Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Holky, potřebuju radu. Cítím se strašně. Mám čtyřletého syna, který chodí do školky. Má špatnou řeč, mluví špatně, ale se mnou se domluví. Jde o to, že neposlouchá. Ani mě ani ve školce. Řeknu ne a on jde a i tak to udělá. Říkám neutikej mi venku, a naschvál ještě přidá a utíká. Ale dělá to takto se vším, co se řekne. Odnes to do pokoje, hodí to na zem a neodnese to do pokoje. Obuj se, tak sedí a prý ho bolí ruce. Ve školce to mají úplně samé, říkají mu venku neutikej nám, tak jim utíká, nejde za ruku, neuklízí hračky. Prý nastavit hranice, ale jak? Fakt se cítím mizerně.
@Mamastelinkyasamika píše:
Holky, potřebuju radu. Cítím se strašně. Mám čtyřletého syna, který chodí do školky. Má špatnou řeč, mluví špatně, ale se mnou se domluví. Jde o to, že neposlouchá. Ani mě ani ve školce. Řeknu ne a on jde a i tak to udělá. Říkám neutikej mi venku, a naschvál ještě přidá a utíká. Ale dělá to takto se vším, co se řekne. Odnes to do pokoje, hodí to na zem a neodnese to do pokoje. Obuj se, tak sedí a prý ho bolí ruce. Ve školce to mají úplně samé, říkají mu venku neutikej nám, tak jim utíká, nejde za ruku, neuklízí hračky. Prý nastavit hranice, ale jak? Fakt se cítím mizerně.
A co uděláš, když ti venku utíká? Když věc neodnese do pokoje?
@hanka.br. běhám za nim, odnesu věc za něj, ale předtím mu to řeknu snad stokrát, i zakricim..
@Mamastelinkyasamika píše:
@hanka.br. běhám za nim, odnesu věc za něj, ale předtím mu to řeknu snad stokrát, i zakricim..
A proč to za něj děláš? A proč něco říkat 100×? On neví, že dělá něco špatně, protože nepřijde „trest“.
@ibis protože nevím jak na to, když utíká mám ho nechat utíkat? Srazí ho auto, neodnese to, irituje mě to a tak to odnesu já.. nechci si sundat boty, sundám mu je já aby nechodil po baráku ve špinavých botech..
@Mamastelinkyasamika takže ho vlastně nevychovavas a všechno děláš za něj. Změn hlavně svůj postoj a vychovavej. Nedivím se klukovo chování. Me tady třeba někdo ukamenuje, ale pokud by me tohle dělali moje děti, tak by dostali na zadek. Každý nastavuje hranice jinak, u nas plácnutí pomáhalo. Někde funguje „volna respektujici výchova“, na moje kluky by to nefungovalo. Mam 4,5leta dvojcata a musím říct, že neexistuje, aby me nebo tatu nebo kohokoliv jiného neposlechli a máme krásný vztah, žádný strach z trestu, ale vychovávám je. A už jsou ve věku, kdy je hrozně vidět, že to děláme správně.
@suzka1 i on dostane na zadek, ale vysměje se mi za chvíli do obličeje. Takže, po všem co udělá špatně přijde trest? Bude venku utíkat, chytnu ho jdeme domu? Nesundá si boty, jaký trest?
Já vím, ze to je jiný věk, ale syn 2,5 roku… taky mi utíká. Takže mu vysvětlím, ze když neposloucha a utíká, bude chodit za ruku. A držím ho, par dni proste smůla, i když chce, tak po ulici půjde jen za ruku. Pak to zkusíme znovu, buď to půjde, a nebo ne a zase bude chodit za ruku.
Nechce sundat boty? Pokud mám čas, proste budeme na místě a pockam, dokud to nepůjde. Žádná zábava, ale taky žádný prudeni. Když nemám čas, boty sundam. Po baráku v botech chodit nebude tak jako tak.
Hodi neco na zem když chci aby to odnesl? Někdy to donesu já, jindy to vezmeme spolu a odneseme (i když se mu to třeba nelíbí).
Jako když to čtu, je to takový přístup ala “pes”🙈 predpokladam, ze respektující výchovou se to děla úplně jinak.
