Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky, chci se zeptat, je tu někdo, kdo má dítě, které začalo chodit do školy a nějak nezapadá do kolektivu? Můj syn chodí do první třídy, ze školky má jednoho kamaráda, se kterým si vždy rozuměl, jinak nikoho nikdy nevyhledával a první den školy si s ním sedl do lavice. Jenže paní učitelka si děti rozesadila podle sebe a syn sedí s někým úplně jiným. A včera syn přišel a plakal, že Vítek (jeho kamarád už ze školky) si chtěl sednout s Honzíkem, tak je učitelka posadila spolu a že prý Vítek si ho už moc nevšímá a že už se s ním nekamarádí. Je hrozně nešťastnej a já nevím jak toto řešit, jak ho uklidnit? On se asi upnul na jednoho kamaráda a s nikým jiným se nedokáže nebo nechce bavit. Máte to někdo podobně nebo poradíte jak toto řešit? Nebo to nechat úplně být?
Jsem bezradná a je mi syna líto. Moc díky za odpovědi
No u nás ve škole se děti přesazovali každý týden už od první třídy.
Zkus malému vysvětlit, že na přátelství s kamarádem to přece nemá vliv, s kým sedí. Že se můžou přece kamarádit o přestávkách, v družině, po škole. Že si tam takhle najde i jiné kamarády.
S přesazovaním nic neuděláš. Učitelka jednak přesazuje ty, co jsou moc vysocí dozadu, ty co špatně vidí dopředu. Zlobivce, věčné povídaly apod. ![]()
Ja nezapadla do kolektivu az do stredni skoly, to se proste stane. Co by si s tim chtela delat? Nemuzes nikoho nutit, aby se s nekym pratelil. Treba se scuchne s tim, s kym ho ucitelka posadila. Je to prvni trida, prvni mesic, vztahy se jeste stokrat zmeni, nez se to nejak usadi.
Já vím, že s přesazením neudělám nic, ale mrzí mě, že se trápí, že jeho kamarád s ním už moc nechce kamarádit, že má jiného kamaráda. Nevím jak mu to vysvětlit
On těžko navazuje vztahy, vždy si zvykne jen na jednoho kamaráda
Ahoj Šárko, já bych situaci řešila, protože si myslím, že to pro syna může být dost stresující a může si z toho odnést škaredý šrám na psychice do života. Možností je několik a určitě bych udělala mix těchto věcí:
1. Promluvila se synem - povídala si s ním i o jiných chlapečcích ze třídy, jak se skamarádit i s jinými, vysvětlila, že může být kamarád s více kluky najednou a jak to udělat. Zeptat se, co by chtěl - jak by vypadala ideální situace s kamarádstvím ve třídě, ve které by se cítil spokojeně, jak toho může dosáhnout, jaké má možnosti a pomoci mu vybrat tu správnou možnost a pomoci mu ji realizovat - třeba: co kdyby sis zítra v družině kreslil s XX auto? Co kdyby jsi XY ukázal nějakou svoji hračku…
2. Zajít za paní učitelkou, vysvětlit jí situaci a požádat ji, aby syna více do kolektivu integrovala. Požádat ji o pomoc s adaptací syna. Učitelka by to měla vědět, měla by spolupracovat a pomoci. Pokud to není nějaká stará struktura, tak jsem si jistá, že to pochopí a pomůže.
3. Seznámit se i s jinými maminkami od chlapečků ve třídě a dohodnout se s nimi, že se sejdete i s jejich kluky např. na hřišti po škole, kde si kluci budou hrát. Myslím, že je moc důležité, aby se děti stýkaly i mimo školu a po škole. Mají spolu i jiné zážitky z jiného prostředí a např. pro moji dceru je celkem i důležitý pocit, že znám maminku její kamarádky a že se i my maminky jako kamarádíme)
Držím palce, je to složité období, ale určitě se dá vyřešit a synovi pomoci.
@Majkeela píše:
Ahoj Šárko, já bych situaci řešila, protože si myslím, že to pro syna může být dost stresující a může si z toho odnést škaredý šrám na psychice do života. Možností je několik a určitě bych udělala mix těchto věcí:
1. Promluvila se synem - povídala si s ním i o jiných chlapečcích ze třídy, jak se skamarádit i s jinými, vysvětlila, že může být kamarád s více kluky najednou a jak to udělat. Zeptat se, co by chtěl - jak by vypadala ideální situace s kamarádstvím ve třídě, ve které by se cítil spokojeně, jak toho může dosáhnout, jaké má možnosti a pomoci mu vybrat tu správnou možnost a pomoci mu ji realizovat - třeba: co kdyby sis zítra v družině kreslil s XX auto? Co kdyby jsi XY ukázal nějakou svoji hračku…
2. Zajít za paní učitelkou, vysvětlit jí situaci a požádat ji, aby syna více do kolektivu integrovala. Požádat ji o pomoc s adaptací syna. Učitelka by to měla vědět, měla by spolupracovat a pomoci. Pokud to není nějaká stará struktura, tak jsem si jistá, že to pochopí a pomůže.
