Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Děti po ivf
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
8.1.16 09:26
@Anonymní píše:
Matky, ktere nemohou dlouho otehotnet se hrozne upnout na cil - tehotenstvi. A pak když jsou tehule, tak vlastne nevi, co dal, plan splnen.
Na neonatologicke JIP jsou deti po IVF casteji nez deti pocate prirozene, to ma logiku taky - vicecetna tehotenstvi, starsi matky, leckdy i dost nemocne… A rodice pak ty deti navstevovali min. To je pozorovani doktoru, potvrdit studii to samozrejme nepujde, kdo by do toho sel?
A neni to proste tim, ze ty rodicky po ivf tvori statisticky vetsi vzorek a proto se v nem tedy zastupuji oba extremy ve vetsim poctu, ale vztazeno na celkovy pocet skupiny bude vyskyt extremu v obou skupinach shodny?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.16 09:34
@Cuddy píše:
A neni to proste tim, ze ty rodicky po ivf tvori statisticky vetsi vzorek a proto se v nem tedy zastupuji oba extremy ve vetsim poctu, ale vztazeno na celkovy pocet skupiny bude vyskyt extremu v obou skupinach shodny?
no jistě…
pokřivit se dá jakákoli „statistika“…já můžu třeba tvrdit, že je pro malou lidskou bytost mnohem rizikovější být počata přirozeně a porozena ultrapřirozeně (doma, bez nástřihu, bez kapaček), protože všechny(?…asi jo) děti, co skončily v babyboxech (nebo dokonce v popelnici), mají za sebou právě tento start do života 
on spíš každý asi vidí to, co vidět chce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.1.16 09:40
@ugluk píše:
@Cuddy kdysi jsem četla nějakou knihu (od Hany Konečné, tuším), která se zabývala opravdu mnoha psychologickými aspekty neplodnosti, od prvotního zjištění, přes varianty mnoha způsobů léčby, až po vnímání těhotenství a dítka po narození. A paušalizovat fakt nejde. V podstatě se setkala s oběma extrémy, i když to rozhodně nebylo plošné a spíš stylem - setkala jsem se i s… (už je to hodně dlouho, co jsem to četla), ale zaujalo mě to. Popisovala matky, které se opravdu na dítě přehnaně upnuly. A pak taky matky, jak píše anonymní - veškerou mnohaletou energii upnuly ke snaze otěhotnět a když se jim to konečně povedlo, najednou nevěděly, co s tím, a k dítěti si obtížně hledaly vztah. V žádném případě ale nepsala, že by ty matky byly plošně jiné. I když samozřejmě mnohaletý boj s neplodností člověka změní, já u sebe vnímám daleko větší trpělivost, toleranci k různým názorům a hlavně velikou pokoru před tím, co spousta lidí považuje za samozřejmé, nejen děti.Ale - změní tě i spousta jiných věcí. Smrt někoho blízkého, blbá nemoc… A mezi námi, když se tak člověk rozhlídne, najde spoustu extrémů i u matek přirozeně narozených dětí. Ženské, které by tříletému dítěti nedaly Lipánek, rozhodně nejsou výsadou neplodnýchA ženy pracně si hledající cestu k dítěti po porodu taky ne, stačí prolétnout zdejší diskuze nebo deníčky.
S tím naprosto souhlasím. Těšila jsem se na miminko. Ale pod vlivem okolí, jsem myslela, že je to samozřejmost. A tím spíš holčička. Když mi řekli, že to bude kluk. Začala jsem mit pochybnosti, jsem úplně k ničemu. Nejsem schopna splodit a když, tak kluka. Popravdě, jsem těhu prozila ve strachu aby bylo vše ok. A smiřovala jsem se s klukem a tím „ze nejsem dost dobra abych mela holčičku“. A po porodu jsem rozhodne nebyla zamilovaná, spíš jsem se pořád bala, aby byl v pořádku. A díky tomu "řeším " i ten psychomotorický vývoj. Ale po sedmi měsících, mám konečně pocit, že ho moc miluju. A jsem ráda, že jsem překonala potíže s kojením a trávíme tak spolu opravdu hodně času a našli si k sobe cestu. Nevím, jestli bych k němu cítila totéž, kdybych kojení vzdala. Asi bych dál žila jen ve strachu jestli je v pořádku, ale mateřská láska by to asi nebyla. Možná jen vděk, že ho mám a pocit povinnosti, že mám pečovat.
