Deprese ze školy

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 17.04.18 23:11
Deprese ze školy

Zdravím, už si potřebuji ulevit, jsem tak trochu na dně.

Jsem v posledním ročníku vysoké. Je to dost náročné studium, je nás tam pár, protože si na to moc lidí netroufne. Vždy jsem byla hodně v zápřahu, ale dalo se to snést. Teď nevím co je to den a noc, snažím se, co mi síly stačí, dřu a dřu. A stejně nic nestíhám. Vedoucí diplomové práce mě jen deprimuje prý jak vůbec nic nemám, jak jsem vůbec nepokročila apod. Rozumějte, nepotřebuju nějaké uznání, ale té práce co jsem odvedla! A snáším jen nepříjemnou kritiku a shazování. Jsem na dně, hloupá, pomalá, na konci sil. Měla jsem i takové předměty, ale těch už jsem se téměř zbavila… ta diplomka mě ale velmi tíží, pokroky nejsou vidět a cítím se neustále jen špatně a provinile, což mi vadí nejvíce, ten špatný pocit ze sebe sama, i když nevím, co víc bych ještě měla dělat Teď už jsem tak otupělá po 4 hodinách spánku, že mi mozek vůbec nefunguje a rozhodla jsem sem napsat…díky za vyslyšení.

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

Reakce:
 
Sexynohy
Ukecaná baba ;) 1418 příspěvků 17.04.18 23:14

Žádná škola nestojí za zdraví, natož psychické. Co si rozložit ročník? Nebo posunout diplomku, to by nešlo?

 
poučená
Ukecaná baba ;) 1344 příspěvků 17.04.18 23:16

Koncovky bývají stresové. Což není nikdo, kdo by tě doma podpořil, kdo by ti řekl: DÁ SE TO ZVLÁDNOUT.

 
Sexynohy
Ukecaná baba ;) 1418 příspěvků 17.04.18 23:18

Jinak mi přijde, že poslední dobou jsou dva trendy. Vedoucí diplomky podkopává nohy a shazuje, nebo diplomku chválí, aby na poslední chvíli řekl, jak je hrozná. Druhý nešvar je časté obviňování z plagiátorství. Tam si říkám, že diplomek na jedno a to samé téma bylo už mnoho, tak se holt něco v těch diplomkách bude opakovat, zvlášť když zdrojů není přehršel.
Jestli tě to uklidní, nejsi v tom sama, většina lidí kolem mě, měla vedoucího diplomky na ránu pěstí. Bohužel. Proč takoví byli, to netuším.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 17.04.18 23:20
@Sexynohy píše: Žádná škola nestojí za zdraví, natož psychické. Co si rozložit ročník? Nebo posunout diplomku, to by nešlo?

To tedy nestojí :( Já, která nejsem nikdy nemocná, mám skvrny kolem očí, nedávno chřipka, záškuby ve svalech… Zbývají mi jen dva předměty, takže tam už naštěstí není moc co rozkládat. A diplomku pravděpodobně posunu o měsíc odevzdání, vedoucí mě do toho vlastně tlačí, ono ani není definováno, na jaké úrovni by měla práce na DP skončit, je to tak na pocitu vedoucího. Přijde mi, že ten konec nikdy nepřijde. Navíc to prodlouží mé psychické trápení o další měsíc, což jsou taky skvělé vyhlídky.

 
PeknyVlasy
Kecalka 191 příspěvků 17.04.18 23:22
@poučená píše:
Koncovky bývají stresové. Což není nikdo, kdo by tě doma podpořil, kdo by ti řekl: DÁ SE TO ZVLÁDNOUT.

Já jsem taky slyšela tisíckrát, jak to zvládnu a věří ve mě… to mi vlastně ani nepomáhá.

 
lilith1
Ukecaná baba ;) 1239 příspěvků 17.04.18 23:25
@Anonymní píše:
Zdravím, už si potřebuji ulevit, jsem tak trochu na dně.Jsem v posledním ročníku vysoké. Je to dost náročné studium, je nás tam pár, protože si na to moc lidí netroufne. Vždy jsem byla hodně v zápřahu, ale dalo se to snést. Teď nevím co je to den a noc, snažím se, co mi síly stačí, dřu a dřu. A stejně nic nestíhám. Vedoucí diplomové práce mě jen deprimuje prý jak vůbec nic nemám, jak jsem vůbec nepokročila apod. Rozumějte, nepotřebuju nějaké uznání, ale té práce co jsem odvedla! A snáším jen nepříjemnou kritiku a shazování. Jsem na dně, hloupá, pomalá, na konci sil. Měla jsem i takové předměty, ale těch už jsem se téměř zbavila… ta diplomka mě ale velmi tíží, pokroky nejsou vidět a cítím se neustále jen špatně a provinile, což mi vadí nejvíce, ten špatný pocit ze sebe sama, i když nevím, co víc bych ještě měla dělat Teď už jsem tak otupělá po 4 hodinách spánku, že mi mozek vůbec nefunguje a rozhodla jsem sem napsat…díky za vyslyšení.

