Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Podle me si hleda „sve misto“. Zmena a on ji musi zpracovat.
Nedavala bych na reci deti, respektive bych neverila vsemu. Podle zkusenosti od dcery ze tridy se umi deti proti jednomu nepekne semknout a kolikrat si vymysli i to, co neni pravda. Spis bych se domluvila s ucitelkou, aby to neprerostlo v situaci, kdy deti budou proti nemu i kdyby byl nejhodnejsi.
U dcery ve tride je kluk, ktery ma problemy s chovanim, nicmene se nejak adaptoval. Jenze par deti mu uz jeho vstup /sposta slova, agresivita/ nezapomene a berou ho jako vyvrhele a jeden zjistil, jak je jednoduche hodit na nej vse spatne, tak ho neustale provokuje. A samozrejme pokud prijde reakce, pravy agresor je v pohode.
@evíček 84 píše:
Nas maly je prvni rok ve skolce bude mu lete 4roky. A ve skolce byl nejdric uplne v pohode ale od ledna se strasne zmenil je na nas zly nechce s detma vystupovat pri ruznych besidkach netancuje s nimi necvici pritom je velice sikovny vidim jak se u mi predvadet doma jen se oroste jakoby boji nebo nevim. A taky se zacal zlobit i na ucitelky coz je pro matku dost trapne kdyz si na nej ucitelka stezuje
Učitelky obecně jsou trochu jiní „lidé“. A pokud si paní učitelka stěžuje, když neumí dítě zabavit, zvolit klidovou metodu nebo formu pořístupu, která na dítě bude platit a místo toho si jde stěžovat v šatně, tak bych se jí zeptal, zda by uvitala nějakou pomoc, třeba nějakého zkušenějšího kolegy, že bych se paní ředitelky nebo u zřizovatele pokusil jí pomoci a zařídit to.
Jak by jste se divala na kominíka, který by Vám po vyčičtění komína zazvonil u dveří a začal si stěžovat, jak byl komín zanesený, že střecha je dost příkrá a ještě tak nesnesitelně celý den pálí slunce?
@PetrVesely píše:
Když slyším „jak ho přimět k tomu, aby dělal, co ostatní“ tak se mi odporem ježí chlupy na celém těle. Koukněte se lidi kolem sebe, na ulici, v práci, v TV když budou zprávy a zamyslete se. Skutečně chcete, aby vaše děti dělali to, co ostatní? Skutečně chcete aby se „nechali srovnat“ podle představ paní učitelky, podle představ politiků, podle představ zaměstnavatele, podle představ těch co ví „co a jak se má dělat“? Budete šťastní, když se vaše děti podřídí každému „s názorem“?NE! Já naopak budu rád, rád, když mé dítě bude dělat to, co si myslí, že je v tu dobu správné. Bude mít své postoje a názory a ty bude umět uhájit.
Sakra lidi jak můžete napsat: „Někdy se stane, že je hrubý na děti - pokud mu něco berou, tak neváhá do někoho strčit nebo na něj křičet.“ a co by jste dělali vy, když by vám někdo něco bral, něco co máte rádi? Vy poděkujete? Je sakra dobře že se brání! Je velký rozdíl když někdo brání sebe, své blízké své věci a nebo útočí. Tak nenechte dítě v klidu a nelámejte mu osobnost jen proto „aby byl jako ostatní“.
Příspěvek upraven 06.09.16 v 06:50
No, tak chápu, že chceme mít z našich mrňat osobnosti. Každý jsme jiný. Ale všichni se musí naučit určité základy slušného chování. Osobnost nespatřuji v tom, že bránit si svoje, znamená někoho praštit po hlavě.
@jenika1 píše:
No, tak chápu, že chceme mít z našich mrňat osobnosti. Každý jsme jiný. Ale všichni se musí naučit určité základy slušného chování. Osobnost nespatřuji v tom, že bránit si svoje, znamená někoho praštit po hlavě.
Chlapeček někoho mlátil po hlavě? Né, křičel a připadně odstrcil. Jak Vy si bráníte své věci?
Moje teta měla problém v tom, že malá byla zase chytrolín. Učitelka neustále každý den tetě říkala, že malá ruší, protože se na něco pořád ptá a nebo, že se zvedne u jídla a vysvětluje ostatním dětem jak mají jíst. A největší gól byl, když tetě řekli, že ruší když příjde do třídy, všechny prý obíhala a všem říkala své zážitky atd.. Po obědě nechtěla spát, tak chudák seděla u stolečku a nesměla pípnout, uřitelka jí nedala ani papír na malování, protože by se zase chtěla ptát. No tak malá za ňákou dobu začala prstíkem vydloubávat do stolečku díru. Musí se jí nechat, dělala to chytře ze strany, aby to nebylo zas tak hodně vidět
. To si potom teta odnesla, přechod do jiné školky pomohl.
