Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Predem se omlouvám za diakritiku a preklepy, pisu z mobilu a nemam trpělivost se opravovat. Travim cas s detmi (petimesicni dvojcata) v nemocnici a hlavou se mi honi ruzne veci. Protoze je syn trvale nemocny a nyni onemocnela i dcera (zanet ledvin), jsme porad po nejakych vysetrenich a domacnost je postavena na hlavu. Doma mam jeste 2,5 letou dceru. Tim, jak je prirozeny beh veci naruseny, citim, ze bych chtela detem poskytnout v ramci moznosti co nejbezpecnejsi zazemi. Napadlo me nechat se inspirovat od ostatnich. Jsou domacnosti, kde se clenove se tak nejak mijeji a sourozenci spolu moc nedrzi, ale pak jsou taky ty opacne, kde na cloveka dychne vlidna atmosfera (tim nemyslim naklizeno, ale ve vztazich). Podle me je to hodne vec ritualu, napr. spolecne stolovani. Jak to delate vy? My napr.pred spanim s dcerou povidame, jaky jsme meli den a co jsme delali. Teda dcera vetsinou rekne „rano jsme vstali“ a zbytek odvykladam ja
rano chodime o patro niz k prarodicum na kavicku. tim ale moje invence konci. Nehledam rady typu „sobotni uklid“, nebo „obcas jedeme na vylet“, ale tipy na vicemene pravidelne a hezky stravene chvilky s detmi, ktere rozvijeji rodinu jako celek. - a jeste pridruzim dotaz. Nacem podle vas zavisi dobre vztahy mezi sourozenci? Takove, ktere pretrvaji i do dospelosti? Diky za vase nazory. Zarazuji do vychovy, i kdyz to patri do vice kategorii…
Edit nazev mel byt Jaké hezke… holt mam moc tlusty prsty ![]()
@emari to je dle mě rodina od rodiny my spolu moc jako rodina „nedržíme“ jakožto máme každý své zájmy, nestolujeme společně, nedívame se na tv a fakt skoro nic moc nejsme pospolu atd..jinak já chci do budoucna společne stolování ( oběd), hraní her, víc tradic o vánocích, a spoustu výletu a poznavaní krásy čr.
Ale není to dle mě věc, díky které pak sourozenci pospolu nedrží nebo drží to spíš zaleží na jejich povahach (ne na vychově), než na vlídne atmosfeře. My jsme vychovaní všichni stejně, jak jsem psala tak nějaka extra vlídna vychova tím co píšeš se u nás nekonala a přesto s jedním sourozencem mám užasný vztah, ale s druhým ne a to jen díky povaze a tomu co nadělal…
Jsou to maličkosti, které jsme si přinesli s manželem každý ze své rodiny a nezačali jsme s tím na zelené louce. Před jídlem se chytnem kolem dokola stolu za ruce za malíčky a říkáme „Mahlzeit“. Z každé procházky nosíme tomu, kdo zůstal doma drobnost - kamínek, lísteček. Ráno si přejeme a ptáme se na sny. A natahujeme hodiny
Vlastně když nad tím tak přemýšlím, tak jsou celé dny složeny z rituálů. Máme asi tzv. pravidelný režim „v krvi“. Tvoje situace bude hodně odlišná a náročná a nápad malých rituálů zní logicky. Otázka je, jestli je ale nenechat na starší holčičce, ať vybere, určí. V době, kdy je třeba více pečovat o nejmenší bych asi takto zkusila posílit její postavení a roli.
@Dita01 modlit se je dobry, akorat nam z usinani vzniklo kulturni pasmo „jaky byl den - pisnicka - modlitba - usinaci basnicka“ a tak jsem to musela. osekat, navic dcera posledni dobou vetsinou vytuhne uz pri kroku c.1 ![]()
Já mám zatím jen jedno, ale když vzpomínám na svoje dětství se sourozencem, tak nás hodně tmelilo společné koupání (i když jsem jako mladší musela sedět na špuntu), s pěnou jsme se hodně vyblbnuli, s našima jsme hodně hráli hry ( člobrdo, pexeso, dostihy a sázky), večer jsme měli vždycky vyhrazený čas v posteli na čtení, o víkendu jsme vždycky k obědu slavnostněji prostírali a byla to práce pro nás děti, a hodně nás bavilo takové nedělní zhodnocení týdne a obdržení kapesného
Mame spolecna jidla, o vikendu vsechna, ve vsedni den snidani a veceri. Temer kazdou nedeli delame spolecne s detmi snidani, nejcasteji palacinky nebo livanecky. Ted uz jsem tam kolikrat jen jako dozor.