Znam, me cekaji v cervnu statnice a jeste jsem to nevidela :roll:

 
podaji
Kecalka 367 příspěvků 3 inzeráty 17.04.18 23:26

To dáš uvidíš. Už to máš za pár. Můj vedoucí práce si v půlce odjel někam do Kambodži a nepřišel ani ke statnicim. Nahradni v tu chvíli nebyl k sehnání a rozepisovat novou diplomku…ani náhodou. A víš co jsem udělala? Při státnicích měli řeči že tohle je divný a proč tohle a tamto tak jsem to svedla vše na vedoucího práce (na fakultě dost vážený), že to doporučil on, jeho idee a bla bla a oni zmlkli a dáli mě to. Byla to fakt saskarna za ty stresy co jsem u toho měla. Vydrž :D

 
Janee19
Zasloužilá kecalka 682 příspěvků 17.04.18 23:30

Kdyz nejde o zivot, jde o ho.no… Rid se tim, sice je blby rupnout, ale prece si nezrasis zdravi. Kazda zkouska se da vzdycky opakovat, i statnice, diplomka. Hlavni je, ze ses zdrava, mas fajn rodinu, zdrave deti… No a kdyz to vyjde, tim lip :kytka:

 
Sexynohy
Ukecaná baba ;) 1418 příspěvků 17.04.18 23:35

Tak to zkusíme vzít z toho nejhoršího. Když to nedáš, tak co se stane? Nebudš mít dokončenou VŠ. Ty roky studia se neztratí. Život půjde dál, rodina to dřív nebo později pobere, ty si pobrečíš, ale časem se zvedneš najdeš si práci a postupně se dostaneš i k té, kterou chceš. Nic víc, nic míň.
Taky mi nepomáhá takové to: to dáš, akorát se pak víc cítím pod tlakem. Na druhou stranu, pokud to takto řešíš, tak to znamená, že jsi v tom zažraná a připravuješ se co to jde, takoví „nerváci“ to nakonec dávají jako jedni z nejlepších. Jestli můžeš vypadni někam alespoň přes jednu noc, vyprdni se na případný harmonogram, nebo že kousek nestihneš. Potřebuješ si od toho dát odstup. Je to jen životní období, nebude to trvat napořád. Ještě tě čeká spousta legrace, pohody a uvolnění.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 17.04.18 23:39
@Sexynohy píše:
Tak to zkusíme vzít z toho nejhoršího. Když to nedáš, tak co se stane? Nebudš mít dokončenou VŠ. Ty roky studia se neztratí. Život půjde dál, rodina to dřív nebo později pobere, ty si pobrečíš, ale časem se zvedneš najdeš si práci a postupně se dostaneš i k té, kterou chceš. Nic víc, nic míň.
Taky mi nepomáhá takové to: to dáš, akorát se pak víc cítím pod tlakem. Na druhou stranu, pokud to takto řešíš, tak to znamená, že jsi v tom zažraná a připravuješ se co to jde, takoví „nerváci“ to nakonec dávají jako jedni z nejlepších. Jestli můžeš vypadni někam alespoň přes jednu noc, vyprdni se na případný harmonogram, nebo že kousek nestihneš. Potřebuješ si od toho dát odstup. Je to jen životní období, nebude to trvat napořád. Ještě tě čeká spousta legrace, pohody a uvolnění.

Já vím, nestane se vlastně nic, jen bych ze sebe byla zklamaná nu. Děkuju za rady, potřebuju to slyšet z nějaké nezávislé strany.

 
Sexynohy
Ukecaná baba ;) 1418 příspěvků 17.04.18 23:44
@Anonymní píše:
Já vím, nestane se vlastně nic, jen bych ze sebe byla zklamaná nu. Děkuju za rady, potřebuju to slyšet z nějaké nezávislé strany.

Já to znám, byla jsem úplně stejná, až s dítětem se to začalo měnit. Co nějaká párty na koleji?, nebo třeba zajít na kafe s nějakým pohodovým diplomkovým flákačem? Takoví lidi mne vždycky uklidnili, jak já stresuju, když už to mám rozdělané a oni mají prd a jsou totálně vpohodě. Po setkání s takovými salámisty, jsem se cítila vždycky líp :mrgreen:

 
poučená
Ukecaná baba ;) 1344 příspěvků 17.04.18 23:46

Tak to neber tak osudově. Vezmi to jako přípravu na život. Život jsou někdy podivné hry. Kdybys měla čas a přečetla si, co já tady dneska: „jak ji povalil na zem, hlavou u ústředního topení a škrtil ji a ona pak vstala a fackovala ho“, „jak jí dítě stále pláče a ona je úplně vyčerpaná“ a podobné životní zábavy, člověk by snad ani neměnil svůj úděl.