@Dvojk píše:Čím víc čtu příběhů o „učitelkách“, tím mám větší pocit, že si některé vybraly špatné povolání. Daleko lépe by jim bylo ve slévárnách nebo v zemědělství nebo prostě tam, kde je nebudou obtěžovat děti.
Moje teta měla problém v tom, že malá byla zase chytrolín. Učitelka neustále každý den tetě říkala, že malá ruší, protože se na něco pořád ptá a nebo, že se zvedne u jídla a vysvětluje ostatním dětem jak mají jíst. A největší gól byl, když tetě řekli, že ruší když příjde do třídy, všechny prý obíhala a všem říkala své zážitky atd.. Po obědě nechtěla spát, tak chudák seděla u stolečku a nesměla pípnout, uřitelka jí nedala ani papír na malování, protože by se zase chtěla ptát. No tak malá za ňákou dobu začala prstíkem vydloubávat do stolečku díru. Musí se jí nechat, dělala to chytře ze strany, aby to nebylo zas tak hodně vidět. To si potom teta odnesla, přechod do jiné školky pomohl.
Ja bejt tebou, tak se v tom zas tolik nestouram. Oni ty starsi deti k tem mladsim maj takovej rodicovskej postoj, porad je poucujou, co se dela nedela, vychovavaj, zalujou. Po nich se chce, aby si po sobe uklízely a oni to zas chteji po mladsich. Pokud se tam malymu tak nejak libi a pokud ucitelka rika, ze se to zvladne, tak si nekaz dny.
Proc tu odpovidate na stare dotazy a ne ten posledni aktualni? ![]()
@Mallisa píše:
Hezký den,
ráda bych obnovila diskuzi a snad mi někdo bude umět poradit. Syn chodí už přes rok a půl do školky. Nejdříve začal soukromou školkou, kam půl roku chodil, abych mohla do práce. Od minulého září jsem ho vozila 10 km do školky, protože v místě bydliště jsme se nedostali. Nikdy si ve školce nijak nestěžovali, na děti býval hodný, jen si nenechal líbit, že mu někdo sebral hračku. Nechtěl se zapojovat do některých aktivit. Časem si ve školce našel kamarádky, se kterými si rád hrál a které ho směrovaly (například jedna kamarádka u něj při focení ve školce stála a díky ní se i vyfotil). Teď jsme přešli do školky, co máme hned pod barákem. I když je to jen pár dní, každý den odcházíme ze školky s tím, jak syn moc zlobí. Ani paní učitelky si tak nestěžují, jako ty děti tam. Vždycky, když pro něj příjdem, tak se sesypou a žalují. Paní učitelka říká, že zlobí, ale že se to zvládne. Prý je to lepší, oproti prvnímu dni, už si i hračky uklízí. Já jen nevím, jestli to zvládnu já. Doma je hodnej. Neříkám, že nemá svůj den, kdy by ho člověk seřezal, ale jinak je zlatíčko umazlený. Vím, že to pro něj není asi lehký, najednou chodí jinam, kde nemá kamarády ani své milované paní učitelky. Chtěla bych mu to nějak ulehčit. Doma to s ním probírám, on říká, že zlobí děti, já vysvětluju, že se to nedělá, on slíbí, že to dělat nebude. A odpoledne zase žalování.. Nemáte někdo nějakou radu, co bych mohla udělat? Nebo myslíte, že je to normální, že je najednou někde jinde? Dneska to chci probrat s učitelkou, tak třeba něco navrhne. Jen mám strach, aby se ho za chvíli nechtěli zbavit. Jinak podotku, že synovi budou v prosinci 4. Ve třídě je jeden z nejmladších, většinou jsou tam předškoláci. Děkuji za rady a omlouvám se za román.
Rid se ucitelkou a ne detma, ta rika, ze se to zvladne. Detem rekni, ze nemaji zalovat. Res veci s ucitelkou a ne s nimi a mas klid.
@PetrVesely děkuji za odpoved pane Vesely
.No ja stale doufam, ze se to letos zmení treba tim že už neni ve tride nejmladsi uvidíme ![]()
@Mallisa a proč jste přešli? já chápu že to máte blíž a tak..ale 10 kiláků není žádná hruza..chudák si rok zvykal na prostředí, učitelky, děti a ted musí znova..Jako kdybychom se stěhovali, tak není zbytí, ale jinak bych ho raději dovážela tam kde byl relativně spokojený.
@blumen píše:
Rid se ucitelkou a ne detma, ta rika, ze se to zvladne.
Hele, na to bacha, to loni taky jedna říkala a je zaděláno na docela velkej problém…
@PetrVesely píše:
Hele, na to bacha, to loni taky jedna říkala a je zaděláno na docela velkej problém…
Jakto?