3. Seznámit se i s jinými maminkami od chlapečků ve třídě a dohodnout se s nimi, že se sejdete i s jejich kluky např. na hřišti po škole, kde si kluci budou hrát. Myslím, že je moc důležité, aby se děti stýkaly i mimo školu a po škole. Mají spolu i jiné zážitky z jiného prostředí a např. pro moji dceru je celkem i důležitý pocit, že znám maminku její kamarádky a že se i my maminky jako kamarádíme)Držím palce, je to složité období, ale určitě se dá vyřešit a synovi pomoci.
Strašně moc děkuji, zkusím mu to všechno vysvětlit, jak píšeš. Vidím na něm právě, že se trápí a ráda bych mu nějak pomohla.
Můj syn bude mít 14let, a chodí do třídy, kde měl kamarády, pak ale kamarádi udělali partičku a jdou proti mému synovi, tak třeba příjde ke „kamarádovi“ se kterým sedí někdo jiný a ten mu řekne ať vypadne, a různé uražky, pak se přidají samozdřejmě další. Prostě ho od sebe odhánějí a mě je to hrozně líto, on by chtěl mít zase kámoše, já to na něm vidím, je smutný a má takový uplakaný pohled, je v pubetě a měl by mít někoho, myslím kamaráda s kterým by probíral své starosti, takové mezi klukama. Nevím co dělat, už jednou jsem ho dávala na jinou školu, protože ho šikanovali, v učení se zhoršil, myslím že už ho nic ani nebaví, má jen svoje kamarády jestli se jim tak dá říct, na internetu se kterými hraje hry.
@anonym36 píše:
Můj syn bude mít 14let, a chodí do třídy, kde měl kamarády, pak ale kamarádi udělali partičku a jdou proti mému synovi, tak třeba příjde ke „kamarádovi“ se kterým sedí někdo jiný a ten mu řekne ať vypadne, a různé uražky, pak se přidají samozdřejmě další. Prostě ho od sebe odhánějí a mě je to hrozně líto, on by chtěl mít zase kámoše, já to na něm vidím, je smutný a má takový uplakaný pohled, je v pubetě a měl by mít někoho, myslím kamaráda s kterým by probíral své starosti, takové mezi klukama. Nevím co dělat, už jednou jsem ho dávala na jinou školu, protože ho šikanovali, v učení se zhoršil, myslím že už ho nic ani nebaví, má jen svoje kamarády jestli se jim tak dá říct, na internetu se kterými hraje hry.
Za zahradami máme plácek, kde se schází děti různého věku, většinou 8-16 let. Mladší si kopou, starší většinou jen sedí na lavičce a cuci do mobilu. Mají své skupinky a je tam kluk, co svou skupinu nemá, nikam nezapadá, vždy na nějakou dobu přestane na placek chodit, ale po nějaké době zase začne. Ostatní děti si stěžují, že se jim vysmívá, kazí jim jejich činnosti a celkově není oblíbený. Včera to vyeskalovalo, kdyz ho starší děti poslaly daleko a řekly mu pár věcí už dost přes čáru.
Otázka je, kde je vina a kde je pravda. Řešit to s celou skupinou, která to přehnala, měli by se mu omluvit a snažit se ho brát takového jaký je, nebo je chyba na straně toho jednoho, co tam nezapadl a celá situace byla jen důsledek jeho dlouhodobého chování?
@Anonymní píše: Více
tak pokud to jsou pro tebe cizí děti, ani nemáš právo s nimi cokoliv řešit.
@Anonymní píše: Více
jsi jejich učitelka? Rodič? Pokud ne, neměla bys s nimi nic řešit. Hlavně když nevíš, jaká je pravda.
@Anonymní píše: Více
Pokud dítě nezapadne do žádné skupiny, pak to má nějaký důvod, může to být klidně i drobná banalita. Od toho se to potom všechno odvíjí i to jeho chování vůči ostatním, kdy jim do všeho hází vidle. Možná by stačilo vytáhnout toho nejrozumnějšího ze skupiny a zjistit, proč nikam nezapadl a z toho vycházet. Ale pozor, je velmi snadné šlápnout vedle a vytvořit vztahy ještě nesnesitelnější.
@Anonymní píše: Více
tak když je tvůj syn vy. sírá, kazí jim činnost a vysmívá se jim, tak asi by ses spíš měla věnovat jeho výchově, než řešit se skupinou, že to přehnala,
proč tam tvůj syn chodí, když je jenom vy. sírá? jasně - chodí se tam bavit, vys. írat