Jak psala suzka. Musíš přijít na něco co na něj funguje. Začne utíkat venku, tak ho chytnu a půjde za ruku, nepustím ho na volno. Ať se klidně vzteká a kroutí, nepůjde to. Jenže my jsme toto dělali ve 2 letech, ve 4 už jsem měla parťáka, který toto chápal a věděl, že na louce si lítej podle libosti, ale ve městě šlapeš vedle mě, nebo jdeš jako mimino za ruku. Totéž ty boty. Nechceš se zout, tak tu budeš sedět, dokud si to nerozmyslíš - žádné lítání v botech po baráku. Švagrová brala oblíbená autíčka. Nechceš si uklidit tuhle věc, zmizí autíčko, nechceš se oblíknout, zmizí autíčko atd. Když naopak něco udělal na první dobrou, mohl si nějaké vybrat zpátky.
A začít mi venku utíkat 4 leté dítě, tak klidně dostane i na zadek, to už beru jako nutnou bezpečnost.
@Mamastelinkyasamika píše:
@hanka.br. běhám za nim, odnesu věc za něj, ale předtím mu to řeknu snad stokrát, i zakricim..
Proč to za něj děláš? On ví, že budeš ječet, ale ve finále dosáhne svého, uděláš to ty. Přestanˇřvát a trvej na tom, aby udělal co se mu řekne.
@Mamastelinkyasamika nesunda si boty? To si je tedy sunda. Jasně bych trvala na tom, že si je sunda a nepustila ho dal, dokud si je nesunda. A jaky trest? Zakazat třeba večerníček, zakázat sladký, prostě trest. Ty musíš vědět, co na tvé dítě platí. Ve 4letech už je dost inteligentní na to, aby si se s nim domluvila. Bude to asi trvat, protože dotedka si ho evidentně nevychovavala. Musí být po tobě, jinak trest, pokud se s nim nedomluviš. Na výchovu asi nikdy není pozdě, ale tady už je to za 5minut 12. Nedokážu si představit, jak s nim budeš fungovat v pubertě.
@Mamastelinkyasamika píše:
@hanka.br. běhám za nim, odnesu věc za něj, ale předtím mu to řeknu snad stokrát, i zakricim..
Víš, ty bys potřebovala, aby někdo pracoval s tebou. Naučil tě, jak vychovávat své dítě. Protože ve finále on bude mít všude velké problémy, ale nemůže za ně.
@Mamastelinkyasamika Deti neposlouchaji. Pro me osobne je to vlastne prekvapivy, ale dava to smysl. Jinak by na deti nikdy nikdo nebyl nastvany, nemusely by se resit fyzicke tresty, proste nic. Stacilo by tem detem „jen rict“ a svet by byl krasny.
Bohuzel jsou deti, ktere jsou v opozici vic. Je to povaha, temperament. Podle me se s tim neda delat nic. Max. se naucit mluvit co nejvice jako partak, davat co nejvic na vyber (co nejvic svobody rozhodovani), zduvodnovat, vysvetlovat, predem mluvit o nejakych pravidlech (to asi zname vsichni, ze kdyz predem diteti reknes, at na neco nesaha, je to lepsi, nez ho od toho odtrhovat, kdyz uz to dela). A urcite byt dusledna (ok, neuklidis si, udelam to ja, ale nebudu mit pak cas ti vypravet tu pohadku, cist si nebo udelat ty palacinky).
@Mamastelinkyasamika Jak pisou holky, musi nejak pocitit, ze jeho chovani je nevhodne a nezadouci. I tak to muze byt na dlouhe lokte, ale vyplaci se pouze dlouhodoba duslednost
.
Mam hodne temperamntni deti a nemela jsem na ne paky, jim nic nevadilo, nemely oblibene hracky, cinnosti, bez kterych by se mohly „preskocit“. Ale tou duslednosti jsme to utrepali do celkem snesitelneho stavu - tim myslim, ze jsem okamzite ukoncila nezadouci cinnost. Takze utika, dohnat a pevne chytit a nepustit. Pri uklizeni veci mu fakt drzet tu vec v ruce a neuklidit to sama, ale dovest (dotahnout) ho na to misto, kam patri, a tam to uklidit s nim.
S tema botama je to tezke. Ja bych zula sama a pak hrala na sve deti psychologickou hru ve stylu zrcadleni - ty jsi si nechtel zouvat boty, ja si ted nechci s tebou hrat to a to
. To u nas celkem fungovalo.
Posledni nad cim se zamysli, jestli nerikas moc casto NE (NEdelej, NEutikej, NEsmis, NEch toho,…) - u nas hodne pomohlo prestat se zakazy, predchazet nezadouci cinnosti a mluvit co nejvice pozitivne.