@smurfka ono se ti nezdá, ale za ten den jsme najeli spoustu kilometrů. Ale největší problém byl, že škola byla od 7 do 3. Já musela být už kolikrát tou dobou v práci, přítel jezdí do práce už v 5. Malýho vyzvedával přítel a ten jezdí ke 3. Dojíždí ale 40 km, takže když se na státní stala nějaká nehoda, nestíhal malýho vyzvednout včas. Takže když jsme vzali v úvahu finanční stránku a čas, tak jsme to zkusili zde. Tady je školka od půl 7 do půl 5.
Dnes jsem to konzultovala s učitelkou a mám z ní celkem strach. Je to taková ta typická úča, která asi potřebuje mít všechny děti jak přes kopírák. A vylezlo z ní, že jediný, v čem je problém, tak je spaní. Že nemůžou syna udržet na lehátku, že někde pobíhá. A že první den si nechtěl uklízet hračky. A že na něj budou muset být víc důslední. Odpoledne druhá p. uč. říkala, že ho moc chválí, protože dnes po sobě uklízí a na spinkání mu daly hlídat kačera a on u toho usnul. Trošku se mi ulevilo, fakt to bude v přístupu. On je syn vyčůranej, ale jak ho něco zaujme, tak je hodnej
@Mallisa píše:
Hezký den,
ráda bych obnovila diskuzi a snad mi někdo bude umět poradit. Syn chodí už přes rok a půl do školky. Nejdříve začal soukromou školkou, kam půl roku chodil, abych mohla do práce. Od minulého září jsem ho vozila 10 km do školky, protože v místě bydliště jsme se nedostali. Nikdy si ve školce nijak nestěžovali, na děti býval hodný, jen si nenechal líbit, že mu někdo sebral hračku. Nechtěl se zapojovat do některých aktivit. Časem si ve školce našel kamarádky, se kterými si rád hrál a které ho směrovaly (například jedna kamarádka u něj při focení ve školce stála a díky ní se i vyfotil). Teď jsme přešli do školky, co máme hned pod barákem. I když je to jen pár dní, každý den odcházíme ze školky s tím, jak syn moc zlobí. Ani paní učitelky si tak nestěžují, jako ty děti tam. Vždycky, když pro něj příjdem, tak se sesypou a žalují. Paní učitelka říká, že zlobí, ale že se to zvládne. Prý je to lepší, oproti prvnímu dni, už si i hračky uklízí. Já jen nevím, jestli to zvládnu já. Doma je hodnej. Neříkám, že nemá svůj den, kdy by ho člověk seřezal, ale jinak je zlatíčko umazlený. Vím, že to pro něj není asi lehký, najednou chodí jinam, kde nemá kamarády ani své milované paní učitelky. Chtěla bych mu to nějak ulehčit. Doma to s ním probírám, on říká, že zlobí děti, já vysvětluju, že se to nedělá, on slíbí, že to dělat nebude. A odpoledne zase žalování.. Nemáte někdo nějakou radu, co bych mohla udělat? Nebo myslíte, že je to normální, že je najednou někde jinde? Dneska to chci probrat s učitelkou, tak třeba něco navrhne. Jen mám strach, aby se ho za chvíli nechtěli zbavit. Jinak podotku, že synovi budou v prosinci 4. Ve třídě je jeden z nejmladších, většinou jsou tam předškoláci. Děkuji za rady a omlouvám se za román.
Zažili jsme stejnou situaci loni, syn chodil rok do soukromé školky, protože se jako tříleták nedostal, školka se pak rušila a on se dostal už do státní tady u nás, ten přechod byl HODNĚ HODNĚ zlý, i jsem tady o tom taky zakládala diskuse. Do té třídy ten rok nastoupilo s mým synem jen pár nových dětí, on jediný kluk a ty děti ho prostě hned nepřijaly mezi sebe, odstrkávali ho, nechtěli si s ním hrát, a syn byl totálně na dně, denně brečel že je mu smutno po kamarádech ze „staré školky“, já jsem pak potají bulela když jsem to viděla.. V noci se budil a brečel že ho děti nemají rádi, hrůza děs, asi tři měsíce jsem ho brala po obědě domů aby to snášel líp. Jako vrchol bylo když nějak hodně pokousal jiného kluka, který si s ním nechtěl hrát (stalo se to jednou, ale fakt hodně)
NAŠTĚSTÍ - máme SUPER učitelku, je to mladá holka, snad 25 let ani ne, ale okamžitě viděla kde je problém, neustále to se mnou probírala a pořád hledala řešení, snažila se syna začlenit, „přidělovala“ ho nekonfliktním dětem aby ho vzali mezi sebe, mohl si nosit hračky do školky.. no nebudu lhát, trvalo to až do ledna než se to srovnalo, ale od té doby dobrý. Ted už je spíš za sígra a třídního baviče a pokousanej chlapeček je jeho nejlepší kámoš
Tak držím palce, ale určitě je nutné, aby si učitelka všimla a snažila se ho do toho kolektivu začlenit.