Neber to osudově a už vůbec ne, že je někdo na tebe nehodný. Všichni lidé jsou nějak ve stresu a pak se chovají jak pitomci. Vezmi to z nadhledu, nějak to okecej, do školy jdi s pocitem, že jdeš na rande, zkus to napětí ze sebe uvolnit. Dýchání, meditační hudba. Anebo přeruš studium. Hlavně si nenič nervovou soustavu. Rodina ti nastavila ctižádostivou laťku, a tobě je teď jejich ctižádost k zátěži.

Nedávno jsem se sešla s kolegy z VŠ a vzpomnělo se na nepřítomného Pavla, jak ten dokázal okecat zkoušející, která každého druhého vyhodila. Pavel, všichni to o něm věděli, že se neučí, měl své jiné zájmy. Kupodivu z místnosti vycházel spokojený hovor a smích zkoušející. Sotvakdo z nás ji někdy viděl se smát. Dostal za 1. Situace byla o tom, že si všechno vymýšlel. Vymýšlel si jména experimentátorů a popisoval jejich experimenty. A protože zkoušející o těch lidech nikdy neslyšela, ale nevěděla, že baron Prášil práší, nechtěla, aby věděl, že to nezná. Každý takový jako Pavel být neumí, ale každý umí být nějakým svým vlastním způsobem originální. Být sám sebou, to je největší životní vítězství člověka. Držím ti palce!

 
Afrikana
Kecalka 482 příspěvků 18.04.18 00:02

Na nervy a stres doporucuju koupit si kozlikove kapky a kapsle rozchodnice ruzove (nej by mela byt od Viridianu). Drzim palce, to urcite das. Jak uz rikal nekdo prede mnou, ty konce byvaji nejnarocnejsi (a taky to dost lidi vzda). Ale doklep to, svetlo na konci tunelu se blizi :hug:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 18.04.18 00:11
@poučená píše:
Tak to neber tak osudově. Vezmi to jako přípravu na život. Život jsou někdy podivné hry. Kdybys měla čas a přečetla si, co já tady dneska: „jak ji povalil na zem, hlavou u ústředního topení a škrtil ji a ona pak vstala a fackovala ho“, „jak jí dítě stále pláče a ona je úplně vyčerpaná“ a podobné životní zábavy, člověk by snad ani neměnil svůj úděl.

Neber to osudově a už vůbec ne, že je někdo na tebe nehodný. Všichni lidé jsou nějak ve stresu a pak se chovají jak pitomci. Vezmi to z nadhledu, nějak to okecej, do školy jdi s pocitem, že jdeš na rande, zkus to napětí ze sebe uvolnit. Dýchání, meditační hudba. Anebo přeruš studium. Hlavně si nenič nervovou soustavu. Rodina ti nastavila ctižádostivou laťku, a tobě je teď jejich ctižádost k zátěži.

Nedávno jsem se sešla s kolegy z VŠ a vzpomnělo se na nepřítomného Pavla, jak ten dokázal okecat zkoušející, která každého druhého vyhodila. Pavel, všichni to o něm věděli, že se neučí, měl své jiné zájmy. Kupodivu z místnosti vycházel spokojený hovor a smích zkoušející. Sotvakdo z nás ji někdy viděl se smát. Dostal za 1. Situace byla o tom, že si všechno vymýšlel. Vymýšlel si jména experimentátorů a popisoval jejich experimenty. A protože zkoušející o těch lidech nikdy neslyšela, ale nevěděla, že baron Prášil práší, nechtěla, aby věděl, že to nezná. Každý takový jako Pavel být neumí, ale každý umí být nějakým svým vlastním způsobem originální. Být sám sebou, to je největší životní vítězství člověka. Držím ti palce!

Máš pravdu, já moc nesnesu, když se mnou někdo nejedná dobře, většinou se podle toho zařídím, klidně bych kvůli tomu odešla z práce jak se tak znám, ale v tomto případě nemůžu nic moc dělat :( Měla bych se to naučit a nebrat si to.

Tak Pavel je skvělý :lol: tohle přesně já neumím.

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství,... číst dále >

Do první třídy jedině s kvalitní aktovkou. Víte, na co si dát při výběru pozor?

Prázdniny pomalu končí a blíží se začátek školního roku, pro mnohé děti... číst dále >

Články z Expres.cz

Angela se našla! Po deseti dnech se objevila ve Španělsku, manželská krize se nekoná

Celé Německo minulý týden spekulovalo, kde se nachází kancléřka Angela... číst dále >

Vondráčková promluvila o rozchodu s Plekancem: Bylo to překvapení!

Když Tomáš Plekanec před týdnem prostřednictvím sociálních sítí informoval,... číst dále >

Články z Ona Dnes

Vendula se těšila na nový účes. Proměna byla tak radikální, že se nepoznala

Od střední školy Vendula nezměnila účes. Ve svých šestadvaceti letech se... číst dále >

Svět mě dřív štval, dospěla jsem teprve nedávno, říká Simona Babčáková

Proměna herečky Simony Babčákové na blondýnu se promítla i do chování lidí... číst dále >


Reklama