Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dítě v pubertě - dcera 12 let
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.8.13 14:52
@jana99 píše:
U nás je stejné, ale dceři bude teprve deset. Doma nic neudělá, líná jak veš, sobecká a nesnesitelná. Hlavně že by se malovala, oblíkala a voněla. Vstekám se, řvu, nadávám a vyhrožuju a doufám, že to obě přežijem ve zdraví a že jednou z nás budou kamarádky.
To je právě špatně..řev, vztek, nadávky a vyhrožování nikam nevedou..lepší je nezájem..ty neuděláš nic pro mě, já neudělám nic pro tebe..a jak to funguje! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Luisinka1
17.1.15 10:13
Mám 12 letou brýchovi bude 1 rok a malýmu 3 měsíce a jako dobrý
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.9.17 13:51
Dítě by nikdo neměl nutit, aby hlídalo mladšího souroznce, obzvlášť protože si druhé dítě udělali rodiče a ne ona. I s tím barvením vlasů, jistě, času má na to dost, ale v těch třinácti už je na druhém stupni, kde to nikdo neřeší a ani se tomu nediví…tak proč zakazovat, je to její hlava, ať si nosí co chce. Udělala bych ústupky a za to od puberťála žádala zase nějaké ústupky z jeho strany. Život s puberťákem je o kompromisech…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.17 14:07
Tak asi děkuji za svoji „normální“ dceru, která nemá nejmenší problém pomoct se svými mladšími sourozenci. Nevidím jediný důvod, proč by nemohla. Taky bych ji mohla říct, že s ní nepůjdu na koncert, po kterém touží, ale jdu, samozřejmě. Vycházíme si vstříc, o tom to je. Je jí 15, ale nevzpomínám si, že by s tím měla problém někdy. Dokonce nám s manželem sama navrhla, abychom si večer někam vyšli, že (spící) prcky pohlídá 
Zakladatelko, myslím, že tvoje dcera je naprosto normální. Prostě vydrž. Naše taky není právě pedant na úklid, její alter ego je počítač a nad mnoha věcmi kroutí očima, s pomocí v domácnosti to je momentálně dost v útlumu 
Na druhou stranu jsem ráda, že se nechytá žádné party, většinu času tráví doma, dobře se učí, tak držím hubu a krok 
Mohlo by být mnohem mnohem hůř a taky to nepotrvá věčně, žejo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 06:41
My máme dceru 13. 
, teď se zhoršila ve skole. Chtěla by jít na medicinu, ale nevim, nevim. K učení ji nemůžu dostat a tak to řešim jen domluvou, zalezi jen na ní čeho chce dosáhnout. Pokud to se školou myslí vážně, musí zabrat nebo si najit jiné budoucí zaměstnáni. Od mobilu jí taky nemůžu dostat. Konečky vlasů si také už barvila na zeleno. Ještě k tomu se rozvádíme, manžel si našel milenku a v polovině srpna od nás odešel, výchvně však na dceru nijak nepůsobí. Snad vše zvládnu. 
Snažím se být tolerantní a kamarádská v rámci možností, někdy však také musím trochu přitvrdit a vymezit hranice, myslím si, že bez nich to také nejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.10.17 18:20
máte zkušenosti s dětmi mého věku, potřebuji pomoct
Ahoj, nejsem dospělá, je mi 14 a je mi trochu blbé, že se sem takhle „vtírám“, ale potřebovala bych vysvětlit, proč moje máma dělá některé věci a jestli je to normální nebo jestli mi chce ublížit.
máma mi nikdy v životě neřekla, že mě má ráda, neobejmula mě, když jsem odjížděla na týden pryč ani se mi nějak nevěnovala, dokud jsem neměla nějaký problém(špatná známka, nemoc, hádka se sestrou) a to mi jen za něco vynadala. pořád mi říkala, jak jsem k ničemu a proč nemůžu být jako někdo jiný. Já jsem se před rokem dostala do takového stavu, že jsem se začala řezat a chtěla jsem se zabít. Nenáviděla jsem sebe a svůj vzhled (máma mi dávala hodně najevo, že je hubenější než já). Náhodou jsem se dostala k psycholožce, která mi okamžitě napsala diagnozu, poslala mě k psychiatričce a ta mě nechala v nemocnici. Tam jsem přišla 10. března a odešla jsem o dva měsíce později. Mezitím jsme měli rodinné terapie, máma i táta se ke mně chovali hezky a vypadalo to, že se po těch letech všechno zpraví. V době, než jsem šla do nemocnice jsem si řekla, že zhubnu. V nemocnici jsem zhubla 4 kila, a když mě pustili, tak jsem hubla dál, abych se začala mít ráda. Teď mám 168 cm a 43 kg a máma mě chce poslat zpátky do nemocnice s anorexií. Jenže já si nemyslím, že jsem hubená (vážím málo, ale nevypadám jako kdybych měla podváhu) a z nemocnice mám hrůzu, už tam nikdy nepůjdu!! Měla jsem z toho odporné noční můry a stavy úzkosti a bylo to fakt hrozné!! A já jsem mámě říkala, že kdybych měla jít zpátky do nemocnice, tak se zabiju. (neřekla jsem jí to takhle, to bych jí vydírala, ale řekla jsem jí to, když mě pustili, jakože už tam nechci…).
Chtěla bych se Vás kohokoliv zeptat:
co mám dělat? mám jít do nemocnice zpátky, i když tam jsou všechny ostatní anorektičky vyhublé a mohly by si ze me delat srandu? Myslite, ze me mama nechce mit doma a proto me tam posila? vazne tam strasne moc nechci!!!
Lecba anorexie v nemocnici zpociva v tom, ze do nich cpou nezdrave jidlo 6× denne, dokud nepriberou na normalni vahu. Maji zakazano cvicit a vic se hybat a cpou do nich dalsi a dalsi antidepresiva kazde tri dny je vazi, fakt to nechci!
dekuju moc, prosím, napiste mi aspon, co si o tom myslite…
- Citovat
- Upravit
16.10.17 20:33
Ahoj, 43 kilo na výšku 168 je málo.
Máš menstruaci? Co doma jíš? Promiň za osobní otázky, ale pokud doma pořádně nejíš (všechno co organizmus potřebuje - bílkoviny, sacharidy dokonce i ty tuky), tak se máma o Tebe nejspíš bojí. Že v tom hubnutí budeš pokračovat dál, protože ona Ti v tom doma nedokáže zabránit.
Měj se ráda jakákoliv budeš!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.17 20:47
@zakelka,s je to uplně normální. pamatuju si na svoje pupertální léta. tužidlem bych jí melír normálně udělala. budete obě štastné že spolu trávíte čas a dcerka bude mít radost. pokud jí budeš zakazovat takové věči jako nabarvení vlasů. zítra jí může klidně kamarádka nabarvit na červeno a ne tužidlem ale dlouhotrvající barvou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