Teď si přeji druhé, klidne a ráda kluka. Jen ne dvojčata (protože mame jestě 2mrazáčky)
- Citovat
- Upravit
8.1.16 09:44
Tak více potratů je i z toho důvodu, že spousta těch žen do těhotenství rovnou vstupuje nějak hendikepovaných. V průměru bývají o dost starší a s věkem kvalita vajíček klesá. Jestli si to pamatuju správně, tak průměrná 25letá ženská má 20 % vajíček geneticky nesprávných (a z těch buď nedojde k otěhotnění nebo většinou brzo zaniknou), třicetiletá už 30 %, pětatřicetiletá 50 % a pak už to směrem ke čtyřicítce dost strmě klesá. Ženy podstupující IVF mívají často problémy imunologické, hematologické, endometriózu, vady dělohy, mají za sebou všelijaké choroby nebo jenom jejich chlapovi hledají jednu kvalitní spermii mezi tisícema špatných. Prostě ten start, najít správné vajíčko a správnou spermii a dokázat, aby se správně dělilo, uhnízdilo a tělo ho nezahubilo, je prostě obtížnější. Takže statisticky jsou ty počáteční ztráty větší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.1.16 09:52
Jsem zakladatelka , jiný anonym
@Conulka píše:
coooo? Jak chodí za miminky míň?? Jako třeba v noci když pláčou nebo jak je to jako myšleno??? A kdo to jako zkoumal??
Už chápu ten anonym, takový blábol už tu dlouho nikdo nevyřkl
Nevím, jestli to tak paní myslela. Ale pochopila jsem, že méně chodí k předčasně narozeným dětem do nemocnice, jip, neonatologie… ale nevím, jestli jsem to pochopila dobře.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.1.16 09:57
Proc anonym
Vyskytli se tu dva anonymy. Já jsem zakladatelka a proc anonym? Protože se s ivf nikde nechlubím a na emiminu jsou lidi co znám.
- Citovat
- Upravit
8.1.16 10:15
@Anonymní píše:
Nevím, jestli to tak paní myslela. Ale pochopila jsem, že méně chodí k předčasně narozeným dětem do nemocnice, jip, neonatologie… ale nevím, jestli jsem to pochopila dobře.
já tomu ani moc nevěřím, spíš zas někdo chtěl vidět trávu růst, tak ji viděl (a koneckonců ani nevzal třeba v potaz, že maminka po předčasném porodu může mít sama značné zdravotní potíže, i psychické, i třeba pokud rodila kvůli nějakému zánětu sekcí, tak problémy s jizvou, hnisání atd. a je sama ráda, že je ráda).
žádný dítě na JIP ani jinde to na čele ani na postýlce napsaný nemá, pochybuju, že to někdo řeší, jak bylo počato. Porodnici zajímají úplně jiný věci a to, co se odehrálo před 7-9 měsíci je v danou chvíli už irelevantní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.16 10:28
El, tak zase porodnice byla jediná ze všech přítomných doktorů, kdo se o početí zajímal. Takže tam to věděli a vzhledem k tomu, že dítě pak leží na JIP většinou tam, poznamenáno by to měli. Ale třeba už v propouštěcí zprávě pro pediatričku o tom ani slov, a že ta se pak vyptávala na všecko možné a vždycky jsem všecko odpovídala poctivě, na tohle se neptala. Druhá pediatrička po přestěhování taky ne, a to je obě považuji za velmi pečlivé doktorky. Nahlásila bych jim třeba to, kdyby byla dcera z darovaného vajíčka, protože půlka rodinné anamnézy neznámá. Ale v porodnici to teda věděli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.16 10:55
Já si myslím, že každá maminka má jiný vztah po porodu k novorozenci - někoho zaplaví euforie a někoho ne a ten pravý cit se dostaví třeba až po měsících a někomu se nedej bože nedostaví vůbec
ale já si myslím, že to se způsobem početí a dobou snažení absolutně nesouvisí, ať si tady ten chytrý anonym (co není zakladatelka) tvrdí co chce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.1.16 11:04
@Conulka píše:
Já si myslím, že každá maminka má jiný vztah po porodu k novorozenci - někoho zaplaví euforie a někoho ne a ten pravý cit se dostaví třeba až po měsících a někomu se nedej bože nedostaví vůbec
ale já si myslím, že to se způsobem početí a dobou snažení absolutně nesouvisí, ať si tady ten chytrý anonym (co není zakladatelka) tvrdí co chce
Nemusis na nekoho utocit kvůli jinému nazoru. Ja ti tvuj neberu, jen mam jiny, chytra Conulko.
A na neonatologicke JIP vi, jestli bylo mimino z IVF, pro ne je prubeh tehotenstvi dulezity.
Chytry anonym
- Citovat
- Upravit
8.1.16 11:09
@Anonymní píše:
Nemusis na nekoho utocit kvůli jinému nazoru. Ja ti tvuj neberu, jen mam jiny, chytra Conulko.A na neonatologicke JIP vi, jestli bylo mimino z IVF, pro ne je prubeh tehotenstvi dulezity.
