Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, chtěl bych se svěřit s jednou zkušeností/minipříběhem. Mám dceru ve své péči již spoustu let a její matka neplatí výživné, nemá zájem o dítě, sama od sebe ji nekontaktuje. Když dceru pobídnu, aby ji napsala na FB, tak její matka sice odpoví, ale tak nějak „ze slušnosti“.
Dcera je šťastná, veselá a udělal bych pro ni všechno a máme skvělý vztah. Její matka se nijak nevymyká ostatním. Vlastně má novou rodinu, nové dvě děti, jen o tuhle nejeví žádný zájem. Tak mě tak napadlo, že vlastně nejsou rozdíly mezi mužem, který si založí novou rodinu a neplatí výživné a ženou, které dítě svěřené není. Je to úplně stejné.
@Kobliha51 píše:
A problem je v čem?
V ničem, je to námět k diskuzi o chování žen a mužů a svěření do péče jednoho z nich.
@MarcooP píše:
V ničem, je to námět k diskuzi o chování žen a mužů a svěření do péče jednoho z nich.
Nebo přesněji o obrácené situaci, která však vykazuje stejné prvky a neduhy.
Až na to že muži co se takhle chovají početně převažují, takových matek co popisuješ je minimum.Ale jinak souhlas.Je to stejné.
Tvoje holčička má štěstí že tě má.
@Anna766 píše:
Až na to že muži co se takhle chovají početně převažují, takových matek co popisuješ je minimum.Ale jinak souhlas.Je to stejné.
Tvoje holčička má štěstí že tě má.
Děkuji, ale touhle diskuzí jsem chtěl naznačit, že je možný, že až ta konkrétní situace vytváří a formuje otce i matku a jejich přístup.
Jen takový názor: Otec, který neměl vůbec žádnou šanci získat dítě do péče tak samozřejmě jevil známky nezájmu. Kvůli zachování svého ega. U matek je to stejné až na to, že do stejné situace se jich dostala naprostá menšina a ještě takové, které sociálně nebyly schopné se o dítě postarat. To až tahle „nová doba“ umožnila více možností.
@MarcooP píše:
Děkuji, ale touhle diskuzí jsem chtěl naznačit, že je možný, že až ta konkrétní situace vytváří a formuje otce i matku a jejich přístup.
Já si to nemyslím, ale co si myslím nebo nemyslím já, je nakonec úplně jedno.
@Anna766 píše:
Já si to nemyslím, ale co si myslím nebo nemyslím já, je nakonec úplně jedno.
Není to jedno. Já ten svůj názor neprezentuji jako dogma. Jen jsem ho vyslovil a protinázor vítám a neodsuzuji. Každý má jinou zkušenost, slyšel jiné příběhy…
Vím, že je to hrozné si to jen představit, ale jak by se chovaly ženy, které by neměly moc šancí získat dítě do péče? Asi by byly donuceny se chovat tak, aby jim to zajistilo „přežít“. Což značí tak trochu ztrátu zájmu o dítě a založení nové rodiny, pokud by to bylo možné.
@MarcooP píše:
Není to jedno. Já ten svůj názor neprezentuji jako dogma. Jen jsem ho vyslovil a protinázor vítám a neodsuzuji. Každý má jinou zkušenost, slyšel jiné příběhy…Vím, že je to hrozné si to jen představit, ale jak by se chovaly ženy, které by neměly moc šancí získat dítě do péče? Asi by byly donuceny se chovat tak, aby jim to zajistilo „přežít“. Což značí tak trochu ztrátu zájmu o dítě a založení nové rodiny, pokud by to bylo možné.
nemyslím si, že normální žena, která by neměla šanci dostat dítě do péče, by to řešila nezájmem o dítě, to je čirý hnus. Ženy jsou jiné než muži. I kdybych nemohla dostat děti do péče, byla byc s nimi každou chvíli, která by byla moje, rozhodně bych o ně neztratila zájem. A to ani s novou rodinou, jsou to mé děti pro boha, nejvyšší smysl mého života. Jsou mezi námi patologické matky, já tedy žádnou neznám, ale jsou, ale je jich těžká menšina. Chlapi jsou jiní, těch je zase většina, prostě vůně nové…( nemůžu to napsat, bývá za to ban) a pálí mosty včetně kašlání na vlastní děti.
@Inaris píše:
Jestli Ti to není nepříjemné, ráda bych se zeptala, proč je dcera ve Tvé péči.
Měli jsme střídavou péči, ale ta moc nefungovala. Dcera se sama rozhodla, že bude se mnou, tak jsem její přání respektoval a zažádal si soud o výhradní péči. K ničemu jsem ji nepřesvědčoval. Bylo to její svobodná volba a předcházelo tomu důkladné „zkoumání“ od sociálního úřadu. Bylo ji asi deset, teď ji je 15.
Není to úplně normální, aby matka ztratila zájem o dítě, takže by mne zajímala příčina. Co bylo té ženě? Drogy? ![]()
@terinka4444 píše:
nemyslím si, že normální žena, která by neměla šanci dostat dítě do péče, by to řešila nezájmem o dítě, to je čirý hnus. Ženy jsou jiné než muži. I kdybych nemohla dostat děti do péče, byla byc s nimi každou chvíli, která by byla moje, rozhodně bych o ně neztratila zájem. A to ani s novou rodinou, jsou to mé děti pro boha, nejvyšší smysl mého života. Jsou mezi námi patologické matky, já tedy žádnou neznám, ale jsou, ale je jich těžká menšina. Chlapi jsou jiní, těch je zase většina, prostě vůně nové…( nemůžu to napsat, bývá za to ban) a pálí mosty včetně kašlání na vlastní děti.
Dobře, to je názor, ale konkrétní příklad? Těch právě moc není, aby dítě bylo u otce. To je fenomén posledních let, ale já věřím, že ty „patologické“ rozdíly jsou jen iluze. Čas ukáže.
@Gina108 píše:
Není to úplně normální, aby matka ztratila zájem o dítě, takže by mne zajímala příčina. Co bylo té ženě? Drogy?
Nic takového, nyní má jinou rodinu a dvě své vlastní děti. Řekl bych, že ji „zavrhla“ z důvodu jejího rozhodnutí pro mě. Ale to jen hádám, ale vypadá to tak.
@MarcooP píše: ŘeklNic takového, nyní má jinou rodinu a dvě své vlastní děti. Řekl bych, že ji „zavrhla“ z důvodu jejího rozhodnutí pro mě. Ale to jen hádám, ale vypadá to tak.
A proč jste se tedy rozvedli?