprese, tak to vážně není jen tím, že “má moc času nad sebou přemýšlet”
- Citovat
- Upravit
21.4.21 17:06
@Anonymní píše:
@Ou je to těžké.. mám strach chodit k doktorům, prostě někam kde z toho mám stres, a bojím se.. nevím čeho přesně, ale strhává mě to k strachu.
ano - a ta úzkost z toho to řešit adekvátně vede k tomu, že jsi teď zaplavené ještě větší úzkostí. A především - pokud děláš to, co ti říká úzkost, tak tato ve skutečnosti sílí a poséze ti krade víc a víc ze života.
Úzkosti se zbavíš tak, že uděláš to před čím tě varuje a zjistíš, že to není tak strašné, jak sis to pod vlivem úzkosti představovala.
Ono tu úzkost zároveň posilují těhotenské hormony, ale pokud se do toho proppadneš, tak to fakt je potřeba řešit zvenčí a především v hlavě.
projdi pro začátek tu knížku, ale nespoléhej na to, že to bez terapie nepůjde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.4.21 17:09
@MalaModra je to i tím časem.. ale není to asi hlavní důvod.. řekla bych že to je vše způsobený tím co jsem si v životě zažila, od mých 17ti do 23 tři úmrtí v rodině, teď ta situace v práci.. moc mi to nepřidalo.. mimo jiné jsme ještě řešili vrozenou vadu u miminka která se nakonec nepotvrdila..naštěstí.. prostě si říkám co jsem komu v životě udělala že tohle potkalo zrovna mě.. asi zním jak kdybych se litovala, ale ono toho vážně už na mě není málo.. a nevím co s tím..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
PaníKadrnožková
21.4.21 17:15
@Anonymní píše:
Ahoj holky.. mám takový problém.. pracovala jsem v domově pro seniory, byla jsem tam v tu nejhorší možnou dobu když jsme tam měli covid a lidé nám tam umírali jak na běžícím páse.. nejhorší pro mě bylo jedno úplně nečekané v říjnu.. od té doby mám deprese z toho co se může stát, strach o rodinu, o sebe.. v prosinci jsem nastoupila kvůli těhotenství na neschopenku, v únoru jsem sebou sekla ( prý z nízkého tlaku) od té doby mám strach někam vylézt, chodit do obchodů, atd.. jezdím ob den k rodičům abych se ujistila že jsou v pořádku.. volám mamce nebo taťkovi každý den kvůli kravinám abych je alespoň jednou denně slyšela. Mám pocit že už mi cvakne a i si myslím že moje rodiče jsou ze mě na palici i když nevědí co je pravým důvodem toho proč je furt otravuju. Myslí si že se nudím.. poraďte mi prosím co mám dělat.. psychologa bych řešila až na posledním místě.. je to hrozný a už nesnesitelný
Zlatičko, taky jsem mela uzkosti v prvnim tehotenstvi, gynekolog mi doporucil informovat rodinu, aby ‚me pohlidala‘ a v pripade zhorseni konzultovat psychiatra. Dle meho nazoru se neni za co stydet, muze to byt vyrazne ovlivneno hormony. Neboj se pozadat o pomoc 
byla by skoda zkazit si teseni na mimco, zivot je uz tak slozity.
At se Ti dari a preju Ti klid v dusi
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.4.21 17:19
@Ou píše:
Proč chceš až na posledním místě řešit to, co ti prokazatelně může pomoci?Jinak teda nepopisuješ úplně deprese, ale úzkosti. A na ty je prostě psychoterapie nejefektivnější.
Pro začátek se mrkni třeba do téhle knížky, ať tušíš jak úzkost vlastně funguje a co s tím. Ale vstoupit do psychoterapie je fakt nejlepší cesta.
https://obchod.portal.cz/…e-z-uzkosti/
Ja opravdu nechápu, proč všichni chtějí řešit psychologa/psychiatra až jako poslední možnost. Jako když zjistim, že mám rakovinu, tak onkologovi, až když nezabere nic jiného? Schválně troufalé srovnání, ale deprese je rakovina duše. Také to vidím spíš na úzkosti, ale u mě se úzkostmi třeba rozjela dost těžká deprese a na doktora, k němuž byl problém se dostat, jsem se těšila jak na smilování 
anonym zdrav.stav
- Citovat
- Upravit
21.4.21 17:25
@Anonymní píše:
Ja opravdu nechápu, proč všichni chtějí řešit psychologa/psychiatra až jako poslední možnost. Jako když zjistim, že mám rakovinu, tak onkologovi, až když nezabere nic jiného? Schválně troufalé srovnání, ale deprese je rakovina duše. Také to vidím spíš na úzkosti, ale u mě se úzkostmi třeba rozjela dost těžká deprese a na doktora, k němuž byl problém se dostat, jsem se těšila jak na smilování
1. pořád je to stigmatizované.
2. úzkost deformuje myšlení a jít za někým cizím a říkat mu o tom čeho se bojím je děsivé. Celkem logicky úzkost pak vyvine co největší úsilí aby před něčím takovým člověka ochránila. A přitom upevnila svou vlastní pozici.
3. mno, tak zrovna u rakoviny je naprosto běžné, že mezi oznámením a nástupem na léčbu je často zoufalá snaha dělat cokoliv jiného, než se léčit něčím, co skutečně může mít šanci, zkoušet nějaké alternativy.
Jinak jako než se ti rozjela ta deprese, ve stavu když to ještě nebylo úplně vháji - byla bys ochotná jít si někam pro pomoc, když si ještě věřila že to vlastně máš pod kontrolou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.4.21 17:39
@Ou předtím jsem to brala trochu jinak, všechny ty strachy nebyli tak silné na to abych nad něčím takovým ani přemýšlela, dřív jsem byla hodně silná povaha, všechno jsem brala tak že zvládnu a že to je prostě život, i když mě trápili různé věci. Ani bych se nebránila tomu si s někým o tom popovídat.. dokonce jsem to i vyhledávala, ty rozhovory o životě a o tom co se komu stalo, jak se cítí.. a teď už jen slyším že třeba někomu je špatně nebo že se někdo s někým rozešel tak mi začne bušit srdce a nechci o tom slyšet..
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Ahoj holky.. mám takový problém.. pracovala jsem v domově pro seniory, byla jsem tam v tu nejhorší možnou dobu když jsme tam měli covid a lidé nám tam umírali jak na běžícím páse.. nejhorší pro mě bylo jedno úplně nečekané v říjnu.. od té doby mám deprese z toho co se může stát, strach o rodinu, o sebe.. v prosinci jsem nastoupila kvůli těhotenství na neschopenku, v únoru jsem sebou sekla ( prý z nízkého tlaku) od té doby mám strach někam vylézt, chodit do obchodů, atd.. jezdím ob den k rodičům abych se ujistila že jsou v pořádku.. volám mamce nebo taťkovi každý den kvůli kravinám abych je alespoň jednou denně slyšela. Mám pocit že už mi cvakne a i si myslím že moje rodiče jsou ze mě na palici i když nevědí co je pravým důvodem toho proč je furt otravuju. Myslí si že se nudím.. poraďte mi prosím co mám dělat.. psychologa bych řešila až na posledním místě.. je to hrozný a už nesnesitelný