Chytry anonym
Jenže já furt nechápu, proč se bavíme o té JIP.?? Já se bavím od začátku pouze o donošených dětech, které JIP nepotřebují. Však zakladatelka taky neměla dítě na JIP
jinak si nemyslím, že označením chytrý anonym na někoho útočím, to jsem nechtěla, aby to tak vyznělo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.16 11:17
@Anonymní píše:
S tím naprosto souhlasím. Těšila jsem se na miminko. Ale pod vlivem okolí, jsem myslela, že je to samozřejmost. A tím spíš holčička. Když mi řekli, že to bude kluk. Začala jsem mit pochybnosti, jsem úplně k ničemu. Nejsem schopna splodit a když, tak kluka. Popravdě, jsem těhu prozila ve strachu aby bylo vše ok. A smiřovala jsem se s klukem a tím „ze nejsem dost dobra abych mela holčičku“. A po porodu jsem rozhodne nebyla zamilovaná, spíš jsem se pořád bala, aby byl v pořádku. A díky tomu "řeším " i ten psychomotorický vývoj. Ale po sedmi měsících, mám konečně pocit, že ho moc miluju. A jsem ráda, že jsem překonala potíže s kojením a trávíme tak spolu opravdu hodně času a našli si k sobe cestu. Nevím, jestli bych k němu cítila totéž, kdybych kojení vzdala. Asi bych dál žila jen ve strachu jestli je v pořádku, ale mateřská láska by to asi nebyla. Možná jen vděk, že ho mám a pocit povinnosti, že mám pečovat.Teď si přeji druhé, klidne a ráda kluka. Jen ne dvojčata (protože mame jestě 2mrazáčky)
To mi zase teda pripadne hrozny, ze se nekdo tak snazi o dite a neni smiren s faktem, ze muze mit hoku nebo kluka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.16 13:27
@ugluk píše:
El, tak zase porodnice byla jediná ze všech přítomných doktorů, kdo se o početí zajímal. Takže tam to věděli a vzhledem k tomu, že dítě pak leží na JIP většinou tam, poznamenáno by to měli. Ale třeba už v propouštěcí zprávě pro pediatričku o tom ani slov, a že ta se pak vyptávala na všecko možné a vždycky jsem všecko odpovídala poctivě, na tohle se neptala. Druhá pediatrička po přestěhování taky ne, a to je obě považuji za velmi pečlivé doktorky. Nahlásila bych jim třeba to, kdyby byla dcera z darovaného vajíčka, protože půlka rodinné anamnézy neznámá. Ale v porodnici to teda věděli.
jo, to jo, v té statistické zprávě o těhotenství a porodu, co putuje na ÚZIS způsob početí je, takže v porodnici to opravdu ví (na druhou stranu, mě se přímo tam nikdo neptal, jak jsem děti počala 
, takže jestli vyplňujou automaticky že spontánně a spoléhají na to, že matka případné IVF nahlásí, už jen z toho důvodu, že často to bývají ženy více úzkostné o zdraví toho mimina, takovéty, co „raději“ císař atd., to nevím), ale stejně to je založený někde v papírech, který se pak pošlou pryč, ale nikdo z lékařů nepřistupuje k novorozenci jinak proto, že byl počat po IVF. Aspoň teda jsem ten dojem nezískala..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.16 13:44
Tak vidím, že diskuze se začala ubírat zcela jiným směrem od zakladatelčina dotazu . Každopádně podle mě jsou děti po IVF a normálně počaté úplně stejné, nevidím v tom žádný rozdíl. A co se matky týče, tak já jako matka vymodleného dítěte z IVF jsem úzkostnější, ale mam takovou povahu, takže bych možná byla stejná i u normálně počatého dítěte. Ono to není jen o početí, ale povaze, předchozích zkušenostech atd…
A mimochodem způsob početí opravdu nikoho nikdy nezajímal… Nesetkala jsem se s tím, že by se mě někde ptali a jak jste ho maminko počala, doma v posteli nebo na Petriho misce?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
No, mě taky souvislost napadla, protože tohle dítě by spontánně nebylo. A tak mě napadlo, že je to vlastně nejpřirozené, jestli se může přirozeně dál vyvíjet. Ale jak tu kdosi psal, je pouze rozdíl ve způsobu početí a když probírá těhu normálně, tak by teoreticky neměl být rozdíl. A že ivf těhu má více zamlklých potratu, je prý způsobeno tím, že je takove těhu více sledovane od začátku. Od okamžiku, kdy některé ženy o těhu ani neví.