Pred spanim se pomazlim s kazdym ditkem zvlast v jeho posteli, o vikendu si k nam casto rano vlezou do postele, mazlime se a povidame si.
Pres leto jsme sidili cteni, ted uz na to zase najedeme, kazdodenni cteni pred spanim.
@katehon jů! Jsi jedna z mála, kterou „znám“ a používá Mahlzeit před jídlem, dělával to tatínek…krásné vzpomínky ![]()
Tak já si nemyslím, že by společné rituály měly vliv na pozdější dobré vztahy
My jsme měli doma spoustu rituálů. Když jsem byla straší, tak mi moc vadilo, že jsem musela hlídat sestru venku a mít ji jako ocásek a teď v dospělosti máme normální vzat, ale jsme každá jiná, takže si moc nemáme co říct.
Ad naše rituály - O víkendu společně stolujeme, vypravujeme se na výlet, hodně si povídáme, zpíváme v autě. V týdnu si děláme " čas pro rodinu" večer, když už jsme všichni doma, tak jdeme hromadně vyvenčit psa
Pak děti společně do vany nebo rychlá sprcha, převlékání do pyžámek - u toho rekapitulujeme den + na co se můžeme těšit zítra, pomazlit a šup do postýlek. Četbu večer už ani jeden z dětí nevydrží - čteme během dne, se starší většinou místo poobědového spaní.
Přes týden máme společnou večeři, u které nesmí nic rušit. Žádné rádio, televize apod. Je to naše pravidelná půlhodinka, kdy se v klidu sejdeme u jednoho stolu. Před spaním říkáme básničku na dobrou noc, kterou jsem vymyslela, když dítěti byl 1 rok. Teď už ji říká samo, bez ní se prostě nejde spát. Když to jen jde, patří večery manželovi, který zajišťuje hygienu a čte pohádky před spaním. Já, si v klidu mezitím uklidím. Je tomu už tak od narození. Myslím, že je to o maličkostech, prostě se na chvili všichni zastavit a dělat něco v klidu beze spěchu a nervozity. Zahrát si nějakou hru, společně číst, povídat.
Jelikož oba s manželem pracujeme z domova, tak společně stolujeme při každém jídle. Každý večer čteme kus pohádky (s manželem se střídáme). Každou sobotu chodíme na dlouhé procházky nebo celodenní výlety. Každý den si večer vyprávíme co budeme dělat zítra.
V neděli se synem vařím oběd, když něco peču, tak mi vždycky pomáhá, potom společně uklízíme.
Víc mě nenapadá ![]()
Manžel každé ráno přinese syna k nám do postele, pomazlíme se a jdeme se věnovat všedním věcem. Na další rituály je syn zatím malý (10 měsíců). Ale do budoucna určitě společné stolování, pohádky před spaním, atd..
Pravidelne s detmi u jednoho stolu jime, pokud je manzel doma. Ale nikdy nejime na etapy. Jidlo je proste spolecne a u stolu. Vecer hned po koupani se vsichni spolecne modlime a pak cteme pohadku nebo pribeh z detske Bible. Jinak mame drobne ritualy behem dne (hry, prochazky atd.), ale to neni kazdy den stejne samozrejme..
Naše rodina drží hodně pospolu, jsem ze tří dětí a musím říct že i jako sourozenci máme nadprůměrný vztah.
Rituály na které si vzpomíná jako malá:
a vzpomínám si že nám rodiče schovávali třeba malou čokoládku a my jsme jí pak hledali po celém domě, na to mám hezké vzpomínky do dnes ![]()
A taky jsme šli jednou za čas na pořádnou rodinnou večeri, bylo to pro nás něco slavnostního a moc jsme si to užívali.