Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, muj syn v podstate od doby, kdy se zacal pohybovat, bere a strhava vsechny veci, na ktere dosahne. Povazovala jsem to za beznou detskou zvidavost. Ale nyni je mu 1,5 roku, roste, dosahne cim dal vys a zacina to byt dost narocne. Strhava vse ze stolu, kuchyne, proste odevsad. Kolikrat ho ani dana vec nezajima, jen ji strhne a zahodi. Nepomaha absolutne zadny zpusob vysvetlovani, zlobeni se atd., ani kdyz mu to ukazu, prohlidnem si to, ne proste NIC nesmi byt v jeho dosahu. Je neuveritelne rychly ve vyuzivani prilezitosti, staci setina vteriny nasi nepozornosti a uz to ma. Uz si s tim nevim rady. Mate nekdo obdobnou zkusenost, jak jste to resili a kdy to preslo? Zacina uz lezt na zidli, tak se toho docela desim ![]()
Měla jsem taky takové dítě. Jediným řešením bylo striktně odstranit z dosahu vš, co by mohlo vadit, kdyby se dostalo do ruky. Netuším, kdy to dělat přestalo, ale v pubertě už má zase jiné neřesti
Prostě přežít, no.
Starší to taky dělala…cca ve 2 letech to vpodstate přešlo…půl roku je klid…a teď s tím samým začíná ten mladší 😂 🙈
Říkala jsem tomu období holobytu
Všechno do dosažitelné výšky bylo prázdné a vystěhované. Kolem dvou let to s rozvojem řeči přešlo.
Od dvou let si dcera přisune židli tam, kam “potřebuje” dosáhnout
![]()
@mokkk Obdobi holobytu pobavilo
, kazdopadne moje deti se zaridily spis jako u @Thomassss
.
Jo, všechno co dítě nesmí a nemá dostat do ruky, musí být výš, jak metr, dekorace a kytky pryč
u nás to bylo u obou úplně stejně. Pak přijde čas, ze pochopí, jak se k tomu dostat jinak. Do tří let je to jen a jen o kontrole.
Malou děsně vavilo vytahovat věci z pytlů tak jsem ji vždyCKY dala pytel se starým oblečením ona si ho celej vytahala a já to do něj zase nandala… i když to spíše pře rokem.
Jako nejhorší to bylo u mé tetičky ta má milion serepetiček a cinkrlátek vystavených přesně v učích toho 1,5 letého dítěte všechno tretky tpytivé…často skleněné… musela jem ji mít celou dobu na návštěvě na klíně. A nebo pak tetička chodila s ní. a pomáhala ji ty věci si prohlížet říkala co je co aby to nerozbila.
Ale dobrý postupně to slábne… kolem 2,5 let celkem dobrý po třetím roce už to dítě má zase jiné zájmy. A garantuju ti že v 5 letech jí maximálně pochválí dekorace. (jAKO ŽE TO MÁ NA OKRÁSKU)
Jinak ja narvala dve nejpristupnejsi policky zajimavymi bezpecnymi vecmi a zbytek mela uklizeny, ale na vterinku clovek polizil nekam neco nebezpecneho a dite melo fakt radar
.
Dat ty věci z dosahu. Bude hůř, dcera má dva roky, kam nedosáhne ze země, tam si prisune židli
dělání bordelu je největší zábava. K tomu mi neustále rabuje kuchyň, jak ji nechám minutu bez dozoru, tak určitě najdu někde vysypanou mouku, kakao, luštěniny, psi misky apod. To je proste normalni období.
Já si v tomto období hrála na bachaře. Prostě jsem dítěti byla pořád za zadkem a jak se schylovalo ke škodě, drapla jsem ho za tu ruku, řekla důrazně NE a odvedla ho jinam. Pokud už něco takhle cíleně jen shodilo a nešlo o to, že by si s tím chtělo hrát, „donutila“ jsem ho věc zvednout a vrátit na stůl, i kdyby mělo jít jen se mnou za ruku a sledovat, jak to dělám já. I to byl pro ně opruz, protože jsem je zdržovala od hry. A samozřejmě doma tomu přizpůsobit byt, jinak se ani nevyčůráš. Brzy to pochopí, neboj.
Naprosto normální dítě. Pomáhá nechávat v dosahu jen bezpečné věci.
@Thomassss píše:
Od dvou let si dcera přisune židli tam, kam “potřebuje” dosáhnout![]()
U nás jeden cca od roku a dveře otevíral už před rokem a půl (vysokej a sikovnej)
a druhej funkci zidlicky od 1r4m
je to prcek, takže přišla na to, ze když si prisune židli ke dveřím, tak přes ni je otevře
@Olivie333 to je jak orální období… někdo konci okolo roka a někdo ve třech ještě všechno strka do pusy
Jediné, co mi vadilo, tak věčně vyhrazené skříně a šuplíky s prádlem a ponožkami. Než to člověk naskládal zpátky, to byl děs. Ale děti byly spokojené a rozbít se to nemohlo.